Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zdroje variability v Sorbus aria agg.
Bílá, Jana ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Hlavními mikroevolučními mechanismy generujícími variabilitu ve skupině S. aria agg. i v celém rodu Sorbus jsou polyploidie a hybridizace. Spolu s diverzitou v reprodukčních mechanismech (a zejména apomixií) umožnily vzniknout celé řadě blízce příbuzných taxonů. Skupina S. aria agg. (podrod Aria) je výjimečná svou účastí ve všech mikroevolučně významných hybridizačních událostech v celém rodu, a je tedy zodpovědná za velkou část jeho různorodosti. Cílem předkládané práce tedy bylo zhodnotit mikroevoluční procesy této skupiny utvářející a uchovávající její vnitřní variabilitu užitím průtokové cytometrie, analýzy mikrosatelitů i numerické a geometrické morfometriky. V České republice se vyskytují diploidní, triploidní a tetraploidní cytotypy jeřábů. Variabilita ploidních úrovní je u nás vázána pouze na jižní Moravu, která je i díky své taxonomické rozmanitosti centrem diverzity skupiny S. aria agg. i celého rodu Sorbus v ČR. Analýza semen jedinců S. aria agg. průtokovou cytometrií odhalila celkem 7 typů reprodukčních způsobů, zahrnujících sexuální i apomiktické (pseudogamické) rozmnožování s účastí redukovaných i neredukovaných gamet. Všichni diploidní jedinci jsou plně sexuální, kdežto u polyploidních taxonů převažuje apomixie, přičemž pouze u S. danubialis a linie "pinetorum" byl zaznamenán...
Endemický taxon Krkonoš Campanula bohemica: zhodnocení rizika hybridizace s C. rotundifolia
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rizikem hybridizace mezi dvěma druhy zvonků, silně ohroženým endemickým druhem Campanula bohemica a sympatricky se vyskytujícím druhem Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia, na území Krkonoš. Do této práce byl zahrnut i poddruh C. rotundifolia subsp. sudetica, jehož areál také zasahuje do oblasti Krkonoš. Cílem této práce bylo zjistit, jak častá je mezidruhová hybridizace v populacích studovaných druhů a jaká je populační struktura jejich lokalit. Dalším témetickým okruhem byla morfologická variabilita uvedených druhů s cílem nalezení spolehlivých morfologických znaků pro jejich odlišení. Pro studium stanovených otázek byla použita průtoková cytometrie, morfometrické a molekulární analýzy. Pomocí průtokové cytometrie bylo zjištěno, že se v Krkonoších vyskytují tři ploidní úrovně náležející DNA diploidům, tetraploidům a pentaploidům. Zatímco diploidi odpovídali nominátnímu poddruhu C. rotundifolia, jedinci C. rotundifolia subsp. sudetica a C. bohemica byli tetraploidní. Do analýz bylo zahrnuto i několik populací z Hrubého Jeseníku, kde byly nalezeny diploidní a tetraploidní cytotypy. Většina populací v Krkonoších byla ploidně uniformní, smíšené populace byly zaznamenány jen ve 12 případech. Pentaploidní cytotyp náležející jedincům hybridního původu byl nalezen...
Současný výskyt světlíků ( Euphrasia ) v Krkonoších a zhodnocení vlivu doby seče na jejich početnost
Blahník, Jan ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Při vytváření Černého a Červeného seznamu květeny Krkonoš bylo zjištěno, že není známo současné rozšíření světlíků (Euphrasia) ani další údaje o světlících v Krkonoších. Cílem této práce bylo zaplnit tuto mezeru v poznání. Dosaženo toho mělo být vytvořením vrstvy GIS se současným rozšířením světlíků v Krkonoších, analyzováním půd odebraných v místech výskytu světlíků a v místech těmto blízkým a co nejvíce podobným, avšak bez světlíků, a určit faktory ovlivňující výskyt světlíků pomocí diskriminanční analýzy. Půdy byly odebírány vždy z pěti míst dané lokality a byly analyzovány jako směsný vzorek. Celkem bylo odebráno 107 směsných půdních vzorků, z toho 53 na místech s výskytem světlíků a 54 na místech podobných, ale bez výskytu světlíků. Světlíky se vyskytují spíše na půdách s nižší koncentrací fosforu, místech s vyšším pH . Na vybraných plochách byly uskutečněny managementové pokusy testující vliv doby seče na počet kvetoucích světlíků. Managementové pokusy byly prováděny od června do července 2011 na šesti lokalitách o pěti plochách ve východních a západních Krkonoších v nadmořských výškách od 660 m do 1002 m na jižních, jihozápadních, východních a západních expozicích a půdách s pH od 5,78 do 7,65 a dostupným fosforem v koncentracích od téměř nulových až po 2,76 mg/kg. Termín seče výrazně...
Human-driven and natural vegetation changes of the last glacial and early Holocene
Kuneš, Petr ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent) ; Ammann, Brigitta (oponent)
H|avnízáměry a otázky k|adenév prácí . Do jakémírypřesnosti lze předpovídatstudovanouvegetacina zák|aděpovrchovýchpylovýchspektera jakétaxonyk tomu přispívajínejvíce? - prověřit a interpretovatspolu různéfosi|nípylovézáznamy z vrcholnéhoa pozdníhoglaciáluz regionustřednía ýchodně- středníEvropy ve světlesoučasnýchpa|eoklimatologickýchznalostí,a rekonstruovata interpretovatpozdně pleistocénnívegetaciv čase velkéekologickézměny - Existujínějakérysy a specifickéantropogenníindikátory v pyloých datech,lrteréby mohly být dány do souvislostis vlivem mezolitických lidí? - zaměřit se na botanickénálezy a případněi organickéartefakty uloŽenév litorálnímsedimentuna přík|adovéstudii jezera Švarcenberk,a korelovatje s py|ovouana|ýzou,radiokarbonoqými daý a ostatnímiarcheologicými ná|ezy - prozkoumat převážněpřirozenérysy qývojeVegetaceběhem raného holocénua moŽnýmezolitic\ýv|ivv pískovcoých ob|astech . Jakje moŽnépozorovatprocesdegradacek|imaxoých listnaých lesů v různýchlokalitách?Ve kteých případechse tentojev odehrával přirozeně a ve kteých lids\ým působením? z. Výs|edkyazávěry Studiumanalogickéhoprostředípřineslo něko|ikdůleŽiýchzávěrů.Byl nalezenpoměrně těsnývztah mezi složenímpylovéhospektraa klimatic\ými charakteristikamiv analogickékrajině jižníSibiře.To znamená,žefosilnípylová spektramohou...
Natural hybridization between two allopolyploid wheatgrasses Elytrigia intermedia and E.repens (Poaceae, Triticeae)
Mahelka, Václav ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Bureš, Petr (oponent) ; Blattner, Frank (oponent)
Cí|epnice Disertačnípráce je součástíširšíhoprojektu, kteý hodnotí hybridizaci v komplexu druhi Triticum aestivum-Elytrigia intermedia-E. repens. Tento komplex představujereálný modeloý systémplodina_plevel (planý příbumý) s možným genoým tokem. Cílem projekfu je detekovat a případně ohodnotit frekvenci hybridizace mezi pšenicí a příbuzným pleve|ným druhem E' intermedia. Taková studie by poskytla zásadni informaci při potenciálním ohodnocování míry rizika spojeného s uvedením geneticky modifikované pšenice do kultivace' Pšenice bývá častokŤtženas pýrem E. intermedia z důvodupřenosu genůněkteých žádoucíchvlastrrostípýru do genomu pšenice. Taková hybridizace je rutinně prováděna v laboratomíchpodmínkách, ale v přírodě zatím neby|a pozorována. ProtoŽe E. intermedia se v přírodě Kíží s dalšímdruhem pýru, E, repens, můžesloužitjako prosfiedníkpro tok genůz pšeniceaždo plevelnéhodruhu E. repens' Znalost frekvence hybridizace obou druhi Elytrigia a jejích důsledkůje tudížvelmi žádoucía je hlavnímtématem disertačnípráce. Cí|e práce |ze shrnout do těchto bodů:(l) zjistit cýologickou variabilitu druhi Elytrigia repens a E. intermedia v přírodníchpopulacíchna územíCeské republiky; (2) na|éztspolehlivé markery pro identifikaci obou druhůa jejich hybrida; (3) ohodnotitmírufrekvence hybridizace mezi druhy E. repens a E....
Natural hybridization between two allopolyploid wheatgrasses Elytrigia intermedia and E.repens (Poaceae, Triticeae)
Mahelka, Václav ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Bureš, Petr (oponent) ; Blattner, Frank (oponent)
Cí|epnice Disertačnípráce je součástíširšíhoprojektu, kteý hodnotí hybridizaci v komplexu druhi Triticum aestivum-Elytrigia intermedia-E. repens. Tento komplex představujereálný modeloý systémplodina_plevel (planý příbumý) s možným genoým tokem. Cílem projekfu je detekovat a případně ohodnotit frekvenci hybridizace mezi pšenicí a příbuzným pleve|ným druhem E' intermedia. Taková studie by poskytla zásadni informaci při potenciálním ohodnocování míry rizika spojeného s uvedením geneticky modifikované pšenice do kultivace' Pšenice bývá častokŤtženas pýrem E. intermedia z důvodupřenosu genůněkteých žádoucíchvlastrrostípýru do genomu pšenice. Taková hybridizace je rutinně prováděna v laboratomíchpodmínkách, ale v přírodě zatím neby|a pozorována. ProtoŽe E. intermedia se v přírodě Kíží s dalšímdruhem pýru, E, repens, můžesloužitjako prosfiedníkpro tok genůz pšeniceaždo plevelnéhodruhu E. repens' Znalost frekvence hybridizace obou druhi Elytrigia a jejích důsledkůje tudížvelmi žádoucía je hlavnímtématem disertačnípráce. Cí|e práce |ze shrnout do těchto bodů:(l) zjistit cýologickou variabilitu druhi Elytrigia repens a E. intermedia v přírodníchpopulacíchna územíCeské republiky; (2) na|éztspolehlivé markery pro identifikaci obou druhůa jejich hybrida; (3) ohodnotitmírufrekvence hybridizace mezi druhy E. repens a E....
Geographical parthenogenesis: evolutionary and ecological significance of apomictic reproduction in vascular plants
Hartmann, Matthias ; Mráz, Patrik (vedoucí práce) ; Dobeš, Christoph (oponent) ; Krahulec, František (oponent)
It has been suggested that polyploidization affects the ecological niche of a species, possibly ultimately leading to a shift in the distribution of the species, such as in geographical parthenogenesis. The phenomenon describes the wider distribution and shift of asexuals towards higher altitudes, northern latitudes and more extreme habitats when compared with their closely related sexual relatives. Several hypotheses have been proposed to explain such patterns with lacking empirical evidence because investigations rather focused on single hypotheses, which were rather tested several times independently on multiple organisms than vice versa. Therefore, the present study aimed to tackle the phenomenon of geographical parthenogenesis from multiple angles, i.e. testing several hypotheses simultaneously using Hieracium alpinum as a model system. In the arcto-alpine Asteraceae H. alpinum sexually reproducing diploid individuals occur in a small isolated area in the Eastern and Southern Carpathians, while apomictically reproducing, i.e. asexual reproduction via seeds, triploid plants occupy the remaining and much larger part of the range from the Balkans to the arctic parts of Europe. This implies that asexual triploids have had some fitness / colonization advantage(s), leading to a replacement of sexual diploids...
The role of hybridization in plant evolution - using different methods for detecting plants of hybrid origin in the Elytrigia repens - Elytrigia intermedia hybrid complex
Paštová, Ladislava ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Kovařík, Aleš (oponent) ; Blattner, Frank (oponent)
Hybridizace je důležitým fenoménem v evoluci rostlin - je jedním ze zdrojů nové genetické variability. Hybridizací dochází ke sloučení genomů doposud izolovaných evolučních linií. Určování rostlin hybridního původu je výzvou v mnoha taxonomických skupinách. Velké spektrum metod bylo využito k jejich detekci od počátku botanického výzkumu. Zavedení genomické in situ hybridizace mělo velký dopad na studium rostlin hybridního původu. Tato molekulárně cytogenetická metoda umožňuje zjistit genomový příspěvek jednotlivých rodičovských druhů. Hybridizace (spolu s polyploidizací) významně přispěla k dnešní diverzitě tribu Triticeae. Většina druhů jsou allopolyploidy, kteří jsou výsledkem časté mezidruhové a mezirodové hybridizace. Struktura příbuzenských vztahů mezi zástupci tribu je tak značně retikulátní. Tato práce je zaměřena na studium hybridního komplexu Elytrigia repens - E. ×mucronata - E. intermedia. (1) Zástupci studovaného hybridního komplexu jsou málo morfologicky diferencovaní - jen 2 morfologické znaky jsou používány k jejich odlišení. Byla studována variabilita anatomických znaků listové čepele. Byly nalezeny znaky vhodné pro rozlišení rodičovských druhů. Využití znaků je omezeno, protože někteří kříženci nesou jen varianty znaků jednoho z rodičovských druhů. (2) Původ allohexaploidního...
Význam hybridizace v evoluci rodu Sorbus
Ondříčková, Klára ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Biosystematické zhodnocení fakultativně apomiktických skupin jako Pilosella, Rubus nebo Sorbus je z mnoha důvodů velmi problematické. Vymezení taxonů značně komplikují stále probíhající mikroevoluční procesy jako mezidruhová hybridizace, po- lyploidizace a apomixie. Díky těmto jevům vzniká velké množství geneticky odlišných linií, které jsou různou měrou reprodukčně separovány a na morfologické úrovni vyka- zují enormní variabilitu. Samotná apomixie může mít řadu modifikací a je obvykle kombinována s dalšími reprodukčními strategiemi. V rámci rozsáhlé sbírky zástupců převážně středoevropských taxonů rodu Sor- bus v Dendrologické zahradě v Průhonicích byla provedena série hybridizačních expe- rimentů. Zahrnuté stromy byly podrobeny mikrosatelitové analýze pro zpřesnění jejich taxonomické identity. Byla provedena analýza vzniklých semen metodou průtokové cytometie (Flow cytometric seed screen - FCSS), která umožnila detailně zrekonstruo- vat způsob jejich vzniku. Byla odhalena značná variabilita reprodukčních způsobů a to i v rámci jednotlivých křížení. Zaznamenáno bylo klasické sexuální rozmnožování (tj. mezidruhová hybridizace), autogamie a různé druhy pseudogamie za účasti redukova- ných i neredukovaných gamet mateřské rostliny i námi dodaného otcovského jedince. Dominantní reprodukční způsoby u...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.