|
|
Hrad Kašperk. Znovuobjevení šumavské perly
Hraničková, Dagmar ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Cílem této práce je zmapovat novodobé dějiny hradu Kašperk a to především od 17. století, kdy byla tato památka již rozpadlá odkoupena městem a dále pustla až do minulého století. Nastíním historii hradu od jeho založení roku 1356 Karlem IV., jeho postupné chátrání a následné rekonstrukce a dále se pokusím dát dohromady informace o akcích, které se na hradě pořádaly a také zmínky o hradě, které mimo jiné vedly k oživení zájmu o středověké památky, který přetrvává dodnes.
|
|
|
Nástěnné malby v kapli sv. Kříže na hradě Karlštejn
Uchytilová, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nástěnnými malbami nacházejícími se ve třech okenních výklencích v kapli sv. Kříže na Karlštejně. V první části práce je zhodnocena literatura zabývající se hradem Karlštejnem a zde se nacházejícími nástěnnými malbami. Tato část předkládá názory předchozích i současných badatelů, které se v rámci vymezeného tématu pokusí kriticky zhodnotit. V dalším oddíle práce stručně uvádí a popisuje ostatní nástěnné malby, jež se na hradě Karlštejn nachází a mimo jiné se kapitola dotýká i složitého ikonografického programu hradu, který protkává veškeré sakrální prostory hradu a vrcholí kaplí sv. Kříže ve Velké věži. Práce dále podrobně rozebírá jednotlivé výjevy ze tří výklenků kaple sv. Kříže, jejich ikonografii, autorství a dále se vyrovnává s restaurátorskými zásahy, jež byly v posledním století v kapli učiněny. Cílem této práce je především uvedení do problematiky, představení dosavadních poznatků a restaurátorské činnosti, a následně jejich rámcového zhodnocení.
|
|
|
Cesta krále Václava IV. do Francie roku 1398. Politické, kulturní a geografické aspekty.
Dufková, Tereza ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha o rekonstrukci cesty českého a římského krále Václava IV. do Remeše roku 1398 a zhodnocení jejího diplomatického významu. K řešení dané problematiky byla zapotřebí rozsáhlá analýza listinného materiálu, regest a nařízení. Důraz byl také kladen na rozbor slavnostního přijetí v Remeši, které zachytily především francouzské kroniky. Na základě zjištěných údajů se podařilo vytvořit relativně podrobný itinerář Václavovy cesty, jenž dokládá královu návštěvu dvou desítek měst. Průběh a smysl popsané diplomatické cesty lze využít k obohacení představ o vládě Václava IV. mezi léty 1378 až 1398 a přispět tak k jejímu zhodnocení. Práce se zaměřila rovněž na analýzu historicko-geografických okolností Václavovy cesty a na rozbor dvorského ceremoniálu přivítaní, zvaného adventus regis. Klíčová slova: Václav IV., Karel IV., lucemburský dvůr, francouzský dvůr, královská cesta, královský vjezd, historické cesty, papežské schizma, stoletá válka, cestování ve středověku
|
|
|
Náročné kamenické prvky v Parléřovské dílně v evropském kontextu
Pavlíčková, Anna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Chotěbor, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou přenosu inspiračních prvků použitých v katedrále sv. Víta v Praze se zaměřením na visuté svorníky v sakristii katedrály. Na stavbě katedrály sv. Víta se podíleli ve 14. století dva stavitelé - Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Oba tito stavitelé se inspirovali nejvýznamnějšími stavbami tehdejší Evropy a získané zkušenosti uplatnili i na pražské katedrále. Důkladným zpracováním života Matyáše z Arrasu se podařilo definovat tohoto stavitele jako svébytnou osobnost, která při stavbě pražské katedrály používala moderní odvážné tvarosloví a položila základy katedrální architektury v Čechách. Následné zpracování vybraných staveb stavěných v jižní Francii druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století předkládá mnoho prvků, které vykazují společné znaky s prvky užitými na katedrále sv. Víta, a umožňuje tak rozšířit inspirační zdroje pražské katedrály. Práce obou stavitelů na sebe navazuje v prostoru tzv. Staré sakristie zdobené dvěma unikátními visutými svorníky. Díky kompletnímu zpracování vzorů z jižní Francie a Alsaska byli objasněny okolnosti vzniku těchto svorníků, zmapovaná cesta jejich přenosu po Evropě a nastíněny další možnosti výkladu jejich tvarosloví. Celá práce je doplněna přehledem mapujícím fungování katedrální huti a rozborem středověké konstrukce...
|
|
|
Ostatkový kříž Karla IV.
Melkus, René ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Záměrem bakalářské práce je především historický, uměleckohistorický a technologický pohled na nejcennější památku Svatovítského chrámového pokladu, na veliký zlatý Zemský kříž, zvaný též Karlštejnský, nebo jen prostě, ale výstižně Ostatkový. Toto přední dílo vrcholně gotického zlatnictví je spojené s osobou císaře a krále Karla IV. (1316-1378) a rokem 1357, kdy byla mj. dokončena stavba hradu Karlštejn. Práce je pojata monografickým způsobem. Věnuje se výhradně tomuto kříži a bere si za cíl maximální shrnutí dosavadního historického poznání. Využívá přitom základní zpracování literatury a pramenů obvyklým heuristickým způsobem. Především se věnuje důkladnému popisu umělecko-řemeslného díla, na který navazuje umělecko-historická interpretace. Čím se ale od jiných prací chce lišit, je zvláště míra zaujetí zlatnickou technikou a snaha pochopit středověké techniky zpracování drahých kovů a kamenů. Téma je zvoleno i ve snaze osvojit si základní pojmy spojené s technologickými postupy a správně je používat. Tím se práce stává teoretickou průpravou pro samostatnou kurátorskou činnost pisatele v Národním technickém muzeu v Praze.
|
|
| |
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV.
Vávrová Hanušová, Barbora ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV." se nejprve zabývá historickými zprávami jak o samotném založení hradu Karlštejna, tak o dalších událostech v době života Karla IV. a vztahuje je ke stavební podobě hradu. Hlavní část práce spočívá na podrobném popisu stavby s přihlédnutím k dřívějším zjištěním, průzkumům a plánům. Dále je tato stavební podoba hradu zasazena do kontextu dalších hradů založených Karlem IV. a detailněji se věnuje stavební struktuře dochovaných hradů Kašperku, Radyni, Karlshausu a Laufu an der Pegnitz. Jelikož hrady ve 14. století obecně sloužily především obytným účelům, v práci je přihlédnuto také ke skladbě prostor v souvislosti s obytnými složkami stavby, jako jsou různé druhy vytápění, okna apod.
|
|
|
Císař Karel IV. a dobytí Braniborska 1371 - 1373
Straka, Tomáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Hrdina, Jan (oponent)
Předkládaná práce detailně popisuje proces získání Braniborského markrabství císařem Karlem IV. Užívá při tom listinných i narativních pramenů především k podrobnému zmapování vojenských operací z let 1371 - 1373, které k získání Branibor vedly. Dále se práce věnuje výkladu historie úsilí o získání Branibor v politicko-teritoriálních ambicích Karla IV., motivacemi, které k přechodu braniborského kurfiřství do rukou českého krále vedly a diplomatickou činností císaře, která s tímto cílem souvisela. V samostatné kapitole se pak tato práce zabývá strukturou vojska, které měl Karel IV. k dispozici během dvou braniborských tažení. Jejím cílem je být příspěvkem k dosud nedostatečně popsané problematice užití vojenské síly Karlem IV. i k českým vojenským dějinám druhé poloviny 14. století. Klíčová slova: Karel IV., Braniborsko, markrabství braniborské, vojenské dějiny, Ota V. Bavorský, Země Koruny české, 14. století
|
|
|
Druhá římská jízda Karla IV.
Obůrková, Radka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Diplomová práce "Druhá římská jízda Karla IV." se snaží postihnout celé tažení císaře Karla IV. v letech 1368 a 1369. Zároveň sleduje základní otázky spjaté s problematikou panovnického dvora na cestách. První z nich je směřována k doprovodu císaře Karla IV. na italském území. Jakým způsobem docházelo k proměně dvora během cesty do Říma a na cestě zpáteční. Druhá otázka spočívá ve snaze o sestavení dvora Alžběty Pomořanské, která byla stěžejní postavou druhé římské jízdy a ne vždy cestovala po boku císaře. Poslední otázka směřuje k pokusu o popis zajištění dvora během římského tažení v italských městech, tj. jak byl císař se svým dvorem ve městech přijat a přivítán, ubytován, zásobován, obdarován atd.
|
host ::
RSS.