|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
|
|
Constitutional Rights: An Internal Critique
Abel, Martin ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent) ; Káčer, Marek (oponent) ; Kyritsis, Dimitrios (oponent)
Interní kritika ústavních práv Martin Abel Abstrakt Test proporcionality slouží soudům po celém světě k přezkoumání omezení ústavních práv. V jeho rámci musí vlády přesvědčit soud, že omezení daného práva sledovalo legitimní cíl. Naopak držitelé práv jsou toho ušetřeni. Soudy totiž bez zjevného důvodu považují legitimitu individuálního jednání za samozřejmost. Vzhledem k této asymetrii požívají i zlomyslná nebo nenávistná jednání přinejmenším prima facie ochrany, pokud významově spadají pod jedno z uvedených práv. Práce spojuje asymetrii testu proporcionality s jedním konkrétním pojetím práv, nazvaným I-conception. Podle I-conception jsou práva abstraktními principy, které je třeba realizovat v co nejvyšší možné míře. Vychází z filozofie Thomase Hobbese nebo Immanuela Kanta, kteří tvrdili, že všechny hranice našich přirozených práv musí být produktem naší vůle. Práce ale obhajuje tezi, že existuje alternativní pojetí práv - takové, které práva ukotvuje v morálce a podřizuje je i limitům z přirozeného práva. Toto pojetí práv bylo vlastním všem křesťansko-aristotelovským myslitelům a jeho dědicem je dokonce i John Locke, jeho myšlence před-politických práv navzdory. Opírajíc se o díla historiků idejí, práce ukazuje, že zakladatelé americké ústavnosti byli vášnivými čtenáři Johna Locka a Samuela von Pufendorfa...
|
|
|
Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře
SELNER, Ondřej
Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.
|
|
|
Justification and Limits of State Coercion in Liberal Democracies: Reconciling Binding Welfare State Policies and a Reformed Classical Liberalism
Wedekind, Peter ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Fiorctos, Karl Orfeo (oponent) ; Simon, Stephen A. (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science Peter Wedekind Justification and Limits of State Coercion in Liberal Democracies: Reconciling Binding Welfare State Policies and a Reformed Classical Liberalism Dissertation Thesis Abstract - Czech Prague 2022 Abstrakt V této práci obhajuji argument, že klasický liberalismus je schopen ospravedlnit meritokratická státní politická opatření, která prosazují větší rovnost příležitostí. Volím přístup, který není mezi vědci vyznávajícími tradici klasického liberalismu příliš rozšířený, protože docházím k pozicím, jako je například veřejně financované vysoké školství, které jsou častěji spojovány s postuláty zastánců rovnostářského sociálního státu. Tato strategie slouží jako odpověď na současné kritiky liberálních demokracií a zároveň implikuje, že je liberalismus obdařen nástroji k řešení nedostatků, jež přineslo jeho vlastní (neoliberální) ztělesnění. Prudce rostoucí socioekonomické nerovnosti a trend marketizace, který mimo jiné transformuje veřejné instituce klíčové pro sociální mobilitu do privilegia plutokratických elit, a vytlačuje tradiční hodnoty vysokoškolského vzdělání, jsou jen dvěma příklady. Na podporu tohoto argumentu uvádím několik vzájemně navazujících tvrzení: Zaprvé, klasický...
|
|
|
Determinanty zájmu o životní prostředí
Vrbíková, Lucie ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Determinanty zájmu o životní prostředí" je kvantitativní analýzou, která se zabývá vlivy na postoje a chování k životnímu prostředí. Konkrétně jsou zkoumány determinanty environmentálního zájmu, škály nového ekologického paradigmatu, proenvironmentálního chování a ekologického aktivismu. Využívána jsou k tomu data z mezinárodního šetření "International Social Survey Project Environment III" z roku 2010. Z analýzy vyplynuly jako silné prediktory především kulturní regiony respondentů a vzdělání. Nejsilnější zájem o životní prostředí mají obyvatelé západní Evropy a anglicky mluvících zemí, naopak nejslabší je v postkomunistických státech východní Evropy. Postmaterialisté a obyvatelé bohatších a vyspělých států mají silnější environmentální zájem a i více věří, že věda a pokrok vyřeší ekologické problémy. Silným determinantem je také vnímání důsledků ekologických problémů na běžný život, čímž trpí převážně mimoevropské lokality. Odpad k recyklaci nejčastěji třídí v západní Evropě a anglicky mluvících zemích. Silná kladná závislost je mezi nejvyšším dokončeným vzděláním a environmentálním zájmem i ekologickým aktivismem, u šetření přírodních zdrojů je slabší vazba.
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
Dandysmus jako životní styl
Hercogová, Jana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dandysmem jako specifickým životním stylem. Představuje teoretické vymezení dandysmu a zároveň jeho významné představitele v západní společnosti 19. století, jimiž byli George Brummell, George Gordon Byron, Jules-Amédée Barbey d'Aurevilly, Charles Baudelaire, Oscar Wilde, Robert de Montesquiou a Artur Breisky. Pozornost je věnována charakteristikám doby a společnosti, ve které se postava dandyho objevila. Dále se práce věnuje postavě dandyho z hlediska jeho hodnotové orientace, vzhledu, způsobu chování, zálib a trávení času. Práce se zaměřuje také na obraz dandysmu jako životního stylu v literatuře. Detailněji jsou představena zejména díla Fanfarlo, Obraz Doriana Graye a Naruby. V závěrečné části práce je diskutována aktuálnost dandysmu ve 20. a 21. století a jsou představeny tři osobnosti, jejichž životní styl s principy dandysmu rezonuje. Klíčová slova: dandysmus, dandy, životní styl, individualismus, hédonismus, estetismus, elegance, revolta
|
|
|
Individualismus v díle Nacume Sósekiho
Gieblová, Adéla ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
(česky) Práce se zabývá individualismem v díle Nacume Sósekiho. Cílem je zjistit, jak problematice individualismu rozuměl sám autor a na základě jakých osobních zkušeností k tomuto pojetí došel. Druhá část práce se věnuje rozboru čtyř děl, Boččan, Sanširó, Sorekara a Kokoro, na kterých chci poukázat, jaké typy individualit Sóseki čtenářům představil, a jak filosofie individualismu ovlivnila jeho literární činnost.
|
|
|
G. Lipovetsky: Etika, která nebolí
Pavelcová, Tereza ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl sledovat a kriticky interpretovat tezi o vývoji etiky a morálky u Gillese Lipovetského, a to na konkrétních příkladech z dějin etiky a jejích současných reflexích. Práce by měla objasnit, v jakých ohledech je Lipovetského filosofická a sociologická diagnóza, analýza a následná predikce oprávněná a v jakých naopak problematická a proč. Lipovetského teze rozvíjená v díle Soumrak povinnosti zní, že současný mravní "rozkvět" je ve skutečnosti otřesem, nikoliv čistým návratem či znovuoživením tradiční morálky. Není přehnané říci, že soudobá morálka starou morálkou dočista opouští. Ambicí práce je formulovat charakter a typické projevy autorem kladené postmoralistní "etiky třetího typu", která nemá ani náboženský, ani laický základ ve formě povinnosti. Práce si všímá napětí mezi současnou etickou horlivostí a dekadencí, podněcováním individualismu a požadavky kolektivu, obecně pak mezi zodpovědnou a nezodpovědnou etikou. Záměrem je zároveň pokus o obhajobu Lipovetským formulované aplikovatelné etiky odpovědnosti nastupující v čase "soumraku povinnosti", kdy nemáme k dispozici žádný věrohodný celistvý model chování. Tato etika se má mimo altruismu a dobré vůle zakládat na soudnosti, kompromisu, reformách a solidaritě. Jedině tak je snad schopná kompenzovat nedostatky...
|
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
host ::
RSS.