|
|
Badatelsky orientované vyučování biologie člověka
DEDEK, Michal
Cílem práce bylo vytvoření tří autorských aktivizujících praktických cvičení k tématu oběhová a dýchací soustava člověka. Výuka s prvky badatelsky orientovaného vyučování (BOV) v experimentální skupině a výuka expozičního typu (výuka konvenční) u stejných témat v kontrolní skupině byla na podkladě výsledků pretestu a dvou posttestů statisticky vyhodnocena. Hodem mince bylo určeno, že třída 8.A (19 žáků) bude experimentální skupinou, třída 8.B (18 žáků) kontrolní skupinou. Ověření vytvořených podkladů proběhlo na 2. stupni běžné základní školy v dubnu 2019, ve městě Jihočeského kraje s počtem obyvatel v rozmezí 20 až 40 tisíc. Dosažené výsledky ukazují dle pretestů horší průměrné výsledky u třídy, která byla náhodně vybrána pro výuku s prvky BOV, rozdíly průměrných výsledků pretestů byly Studentovým t-testem vyhodnoceny jako statisticky významné (t=4,05, sv=35, p=0,00). Rozdíly průměrných výsledků prvního posttestu (zadán týden po výuce) nebyly t-testem vyhodnoceny jako statisticky významné (t=1,28, sv=35, p=0,21), stejně jako u vyhodnocení rozdílů průměrů u druhého posttestu (zadán měsíc po výuce; t=0,29; sv=35; p=0,77). Výsledky naznačují, že výuka BOV motivovala třídu vybranou pro výuku s prvky BOV při výuce a pomohla jí v lepším osvojení si probrané látky. I ze shrnutí dotazníku, který byl cílen na vyjádření žáků k samotné výuce témat, vyplynulo, že si žáci experimentální skupiny učivo osvojili lépe, jelikož se danou problematikou mohli sami také prakticky zabývat. Rozdíl v průměrném hodnocení výuky mezi skupinou experimentální a kontrolní se ukázal jako statisticky významný v obou posttestech u tématu dýchací soustava (p=0,01; resp. 0,03), nikoli u tématu cévní soustava (p=0,10; resp. 0,19). Tato diplomová práce je vytvořena v rámci projektu GAJU 123/2019/S.
|
|
|
Evaluace geologického výukového programu a jeho srovnání s výukou ve třídě
Pelechová, Kateřina ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá hodnocením výukového programu Didaktického centra geologie v Říčanech, především tím, jak ovlivňuje postoje žáků ke geologii. Přínos exkurzí a výuky v terénu byl již mnohokrát prokázán, evaluace se však často zaměřovaly spíše na znalosti, na dovednosti a postoje pak až v posledních letech. Neživá příroda je navíc obecně vnímána jako "ta nudnější část přírody", proto mě zajímalo, jestli (a jak) dokáže netradiční forma výuky geologie postoje žáků k ní změnit. Cílem této práce bylo 1) zjistit, jaké jsou postoje žáků ke geologii a k neživé přírodě, a 2) zhodnotit, jestli (případně jak) konkrétní geologický program tyto postoje ovlivní a tento vliv porovnat s vlivem klasické výuky ve třídě. Třetím cílem bylo zjistit, zda daný výukový program pomůže žákům pochopit, jak vznikly různé přírodní útvary. Hlavní výzkumná otázka tedy zněla: Jak ovlivní výukový program postoje žáků k neživé přírodě v porovnání s klasickou vyučovací hodinou, kde bude probírána stejná látka? Podle výsledků mého výzkumu žáci vnímají geologii jako nejméně užitečný obor biologie a patří i k nejméně oblíbeným. Jejich postoje k neživé přírodě jsou ale spíše pozitivní až neutrální. Žádný vliv hodnoceného programu na tyto postoje se však prokázat nepodařilo. Klíčová slova Geologie, výukový program, evaluace, postoje...
|
|
| |
|
|
Různé úrovně badatelské výuky ve fyzikálních experimentech
Fürstová, Tereza ; Kácovský, Petr (vedoucí práce) ; Koudelková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá čtyřmi úrovněmi badatelské výuky. V první kapitole je uvedena charakteristika badatelské výuky a stručná rešerše studií zabývajících se efektivitou badatelské výuky. V rámci této práce byly vytvořeny pracovní listy se zadáním experimentů s kyvadlem a hydrostatickým tlakem na čtyřech úrovních badatelské výuky. Byl také vytvořen dotazník, na jehož základě byli studenti rozděleni do čtyř skupin a dotazník, který zjišťuje, jestli studenti rozumí jevům, se kterými experimentovali. Hlavní část se zabývá činnostmi studentů při práci s vytvořenými pracovními listy. Studenti prvního ročníku SŠ experimentovali podle pracovních listů a byli u toho natáčeni na videokamery. Následně byly vytvořeny kódy popisující jednotlivé činnosti studentů, které jsme použili k videostudii práce těchto studentů. Získali jsme tak informace o činnostech studentů během experimentování na různých úrovních badatelské výuky.
|
|
|
Klasifikace chemických reakcí badatelskou metodou
Sejková, Tereza ; Stratilová Urválková, Eva (vedoucí práce) ; Čtrnáctová, Hana (oponent)
Diplomová práce předkládá materiál Klasifikace chemických reakcí vytvořený v souladu s principy badatelsky orientované výuky. Příručka pro učitele, která je součástí diplomové práce, obsahuje dvě varianty strukturovaného bádání a dvě varianty nasměrovaného bádání. Dále jsou zde metodické listy pro učitele, seznam chemikálií, postup při provádění reakcí a fotodokumentace jednotlivých experimentů, včetně naměřených grafů změn pH a redoxního potenciálu. Badatelsky orientovaná výuka má potenciál rozvíjet klíčové kompetence, které se stávají důležitým cílem vzdělání na všech úrovních vzdělávání. Jsou obsaženy také v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia, a proto bylo dalším cílem zjistit, zda připravené úlohy rozvíjí jednotlivé kompetence. Dotazníky s tvrzeními založenými na klíčových kompetencích vyplňovali žáci po provedeném cvičení a výsledky ukázaly, že během práce žáci měli možnost rozvíjet pět klíčových kompetencí.
|
|
|
Evaluace geologického výukového programu a jeho srovnání s výukou ve třídě
Pelechová, Kateřina ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá hodnocením výukového programu Didaktického centra geologie v Říčanech, především tím, jak ovlivňuje postoje žáků ke geologii. Přínos exkurzí a výuky v terénu byl již mnohokrát prokázán, evaluace se však často zaměřovaly spíše na znalosti, na dovednosti a postoje pak až v posledních letech. Neživá příroda je navíc obecně vnímána jako "ta nudnější část přírody", proto mě zajímalo, jestli (a jak) dokáže netradiční forma výuky geologie postoje žáků k ní změnit. Cílem této práce bylo 1) zjistit, jaké jsou postoje žáků ke geologii a k neživé přírodě, a 2) zhodnotit, jestli (případně jak) konkrétní geologický program tyto postoje ovlivní a tento vliv porovnat s vlivem klasické výuky ve třídě. Třetím cílem bylo zjistit, zda daný výukový program pomůže žákům pochopit, jak vznikly různé přírodní útvary. Hlavní výzkumná otázka tedy zněla: Jak ovlivní výukový program postoje žáků k neživé přírodě v porovnání s klasickou vyučovací hodinou, kde bude probírána stejná látka? Podle výsledků mého výzkumu žáci vnímají geologii jako nejméně užitečný obor biologie a patří i k nejméně oblíbeným. Jejich postoje k neživé přírodě jsou ale spíše pozitivní až neutrální. Žádný vliv hodnoceného programu na tyto postoje se však prokázat nepodařilo. Klíčová slova Geologie, výukový program, evaluace, postoje...
|
|
| |
|
|
Vybraní obratlovci Jizerských hor v badatelsky orientované výuce zoologie na základních a středních školách
Kršková, Adéla ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Práce má dvě části, a to teoretickou, zahrnující samostatnou kapitolu o Jizerských horách jako celku s uvedením jejich geologické stavby, klimatu, botanického i zoologického složení a tří osobností, které jsou s Jizerskými horami spojovány, a část praktickou. V první kapitole jsou v deseti podkapitolách vytipováni obratlovci běžně obývající Jizerské hory, kteří by mohli být zařazeni do výuky přírodopisu sedmé a osmé třídy základní školy nebo biologie nižších ročníků víceletých gymnázií či zoologie gymnázií. V další kapitole jsou zmíněné naučné stezky, které jsou později v praktické části navrhovány jako obohacující prvky zoologických exkurzí, které v rámci chráněné krajinné oblasti musí být vedeny po vyznačených cestách. Své místo v práci má i kapitola o ptačí oblasti Jizerských hor, která byla vymezena díky tetřívku obecnému a sýci rousnému. V předposlední kapitole teoretické části jsou uvedena vybraná střediska ekologické výchovy, případně organizace, které pro školy pořádají programy zaměřené na obratlovce, dále je zde zmíněno zařazení výuky přírodopisu v základních školách a je zdůrazněn uskutečněný průzkum, který spočíval ve zjištění učebnic, které se na základních školách v okolí Jablonce nad Nisou používají. V závěru má své místo zařazení výuky biologie na gymnáziích s přihlédnutím k...
|
|
|
Badatelsky orientované výuky přírodopisu - praktické aplikace a zavádění do školní praxe
BENDOVÁ, Ivana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zavádění badatelsky orientovaného vyučování (BOV) do základních a středních škol v ČR i v dalších státech. Představuje BOV jako směr, který by mohl v budoucnosti vyřešit krizi přírodovědného vzdělání a zmírnit tak pokles zájmu o technické a přírodovědné obory. Hlavním cílem této práce je získat co největší množství informací o dané problematice, shrnout dosavadní poznatky o plošném zavádění BOV do škol, zejména co se týká zkušeností jednotlivých pedagogů. Dalším úkolem je vytvořit vzorovou úlohu BOV na libovolné téma z přírodopisu či biologie, která by se stala praktickým podkladem pro výuku těchto předmětů. Nedílnou součástí této práce je také kapitola věnovaná pilotnímu projektu "Škola BOV", který se uskutečnil na Pedagogické fakultě JČU s cílem vzdělávat učitele přírodopisu a biologie. Zde jsou shrnuty výsledky zavádění BOV do škol a porovnávány s výsledky předchozích analýz.
|
|
|
Uplatnění badatelských prvků v biologii na střední škole s využitím modelového tématu
DOSKOČILOVÁ, Iveta
Cílem práce je zjistit postoje studentů na badatelsky orientované vyučování. Reakce studentů byla zjišťována pomocí dvou badatelských laboratorních úloh, připravených pro účely práce podle principů BOV. Studie proběhla ve čtyřech třídách gymnázia a reakce studentů byly zjišťovány pomocí dvou dotazníků - úvodního, vyplněného před zahájením laboratorních úloh, a závěrečného, který studenti vyplňovali po ukončení všech prací.
|
host ::
RSS.