|
|
Badatelsky orientované vyučování biologie člověka
DEDEK, Michal
Cílem práce bylo vytvoření tří autorských aktivizujících praktických cvičení k tématu oběhová a dýchací soustava člověka. Výuka s prvky badatelsky orientovaného vyučování (BOV) v experimentální skupině a výuka expozičního typu (výuka konvenční) u stejných témat v kontrolní skupině byla na podkladě výsledků pretestu a dvou posttestů statisticky vyhodnocena. Hodem mince bylo určeno, že třída 8.A (19 žáků) bude experimentální skupinou, třída 8.B (18 žáků) kontrolní skupinou. Ověření vytvořených podkladů proběhlo na 2. stupni běžné základní školy v dubnu 2019, ve městě Jihočeského kraje s počtem obyvatel v rozmezí 20 až 40 tisíc. Dosažené výsledky ukazují dle pretestů horší průměrné výsledky u třídy, která byla náhodně vybrána pro výuku s prvky BOV, rozdíly průměrných výsledků pretestů byly Studentovým t-testem vyhodnoceny jako statisticky významné (t=4,05, sv=35, p=0,00). Rozdíly průměrných výsledků prvního posttestu (zadán týden po výuce) nebyly t-testem vyhodnoceny jako statisticky významné (t=1,28, sv=35, p=0,21), stejně jako u vyhodnocení rozdílů průměrů u druhého posttestu (zadán měsíc po výuce; t=0,29; sv=35; p=0,77). Výsledky naznačují, že výuka BOV motivovala třídu vybranou pro výuku s prvky BOV při výuce a pomohla jí v lepším osvojení si probrané látky. I ze shrnutí dotazníku, který byl cílen na vyjádření žáků k samotné výuce témat, vyplynulo, že si žáci experimentální skupiny učivo osvojili lépe, jelikož se danou problematikou mohli sami také prakticky zabývat. Rozdíl v průměrném hodnocení výuky mezi skupinou experimentální a kontrolní se ukázal jako statisticky významný v obou posttestech u tématu dýchací soustava (p=0,01; resp. 0,03), nikoli u tématu cévní soustava (p=0,10; resp. 0,19). Tato diplomová práce je vytvořena v rámci projektu GAJU 123/2019/S.
|
|
|
Literární obraz Podkrkonoší v české literatuře od 90. let 19. století do současnosti
Dědek, Michal ; Hájková, Ladislava (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Hlavním tématem práce Je rozbor různých podob interakce (komunikace) meZI subjektem a krajinou v literárních dílech autorů pocházejících z Podkrkonoší (Stašek, Šlejhar, Opolský, Kocourek, Typlt a další). Důraz je kladen na popis různých povah a proměn situace subjektu v konkrétním krajinném prostoru a na zachycení vlivu přírodních, sociálních, hospodářských a kulturních aspektů vztahu mezi krajinou, dílem a jedincem. Zohledněna Je také role specifického mýtu Podkrkonoší jako "kraje blouznivců". Práce vyúsťuje v zachycení kraj inného mýtu (j ako součásti kul turní paměti krajiny) v literatuře.
|
|
|
Překlad lektorských textů nové expozice zámku Červená Lhota z češtiny do němčiny, jejich optimalizace a translatologická analýza
DEDEK, Michal
Ve své bakalářské práci se zabývám teorií především odborného překladu. V úvodu práce rozebírám definice obecného překladu. Další část je věnována novověkému překladu s důrazem na jeho vývoj. Jelikož se práce týká překladu zámeckého textu, je důležité z hlediska překladu zmínit téma překladatelů, průvodců a tlumočníků, kteří se danou problematikou živí. V části, která je věnována odbornému překladu, je překlad definován, jsou určena specifika překladu a v poslední řadě se zabývám translací odborného textu jako takovou. V části empirické analyzuji lektorský text, který jsem přeložil pro německé průvodce na Státním zámku Červená Lhota. Na závěr empirické části se mi podařilo získat vyjádření potomků původních majitelů zámku, jak k textu, tak k nově vzniklé expozici
|
|
|
Literární obraz Podkrkonoší v české literatuře od 90. let 19. století do současnosti
Dědek, Michal ; Vaněk, Václav (oponent) ; Hájková, Ladislava (vedoucí práce)
Hlavním tématem práce Je rozbor různých podob interakce (komunikace) meZI subjektem a krajinou v literárních dílech autorů pocházejících z Podkrkonoší (Stašek, Šlejhar, Opolský, Kocourek, Typlt a další). Důraz je kladen na popis různých povah a proměn situace subjektu v konkrétním krajinném prostoru a na zachycení vlivu přírodních, sociálních, hospodářských a kulturních aspektů vztahu mezi krajinou, dílem a jedincem. Zohledněna Je také role specifického mýtu Podkrkonoší jako "kraje blouznivců". Práce vyúsťuje v zachycení kraj inného mýtu (j ako součásti kul turní paměti krajiny) v literatuře.
|
host ::
RSS.