|
|
Pěstování chmele s ohledem na kvalitu v Tršické chmelařské oblasti
Pyšný, Ondřej
Chmel se již po několik století řadí k nejdůležitějším surovinám pro výrobu piva, dále byly u chmele prokázány i léčebné účinky. Literární část je zaměřena na morfologickou charakteristiku chmele, stručný popis jednotlivých chmelařských oblastí v České republice, produkci chmele v České republice a ve světě. Zmíněny jsou nejčastější choroby a škůdci chmele, přiblížen je proces sklizně a posklizňové úpravy včetně výrobků z chmele. Jsou popsány obsahové látky chmele jako kritérium kvality. Cílem bakalářské práce bylo stanovit obsah chmelových silic z hlávkového chmele u tří odrůd. Vzorky chmele byly zajištěny od dvou pěstitelů – AGRA Velký Týnec, a.s. a Tršická zemědělská, a.s., nacházejících se v Tršické chmelařské oblasti. U jednotlivých vzorků byla stanovena vlhkost, obsah cizích a biologických příměsí podle norem ČSN 45 2520-4 a ČSN 46 2520-5. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší obsah silic byl zjištěn ze vzorků z roku 2019 u odrůdy Sládek (568 μl.100 g-1) z Tršické zemědělské, a.s., naopak nejnižší obsah chmelových silic vykazovaly vzorky z roku 2018 u odrůdy Žatecký poloraný červeňák z AGRA Velký Týnec, a.s. (75 μl.100 g-1).
|
|
|
Změny ve druhovém složení plevelů vybraných chmelnic
Suchánková, Marie
Diplomová práce se zabývá zhodnocením druhového spektra plevelů ve vybraných chmelnicích v různých termínech hodnocení. Sledování proběhlo v zemědělském družstvě Kokory. Ve chmelnicích, jak u starší, tak u mladší, byly vytvořeny fytocenologické snímky. Hodnocení probíhalo celkem ve třech termínech, v červnu, červenci a srpnu roku 2019. Hodnocení získaných hodnot bylo provedeno pomocí analýz DCA a CCA. Na obou chmelnicích bylo nalezeno dohromady 19 plevelů.
|
|
|
Vliv použitých sladů na vlastnosti piva
Fajmon, Lukáš
Práce "Vliv použitých sladů na vlastnosti piva" je zaměřena na výrobu piva v domácích podmínkách a specifikaci jednotlivých druhů sladu, které se využívají pro výrobu piva. V teoretické části jsou popsány jednotlivé suroviny, které jsou potřebné pro výrobu piva. Je zde popsána historie piva a popis jeho výrobní technologie. Dále je v práci popsán postup výroby sladu a jeho jednotlivé druhy včetně jejich rozdělení a specifik. Praktická část práce je zaměřena na přípravu vlastní receptury k výrobě vlastního vzorku piva a jeho samotná výroba. Vlastní vzorek piva byl následně srovnáván se vzorkem piva z tržní sítě. Hodnoceným vzorkem bylo pivo z pivovaru Hauskrecht. V praktické části bylo stanoveno analytické a senzorické měření daných vzorků piv. Cílem této práce bylo zjištění rozdílností u piva vyrobeného v domácích podmínkách od piva z tržní sítě. Pivo uvařené podle mé receptury bylo hodnoceno lépe skoro v každém deskriptoru, pouze u deskriptoru vzhledu a intenzity chuti bylo hodnoceno lépe kupované pivo.
|
|
|
Agrotechnika chmele v rámci integrované produkce chmele
Pyšný, Ondřej
Chmel již několik století patří k nejdůležitějším surovinám pro výrobu piva. Chmel má také léčebné účinky, kterých je využíváno ve fytoterapii a farmaceutickém průmyslu. Dále je v současné době chmel využíván pro výrobu doplňků stravy, které jsou notifikovány na Ministerstvu zemědělství. Literární část je zaměřena na hnojení a výživu chmele, popis jednotlivých operací ve chmelnici během vegetačního období chmele včetně sklizně. Zmíněna je také integrovaná produkce chmele jakožto moderní způsob hospodaření a možnosti boje proti chorobám a škůdcům v rámci integrované ochrany chmele. Součástí literární části je i pěstování chmele v rámci ekologického zemědělství. Práce navazuje na bakalářskou práci, jejímž cílem bylo stanovit kvalitativní ukazatele u odrůd Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant. Diplomová práce na tyto výsledky navazuje a jejím cílem bylo ze vzorků chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák od pěstitelů z hlavních chmelařských oblastí v České republice, které byly sklizeny v roce 2020 a 2021, stanovit a porovnat kvalitativní ukazatele. Vzorky chmele byly od čtyř pěstitelů – Karel Dittrich, Jiří Kejkrt, Tršická zemědělská, a.s. a JVR spol. s r.o. U jednotlivých vzorků chmele byla stanovena vlhkost podle normy ČSN 46 2520–3, obsah cizích a biologických příměsí podle norem ČSN 45 2520–4 a ČSN 46 2520–5, konduktometrická hodnota (KH) a z mechanického rozboru průměrné délka vřetene a průměrný počet segmentů vřetene. Z výsledků vyplývá, že vyšší hodnoty KH byly zaznamenány ve vzorcích chmele z roku 2020, kdy nejvyšší množství obsahoval chmel od pěstitele Karla Dittricha (4,24 % hm. v pův.). Výjimkou byl pěstitel Jiří Kejkrt, který měl v roce 2020 nižší KH (3,64 % hm. v pův.) oproti roku 2021 (3,87 % hm. v pův.). V roce 2021 měl nejvyšší KH chmel od Karla Dittricha, kdy KH byla 4,06 % hm. v pův. Nejnižší KH byla v roce 2021 zaznamenána u chmele od JVR spol. s r.o. (2,67 % hm. v pův.), což může být mj. stářím chmelnice (v roce 2021 měla již 37 let).
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Historický pivovar - potenciál regionálního rozvoje
Mosler, Štěpán ; Boháč, Ivo (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
V dnešní době existují stovky pivovarů, které jsou roztroušené po Čechách, Moravě a Slezsku a stále hledají svoji novou budoucnost. Jsou to pivovary opuštěné nebo v soukromém vlastnictví a mnohé z nich chátrají beze zbytku naděje na obnovu. Nezbývá jich mnoho a velmi obtížně se pro ně hledá nová funkce nebo osvícený investor. Důležité je, jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál, nebo nechat prostor pro nové využití? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Dizertační práce se snaží charakterizovat a ukázat hodnoty pivovarské architektury, která se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Prostuduje a představí pozitivní příklady využití potenciálu původních pivovarů a vepsání tohoto dědictví do soudobé urbanistické struktury měst a jejich zapojení do rozvojových projektů, konverzí a revitalizací, případně i dalšími způsoby. Pokusí se nabídnout možnosti, jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován alespoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
|
|
|
Nové možnosti a technologie ve výrobě piva
Čechová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá novými způsoby využití surovin v pivovarském průmyslu a novými technologiemi v pivovarech. V literární rešerši jsou zmíněny základní suro-viny pro výrobu piva, speciální druhy sladů, škrobnaté náhražky z ostatních surovin, zejména pseudocereálií, cukernaté náhražky, nejrůznější způsoby úpravy chmele a nové postupy při výrobě piva, popř. nová zařízení zjednodušující celou výrobu. Zároveň je porovnán princip výroby českého piva a piva evropského. V praktické části byla zkoumána možnost využití škrobnatých surogátů. Byla vytvořena receptura s použitím pohanky a následně byl vytvořen senzorický profil piva. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že přídavek pohanky negativně ovlivnil senzorické vlastnosti piva, což se projevilo na negativním hodnocení jak vůně, tak chuti.
|
|
|
Bioflavouring nízkoalkoholických piv pomocí studeného chmelení
Dušánek, Václav ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem studeného chmelení nízkoalkoholických piv na analytické vlastnosti a senzorický profil piva. Byl pozorován vliv studeného chmelení při použití odrůdy Kazbek, Jazz, Mimosa a Uran. V experimentální části je popsán výrobní postup nízkoalkoholického piva za použití kvasinek SafBrew LA-01 od firmy Fermentis, které neasimilují maltózu a maltotriózu, ale jsou schopny asimilovat jednoduché cukry. Nízkoalkoholické pivo bylo po hlavním kvašení sudováno do pěti kyvet a po 20 dnech studeně chmeleno dávkou 3g/l jednotlivými odrůdami. Byl pozorován vliv studeného chmelení jednotlivými odrůdami na organoleptické vlastnosti piva. Byla stanovena hořkost, kdy studeně chmelená piva vykazovala její nárůst o 17- 24 %. Dále byl stanoven pomocí HPLC obsah ethanolu na 2,14 % obj. Metodou GC-MS byl u studeně chmelených piv zjištěn signifikantní nárůst obsahu všech těkavých látek, zejména pak -myrcenu a linaloolu. Ze senzorické analýzy vyplývá, že studené chmelení pozitivně ovlivnilo celkový dojem a maskovalo chuťové vady referenčního nízkoalkoholického piva. Nejlépe hodnoceným chmelem pro použití metody studeného chmelení se stala odrůda Kazbek. Relativně pozitivně byly hodnotiteli vnímány i odrůdy Jazz a Mimosa. Naopak horším celkovým dojmem než referenční pivo byl ohodnocen vzorek piva studeně chmelený odrůdou Uran.
|
|
|
Vliv technologie pěstování chmele (Humulus lupulus L.) na kvalitu produktu a využití produktu
KLÍMA, Tomáš
Bakalářská práce se věnuje technologii pěstování chmele otáčivého a kvalitě produktu chmele, tedy chmelovým hlávkám. V teoretické části práce obecně definuje chmelovou rostlinu a odrůdy pěstované na území České republiky. Dále se věnuje ochraně před škůdci a chorobami, hnojení chmele a technologii využívané při pěstování. Na závěr se obecná část věnuje zpracování chmelového produktu. V praktické části pak práce stanovuje obecně platná východiska v technologii pěstování chmele otáčivého. Na polním pokusu je pak testován vliv přípravku NanoFYT Si, který obsahuje částice SiO2. Tento pokus je následně vyhodnocen a diskutován se současnými výzkumy věnujícími se vlivu křemíku na polní plodiny.
|
|
|
Vývoj a rozmístění pěstování a produkce chmele ve světě
PAVLIŠOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá rozmístěním produkce chmele a rozloh chmelnic podle zemí světa a rozmístěním rozloh chmelnic podle SOORP v území České republiky. Sleduje také vývoj těchto rozmístění. V úvodních kapitolách práce je uvedena literatura věnovaná chmelu a charakteristika chmele jako zemědělské plodiny. Data pro analýzy pocházejí z databází Organizace pro výživu a zemědělství - FAO (za země) a Českého statistického úřadu (za SOORP) a jsou transformována do souhrnných tabulek, grafů a mapových výstupů. Z dlouhodobého hlediska jsou největšími producenty chmele ve světě USA a Německo, se značnou vzdáleností za nimi je Česká republika a Čína, a dále s odstupem Polsko a Slovinsko. Počet chmelařských zemí postupně klesá a produkce chmele se stále více koncentruje do USA a Německa. Česká republika má největší rozlohy chmelnic v SOORP Rakovník, Louny, Žatec a Podbořany. Rozloha chmelnic v České republice značně poklesla.
|
host ::
RSS.