|
| |
|
| |
|
|
Etika veřejnosti v kontextu online komunikace
Heverová, Lucia ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce zkoumá základní pojmy mezilidské komunikace v kontextu online prostředí a hledá, zda existují etická východiska pro uživatele participující na tvorbě obsahu na internetu (produživatelé). Zabývá se významem pojmů komunikace a dialog, pochopením toho, co je veřejné a co znamená masa, popisuje online prostředí i mediální sféru a zasazuje to do základního etického rámce, v němž charakterizuje pojem osoby a studuje podstatu pojmu praxis. Vzhledem k základní otázce práce jsou představeny též obecné etické principy a podstata etiky novinářské a mediální, protože právě žurnalistika dala ještě před příchodem internetu vzejít tvůrcům obsahu z řad široké veřejnosti. Protože předmětem zkoumání je na internetu aktivní veřejnost, zabývá se práce též základním lidským právem na svobodu projevu a s ním související regulatorní legislativou. V místních a zejm. anglo-amerických pramenech pátrá po vymezení pojmu etika veřejnosti nebo etika publika, příp. alespoň směřující etické teze, které by se pro aplikaci do dané předmětné oblasti hodily co nejvíce. Cílem práce bylo komplexní porozumění tématu o podstatě komunikace osob na veřejnosti a hledání definice příp. potřeby etiky veřejnosti v online komunikaci. Práce má rešeršní charakter a zahrnuje reflexi zjištěných poznatků. Klíčová slova etika, etika...
|
|
|
Politická korektnost v sociální práci
ŘEPOVÁ, Iva
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá pojmem politická korektnost, fenoménem, který v naší éře čerpá spoustu debat a kritiky, a to jak v České republice, tak v USA, kde se pojem zrodil. Práce je převážně teoretická a hledá odpověď na otázku, jak politická korektnost ovlivňuje moderní společnost a jaké to má dopady na sociální práci a politickou situaci v České republice. Práce zkoumá rozsah pojmové politické korektnosti, způsob jejího vzniku, její vývoj a kategorizaci. Dále se práce zaměřuje na politickou korektnost a její vliv na etiku a náboženství. Další část práce se věnuje sociální práci, jejímu významu a paradigmatům. Vztahuje sociální práci na sociální politiku a její význam v České republice a Evropské unii. Dále se autor zabývá vztahy mezi sociální prací a politickou korektností. V poslední části se práce stručně zaměřuje na imigrační krizi a její vliv na politické jednání v České republice. Cílem práce je získat objektivní pohled na význam politické korektnosti o povědomí a dopadu aplikace politické korektnosti na každodenní život jednotlivců a společnosti - je dobře známo, že nedostatečné informace vedou ke zkreslenému vnímání voličů.
|
|
|
Svoboda projevu, její záruky a limity v praxi českých médií
Šťastný, Ondřej ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
(K práci pouze volně přikládám, protože abstrakt není vyžadován platným zněním Rigorózního řádu Právnické fakulty Univerzity Karlovy). Mgr. Ondřej Šťastný Rigorózní práce se zabývá vybranými aspekty svobody projevu tak, jak je vymezena v našem právním řádu a v právu mezinárodním a evropském. Zvláštní pozornost věnuje limitům svobody projevu a střetům tohoto politického práva s jinými základními právy. Významná část práce je věnována detailnímu rozboru zásadních judikátů, které v posledním desetiletí formovaly podobu a meze svobody projevu v České republice. Konkrétně jde o vesměs hojně veřejně diskutované kauzy, ve kterých figurovala média. Jsem přesvědčený, že je to právě konkrétní soudcovské dotváření práva, kde lze vysledovat mnoho inspirativních právně-filosofických názorů na to, jak má svoboda projevu v naší (stále ještě mladé) demokracii vypadat. Abstract This work deals with the selected aspects of the freedom of speech as it is guaranteed in Czech, International as well as European law. Special focus is put on the limits of the freedom of speech and its conflicts with other basic freedoms. Important part of the work is dedicated to the core cases, whit traced the shape of the freedom of speech in the Czech Republic in the 2000s. For the most part, these are the frequently discussed cases...
|
|
|
Svoboda projevu a rasový extremismus
Štěrbová, Lenka ; Sádovský, Stanislav (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je vedle teoretického vymezení základních pojmů, s nimiž práce pracuje, zejména vzájemná korelace svobody projevu jakožto jednoho ze základních lidských práv a rasového extremismu, tedy sociálního jevu ve vyspělé společnosti nežádoucího. První část je věnována především definičnímu vymezení pojmu svoboda projevu pomocí právní úpravy obsažené jak v Listině základních práv a svobod, tak v mezinárodních úmluvách. Přičemž důležité pro vymezení je i její omezení v řadě dokumentů, kterým je v úvodní části věnována pozornost rovněž. Druhá část práce se zaměřuje na vymezení dalšího významného pojmu, se kterým práce operuje, a to konkrétně pojmu rasový extremismus. Součástí této kapitoly je také menší podkapitola, jejímž obsahem je jeden z mnoha případů rasových útoků. Přičemž hlavním důvodem výběru právě tohoto případu byla osobní účast autorky práce při tomto útoku. Hlavním cílem této podkapitoly není pouze poukázat na konkrétní případ, ale hlavním cílem je zejména aplikování teoretických poznatků právě na tomto konkrétním případě. Více případů zvoleno nebylo z toho důvodu, aby práce nezískala nežádoucí kazuistický rozměr. Další část je pak zaměřena zejména na vztah mezi dvěma výše uvedenými pojmy skrz trestní zákoník a jeho paragrafy, které svobodu projevu právě ve...
|
|
|
Svoboda projevu a její meze
Smílek, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o svobodě projevu a jejích mezích. Svoboda projevu je jakožto základní lidské právo nezbytné pro řádné fungování demokratického právního státu a v tomto ohledu mu také musí být dána náležitá ochrana. Tu v českém právním řádku zajišťuje právní předpis nejvyšší právní síly, součást ústavního pořádku České republiky, Listina základních práv a svobod. Svoboda projevu v podobě, v jaké ji chápeme dnes, byla formulována teprve po druhé světové válce jako prevence před podobně zničujícím válečným konfliktem v budoucnosti. Určitou touhu po šíření svobodných myšlenek však spatřujeme i hluboko v historii, kdy byly první pokusy o získání svobody projevu úzce spjaty s náboženstvím. V 19. století, kdy již svoboda vyznání našla své pevné místo v zákonech většiny evropských zemí, počala být svoboda projevu chápána v souvislosti se svobodou tisku, které bylo v té době jediným sdělovacím prostředkem. V průběhu 20. Století, kdy bylo lidstvo na celém světě svědkem otřesných hrůz válek, bylo nutno lidská práva přísně chránit. Za tímto účelem vznikly mezinárodní organizace a v jejich rámci i mezinárodní katalogy lidských práv. Formulace lidských práv a základních svobod je v těchto dokumentech velmi podobná, zároveň je pojí myšlenka, že lidská práva jsou nadřazená jakýmkoli jiným zájmům. Svoboda...
|
|
|
Právo na ochranu osobnosti ve vztahu k médiím
Havel, Marian ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce Právo na ochranu osobnosti ve vztahu k médiím je konflikt dvou ústavně zaručených práv - práva na ochranu osobnosti a svobody projevu. Obě tato práva jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod a z toho důvodu požívají stejné úrovně právní ochrany. Jako rovnocenná práva si však mohou konkurovat. Diplomová práce tato práva hodnotí a jejich konflikty analyzuje. Diplomová práce je rozdělena do čtyř základních kapitol, kterými jsou Právo na ochranu osobnosti fyzické osoby, Svoboda projevu jako základ mediálního práva, Právo na ochranu osobnosti versus svoboda projevu v judikatuře Ústavního soudu a Vývoj médií a jeho vliv na ochranu osobnosti fyzické osoby. V první a druhé části práce analyzuje právo na ochranu osobnosti a svobodu projevu. Tyto kapitoly se věnují pramenům obsahujícím úpravu těchto práv, základním pojmům vymezujícím tato práva, jejich významu, mezím a možnostem jejich omezení. Třetí část diplomové se zabývá obecnými principy, podle kterých by měly být řešeny jednotlivé konflikty práva na ochranu osobnosti fyzické osoby se svobodou projevu a analyzuje konkrétní judikaturu českých soudů. V části čtvrté je pak nastíněn vývoj médií od počátku 70. let 20. století s důrazem na jejich vliv na ochranu osobnosti fyzické osoby. Na základě analýzy čtyř...
|
|
|
Financování předvolebních kampaní ve Spojených státech : McCain-Feingoldova reforma
Vydra, Pavel ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Spojené státy mají dlouhou historii předvolebních kampaní. McCain-Feingoldova reforma z roku 2002 byla poslední snahou regulovat finance v předvolebních kampaních a jejím účelem bylo zejména pokrýt mezery v zákonech ze 70. let 20. století. Hlavními změnami, které přinesla, byl zákaz tzv. "soft money", zpřísnění pravidel pro předvolební televizní a rozhlasové vysílání a speciální tzv. miliardářské limity. Poté, co reforma prošla Kongresem a byla podepsána prezidentem, posvětil tyto změny i Nejvyšší soud v případu McConnell v. FEC. Nicméně skutečný dopad této reformy na fungování předvolebních financí přesto zcela nesplnil původní očekávání.
|
|
|
Žákovská samospráva Obchodní akademie, vyšší odborné školy cestovního ruchu a jazykové, Karlovy Vary
Müllerová, Kateřina ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tématem diplomové práce je participace žáků na životě školy se zvláštním důrazem na činnost žákovské samosprávy. Cílem teoretické části je vymezit pojem žákovské participace a všech jejích dostupných forem. Nastínit vývoj žákovských samospráv a podat aktuální pohled na problematiku participace žáků v České republice. Porovnat zahraniční zkušenosti s činnostmi žákovských samospráv v České republice, kdy zejména v průběhu posledních let došlo ke změnám v uvažování o žákovské participaci. Teoretická část je podkladem pro empirickou část práce. Hlavním cílem této části práce je pomocí výzkumného šetření identifikovat klíčové faktory ovlivňující činnost žákovské samosprávy na vybrané střední škole. Výzkum dále přináší, jaké možnosti a omezení pociťují žáci, ale i vedoucí pracovníci a pedagogové, ve vztahu k úspěšné činnosti žákovské samosprávy. Výzkum je realizován smíšeným kvalitativním a kvantitativním modelem (schéma QUAN - QVAL). Vybraný vzorek tvoří žáci, členové školní žákovské samosprávy, pedagogové a vedoucí pracovníci vybrané střední školy.
|
host ::
RSS.