|
|
Bydlení na starém Brně - architektonicko urbanistická studie
Macková, Marcela ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Architektonicko urbanistická studie se zaměřuje na bydlení pro seniory a cohousing. Pozemek leží na území Starého Brna, mezi ulicí Hybešova a nemocnicí u Sv. Anny. Vzhledem k dobrému napojení na centrum města a funkční vybavenost má oblast potenciál k vytvoření ideálních podmínek pro bydlení v centru města. Navržený soubor objektů vychází ze studií a analýz lokality a sociologie v rámci předdiplomní práce. Snažila jsem se vhodně uchopit fenomén bydlení v centru moderního města, zaměřit se na jeho problémy a výhody v kontextu současnosti i historie, a v návaznosti na sociologickou studii vytvořit strategii pro bydlení aplikovanou na lokalitu Starého Brna.
|
|
|
Návrh GUI pro ovládání domácnosti, vhodného pro seniory
Válek, Lukáš ; Materna, Zdeněk (oponent) ; Fučík, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá problémy při návrhu softwaru pro seniory a způsoby jak je řešit. Dále je proveden návrh rozhraní pro ovládání inteligentní domácnosti, které tyto problémy bere v potaz. Je popsán způsob jakým bylo postupováno při návrhu a jsou zde zdůvodněny rozhodnutí, která byla učiněna. Dále je popsána implementace navrženého rozhraní a jeho testování na cílové skupině uživatelů. Práce taktéž nastiňuje možné rozšíření rozhraní pro další použití.
|
|
|
Rehabilitace prostoru bývalých Jaselských kasáren v Brně
Křivinková, Tereza ; Vágner, Lukáš (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Urbanistické řešení zástavby v areálu bývalých Jaselských kasáren v Brně vychází ze snahy o vytvoření město tvorné struktury, která bude zároveň propustná a umožní volný pohyb obyvatel územím. Lokalita má výborné napojení na městskou hromadnou dopravu a dostupnost do centra města a zároveň se nachází v klidné části Brna. Navrhovaná zástavba je orientovaná rovnoběžně s ulicemi Štefánikova a Staňkova. Návrh určují dva základní typy veřejného prostoru - náměstí a park . Dům s pečovatelskou službou je umístěn na jejich rozhraní. Obyvatelům domu jsou tak zpřístupněny oba typy veřejného prostoru a zároveň mají v docházkové vzdálenosti služby a obchody. Díky poloze u hlavního centra nové lokality se již z principu staří lidé nemohou cítit odstrčení a nepotřební.
|
|
|
Test hodin: normativní studie na české populaci ve stáří
Mazancová, Adéla ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou normativních studií a jejím cílem je poskytnout normy testu hodin získané na rozsáhlém souboru kognitivně zdravých českých seniorů (N = 501; ve věku 60 až 99 let). Test hodin je běžně užívaným nástrojem pro screening kognitivních funkcí. V diplomové práci jsme pracovali s verzí testu: kresba hodin s předkresleným kruhem zadání času 13.45 při hodnocení ve třech různých skórovacích systémech (Babins, Slater, Whitehead, & Chertkow, 2008; Cohen, Ricci, Kibby, & Edmonds, 2000; Shulman, Pushkar Gold, Cohen, & Zucchero, 1993). Zjistili jsme významný vliv věku a vzdělání, ale nevýznamný vliv pohlaví na výkon v testu hodin ve stáří. Normativní data byla proto sestavena s ohledem na dvě demografické proměnné; tabulky prezentují průměrné výkony, směrodatné odchylky a T-skóry v definovaných subskupinách. Dle výsledků výkon v testu hodin kognitivně zdravých seniorů je negativně ovlivněn věkem za současného přímo úměrného vlivu vzdělání. Navíc je patrné, že s narůstajícím věkem se zvyšuje variabilita výkonu v testu. Naše data mohou sloužit pro efektivnější a standardní interpretaci výkonu v testu hodin ve stáří, a to nejen v klinické praxi, ale také ve výzkumu. Pro vybrané skórovací systémy jsme dále potvrdili dobrou inter-rater reliabilitu mezi třemi hodnotiteli. A v...
|
|
|
Deprese ve stáří se zaměřením na osoby s kognitivním deficitem
Věchetová, Gabriela ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Depresivní symptomatika je u seniorů s neurokognitivní poruchou velmi častým jevem. Komorbidita obou onemocnění a překrývání se jejich symptomů komplikuje správnou diagnostiku a tudíž i nasazení vhodné léčby. Diskutovanou otázkou jsou rovněž nástroje měření deprese u seniorů s těžším kognitivním deficitem. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku deprese a kognitivní poruchy ve stáří, a to se zaměřením na Alzheimerovu nemoc, která je společně s depresí nejčastější duševní poruchou u seniorů. Předmětem empirické části práce bylo na základě rozhovorů se seniory zkoumat, zda je Geriatrická škála deprese (GDS) vhodným nástrojem měření i u seniorů s kognitivním deficitem, a dále prozkoumat, jak tito senioři skutečně prožívají jednotlivé kvality nálady, které jsou předmětem položek v GDS. Na výzkumu participovalo 40 seniorů s různým stupněm kognitivního deficitu. Výsledky studie ukázaly, že dotazník je použitelný pro seniory s mírnou kognitivní poruchou a mírnou demencí. Hranici kognitivního deficitu, po kterou je vhodné používat metodu měření deprese GDS, by bylo potřeba zjišťovat na větším vzorku seniorů se středně těžkou demencí, než tomu bylo v této studii. Na základě kvalitativní analýzy rozhovorů založené na metodě zakotvené teorie došlo k určení ústředního jevu spojeného s...
|
|
|
Hodnocení rizika pádu u seniorů
Kovařčíková, Iveta ; Machač, Stanislav (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na pilotní posouzení hodnot vybraných testů pro predikci rizika pádu seniorů. Teoretická část pojednává o pádu a jeho rizikových faktorech, dále o možnostech hodnocení rizika pádu pomocí funkčních testů a přístrojových metod a také možnostech prevence pádu. Do vlastní studie bylo zařazeno celkem 81 seniorů (průměrný věk 78,5±8,5 let), přičemž 78 z nich dokončilo celé sledování. Všichni probandi absolvovali The Timed Up and Go (TUG) test a následné měření stability chůze a stoje prostřednictvím headsetu pro virtuální realitu (VR) Meta Quest 2 společnosti Oculus s využitím pilotně navržených aplikací firmou VR Medical. Následujících 6 měsíců od vyšetření byla telefonicky a prostřednictvím e-mailové korespondence zjišťována incidence pádů. Mezi kontrolní skupinou a skupinou probandů, kteří během sledovaného období utrpěli pád, nebyl zaznamenán statistický ani věcně významný rozdíl v délce trvání TUG testu (12,9±6,9 vs. 11,5±5,0 s; p=0,99; Cohenovo d= 0,02). Probandi z kontrolní skupiny, kteří neutrpěli pád, vykazovali vyšší časovou variabilitu jednotlivých kroků v porovnání s probandy, kteří pád utrpěli (SD = 0,54±0,40 vs. 0,38±0,55 s). Rozdíl mezi skupinami s pádem a bez pádu ve variabilitě krokového cyklu však nebyl zdaleka statisticky signifikantní a věcná významnost...
|
|
|
Factors of cognitive superaging - a systematic review
Thompsonová, Eliška ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Faktory životního stylu a úspěšné stárnutí: Systematická rešerše fenoménu SuperAgeingu Teoretická východiska: S narůstajícím věkem světové populace narůstá i zájem o porozumění stárnutí osob v souvislosti s jejich způsobem života. Věk je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů onemocnění. Odhalit a porozumět, jak překonat a předcházet jejich vzniku, by měl být cíl pro nás jako pro odborníky zabývající se zdravím a zdravým životním stylem. Právě zdravý životní styl je zjevným preventivním opatřením proti vzniku a nástupu onemocnění související s věkem. Cíle: Cílem systematické rešerše bylo shrnout faktory životního stylu, které podle dostupné literatury přispívají k úspěšnému stárnutí u SuperAgerů. Metody: Celkem šest literárních databází bylo systematicky prozkoumáno pomocí klíčových slov, která byla vybrána pro efektivní zodpovězení výzkumné otázky. 654 studií bylo identifikováno v základním vyhledávání a 10 studií pomocí ručního hledání. Po vyřazení duplikátů následovalo vyřazení dalších 590 studií. Finální počet vybraných studií byl 20, které se podrobily hodnocení kvality pomocí baterie Newcastle Ottawa Scale. Výsledky: Celkově bylo vybráno 20 studií. V těchto studiích byla pohybová aktivita identifikována jako nejpravděpodobnější faktor životního stylu, který se zdá pozitivně...
|
|
|
Komunikace se seniory s demencí v ošetřovatelské péči
Novotná, Michaela ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Michaela Novotná Instituce: Univerzita Karlova - Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav nelékařských studií Název práce: Komunikace se seniory s demencí v ošetřovatelské péči Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 107 Počet příloh: 15 Rok obhajoby: 2023 Klíčová slova: Komunikace, senioři, demence, etika, důstojnost, ošetřovatelský personál, ošetřovatelská péče, syndrom vyhoření Bakalářská práce se věnuje komunikaci ošetřovatelského personálu se seniory s demencí v ošetřovatelské péči. Zabývá se komunikací s ohledem na lidskou důstojnost, dále se věnuje prevenci syndromu vyhoření. Základ bakalářské práce tvoří kvantitativní výzkum způsobu komunikace ošetřovatelského personálu se seniory se syndromem demence a zjišťování metod odreagování personálu od práce. Zkoumaným personálem jsou pracovníci poskytující přímou ošetřovatelskou péči v nemocnicích a domovech pro seniory v celkem 11 zařízeních (4 nemocnicích a 7 domovech pro seniory) v Královéhradeckém kraji.
|
|
|
Mediální reprezentace stáří v českém tisku: proměny v souvislosti s pandemií covid-19
Folprechtová, Kamila ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Bakalářská práce řeší mediální reprezentaci stáří v českém tisku a její proměnou před, během a "po" pandemii covid-19. Pandemie covid-19 byla pro mediální reprezentaci stáří zásadním obdobím, protože senioři byli označeni za jednu z nejrizikovějších skupin, věk se stal hlavní určující proměnnou rizika a došlo k velké vlně ageismu. Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativní obsahové analýzy, přičemž mediální články (n=450) byly manuálně kódovány. Pro vyhodnocení statistické významnosti byl použit chí-kvadrát test. Hlavním zjištěním je, že ve všech obdobích je stáří spojováno více s negativním sentimentem a v období pandemie došlo ke statisticky významným změnám ve zobrazování. Stáří bylo v tomto období výrazně méně spojováno s pozitivním sentimentem a došlo k velkému nárůstu ambivalentního sentimentu (pozitivního a negativního zároveň). Stáří bylo v době pandemie nejvíce spojováno s tématem pomoci a zabezpečení, kdy senioři a seniorky byli zobrazováni jako pasivní, nemocní a nekompetentní, a proto se musejí spoléhat na ostatní aktivní členy společnosti. Stereotypní a zkreslené zobrazování může vést diskriminaci a marginalizaci seniorů a seniorek, a to v době krize i mimo ni, a proto je důležité se tomuto tématu ve veřejné debatě věnovat. Se zrychlujícím stárnutím společnosti je toto téma stále aktuálnější.
|
|
| |
host ::
RSS.