|
|
Antropogenní hybridizace mezi vybranými pěstovanými a volně rostoucími zástupci z rodu Malus (Rosaceae)
Orlovská, Lívia ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Hybridizace je důležitým hybatelem v evoluci rostlin, zároveň však může představovat hrozbu pro genetickou integritu druhů. Specifickým případem je genový tok indukovaný lidskou činností neboli antropogenní hybridizace, která představuje stále větší riziko pro genetickou diverzitu původních rostlinných druhů. V této práci je kromě teoretických poznatků o hybridizaci, introgresi a ochraně genetické diverzity, demonstrován význam a dopady antropogenní hybridizace a introgrese na příkladu modelového systému z rodu Malus. Rozborem dostupných studií na dané téma porovnávám a vyhodnocuji stav evropských populací divoce rostoucího druhu Malus sylvestris, který podléhá hybridizaci a introgresi především s pěstovaným druhem Malus domestica. Data vypovídají o běžně probíhající hybridizaci mezi těmito druhy v různé míře až do 37 % zastoupení hybridních jedinců v populaci. Významným je přitom lidský vliv, a to zejména prostřednictvím intenzifikace ve využívání krajiny, následkem kterého dochází k častějšímu střetu druhů a následnému genového toku. Dostupné studie sledující hybridizaci mezi těmito druhy jsou však vesměs lokální a chybí ucelený pohled na danou problematiku. V České republice a na sousedním Slovensku dokonce podobné empirické studie s využitím genetických dat doposud úplně chybí. Z uvedeného...
|
|
| |
|
| |
|
|
Význam tradičních a netradičních hospodářských zvířat
Procházka, Jiří ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Řezníček, Jan (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je shrnutí domestikace tradičních a netradičních hospodářských zvířat a jejich význam pro člověka. Práce uvádí přehled nejvýznamnější druhů a plemen a jejich hospodářské využití. Samostatná kapitola je věnována českým chovům základních druhů hospodářských zvířat s ohledem na jejich stavy a objem živočišné produkce. Z netradičních skupin hospodářských zvířat je pozornost věnována ptákům z nadřádu běžců. Diskutován je význam masa ve výživě člověka. K problematice významu masa a okolnostem, které výběr masa ovlivňují, byla sestavena, na vzorku žáků, studentů a zaměstnanců vzdělávacích institucí použita a následně vyhodnocena anketa. Dotazníkové šetření zjišťuje, jaký vliv při výběru masa hrají demografické údaje respondentů a jiné okolnosti konzumace masa. Jako doplněk k výuce biologie na základních a středních školách je vytvořen CD-ROM obsahující problematiku systematické zoologie ptáků z nadřádu běžců. Klíčová slova: domestikace, hospodářská zvířata, běžci, maso, anketní průzkum
|
|
|
Variabilita alel MHC I a kožní prozánětlivá reaktivita u plemen kura domácího
Pojezdná, Anežka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Hyršl, Pavel (oponent)
Kur domácí (Gallus Gallus f. domestica) je ekonomicky důležitý modelový druh. Znalost imunitního systému tohoto druhu je tedy klíčová. Inbrední modelové linie Kura domácího, běžně používané ve výzkumu jsou dobrým modelem pro výzkum imunity. Mají však nepřirozenou variabilitu, v důsledku vzniku těchto linií příbuzenským křížením. Jejich genetická i fenotypová variabilita proto redukovaná. Pro mapování variability imunitní odpovědi mohly být dobrým modelem plemena slepic, vyšlechtěná v dobách dávno minulých a nyní udržovaná v zájmových chovech. V této diplomové práci jsem mapovala genetickou variabilitu vazebného místa MHC glykoproteinů I. třídy. U kura domácího je kódováno genem BF, který je v genomu kopírovaný (BF1 a BF2). Tyto geny jsou poměrně dobře známé a byla popsaná značná variabilita i u zmíněných inbredních laboratorních linií. MHC výsledky práce naznačují vysokou genetickou variabilitu MHC I u plemen slepic. Identifikovali jsme 41 haplotypů u 25 jedinů 14 plemen, z toho 7 již známých z literatury. Dále jsem se zaměřila na prozánětlivou aktivitu u plemen kura domácího na příkladu subkutánní stimulace bakteriálním lipopolysacharidem. Sledovala jsem velikost otoku a expresi prozánětlivých cytokinů IL-6 a IL-1 po subkutánní aplikaci lipopolysacharidu. Výsledky naznačují, že velikost otoku po...
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelmám zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu domácímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
|
Příčiny dominantní agrese psa domácího (Canis familiaris ) vůči člověku
Suková, Karolína ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Karolina Suková Abstrakt Lidé žijí se psy (Canis familiaris) v těsném symbiotickém vztahu po mnoho tisíc let. Takový druh soužití se však neobejde bez určitých rizikových faktorů. Ačkoli agresivita je v živočišné říši přirozeným a široce rozšířeným fenoménem, projevy agresivity psa vůči člověku jsou považovány za veřejný zdravotnický problém, který musí být vyřešen. Pokousání psem mohou způsobit objeti traumatická zranění a zvířeti snížení kvality nebo dokonce ztrátu života. Tudíž je nesmírně důležité, aby byly zmapovány rizikové faktory psích útoků na člověka a aby byla stanovena preventivní opatření v souvislosti s tímto problémem. V tomto ohledu považujeme za základní dva druhy rizikových faktorů: faktory závislé na psovi (např. věk, plemeno, pohlaví a velikost) a faktory závislé na majiteli (např. způsob výcviku, předchozí zkušeností s péčí o psy, znalosti psího přirozeného chování, čas věnovaný psovi atd.). Naše studie zkoumala tyto rizikové faktory prostřednictvím dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo sedmdesát dva respondentů (majitelů agresivních i neagresivních psů). Naše výsledky ukazují, že majitelova znalost psího přirozeného chování, čas věnovaný psovi a pohlaví psa významně souvisí s agresivitou psa vůči lidem. Klíčová slova: pes domácí (Canis familiaris), agresivita, rizikové faktory,...
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelám, zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu dománímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (oponent) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
|
Pravidla buněčného škálování mozku u psů: Efekt domestikace a miniaturizace psích plemen
Salajková, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Proces domestikace vlka obecného (Canis lupus) vyústil do současných více než 350 psích plemen, dokládající enormní fenotypickou plasticitu tohoto druhu odraženou v nesmírné rozmanitosti velikostí, tvarů a behaviorálních profilů dnešních psů. Až 50násobné rozdíly ve velikosti těla přesahují variabilitu ve velikosti těla v rámci celé skupiny Canidae. Rozdíly ve velikosti mozku jsou však o poznání menší, a to přibližně 2,5násobné. Je také dobře známo, že ve srovnání s vlčím předkem mají psi, především malá plemena, zredukovanou velikost mozku. Avšak, dosud nejsou k dispozici srovnávací kvantitativní data o počtech neuronů pro různá psí plemena. V předložené diplomové práci jsem pomocí metody izotropní frakční homogenizace odhadla počty neuronů a gliových buněk u osmi psích plemen a tří druhů divokých psovitých šelem. Při srovnání napříč studovanými psími plemeny jsou rozdíly v počtu neuronů menší než rozdíly ve velikosti mozku - zdá se tedy, že malá plemena kompenzují malé mozky zvýšením neuronální hustoty. Je rovněž zajímavé, že miniaturizace psích plemen je spojena s menší redukcí mozku, než by bylo možno předpokládat na základě škálování velikosti těla a mozku u divokých psovitých šelem a zdá se být spřažena se zvýšením hustoty neuronů. Výsledkem je, že malá psí plemena mají větší mozky a více...
|
|
|
Šlechtění a morfologické rozdíly plemen psa domácího
Nový, Jakub ; Figura, Roman (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) je jedním z nejstarších domestikovaných živočichů vůbec a jako takový je po našem boku již několik tisíc let. Ačkoli u většiny domácích zvířat známe mnoho různých plemen, ani u jednoho z nich nedosáhla odlišnost takových rozměrů jako právě u psů. V mé práci chci prozkoumat domestikaci této šelmy i její následné šlechtění. Taktéž se budu zabývat psími rasami, a to především morfologickými rozdíly mezi nimi. Klíčová slova: Canis lupus familiaris, domestikace, šlechtění, morfologie, plemeno
|
host ::
RSS.