|
| |
|
| |
|
| |
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
Ideologization and fragmentation of Skinhead subculture
Novotný, Jaroslav ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práca Ideologizácia a Fragmentácia Subkultúry Skinheads sa zaoberá historickým pozadím vzniku subkultúry a štiepnymi líniami, ktoré spôsobili jej ideologizáciu a fragmentáciu. Zároveň venuje značnú pozornosť analýze jednotlivých vetiev subkultúry Skinheads Prvá kapitola práce buduje teoretické základy výskumu. V rámci nej sú vysvetlené pojmy kultúra, subkultúra a kontrakultúra. Dôraz je pritom kladený na spoločné menovatele, ako aj odlišnosti pri definičnom vymedzení daných pojmov. Druhá kapitola diplomovej práce sa venuje historickému pozadiu vzniku subkultúry Skinheads, ako aj subkultúram, ktoré mali na formovanie Skinheads výrazný vplyv. V tejto kapitole je kladený dôraz na historické reálie politického vývoja Veľkej Británie po druhej svetovej vojne, na subkultúry ktoré boli v danom období populárne ako aj na zrod subkultúry Skinheads. Tretia kapitola práce analyzuje prenikanie politických ideológií do vnútra subkultúry a následnú fragmentáciu Skinheads. Táto časť je upriamená na prenikanie krajne pravicových elementov, zrod rasistickej vetvy Skinheads a v neposlednom rade na reakciu zvyšku subkultúry na jej nacifikáciu. Odpoveďou na tento fenomén bol vznik antirasistických a ľavicových fragmentov subkultúry, ktorými sú Skinheads proti rasovým predsudkom (SHARP) a Červení a...
|
|
|
Paper Agora: The Samizdat Periodical Vokno and the Provincial Czech Underground in Historical and Social Perspective
Tharp, Martin ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Rulíková, Markéta (oponent) ; Kilias, Jaroslaw (oponent)
Disertační abstrakt Martin Tharp, Katedra historické sociologie Papírová agora: samizdatový časopis Vokno a provinční český underground v historické a sociální perspektivě Současná práce se zaměřuje na českou samizdatovou publikaci, časopis Vokno, převážně v době ilegálního provozu, tj. mezi r. 1979 a 1990, v rámcích širšího kontextu občanského a kulturního odporu vůči represivnímu sociálnímu řádu evropského státního socialismu. Analyzuje Vokno jako příklad sociální akce v prostředí nepřátelských státních sil, přičemž bere ohled na spolupůsobení a interakci opoziční praxe a systému, kterému odporuje, včetně státní policejní moci a jemnějších manifestací státní kulturní hegemonie. Představí argument, že Vokno tvořilo pokus o "kontrakulturu" ve smyslu běžném v druhé polovině 20. století, jinak řečeno, neformální a impulzivní kritiky tvrdě uspořádané modernity, nicméně v vlastním historickém kontextu muselo vzít na době tři specifické podoby: esteticky založené sub- nebo kontrakultury, sociální síť, kterou zahrnula různorodé stupně účasti a propojení (tak k etablovanému disentu, jak k ostatním sociálním vrstvám), a konečně uvědoměle opoziční sociální hnutí.
|
|
|
Ideologické zázemí kolektivu, který spravoval Autonomní sociální centrum Klinika: Zařazení do teoretického rámce
Ježková, Karolína ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje kolektivu žižkovského Autonomního sociálního centra Klinika, na jehož příkladu zkoumá vnitřní hodnoty členů a následně pokládá otázku, zda je možné nalézt v tomto kolektivu aspekty subkultury, kontrakultury nebo sociálního hnutí. Práce se v teoretické části soustředí na shrnutí vývoje studia subkultur, kontrakultury a sociálních hnutí a prezentaci definic těchto konceptů v prostředí porevoluční České republiky. Zahrnuta je i stručná deskripce vývoje squattingu u nás. Součástí bakalářské práce jsou též rozhovory s bývalými členy kolektivu, ze kterých vyplývá, že kolektiv byl orientován kontrakulturně se znaky sociálního hnutí. Subkulturní aspekty byly v kolektivu přítomny ve velmi omezené míře, protože je členové aktivně potlačovali formou různých mechanismů.
|
|
|
"Každý ví, časy se mění": Vliv kontrakultury šedesátých let na americkou společnost
Ščípová, Michaela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Kontrakultura šedesátých let měla na americkou společnost obrovský dopad. Během svého působení zpochybnila mnoho amerických hodnot, které chtěla nahradit svými vlastními ideály. Přestože první zárodky revolty mladé generace vůči generaci rodičů se projevily již v padesátých letech, teprve v letech šedesátých se mladá generace naplno vzbouřila a začala neústupně bojovat za své cíle. Kontrakultura se dělila na dva hlavní proudy, kterými byla nová levice a hippies. Vedle toho čítala nespočet různých organizací, usilujících o mnoho změn, mezi které patřili například Black Panthers, Weatherman, Students for a Democratic Society nebo Vietnam Veterans Against the War. Tyto organizace se angažovaly v mnoha oblastech, mezi které patřila například práva Afroameričanů a jiných menšin nebo protiválečné protesty. Nástrojem šíření kontrakulturních hodnot se stalo umění, kde jsou dodnes zejména v hudbě patrné kontrakulturní vlivy. Přesto, že na konci šedesátých let se některé kontrakulturní organizace zradikalizovaly, což přispělo k postupnému rozpadu jednotlivých kontrakulturních hnutí a proudů, měla kontrakultura na americkou společnost v několika oblastech, čítajících například užívání drog, vnímání sexuality nebo zpochybňování autorit, nesmazatelný vliv.
|
|
| |
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
host ::
RSS.