|
|
Areál Porta Coeli - nové využití vybraných objektů
Morongová, Lenka ; Maar, Radek (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce bylo zpracovat návrh obnovy areálu Porta Coeli v obci Předklášteří u Tišnova. Areál je velmi hodnotné místo tvořící dominantu celé obce a zároveň se jedná o jediný fungující ženský cisterciácký klášter v České republice. V komplexu nalezneme mnoho budov, z nichž některé jsou využívány k náboženským účelům nebo mají kulturně společenskou funkci, některé budovy jsou však nevyužity či dokonce chátrají. Na základě vypracovaných analýz byly vybrány stavby pro zpracování, jedná se o objekty: sýpky, ovčína, hospodářské budovy, II. kvadratury a moštárny. Všechny budovy byly zpracovány v zimním semestru v předmětu Specializovaný ateliér, pro diplomovou práci jsem si vybrala sýpku, ovčín a novostavbu nacházející se v blízkosti ovčína. Cílem mého návrhu bylo vytvořit místo pro pořádání společenských a kulturních akcí.
|
|
|
Vývoj valdsaského kláštera od jeho založení do r. 1420 ve vztahu k českým panovníkům a cisterciáckému řádu
Hrdlička, Vojtěch ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Anotace/Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá dějinami a vývojem cisterciáckého kláštera ve Valdsasech od jeho vzniku roku 1133 až do roku 1420, který tvoří horní časovou hranici práce. Měla by postihnout důvody založení kláštera, jeho vliv a moc v chebském regionu, majetkové a hospodářské vztahy a také změny uvnitř klášterní komunity. Důležité jsou i sociální vztahy mezi jednotlivými členy konventu a zvláště role opata jako představeného kláštera. Autor se pokusil také poukázat na zapojení kláštera do politiky a na účast jeho členů v evropských dějinách a rovněž na podíl jeho členů na utváření středoevropských dějin. Ačkoli Valdsasy působily na půdě Svaté říše římské a rozvíjely své kontakty především s teritorii v užším smyslu říšskými (Bavorsko, Horní Falc, Chebsko), měly vazby i na české země a jejich panovníky. Z toho důvodu je nejobsáhlejší IV. kapitola o vlastních dějinách kláštera, V. kapitola popisuje kontakty kláštera s českými panovníky, ale vazby panovníků zemí Koruny české byly vždy menší než s vládci Římské říše.
|
|
| |
|
| |
|
|
Opatské náhrobníky kláštera Vyšší Brod
PETROVIČOVÁ, Dominika
Tato bakalářská práce je věnována souboru opatských náhrobníků nacházejících se v klášteře Vyšší Brod. Kritériem výběru byl stav dochování náhrobníků dovolující jejich historické, epigrafické a uměleckohistorické zpracování mezi lety 1463 1695. Práce bude vypracována na základě metodiky vytvořené PhDr. Jiřím Roháčkem, CSc. Součástí je také nástin historického pozadí cisterciáckého řádu, obsahuje také dějiny vyšebrodského kláštera. Cílem této práce je vytvořit souhrnné dílo zpracovávající vyšebrodské opatské náhrobníky.
|
|
|
Cisterciácký řád ve Vyšším Brodě v boji proti nacistické diktatuře
TROJÁKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se bude zabývat proměnami cisterciáckého řádu v období let 1939-1945 na pozadí dramatických událostí období protektorátu Čechy a Morava. Bude proto analyzovat jak vztah nacizmu k církevním institucím a řádům v širším kontextu, tak cisterciácký řád v tomto dynamickém období, kdy byl vystaven četným represím a sílícímu pronásledování. Práce bude zajímavým příspěvkem o proměnách církevních struktur a občanské společnosti v první polovině 20. století.
|
|
|
Druhý život cisterciáckého kláštera v Plasích (1623 - 1785): proboštství v Mariánské Týnici a kaple Jména Panny Marie v Mladoticích v projevech řádových testivit
Beneš, Pavel ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předložená diplomová práce je věnována barokní etapě cisterciáckého kláštera v Plasích a řádovým festivitám, které významnou měrou doprovázely klášterní život a tvořily plnohodnotnou součást života nově obnoveného klášterního areálu a nových sakrálních založení. Práce je rozdělena do pěti částí, které představují jednotlivé složky zvoleného tématu. První část práce sleduje duchovní a společenský vývoj cisterciáckého řádu, jeho působení v Čechách a přiblížení řádové liturgie. Mariánská úcta tvoří nedělitelnou součást cisterciácké zbožnosti a je tématem jedné z kapitol diplomové práce. Obnova kláštera souvisí s osobnostmi opatů, volených představitelů řádu, a jejich uměleckými ambicemi. Největší pozornost je v diplomové práci věnována souvislosti primárních pramenů k jednotlivým aspektům řádového života, ať už se jedná o projevy řádové liturgie, položení základního kamene, či oslavení nově vznikající architektury z díla Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Závěr tvoří shrnutí a zhodnocení naplnění tématu diplomové práce. Předložená diplomová práce by nemohla vzniknout bez seznámení se s fondem velké řady odborných prací na téma plaského kláštera a především bez studia a zpracování vybraných primárních pramenů a bez poznání památek in situ. Klíčová slova Barokní kultura - cisterciácký řád - architekt Jan...
|
|
|
Vývoj valdsaského kláštera od jeho založení do r. 1420 ve vztahu k českým panovníkům a cisterciáckému řádu
Hrdlička, Vojtěch ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Anotace/Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá dějinami a vývojem cisterciáckého kláštera ve Valdsasech od jeho vzniku roku 1133 až do roku 1420, který tvoří horní časovou hranici práce. Měla by postihnout důvody založení kláštera, jeho vliv a moc v chebském regionu, majetkové a hospodářské vztahy a také změny uvnitř klášterní komunity. Důležité jsou i sociální vztahy mezi jednotlivými členy konventu a zvláště role opata jako představeného kláštera. Autor se pokusil také poukázat na zapojení kláštera do politiky a na účast jeho členů v evropských dějinách a rovněž na podíl jeho členů na utváření středoevropských dějin. Ačkoli Valdsasy působily na půdě Svaté říše římské a rozvíjely své kontakty především s teritorii v užším smyslu říšskými (Bavorsko, Horní Falc, Chebsko), měly vazby i na české země a jejich panovníky. Z toho důvodu je nejobsáhlejší IV. kapitola o vlastních dějinách kláštera, V. kapitola popisuje kontakty kláštera s českými panovníky, ale vazby panovníků zemí Koruny české byly vždy menší než s vládci Římské říše.
|
|
|
Znaková řeč v benediktinských a cisterciáckých klášterech ve středověku
Těšínská Lomičková, Radka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Radka Těšínská Lomičková: Znaková řeč v cisterciáckých a benediktinských klášterech ve středověku Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy mělo panovat ticho. Disertační práce se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery. Vykresluje dějiny znakové řeči na evropském kontinentě od 10. do 15. století a ukazuje, že se znaková řeč používala i v českých klášterech, nejen v řádovém centru. Nejvíce pozornosti je věnováno základnímu prameni, katalogům znakové řeči připomínajícím výkladový slovník. Katalogy obsahují slova a krátké komentáře, jak je možné daná slova vyjádřit pomocí rukou. Detailní rozbor cisterciáckého katalogu Siquis užívaného ve středevropském prostředí ukazuje řadu nových informacích o každodenním životě mnichů. Nejvíce je pojednávána oblast liturgie, jídla a pití, nástroje, osoby a činnosti. Pozornost se soustřeďuje nejen na jednotlivá slova z katalogů, ale také na jejich popisy. Vedle toho jsou představeny neznámé nebo dosud nevyužité katalogy. Pro srovnání jsou využity i katalogy z jiných cisterciáckých klášterů (Portugalsko, Španělsko, Belgie). Většina katalogů pochází z 15. století a tato disetační práce ukazuje, že tvoří součást reformních snah cisterciáků o obnovu přísných...
|
|
| |
host ::
RSS.