|
|
China's growing influence in Latin America
Garcia Escalona, Zhayra Geraldine ; Březinová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
The geopolitical implications of China's rising influence, especially in regard to growing China-US tensions is often limited to the larger system level, disregarding the role that regions can play. Additionally, the focus of scholarship and policy on the China threat rhetoric as well as implicit biases of Western IR analytical frameworks have resulted in a deficient understanding of China's motivations and foreign policy. Moreover, there are not many studies accounting for the latter in the context of the Latin American and Caribbean region, which points at a shortcoming in the literature. As such, this thesis seeks to reframe the perspectives used to understand Chinese foreign policy and offer insight into its workings, positing that ideational components (namely narratives evoking commonalities) are intrinsic to it and economic ones are secondary, contrary to common knowledge. At the same time, this thesis sustains that there is value in acknowledging the regional sub-system level in any geopolitical assessment, as it pertains to the system level interplay. To this purpose, the thesis dissects China's influence aims by grounding them on Chinese and Latin American perspectives, and relates them to China's foreign policy during the COVID-19 pandemic, focusing on mask and vaccine diplomacy. It then...
|
|
|
Desecuritisation and Strategic Narratives: China's 16/17+1 Initiative in the Central and Eastern European Countries
Zhai, Dongyu ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent) ; Snetkov, Aglaya (oponent)
Magisterská práce používá kritickou analýzu diskurzu k analýze čínského strategického použití desekuritizační rétoriky ve své 16/17+1 zahraniční politice, která cílí na země střední a východní Evropy. Z hlediska sekuritizační teorie a strategických narativů, analýza naznačuje, že čínská zahraniční politika strategicky cílí na země střední a východní Evropy, za účelem uskutečnění ambicí nastolení nové mezinárodní normy. Desekuritizační strategie se používají na zmírnění vnímání Číny jako "čínské hrozby" a zvýšení atraktivity Číny jako perspektivního regionu jako centra pro světovou ekonomiku a geopolitiku. Mezi politickými elitami V4 se vnímání čínského vlivu liší. Pro-čínský postoj na vládní úrovni je motivován zvláště ekonomickými pobídkami a politickou agendou. Paralelně, anti-čínská a re-sekurizační politika vůči Číně je silně propojena s dominancí trans-atlantických vztahů s USA a také hájením evropských hodnot. Klíčová slova Zahraniční politika Číny, země střední a východní Evropy, desekuritizace, strategické narativy, mezinárodní normy, iniciativa 16/17+1
|
|
|
Čínská zahraniční politika ve střední Evropě
Havrda, Vojtěch ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Čínská politika ve střední Evropě se věnuje novému fenoménu regionalismu v čínské zahraniční politice. Jedná se o případovou studii, která sleduje období let 2012-2015. Geograficky se práce vymezuje na region střední Evropy (Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Na základě teoretického konceptu čínské regionální politiky představuje vývoj platformy 16+1, regionálního uskupení sdružující Čínu a šestnáct států střední a východní Evropy. Cílem práce je odpovědět na otázku, jestli je čínská zahraniční politika ve střední Evropě úspěšná. Úspěšnost je hodnocena sledováním čínských deklarovaných cílů, které Čína představila v roce 2012. Dalším cílem práce je popsat dynamiku vývoje bilaterálních vztahů Číny a států střední Evropy. Dynamiku práce popisuje pomocí kritérií, kterými jsou smluvní úroveň vztahů, institucionalizace, četnost politických setkání a jejich úroveň, účast politických představitelů na summitech platformy 16+1, a objem vzájemného obchodu. Poslední kapitola interpretuje, k jaké změně došlo během sledovaného období ve vzájemných bilaterálních vztazích a jestli byla čínská zahraniční politika úspěšná v dosahování deklarovaných cílů. Práce dochází k tomu, že přestože bilaterální vztahy jsou dnes kvalitnější a že platforma 16+1 k tomu přispěla, nepodařilo se dosáhnout většiny...
|
|
| |
|
|
Kulturně-historické faktory ovlivňující vystupování Číny v mezinárodních vztazích
Janáčková, Zuzana ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza vlivu kulturních hodnot a historie na postavení a vystupování Číny v mezinárodních vztazích. Práce je obecně zaměřena na období novověku čínských dějin, zejména poté na období druhé poloviny 20. století. V rámci kulturních vlivů jsou nejdůležitější vybrané charakteristiky vyplývající z čínské filozofie a kultury aplikovány na zahraniční politiku, tato část zahrnuje i rozbor kulturních paradigmat Číny z pohledu Geerta Hofstedeho. Stejně tak v rámci historie je proveden rozbor nejdůležitějších vybraných momentů čínských dějin a jejich odrazu jak v daném období, tak v současnosti. V závěru je nejen zhodnoceno, zda mají dané faktory na čínskou zahraniční politiku nějaký vliv, ale také zda je tento vliv významný. Součástí práce je i zhodnocení, nakolik uvedený vliv historie a kultury odpovídá realitě, neboli nakolik se shoduje teorie a praxe zahraniční politiky Číny.
|
|
|
Čína a Afrika : Znovuobjevené partnerství a implikace pro Evropskou unii
Kopecká, Petra ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Čína se postupně stává čím dál důležitějším aktérem mezinárodních politických a ekonomických vztahů. Tempa čínského ekonomického růstu indikují rostoucí potřebu již dnes nedostatkových surovinových zdrojů. Po vyhlášení politiky otevřených dveří v moderní historii Čínské lidové republiky, která znamenala příliv důležitého zahraničního kapitálu, spustila čínská vláda také tzv. "go-out" strategii pro zapojení čínských podniků do globálních struktur. Tato strategie má reálné dopady na rozvojové země, kam čínské aktivity v první fázi směřují. Čína spolupracuje se všemi rozvojovými regiony, jednoznačně však vyčnívá novodobá spolupráce s Afrikou, která je postavena na téměř šedesátileté historii vzájemných vztahů. V ekonomické a především rozvojové oblasti se ale Čína v Africe střetává s tradičním partnerem tamních rozvojových zemí -- Evropou, pro kterou je Afrika nejdůležitějším regionem v její rozvojové spolupráci. Cílem této diplomové práce je tedy postihnout přerod dlouhodobých čínsko-afrických vztahů v dnešní "strategické partnerství" a jeho formy a současně načrtnout implikace pro další kroky Evropy, resp. Evropské unie. Práce je za tímto účelem rozdělena do tří částí. První popisuje teoretická východiska pro podobu čínských vztahů s Afrikou -- zahraniční politiky Číny vůči rozvojovým zemím. Druhá část se zabývá praktickými implikacemi čínské "go-out" strategie pro Afriku, zejména v hospodářské a rozvojové oblasti. Poslední kapitola práce rozebírá přístup Evropské unie k rostoucímu čínskému vlivu na africkém kontinentu.
|
host ::
RSS.