|
|
The Skripal Poisoning on Twitter: A Visual Content Analysis of Russian Disinformation from the Russian Embassy in London.
Wojtula, Lindsay ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent) ; Snetkov, Aglaya (oponent)
Tento článek zkoumá tweetové vizuálizace vytvářené ruským velvyslanectvím v Londýně v souvislosti s otravou Skripalem v Salisbury ve Velké Británii dne 4. března 2018. Otravu Skripalem lze považovat za významnou událost ve vztahu mezi Velkou Británií a Ruskem, jelikož míra ruská dezinformace se výrazně zvýšila v případě souvisejících událostí vnímaných jako klíčových z hlediska bezpečnosti, čímž se ruské velvyslanectví v Londýně stále více dostávalo do sporu ohledně těchto kontroverzních obsahů. Cílem tohoto příspěvku je proto dekonstruovat tweety produkované ruským velvyslanectvím v Londýně ohledně otravy Skripalem, a to formou případové studie, která uvede událost do širšího kontextu ruských strategických narativů a dezinformací. Tweety ruského velvyslanectví v Londýně byly shromážděny za období od 4. do 28. září 2018 a vizuálně rozděleny do reprezentací aktérů, událostí a médií. Jako koncept byl použit Bleikerův (2015) rámec pro vizuální analýzu obsahu, konkrétně prostřednictvím dílčích kompozičních, sémiotických a diskurzivních analýz. Tato dekonstrukce vizuálních konfliktních rámců vytvoří pro domácí britské mediální prostředí možnost lepšího pochopení základních stavebních kamenů ruské, státem organizované dezinformace.
|
|
|
Desecuritisation and Strategic Narratives: China's 16/17+1 Initiative in the Central and Eastern European Countries
Zhai, Dongyu ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent) ; Snetkov, Aglaya (oponent)
Magisterská práce používá kritickou analýzu diskurzu k analýze čínského strategického použití desekuritizační rétoriky ve své 16/17+1 zahraniční politice, která cílí na země střední a východní Evropy. Z hlediska sekuritizační teorie a strategických narativů, analýza naznačuje, že čínská zahraniční politika strategicky cílí na země střední a východní Evropy, za účelem uskutečnění ambicí nastolení nové mezinárodní normy. Desekuritizační strategie se používají na zmírnění vnímání Číny jako "čínské hrozby" a zvýšení atraktivity Číny jako perspektivního regionu jako centra pro světovou ekonomiku a geopolitiku. Mezi politickými elitami V4 se vnímání čínského vlivu liší. Pro-čínský postoj na vládní úrovni je motivován zvláště ekonomickými pobídkami a politickou agendou. Paralelně, anti-čínská a re-sekurizační politika vůči Číně je silně propojena s dominancí trans-atlantických vztahů s USA a také hájením evropských hodnot. Klíčová slova Zahraniční politika Číny, země střední a východní Evropy, desekuritizace, strategické narativy, mezinárodní normy, iniciativa 16/17+1
|
host ::
RSS.