|
|
MediaDiff - diff pro statické obrázky
Brothánek, Jan ; Mlích, Jozef (oponent) ; Chmelař, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na porovnávání dokumentů v digitální podobě, zejména statických obrázků. Představuje algoritmy, které je možno použít k obecnému porovnávání i algoritmy specializované na obrazová data. Jsou uvedeny možnosti, které nyní uživatel má, pokud potřebuje dokumenty porovnávat. Na základě této současné situace je navržen a implementován prototyp modulární aplikace MediaDiff pro porovnávání různých typů dokumentů. Jsou popsány jednotlivé etapy vývoje aplikace, nalezené problémy a jejich řešení. Jsou diskutovány i budoucí možnosti vývoje aplikace.
|
|
|
Možnosti nutriční intervence u pacientů po poškození mozku s limitací pohybu
Kadečková, Klára ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Pacienti se získaným poškozením mozku účastnící se rehabilitačního stacionáře na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze jsou často v průběhu rehabilitace limitováni únavou a nedostatkem energie. Rehabilitačního stacionáře se účastní převážně pacienti s poškozením mozku získaným po cévních mozkových příhodách a v menší míře i po mozkových traumatech. U těchto pacientů má velký význam sekundární prevence rozvoje či progrese aterosklerózy a prevence recidiv cévních mozkových příhod. Nutriční intervence hraje významnou roli v předcházení a léčbě mnoha rizikových faktorů aterosklerotického postižení tepen. Častým následkem mozkového poškození je také rozvoj sekundární sarkopenie. Pacienti účastnící se denního neurorehabilitačního stacionáře jsou odkázáni na vlastní donášku potravy. Individuální program, který je výsledkem vstupního vyšetření provedeným jednotlivými členy rehabilitačního týmu, nezahrnuje nutriční vyšetření. Proto se prováděla studie s pacienty po získaném poškození mozku v denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství v Praze. Pro výzkum byla využívána bioelektrická impedanční analýza zprostředkovaná diagnostickým přístrojem InBody 370 S. Pomocí měření byla získávána data o tělesném složení pacientů. Tato data a antropometrické údaje byly následně zhodnoceny ve...
|
|
|
Organizace péče a ošetřovatelský proces na iktovém centru
ŠESTAUBEROVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá tématem organizace péče a ošetřovatelského procesu na iktovém centru. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá především cévní mozkovou příhodou, péčí o pacienta na iktovém centru a spolky po CMP. Hlavním cílem teoretické části bylo popsat cévní mozkovou příhodu, její léčbu a ošetřovatelskou péči sestry u pacienta s CMP. Výzkumná část bakalářské práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, ke kterému byly stanoveny dva cíle a ke každému cíli jedna výzkumná otázka. První stanovený cíl výzkumného šetření mapoval organizaci péče na iktovém centru. S tímto cílem souvisí první výzkumná otázka, jež zjišťovala průběh organizace péče v iktovém centru. Druhý stanovený cíl výzkumného šetření zjišťoval průběh ošetřovatelského procesu na iktovém centru. Pro dosažení druhého cíle byla stanovena druhá výzkumná otázka, která se tázala na způsob, jakým probíhá ošetřovatelský proces na iktovém centru. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na iktovém centru. Výzkumný soubor tvořilo šest sester. Rozhovory byly nahrávány a následně doslovně přepsány. Získaná data byla zpracována pomocí metody kódování, technikou "tužka a papír". Výsledky byly poté kategorizovány a vyhodnoceny. Z šetření vyplynulo, že péče na iktovém centru kvalifikujeme jako intenzivní se zaměřením na pacienty po CMP. Pokud jde o ischemickou CMP, je pacient hospitalizován na iktovém centru již s probíhající trombolýzou, jež byla aplikována sestrou již na urgentním příjmu po CT vyšetření. V případě, že jde o hemoragickou CMP je pacient léčen na iktovém centru konzervativně. Zároveň jsme se dozvěděli, jak probíhá ošetřovatelský proces u pacienta po CMP, který je hospitalizován na iktovém centru. Výsledky šetření jsou použity k tvorbě podkladů na seminář pro sestry pracující na iktovém centru, jenž bude sloužit k prohloubení jejich vědomostí.
|
|
|
Možnosti ergoterapeutické intervence u pacientů po získaném poškození mozku s apraxií
Hacklová, Lucie ; Rejtarová, Anna (vedoucí práce) ; Rybářová, Kateřina (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Lucie Hacklová Vedoucí práce: Mgr. Bc. Anna Rejtarová Název bakalářské práce: Možnosti ergoterapeutické intervence u pacientů po získaném poškození mozku s apraxií Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se věnuje tématu apraxie a možnostem intervencí pro pacienty s apraxií po získaném poškození mozku. Apraxie je porucha motorického plánování a tento stav ovlivňuje provádění činností, které byl pacient před získaným poškozením mozku schopen zvládat. Často je tímto omezena jeho soběstačnost a kvalita života. Pomocí speciálních intervencí je možno napomoci k rychlejší úzdravě a návratu zpátky do běžného života. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na získané poškození mozku, v tomto případě na cévní mozkové příhody, neurologické hledisko apraxie a pak ve větší míře na samotné druhy apraxie, hodnocení a na možnosti jejich intervence. V praktické části jsou stanoveny 3 cíle. Hlavním cílem je vytvoření manuálu pro práci s pacienty s apraxií na základě vybraných intervencí zmíněných v teoretické části. V manuálu jsou zapracovány vybrané intervence: gesture training a strategy training, které se jeví jako nejvíce používané a efektivní intervence. Dalším cílem je vyzkoušení zpracovaného manuálu v praxi. Vyzkoušení v praxi je zpracováno formou...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě
Stupková, Petra ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě Cíle: Cílem této bakalářské práce je charakterizovat onemocnění cévní mozkové příhody v teoretické části a v části praktické zpracovat kazuistiku pacienta s touto diagnózou. Metody: Zpracovaná kazuistika se skládá z anamnézy, vstupního kineziologického rozboru, krátkodobého a dlouhodobého terapeutického plánu, z denního záznamu terapie čítajícího deset terapeutických jednotek, výstupního kineziologického rozboru a ze zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Ze zhodnocení efektu terapie je patrné, že došlo k výraznému zlepšení či celkovému odstranění většiny funkčních a motorických deficitů pacienta. Klíčová slova: Cévní mozková příhoda, CMP, ischemická cévní mozková příhoda, levostranná hemiparéza, rehabilitace, fyzioterapeutická péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
|
|
|
Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory
Stratilová, Iveta ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Iveta Stratilová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 147 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: senior, pečující osoba, CMP, stáří a stárnutí, nesoběstačnost, poskytovaná péče Bakalářská práce v teoretické části zjišťuje kvalitu života osob pečujících o nesoběstačného seniora. Definuje pojmy, které se k dané problematice vztahují - senior, stáří, pečující osoba, nesoběstačnost, biologické, psychické a sociální potřeby seniora, cévní mozková příhoda. Zaměřuje se na problémy pečujících osob, které tuto péči doprovázejí. V empirické části autorka studovala životní problémy pěti žen, které pečují 2-5 let o nesoběstačné seniory. Ve výzkumu byl využit kvalitativní přístup - nestandardizované pozorování, vyprávění a polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla porovnána vzájemně a s odbornou literaturou. Na základě výsledků autorka navrhla možné intervence, které by mohly pečujícím osobám usnadnit péči o nesoběstačného seniora.
|
|
|
Možnosti funkčního hodnocení stavu pacientů po prodělané akutní CMP v ČR
Cvrčková, Iveta ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Název: Možnosti funkčního hodnocení stavu pacientů po prodělané akutní cévní mozkové příhodě v ČR Cíle: Hlavním cílem této práce bylo popsat problematiku funkčního hodnocení pacientů po CMP. Dalším cílem bylo zjistit a porovnat vlastnosti nejčastěji používaných funkčních testů určených pro hodnocení pacientů po CMP u nás. Metody: Tato práce je teoreticko - výzkumnou prací, kdy se v teoretické části v době od září 2012 do června 2013 při vyhledávání dat z literárních zdrojů postupovalo cíleně za pomoci klíčových slov a jejich kombincí v databázích založených na EBM. Praktickou část tvořila dotazníková studie, kdy byla za pomoci dotazníkové studie získávána data potřebná pro hodnocení klinické vhodnosti, a to v době od května 2013 do července 2013. Po získání potřebných dat z teoretické i praktické části byla tato data ohodnocena a analyzována dle standartní metodiky pro hodnocení funkčních testů pro spinální pacienty (Chapman, et al, 2007) a výsledky jednotlivých testů byly vzájemně konfrontovány. Výsledky: V teoretické části jsme z dostupných zdrojů zjistili vysokou objektivitu všech tří hodnocených testů, kdy test Barthel index a Funkční test soběstačnosti získaly nejvyšší možný výsledek a modifikovaný Rankinův test měl drobné nedostatky. V praktické části jsme mohli po zhodnocení získaných dat...
|
|
|
Využití elektrostimulace ke snížení spasticity u pacienta po CMP
Ustinova, Darya ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Elektrická stimulace spřaženými impulzy dle Hufschmidta byla vytvořena s primárním cílem snížení spasticity. Avšak v současné době existuje jen málo studií, které by potvrdili nebo vyvrátili účinek tohoto druhu elektrostimulace na snížení spasticity. Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv elektrostimulace dle Hufschmidta na snížení spasticity m. biceps brachii pacientů po CMP. Navíc byl zkoumán vliv elektrostimulace na zvýšení aktivního rozsahu pohybu antagonisty vyšetřovaného svalu. Také byl zkoumán na aktivní funkci spastické končetiny. Pro tyto cíle byla vytvořena nerandomizovaná kontrolovaná pilotní studie, které se zúčastnilo celkem 16 probandů, - terapeutické, 8 - kontrolní skupině. Pro vyšetření byl využity Pět kroků klinického hodnocení spastické parézy dle Graciese. V terapeutické skupině elektrostimulace probíhala 3krát týdně, celkem 8krát. Vnitroskupinový rozdíl byl hodnocen pomocí Friedmanova a Wilcoxonova párového testů, meziskupinový rozdíl byl následně hodnocen pomocí Mann Whitneova U testu. Pro všechny testy platí hladina významnosti p=0 naměřených hodnot vyplývá, že elektrostimulace dle Hufschmidta má pozitivní vliv na snížení spasticity, zvýšení aktivního rozsahu a aktivní funkci končetiny, měřenou MFT testem. Avšak v této studii není zaznamenat statisticky významný rozdíl v...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou
Medová, Marie ; Opatrná Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Slezáková, Petra (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou Cíle: Cílem bakalářské práce je zpracování teoretické části zabývající se cévní mozkovou příhodou a praktické části zahrnující kazuistiku pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou. Souhrn: Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část, pojednávající o ischemické cévní mozkové příhodě, a speciální část, která obsahuje metodiku práce a kazuistiku pacienta s touto diagnózou. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou iCMP, jejími příčinami, rizikovými faktory, projevy, následky a léčbou. Kazuistika pacienta zahrnuje vstupní vyšetření pacienta, 8 terapeutických jednotek a závěrečné výstupní vyšetření včetně celkového závěrečného zhodnocení. Klíčová slova: CMP, cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda s pravostrannou hemiparézou, rehabilitace po ischemické cévní mozkové příhodě
|
|
|
Využití virtuální reality s ohledem na riziko cybersickness ve fyzioterapii pacientů s neglect syndromem
Macháčková, Tereza ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Využití virtuální reality s ohledem na riziko cybersickness ve fyzioterapii pacientů s neglekt syndromem. Cíl: Zjistit, zda lidé po cévní mozkové příhodě (CMP) trpící neglekt syndromem mají při pobytu ve virtuální realitě větší tendenci k získání cybersickness v porovnání s pacienty po CMP bez neglekt syndromu a lidmi bez neurologického postižení. Dále zjistit, zda míra neglekt syndromu má vliv na závažnost vzniklé cybersickness. Následně pak zhodnotit nastupující trend tvorby her využívajících virtuální realitu pro terapii neglektu s ohledem na cybersickness. Metody: V rámci experimentu účastníci studie hráli desetiminutovou hru ve virtuálním prostředí speciálně vyvinutou pro terapii neglekt syndromu. Během hry byli probandi usazeni a hráli pomocí pohybů hlavy. Ke zprostředkování virtuální reality byla využita konzole HTC VIVE. Účastnící studie byli rozděleni do 3 skupin: skupina Zdraví (n = 12) bez neurologického postižení, skupina CMP (n = 6) pro pacienty po CMP bez neglekt syndromu a skupina Neglekt (n = 10) pro pacienty po CMP s neglekt syndromem (KF-NAP ≥ 1). Každý proband před a po hraní ve virtuálním prostředí vyplnil SSQ dotazník, který byl použit ke sledování cybersickness. Sběr a třídění dat proběhlo s využitím MySQL databáze a programu HeidiSQL. Jednoduché tabulky byly vytvořeny...
|
host ::
RSS.