|
|
Scholz-Wende pohledem CDU
Řežábková, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce zkoumá proměnu německé zahraniční a bezpečnostní politiky po ruské invazi na Ukrajinu v období od 24. února 2022 do června 2023, a pohled v té době opoziční CDU. V úvodní části je předložen historický kontext vývoje německé zahraniční a bezpečnostní politiky, institucionální rámec pro její formování a charakter německé zahraničněpolitické kultury. Teoretický rámec práce představují tři koncepty pro uchopení Německa coby aktéra mezinárodních vztahů: civilní mocnost, geo-ekonomická mocnost a rozpolcená mocnost. V praktické části práce zkoumá naplnění cílů kancléře Olafa Scholze: v dodávkách zbraní Ukrajině, v protiruských sankcích, v rozšíření zapojení Německa do misí NATO, v reformě a modernizaci německé armády a v nové kvalitě německé diplomacie. Výsledky zkoumání ukázaly ochotu Německa opustit některá dosavadní tabu, nést ekonomické náklady své politiky vůči Rusku, a i za cenu zadlužení více investovat do vlastních ozbrojených sil i do podpory Ukrajiny. Naráželo však přitom nejen na objektivní strukturální a institucionální limity, ale i na schopnost a ochotu politického vedení prosazovat své vlastní cíle. Pohled na roli CDU ukázal odhodlání být konstruktivní opozicí i ochotu podpořit vládu v zásadních momentech realizace obratu. Vedle toho však CDU zastávala kritické postoje zejména k tempu...
|
|
| |
|
|
Strana Zelených a pohled na německé vojenské zahraniční mise na příkladu válek v Afghánistánu a Iráku
Schuster, Michael ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německou stranou Zelených a změnami, kterými strana prošla v otázce aktivního zapojení německé armády do vojenských zahraničních misí. Práce danou problematiku popisuje na pozadí konfliktů v Kosovu, Afghánistánu a Iráku. Němečtí Zelení jsou stranou, jejíž kořeny sahají do mírového hnutí 70. let a mírové řešení konfliktů je jedním z hlavních pilířů strany. Když se v Německu strana Zelených poprvé dostala do vlády, hned se musela zabývat otázkou zapojení se do konfliktu v Kosovu. K němu zaujala postoj, že je třeba, aby se do konfliktu německá armáda aktivně zapojila. Hned o dva roky později řešila vládní koalice sociálních demokratů a strany Zelených účast na dalším vojenském konfliktu, který byl způsoben teroristickým útokem 11. září v roce 2001. I přes vyjádření solidarity americkým politikům se Německo nezapojilo do "válek proti teroru" v Afghánistánu a v Iráku v takové míře, jako do konfliktu v Kosovu. V práci je použit koncept Zivilmacht (civilní mocnosti), který zkoumá, jak tomuto modelu odpovídalo Německo za vlády rudo-zelené koalice. Cílem práce je vysvětlit důvody změny stanoviska strany Zelených v otázce zapojení do vojenských misí v zahraničí a objasnit rozdíly v jednotlivých vybraných konfliktech.
|
|
|
Působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci mise ISAF
Křížová, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá působení Bundeswehru v rámci strategie ISAF v Afghánistánu. Nasazení německých ozbrojených sil na mezinárodních misích je jednou z nejdiskutovanějších otázkou jak na politické scéně, tak i mezi samotnou německou veřejností. Diplomová práce se zabývá vývojem situace v Afghánistánu od roku 2001, kdy začala mise OEF a ISAF až do konce vládního období koalice CDU/CSU-FPD v září 2013. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních částí. Nejprve definuje teorii rolí a koncept civilní mocnosti, jako jeden z možných přístupů ke zkoumání zahraniční politiky. Stanovuje kritéria, podle kterých zkoumá, zda se Německo v Afghánistánu chová jako civilní mocnost, za kterou je označováno. V následující části se zabývá vývojem v letech 2001-2009. Věnuje se zahájení operace, prodlužování mandátů ve Spolkovém sněmu, důvodům působení Německa na operacích v Afghánistánu a vývojem bezpečnostní situace v zemi, která se po počátečních úspěších začala rapidně zhoršovat. Stěžejní částí této diplomové práce je působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci nové strategie ISAF, která byla vyhlášena americkým prezidentem Barackem Obamou v roce 2009. Práce se soustředí na přístup Spolkové republiky k nejdůležitějším událostem v tomto období, a to k vyhlášení nové strategie, k Londýnské konferenci o...
|
|
|
Česko-německá vojensko-bezpečnostní spolupráce vs. rodící se strategická kultura ČR
Stojanovová, Kamila ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zmapovat dosavadní vojensko-bezpečnostní spolupráci ČR a SRN v kontextu strategických kultur obou zemí. Důraz je přitom kladen jednak na specifika německé strategické kultury, z hlediska možných limitů pro vzájemnou spolupráci na poli vojenské bezpečnosti je zde ale více zdůrazněn proces utváření strategické kultury ČR. Teoretický základ práce tvoří pojetí konceptu vojensko- politické kultury Thomase U. Bergera a strategické kultury Kerry Longhurst. Klíčovými kritérii pro posouzení kompatibility strategických kultur obou zemí tedy jsou historické zkušenosti s použitím síly, pohled na armádu a použití síly napříč politickými elitami, ve veřejném mínění a ve strategických dokumentech a proces schvalování nasazení vojenských sil v zahraničí. V souvislosti s tím si práce klade za cíl odůvodnit, proč v období před vstupem ČR do NATO, o nějž se značně zasadila právě SRN, neprobíhala spolupráce na praktické i politické úrovni ve stejné intenzitě. Zároveň se snaží najít důvod, proč se po vstupu ČR do NATO v roce 1999 jediným výraznějším momentem vojenské spolupráce se SRN stalo zapojení AČR do PRT v afghánském Fajzabádu pod německým velením. Práce však neopomíjí ani aktuální vývoj, jenž do česko-německé vojensko-bezpečnostní spolupráce může vnést nové impulzy.
|
|
|
German Security Policy From 1990 Until Now
Balcová, Katarína ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Predložená práca diplomová sa zaoberá nemeckou bezpečnostnou a zahraničnou politikou v období od znovuzjednotenia v roku 1990 až po súčasnosť, pričom sa zameriava na účasť nemeckých vojakov na zahraničných misiách. Cieľom práce je analyzovať jedenásť najvýznamnejších prípadov, v ktorých sa Nemecko rozhodovalo o podpore vojenských misií v zahraničí a zistiť, či v rozhodovacích procesoch prevládali prvky normatívne riadeného rozhodovania podľa konceptov multilateralizmu, civilnej mocnosti a antimilitarizmu, alebo prvky pragmaticky riadeného rozhodovania a zohľadňovanie vlastných ekonomických, geopolitických alebo iných záujmov. Jednotlivé prípady sú analyzované formou jednoprípadových štúdií a zatriedené do troch podkapitol podľa období vlády nemeckých spolkových kancelárov. Následne sú výsledky práce prezentované vo forme tabuľky.
|
|
|
The Importance of two German-Czech European Battlegroups with regard to German-Czech Relations
Žemla, Daniel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký je význam dvou česko-německých European Battlegroups pro česko-německé vojensko-bezpečnostní vztahy. Tato práce se zabývá vzájemnou bezpečnostní spoluprací obou zemí od roku 1990. Zmiňuje dynamický vývoj v bilaterálních vztazích, především vyrovnání se s minulostí, které bylo předpokladem pro pozdější úspěšnou spolupráci. Odlišné historické zkušenosti se promítly do přístupu obou zemí k ozbrojeným silám, které je patrné dodnes. Předkládaná práce dále analyzuje německou roli při rozšiřování NATO v roce 1999 a věnuje se vojenské spolupráci České republiky a Spolkové republiky Německo jak v Severoatlantické alianci, tak Evropské unii. Největší pozornost je věnována konceptu European Battlegroups a jeho praktické realizaci na čtyřech konkrétních příkladech, a to na česko-slovenské (2-2009), první německo-české (2-2012), první Visegrádské (1- 2016) a druhé německo-české (2-2016) European Battlegroups. Práce neopomíjí ani aktuální vývoj, a proto je v závěru nastíněn plánovaný vznik druhé Visegrádské (2- 2019) a třetí německo-české bojové skupiny (2-2020). Data pochází především z četných cizojazyčných publikací a sekundárních internetových zdrojů, neboť se jedná o relativně historicky "mladé" téma. Na základě zjištěných údajů je možné říci, že společné EUBG Čechů...
|
|
|
Česko-německá vojensko-bezpečnostní spolupráce vs. rodící se strategická kultura ČR
Stojanovová, Kamila ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zmapovat dosavadní vojensko-bezpečnostní spolupráci ČR a SRN v kontextu strategických kultur obou zemí. Důraz je přitom kladen jednak na specifika německé strategické kultury, z hlediska možných limitů pro vzájemnou spolupráci na poli vojenské bezpečnosti je zde ale více zdůrazněn proces utváření strategické kultury ČR. Teoretický základ práce tvoří pojetí konceptu vojensko- politické kultury Thomase U. Bergera a strategické kultury Kerry Longhurst. Klíčovými kritérii pro posouzení kompatibility strategických kultur obou zemí tedy jsou historické zkušenosti s použitím síly, pohled na armádu a použití síly napříč politickými elitami, ve veřejném mínění a ve strategických dokumentech a proces schvalování nasazení vojenských sil v zahraničí. V souvislosti s tím si práce klade za cíl odůvodnit, proč v období před vstupem ČR do NATO, o nějž se značně zasadila právě SRN, neprobíhala spolupráce na praktické i politické úrovni ve stejné intenzitě. Zároveň se snaží najít důvod, proč se po vstupu ČR do NATO v roce 1999 jediným výraznějším momentem vojenské spolupráce se SRN stalo zapojení AČR do PRT v afghánském Fajzabádu pod německým velením. Práce však neopomíjí ani aktuální vývoj, jenž do česko-německé vojensko-bezpečnostní spolupráce může vnést nové impulzy.
|
|
|
Působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci mise ISAF
Křížová, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá působení Bundeswehru v rámci strategie ISAF v Afghánistánu. Nasazení německých ozbrojených sil na mezinárodních misích je jednou z nejdiskutovanějších otázkou jak na politické scéně, tak i mezi samotnou německou veřejností. Diplomová práce se zabývá vývojem situace v Afghánistánu od roku 2001, kdy začala mise OEF a ISAF až do konce vládního období koalice CDU/CSU-FPD v září 2013. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních částí. Nejprve definuje teorii rolí a koncept civilní mocnosti, jako jeden z možných přístupů ke zkoumání zahraniční politiky. Stanovuje kritéria, podle kterých zkoumá, zda se Německo v Afghánistánu chová jako civilní mocnost, za kterou je označováno. V následující části se zabývá vývojem v letech 2001-2009. Věnuje se zahájení operace, prodlužování mandátů ve Spolkovém sněmu, důvodům působení Německa na operacích v Afghánistánu a vývojem bezpečnostní situace v zemi, která se po počátečních úspěších začala rapidně zhoršovat. Stěžejní částí této diplomové práce je působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci nové strategie ISAF, která byla vyhlášena americkým prezidentem Barackem Obamou v roce 2009. Práce se soustředí na přístup Spolkové republiky k nejdůležitějším událostem v tomto období, a to k vyhlášení nové strategie, k Londýnské konferenci o...
|
|
|
German Security Policy From 1990 Until Now
Balcová, Katarína ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Predložená práca diplomová sa zaoberá nemeckou bezpečnostnou a zahraničnou politikou v období od znovuzjednotenia v roku 1990 až po súčasnosť, pričom sa zameriava na účasť nemeckých vojakov na zahraničných misiách. Cieľom práce je analyzovať jedenásť najvýznamnejších prípadov, v ktorých sa Nemecko rozhodovalo o podpore vojenských misií v zahraničí a zistiť, či v rozhodovacích procesoch prevládali prvky normatívne riadeného rozhodovania podľa konceptov multilateralizmu, civilnej mocnosti a antimilitarizmu, alebo prvky pragmaticky riadeného rozhodovania a zohľadňovanie vlastných ekonomických, geopolitických alebo iných záujmov. Jednotlivé prípady sú analyzované formou jednoprípadových štúdií a zatriedené do troch podkapitol podľa období vlády nemeckých spolkových kancelárov. Následne sú výsledky práce prezentované vo forme tabuľky.
|
host ::
RSS.