Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Badatelsky orientované vyučování biologie člověka
DEDEK, Michal
Cílem práce bylo vytvoření tří autorských aktivizujících praktických cvičení k tématu oběhová a dýchací soustava člověka. Výuka s prvky badatelsky orientovaného vyučování (BOV) v experimentální skupině a výuka expozičního typu (výuka konvenční) u stejných témat v kontrolní skupině byla na podkladě výsledků pretestu a dvou posttestů statisticky vyhodnocena. Hodem mince bylo určeno, že třída 8.A (19 žáků) bude experimentální skupinou, třída 8.B (18 žáků) kontrolní skupinou. Ověření vytvořených podkladů proběhlo na 2. stupni běžné základní školy v dubnu 2019, ve městě Jihočeského kraje s počtem obyvatel v rozmezí 20 až 40 tisíc. Dosažené výsledky ukazují dle pretestů horší průměrné výsledky u třídy, která byla náhodně vybrána pro výuku s prvky BOV, rozdíly průměrných výsledků pretestů byly Studentovým t-testem vyhodnoceny jako statisticky významné (t=4,05, sv=35, p=0,00). Rozdíly průměrných výsledků prvního posttestu (zadán týden po výuce) nebyly t-testem vyhodnoceny jako statisticky významné (t=1,28, sv=35, p=0,21), stejně jako u vyhodnocení rozdílů průměrů u druhého posttestu (zadán měsíc po výuce; t=0,29; sv=35; p=0,77). Výsledky naznačují, že výuka BOV motivovala třídu vybranou pro výuku s prvky BOV při výuce a pomohla jí v lepším osvojení si probrané látky. I ze shrnutí dotazníku, který byl cílen na vyjádření žáků k samotné výuce témat, vyplynulo, že si žáci experimentální skupiny učivo osvojili lépe, jelikož se danou problematikou mohli sami také prakticky zabývat. Rozdíl v průměrném hodnocení výuky mezi skupinou experimentální a kontrolní se ukázal jako statisticky významný v obou posttestech u tématu dýchací soustava (p=0,01; resp. 0,03), nikoli u tématu cévní soustava (p=0,10; resp. 0,19). Tato diplomová práce je vytvořena v rámci projektu GAJU 123/2019/S.
Evaluace geologického výukového programu a jeho srovnání s výukou ve třídě
Pelechová, Kateřina ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá hodnocením výukového programu Didaktického centra geologie v Říčanech, především tím, jak ovlivňuje postoje žáků ke geologii. Přínos exkurzí a výuky v terénu byl již mnohokrát prokázán, evaluace se však často zaměřovaly spíše na znalosti, na dovednosti a postoje pak až v posledních letech. Neživá příroda je navíc obecně vnímána jako "ta nudnější část přírody", proto mě zajímalo, jestli (a jak) dokáže netradiční forma výuky geologie postoje žáků k ní změnit. Cílem této práce bylo 1) zjistit, jaké jsou postoje žáků ke geologii a k neživé přírodě, a 2) zhodnotit, jestli (případně jak) konkrétní geologický program tyto postoje ovlivní a tento vliv porovnat s vlivem klasické výuky ve třídě. Třetím cílem bylo zjistit, zda daný výukový program pomůže žákům pochopit, jak vznikly různé přírodní útvary. Hlavní výzkumná otázka tedy zněla: Jak ovlivní výukový program postoje žáků k neživé přírodě v porovnání s klasickou vyučovací hodinou, kde bude probírána stejná látka? Podle výsledků mého výzkumu žáci vnímají geologii jako nejméně užitečný obor biologie a patří i k nejméně oblíbeným. Jejich postoje k neživé přírodě jsou ale spíše pozitivní až neutrální. Žádný vliv hodnoceného programu na tyto postoje se však prokázat nepodařilo. Klíčová slova Geologie, výukový program, evaluace, postoje...
Ověření reaktivity flaviniových solí s N- a O-nukleofily pro případnou transformaci boronových kyselin na odpovídající aminy
Honskusová, Linda ; Kotoučová, Hana (vedoucí práce) ; Holakovský, Roman (oponent)
Předkládaná diplomová práce navazuje na dlouhodobě studovanou problematiku na Ústavu organické chemie VŠCHT Praha v oblasti využití flaviniových solí jako katalyzátorů oxidačních reakcí. Cílem bylo ověřit reaktivitu flaviniové soli 13 s různými typy O- a N-nukleofilů sledováním tvorby odpovídajících C4a-aduktů. V rámci diplomové práce byla připravena jednoduchá alloxaziniová sůl 13 a jeden z nukleofilů hydroxylamin 25. Právě tento nukleofil jako jediný z nově testovaných tvoří dle výsledků získaných UV-VIS měřením se solí 13 požadovaný C4a-adukt 13d. KLÍČOVÁ SLOVA flaviniová sůl, nukleofil, C4a-adukt, organokatalýza, BOV
Úlohy ze zoologie bezobratlých a jejich využití ve volnočasových aktivitách
Juhasová, Petra ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
JUHASOVÁ, P., Úlohy ze zoologie bezobratlých a jejich využití ve volnočasových aktivitách. Diplomová práce, vedoucí: Mgr. Dagmar Říhová. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2016. 94 s. V předložené diplomové práci byly navrženy praktické úlohy z biologie bezobratlých cílené pro zájmové přírodovědné útvary. Nalezneme zde detailní návody na pokusy a pozorování i odlov bezobratlých živočichů. Jsou zde popsány i dlouhodobější projekty v podobě úlohy badatelsky orientovaného vyučování, výroby obydlí pro bezobratlé venku a jejich chovu v interiéru. Úlohy byly z valné většiny ověřeny v praxi ve dvou přírodovědných kroužcích, které navštěvuje celkem 30 účastníků. Cílem těchto úloh je zatraktivnění a zpřístupnění přírodních věd širšímu publiku a zkvalitnění jejich prezentace, ale také vzbuzení kladného vztahu k přírodě a všem živým tvorům. Inspiraci zde naleznou nejen vedoucí zájmových útvarů, ale také učitelé, kteří chtějí do výuky zařadit praktické činnosti s živočichy. Klíčová slova: bezobratlí živočichové, pokus, pozorování, chov, BOV
Evaluace geologického výukového programu a jeho srovnání s výukou ve třídě
Pelechová, Kateřina ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá hodnocením výukového programu Didaktického centra geologie v Říčanech, především tím, jak ovlivňuje postoje žáků ke geologii. Přínos exkurzí a výuky v terénu byl již mnohokrát prokázán, evaluace se však často zaměřovaly spíše na znalosti, na dovednosti a postoje pak až v posledních letech. Neživá příroda je navíc obecně vnímána jako "ta nudnější část přírody", proto mě zajímalo, jestli (a jak) dokáže netradiční forma výuky geologie postoje žáků k ní změnit. Cílem této práce bylo 1) zjistit, jaké jsou postoje žáků ke geologii a k neživé přírodě, a 2) zhodnotit, jestli (případně jak) konkrétní geologický program tyto postoje ovlivní a tento vliv porovnat s vlivem klasické výuky ve třídě. Třetím cílem bylo zjistit, zda daný výukový program pomůže žákům pochopit, jak vznikly různé přírodní útvary. Hlavní výzkumná otázka tedy zněla: Jak ovlivní výukový program postoje žáků k neživé přírodě v porovnání s klasickou vyučovací hodinou, kde bude probírána stejná látka? Podle výsledků mého výzkumu žáci vnímají geologii jako nejméně užitečný obor biologie a patří i k nejméně oblíbeným. Jejich postoje k neživé přírodě jsou ale spíše pozitivní až neutrální. Žádný vliv hodnoceného programu na tyto postoje se však prokázat nepodařilo. Klíčová slova Geologie, výukový program, evaluace, postoje...
Ověření reaktivity flaviniových solí s N- a O-nukleofily pro případnou transformaci boronových kyselin na odpovídající aminy
Honskusová, Linda ; Kotoučová, Hana (vedoucí práce) ; Holakovský, Roman (oponent)
Předkládaná diplomová práce navazuje na dlouhodobě studovanou problematiku na Ústavu organické chemie VŠCHT Praha v oblasti využití flaviniových solí jako katalyzátorů oxidačních reakcí. Cílem bylo ověřit reaktivitu flaviniové soli 13 s různými typy O- a N-nukleofilů sledováním tvorby odpovídajících C4a-aduktů. V rámci diplomové práce byla připravena jednoduchá alloxaziniová sůl 13 a jeden z nukleofilů hydroxylamin 25. Právě tento nukleofil jako jediný z nově testovaných tvoří dle výsledků získaných UV-VIS měřením se solí 13 požadovaný C4a-adukt 13d. KLÍČOVÁ SLOVA flaviniová sůl, nukleofil, C4a-adukt, organokatalýza, BOV
Úlohy ze zoologie bezobratlých a jejich využití ve volnočasových aktivitách
Juhasová, Petra ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
JUHASOVÁ, P., Úlohy ze zoologie bezobratlých a jejich využití ve volnočasových aktivitách. Diplomová práce, vedoucí: Mgr. Dagmar Říhová. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2016. 94 s. V předložené diplomové práci byly navrženy praktické úlohy z biologie bezobratlých cílené pro zájmové přírodovědné útvary. Nalezneme zde detailní návody na pokusy a pozorování i odlov bezobratlých živočichů. Jsou zde popsány i dlouhodobější projekty v podobě úlohy badatelsky orientovaného vyučování, výroby obydlí pro bezobratlé venku a jejich chovu v interiéru. Úlohy byly z valné většiny ověřeny v praxi ve dvou přírodovědných kroužcích, které navštěvuje celkem 30 účastníků. Cílem těchto úloh je zatraktivnění a zpřístupnění přírodních věd širšímu publiku a zkvalitnění jejich prezentace, ale také vzbuzení kladného vztahu k přírodě a všem živým tvorům. Inspiraci zde naleznou nejen vedoucí zájmových útvarů, ale také učitelé, kteří chtějí do výuky zařadit praktické činnosti s živočichy. Klíčová slova: bezobratlí živočichové, pokus, pozorování, chov, BOV
Vybraní obratlovci Jizerských hor v badatelsky orientované výuce zoologie na základních a středních školách
Kršková, Adéla ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Práce má dvě části, a to teoretickou, zahrnující samostatnou kapitolu o Jizerských horách jako celku s uvedením jejich geologické stavby, klimatu, botanického i zoologického složení a tří osobností, které jsou s Jizerskými horami spojovány, a část praktickou. V první kapitole jsou v deseti podkapitolách vytipováni obratlovci běžně obývající Jizerské hory, kteří by mohli být zařazeni do výuky přírodopisu sedmé a osmé třídy základní školy nebo biologie nižších ročníků víceletých gymnázií či zoologie gymnázií. V další kapitole jsou zmíněné naučné stezky, které jsou později v praktické části navrhovány jako obohacující prvky zoologických exkurzí, které v rámci chráněné krajinné oblasti musí být vedeny po vyznačených cestách. Své místo v práci má i kapitola o ptačí oblasti Jizerských hor, která byla vymezena díky tetřívku obecnému a sýci rousnému. V předposlední kapitole teoretické části jsou uvedena vybraná střediska ekologické výchovy, případně organizace, které pro školy pořádají programy zaměřené na obratlovce, dále je zde zmíněno zařazení výuky přírodopisu v základních školách a je zdůrazněn uskutečněný průzkum, který spočíval ve zjištění učebnic, které se na základních školách v okolí Jablonce nad Nisou používají. V závěru má své místo zařazení výuky biologie na gymnáziích s přihlédnutím k...
Možnosti využití badatelsky orientované výuky na středních školách
FIALA, Václav
Badatelsky orientovaná výuka je metoda vyučování, která staví do popředí zájmy žáka a jeho vlastní aktivitu. Svoji strukturou velmi přispívá k rozvoji různých znalostí a dovedností. Ačkoli využívá vědeckých metodických principů, je vhodnou metodou pro všechny žáky bez ohledu na jejich budoucí zaměření. Rozvíjí a podporuje dovednosti, které jsou nezbytné pro každého člověka, jako je např. práce s kvalitními informacemi. Tato metoda však v naší zemi naráží na některé překážky, které brání její úspěšné implementaci do vzdělávání. Je to například nízká informovanost učitelů. Také vzniká mnoho návodů badatelsky orientovaných úloh, které po bližším zkoumání badatelské vůbec nejsou. V této práci je popsáno několik zdařilých badatelských úloh, ale pro srovnání také úloha, která koncepci BOV vůbec neodpovídá. V závěru navrhuji vlastní badatelskou úlohu.
Uplatnění badatelských prvků v biologii na střední škole s využitím modelového tématu
DOSKOČILOVÁ, Iveta
Cílem práce je zjistit postoje studentů na badatelsky orientované vyučování. Reakce studentů byla zjišťována pomocí dvou badatelských laboratorních úloh, připravených pro účely práce podle principů BOV. Studie proběhla ve čtyřech třídách gymnázia a reakce studentů byly zjišťovány pomocí dvou dotazníků - úvodního, vyplněného před zahájením laboratorních úloh, a závěrečného, který studenti vyplňovali po ukončení všech prací.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.