|
|
Filosofický postoj k životu a ke smrti u lidí, kteří se ocitli na hraně života a smrti
Příplatová, Silvie ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Prokešová, Miriam (oponent)
Tato disertační práce vstupuje do hlubin filozofické reflexe nad podstatou lidské existence a jejím vztahem k životu a smrti, a to zejména u jednotlivců, kteří prošli extrémními životními situacemi. Zkoumá postoj ke svobodné vůli, životu a smrti u lidí, kteří se ocitli na pokraji života ať už kvůli závislosti a nemoci, nebo jiným život ohrožujícím situacím. Cílem je nejen analyzovat změny v postojích těchto jednotlivců k životu a smrti, ale též zkoumat duševní a filozofický rozvoj, který může být podněcován tímto existenčním limitem. Bez ohledu na příčinu této konfrontace s hranicí života a smrti se snažíme odhalit, jak tato zkušenost ovlivňuje hlubší rozměry lidského bytí. Práce vychází z přesvědčení, že nemoc, ačkoli představuje výzvu pro fyzickou rovinu, působí mimořádně i na duševní sféru. Rovněž poukazuje na dopad nemoci na fyzickou a duchovní stránku člověka a snaží se to ukázat na základě zkoumání děl významných filozofů, jejichž myšlenky formovaly svět. Toto tvrzení podložíme analýzou děl významných filozofů, kteří svými myšlenkami formovali naše chápání lidské existence. Od Aristotela přes Descarta, Nietzscheho až po Heideggera se pokusíme propojit teoretické koncepty s konkrétními životními příběhy. V analýze životních příběhů jednotlivců konfrontovaných s drogovou závislostí,...
|
|
|
Člověk Adam, člověk Kristus podle sv. Augustina
Šavel, Tibor ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se bude zaobírat pohledem na stav člověka v ráji a stav člověka v okamžiku porušení, to které nastalo úkonem lidské vůle odkloněné od projevené vůle Stvořitele sdělené tvoru používající rozum a vůli. Bude popisovat stav člověka, kterého svým vtělením přijal Boží Syn a to Ježíš Kristus. Vtělení, které je dějinnou událostí, a které vybízí člověka k následování toho, který se vtělil. Tímto následováním se člověk může podílet na budování Božího království již zde na zemi. To všechno bude psáno podle antropologie sv. Augustína, která je zachycena v jeho písemnostech. Klíčová slova: člověk, porušenost, hřích, vůle, svoboda, uzdravení, oslavení.
|
|
|
Komparace filosofie Jana Amose Komenského a René Descarta
Dobrovodská, Helena ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Komparace filosofie Jana Amose Komenského a René Descarta Cílem této práce je porovnání filosofie Jana Amose Komenského a René Descarta na jejich zásadních dílech, tedy Labyrintu světa a ráji srdce a na Úvahách o první filosofii, v nichž se dokazuje boží existence a rozdíl mezi lidským duchem a tělem. Filosofie obou současníků vznikala v 17. století na pozadí třicetileté války a protireformace. Racionalismus René Descarta, který zahajuje karteziánské myšlení se zdá podstatně odlišný od Komenského filosofie stavějící na novoplatonismu a křesťanství. V Descartově myšlení je zásadní analýza, matematický operacionalismus, zatímco Komenský syntetizuje, a dává dohromady celek. První kapitola práce se věnuje životu, době a dílu Komenského a Descarta. Přičemž lze v jejich osudu najít výrazné podoby. Druhá kapitola se věnuje interpretaci Labyrintu světa a ráje srdce a interpretaci Úvah o první filosofii, v nichž se dokazuje boží existence a rozdíl mezi lidským duchem a tělem. Třetí kapitola vychází z filosofie Augustina, která se zdá být svorníkem mezi Komenským a Descartem. Čtvrtá kapitola přistupuje k Descartově analýze, kterou dokládá na Úvahách o první filosofii, v nichž se dokazuje boží existence a rozdíl mezi lidským duchem a tělem, a opačnému procesu Komenského, tedy syntéze, která je patrná v...
|
|
|
A Comparison of Plotinus's and St. Augustine's Conception of Evil
Košová, Michaela ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Novák, Lukáš (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá Plotinovým a Augustínovým pojatím zla, pričom jej hlavným cieľom má byť oba pohľady porovnať a odhaliť, ktoré Plotinove myšlienky Augustína inšpirovali a v ktorých bodoch sa už musel od Plotina odkloniť. Kľúčovou otázkou je, akým spôsobom sa obaja filozofi snažia odpovedať na otázku týkajúcu sa ontologického statusu a pôvodu zla. Pri skúmaní rozdielností oboch koncepcií hrá dôležitú úlohu ich objasnenie na pozadí odlišnosti metafyzických konceptov, z ktorých Plotinos a Augustín vychádzajú. Prvá časť práce skúma, v akom zmysle je u Plotina princípom zla látka, posledný bod výstupu reality z Jedna. Narazíme tiež na tolma, neoprávnenú smelosť k osamostatneniu sa od vyššieho, ktorá je prítomná v duši, no i pri výstupe reality ako takej z Jedna. Duša však nemôže skutočne hrešiť, má totiž božský pôvod. Podľa Plotina je za zlo nakoniec zodpovedná látka, úplná zbavenosť a forma nebytia, ktorá je pre dušu akousi pascou. V druhej časti uvidíme, že Augustín vďaka novoplatónskemu mysleniu tiež vníma zlo ako zbavenosť, ale jeho pôvod pripisuje slobodnému rozhodnutiu stvorenej, a tým pádom menlivej racionálnej bytosti. V jeho koncepte nie je miesto pre princíp zla, ktorý by dušu "nakazoval", lebo stvorenie je na každej svojej úrovni dobré. Zlo spočíva v zlej vôli, ktorej kľúčovým...
|
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Augustinův spis De sermone domini in monte a patristická exegeze Kázání na hoře a na rovině
Kaška, Pavel ; Brož, Jaroslav (oponent)
Rigorózní práce představuje teze budoucí disertační práce, která se zabývá spisem De sermone domini in monte svatého Augustina a ostatními dochovanými patristickými texty zabývajícími se Kázání na hoře případně Kázání na rovině nebo jejich částí. Snaží se o srovnání různých pohledů na tyto stěžejní evangelijní úseky. Vzhledem k tomu, že Augustinův spis jako jediný je věnovaný plně Kázání na hoře, snaží se ukázat jeho výjmečnost i jeho zařazení do Augustinova díla. Rigorózní práce shrnuje cíle, metody a vymezení, které povedou k disertační práci. Dále nastiňuje osnovu budoucí disertační práce a některé výsledky a zpracování, která již proběhla, a představuje sekundární literaturu i prameny k tématu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Co je to zlo? Filosofické odpovědi
ZEMAN, Vít
Práce se zabývá fundamentální filosofickou otázkou: "Co je to zlo?" Je rozdělena na tři hlavní kapitoly. V první se pokouším ověřit a definovat pojem "zlo". Dále pak ve druhé kapitole zkoumám dva vybrané koncepty dualismus a privační teorii. Zatímco dualistická teorie (která říká, že existují dvě rovnocenné síly) se zdá být nekonzistentní, privační teorie může jistým způsobem poskytnout vysvětlení (nebo alespoň částečné vysvětlení) fenoménu zla. S těmito úvahami můžeme přistoupit ke třetí části, kde je "argument ze zla" (obvykle užívaný jako důkaz proti Boží existenci) zkoumán a následně zpochybněn.
|
|
|
Zlo jako privace - Pojetí zla mezi sv. Augustinem a Plotínem
TOMANDL, Antonín
Otázky týkající se původu zla ve světě byly často doprovodným a druhořadým produktem při vznikání velkých filosofických systémů. Jeden z prvních myslitelů, který se zabýval systematicky touto problematikou, byl novoplatonik Plotínos. Ten vypracoval teorii, již on sám považoval za pouhé rozvinutí koncepce Platonovy. Vznikla však originální teorie, jenž ve svém jádře má ohlas do dnešních dnů. Teorie, která se především díky sv. Augustinovi, který ji aplikoval do křesťanského učení, stala živou doktrínou. Cílem této diplomové práce je představit, jakým způsobem se Plotínova teorie zla Augustinovou rukou "pokřesťanštila" nebo nakolik se trasformovala z pohanské filosofie na teologickou, aby se konzervovala pro "znovuobjevení" ve scholastice, a stala se staronovým předmětem polemik scholastických učenců.
|
|
| |
host ::
RSS.