|
|
Aristologie - Jídlo jako kulturní fenomén
TOMANOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměřuje na zásadní momenty ve vývoji jídla, zejména na interpretaci podstatných rozdílů v jeho pojímání, a to jak napříč celou naší historií, tak také v současné době. Práce se snaží ukázat, že jídlo od určitého historického okamžiku není pouze životně nezbytnou složkou lidského života, ale slouží jako prostředek určitého kulturně-společenského aktu a zasahuje do sociálních rovin každého člověka. V konkrétních kapitolách, které jsou řazeny kontinuálně, dle posloupného vzniku daných údobí, je popisován význam jídla ve společnosti, stejně jako rozmach gastronomie jako vědy o vaření, ale také samotná konzumace pro nás již nezbytných surovin, anebo vývoj stolování a tomu příslušných nástrojů. Ve výzkumu postmoderní doby, jejíž vznik je zde, v českém kontextu, ohraničen rokem 1989, práce přibližuje problematiku konzumní kultury a též hyperkonzumní společnosti. Dále sleduje dva do jisté míry odlišné aspekty, první z pohledu sociologie jako vědy o společnosti, druhý naopak z pohledu antropologie jako vědy o člověku. Vedle tradičního bádání práce vychází z reflexe sociokulturních teorií, a to například Clauda Lévi Strausse, Norberta Eliase, Pierra Bourdieuho nebo Rolanda Barthese, kteří se pojmu jídla více čí méně dotýkají ve svých vědeckých výkladech. Součástí práce je také představení ne příliš známé vědní disciplíny - aristologie, která se zabývá všemi výše popsanými stanovisky, a to jako obecná věda o jídle, pročež se tato diplomová práce může nazývat právě prací aristologickou.
|
|
|
Soundscape pražské psychedelické kytarové scény
Poděbradský, Oldřich ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Psychedelická rocková hudba se od svého vzniku v 60. letech 20. století stala neodmyslitelnou součástí zvuku jak rockové, tak západní populární hudby. Tato disertační práce se věnuje tomu, jak se tato hudba provozuje v pražském prostředí, tedy pražské psychedelické soundscape (Shelemay 2006). Struktura práce je volně inspirovaná koncepty scapes tak, jak je chápe Arjun Appadurai (1996). Nejprve pojednává, jak se vyvíjel "psychedelický zvuk" a pomocí etnografického výzkumu ukazuje, co tento znamená pro aktéry v rámci této soundscape. Poté odhaluje, kdo jsou aktéři scény, jak se prolínají role performerů a publika, jak vnímají aktéři svou hudbu v rámci multižánrovosti dané scény a co pro ně znamená fenomén "psychedelické rockové hudby", ať už jde o samotný sonický element či "rituál" (Turner 1969) živého koncertování, častokrát spojeného s užíváním omamných látek. Cílem práce je popsat pražskou psychedelickou kytarovou soundscape jako velkou živoucí sít, založenou na vzájemném přátelství a pomoci, spíš než jen množinou skupin, které se samy nazývají nebo jsou nazývány psychedelické. Klíčová slova: antropologie; etnomuzikologie; psychedelie; soundscape; rock.
|
|
|
A comparison of selected anthropological theories in view of their pragmatic value
Hájek, Daniel ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Studie se zabývá problémem praktické uplatnitelnosti dvou antropologických teorií, strukturálního funkcionalismu a interpretativní antropologie Clifforda Geertze. Uplatnitelnost se vztahuje k otázce, jak se užití jedné či druhé teorie konkrétně projeví v analýze etnografických dat. Každá z teorií je nejdříve podrobně rozebrána s důrazem na její možné cíle a přínosy, předpoklady na nichž staví, a důsledky které z ní plynou pro etnografa. Poté jsou teorie zkoumány na příkladu jejich konkrétního uplatnění v etnografických monografiích. Za příklad uplatnění strukturálního funkcionalismu je zvolen titul The Nuer od Evanse-Pritcharda. Interpretativní antropologii reprezentuje monografie Negara Clifforda Geertze. V závěru je konstatováno, že strukturální funkcionalismus poskytuje mnohem určitější vedení pro analýzu, z čehož vyplývá i lepší ověřitelnost a srovnatelnost jeho výsledků. Kromě hlavního předmětu se studie potýká i s obecnějšími otázkami ohledně ne-existence paradigmatu v antropologii a některých příčin tohoto stavu.
|
|
| |
|
|
Paleolitická dieta
Kaucká, Petra ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Název: Paleolitická dieta Cíl: Cílem bakalářské práce je prostudovat dostupné materiály o Paleo Diet a následně jí zhodnotit. Zjistit, jestli je v České republice povědomí o Paleo Diet. Dále zjistit, jaké jsou zkušenosti se stravováním podle Paleo Diet a jestli je možné jí aplikovat v našem prostředí. Metody: Jako zdroj informací posloužila vytvořená anketa. Výzkumný soubor se skládal s respondentů, u kterých byl předpoklad, že mají zkušenosti s Paleo Diet. Výsledky jsou prezentovány pomocí tabulek četností a grafů prostřednictvím funkcí v v Excelu nebo analýzy dat na www.survio.cz. Výsledky: Na základě prostudované literatury a získaných informací prostřednictvím rozeslané ankety bylo zjištěno, že i v České republice mají někteří lidé zkušenosti a Paleo Diet, a že jí hodnotí pozitivně. Důležitou roli v problematice hraje i pohybová aktivita, která je významná v životním stylu podle Paleo Diet. Aplikovatelnost v našich podmínkách by neměla být problémem z hlediska dostupnosti potravin. Ovšem Paleo Diet zatím zůstává kontroverzním tématem. Klíčová slova: paleolitická dieta, výživa, zdravá výživa, antropologie, životní styl
|
|
| |
|
|
Provence mirrored in its legends
Saulichová, Markéta ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
Anotační list Název bakalářské práce: Provence dans le miroir de ses légendes Klíčová slova: legenda, mýtus, tradice, folklor, Provence, antropologie Abstrakt: Tématem bakalářské práce je francouzský region Provence-Alpes-Côte-d'Azur a její legendy. První část je zaměřena na samotný region popsaný z několika aspektů. Je zde uvedena zeměpisná poloha, podnebí, typické produkty. Dále je zde zmíněna historie tohoto regionu a to se zaměřením na antiku po středověk. Velmi důležitou součást práce tvoří jazykové prostředí tohoto regionu. Poté jsou v práci rozebrány jednotlivé legendy, které jsou zařazené do historického vývoje regionu.
|
|
|
Téma důstojnosti člověka v díle Jana Pavla II.
Mátl, Vojtěch ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce s názvem "Téma důstojnosti člověka v díle Jana Pavla II." se snaží podat ucelený přehled o teologicko-antropologických tezích a postojích v učení papeže Jana Pavla II. týkajících se obhajoby důstojnosti člověka. Práce se nejprve dotýká jednotlivých etap života polského kněze, biskupa a kardinála Karola Wojtyly a poté pontifikátu papeže Jana Pavla II. Práce se snaží zmapovat některé události, které ovlivnily jeho osobnost a orientovaly celé jeho bytí k ochraně práv a důstojnosti každého člověka. V druhé části se práce zabývá jednotlivými teologicko-antropologickými aspekty a tezemi, na kterých stojí a ze kterých vychází učení Jana Pavla II. Ve třetí části se práce zabývá některými podněty doby a závažnými tématy, které papeže vedly k pozdvižení hlasu k obraně práv a důstojnosti každého člověka.
|
|
|
Fylogenetické analýzy kulturních znaků
Gillová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rexová, Kateřina (oponent)
Fylogenetické metody byly v posledních deseti letech často používány i k analýze kulturních znaků. Tato bakalářská práce nejprve podává stručný přehled a charakteristiku používaných metod a potom se zabývá všemi třemi hlavními oblastmi, kde se dnes používají. První z nich je analýza příbuznosti rukopisů, která je výjimečná tím, že zde dobré výsledky podávají i metody nekladistické. Druhou oblastí, popsanou v práci, jsou data antropologická, zahrnující jak hmotné artefakty, tak různé prvky společenského uspořádání. Poslední oblast se pak zabývá analýzou jazyků a jazykových rodin. Ve všech kapitolách jsou přehledně uvedeny různé přístupy k různým datům a popsány nejvýznamnější studie. Práce se také snaží najít slabiny a klady jednotlivých přístupů.
|
|
|
Sociální těla v queer podniku
Sagačová, Markéta ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Wolfová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce usiluje o antropologickou interpretaci těl v prostředí queer podniku. Snaží se zachytit, interpretovat a pochopit procesy, které nějak formují lidská těla v tomto podniku, pracovně nazvaném Osvěžovna. Osvěžovnu lze přitom vnímat jako určité sociální pole, v němž se manifestuje queer habitus a jak se posléze ukáže, i jakýsi "přátelský" habitus, jehož projevem je mimo jiné snaha vyhýbat se konfliktům. S ohledem na výzkumný terén a výzkumné otázky je hlavní výzkumná metoda kvalitativní - zúčastněné pozorování. Výchozím teoretickým nástrojem je rozdělení kulturní dimenze lidského těla na tři strukturální úrovně dle Soukupa a Balcerové. Touto strukturou je pak ovlivněné i samotné rozdělení práce, která se postupně zabývá technikami používání lidského těla a způsoby, jakými je lidské tělo v Osvěžovně upravováno; dále způsoby, jakými je tam lidské tělo disciplinováno; a v neposlední řadě tím, jaké kulturní významy lze na lidském těle v Osvěžovně nalézt. Toto dělení je doplněno o úroveň konzumace. V Závěru jsou tyto poznatky shrnuty včetně potvrzení, že se zmíněné strukturální úrovně lidského těla velmi často prolínají. To pak ukazuje na celistvost systému kultury těla v Osvěžovně. Klíčová slova tělo; queer; antropologie; disciplína; habitus
|
host ::
RSS.