|
|
Příčiny vyšší míry úmrtí Afroameričanů na předávkování během třetí vlny opioidové epidemie
Konečná, Kateřina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem opioidové epidemie ve Spojených státech amerických a zaměřuje se na příčiny vyšší míry úmrtí na předávkování Afroameričanů v průběhu třetí vlny epidemie. Opioidová epidemie si od svého počátku na konci 90. let 20. století vyžádala už téměř milion obětí. Ve veřejném prostoru je často spojována s bělošskou částí populace, která byla z počátku epidemie zasažena nejvíce kvůli nadměrnému předepisování opioidových léků proti bolesti. S vývojem epidemie, která už nesouvisela pouze s léky na předpis, ale hlavně s ilegálními drogami jako je heroin nebo fentanyl, se její negativní dopad rozšířil i na zbytek americké populace a neúměrně postihl zejména menšinové komunity Afroameričanů. Během třetí vlny se míra úmrtí předávkování na opidoidy mezi Afroameričany neúměrně zvýšila. V práci jsou zkoumány příčiny vyšší míry úmrtí na předávkování Afroameričanů. V práci argumentuji, že Afroameričané umírají na předávkování více kvůli kriminalizaci drogové závislosti a nedostupnosti léčby drogové závislosti. Na základě dostupných studií a akademických článků je dokázáno, že Afroameričané jsou trestně postihováni za drogové přestupky a trestné činy více než zbytek populace a léčba drogové závislosti je pro tuto skupinu obyvatel méně dostupná kvůli rasovým nerovnostem způsobených...
|
|
|
Emancipace Afroameričanů v éře progresivismu (1880-1920)
PIKALOVÁ, Zlata
Předkládaná bakalářská práce se zabývá emancipací Afroameričanů v éře progresivismu, kdy docházelo k velkým společenským i ekonomickým změnám. Jejím hlavním cílem je přiblížit snahy afroamerické komunity o pozvednutí své rasy a dosažení rovnoprávnosti po nedávno zrušeném otroctví. Velká část práce je soustředěná na vůdce Afroameričanů, Booker T. Washingtona, na jeho myšlenky a názorový spor s jeho oponentem W. E. B. Du Boisem.
|
|
|
C. J. Walker: Její role v rámci afroamerické komunity a v boji za politicko-sociální práva žen
Hofmanová, Terezie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje životnímu příběhu Madam C. J. Walker, která se stala na počátku 20. století první milionářkou ve Spojených státech. Její životní příběh je pozoruhodný zejména kvůli dvěma aspektům: byla ženou a navíc afroamerického původu. Období Jima Crowa, které se vyznačovalo především rasovou segregací, rasismem a nerovnými sociálními a politickými příležitostmi pro Afroameričany, nebylo rozhodně ideální dobou k podnikání. Přesto Madam Walker dokázala vybudovat firmu The Madam Walker Company, která vyvážela své vlasové a kosmetické produkty i mimo Spojené státy a poskytovala pracovní příležitosti desítkám tisíc Afroameričanů. Zaměřila se totiž na opomíjené potřeby afroamerických žen v oblasti péče o zevnějšek. Souběžně se svým podnikáním se Madam Walker zapojovala do socio-politického aktivismu a dobročinnosti. Práce si klade za cíl za pomoci biografické metody zanalyzovat filantropické a aktivistické činy Madam Walker a na základě této analýzy zjistit, jakou roli hrála v rámci afroamerické komunity. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž první dvě kapitoly se zabývají relevantním historickým kontextem konce 19. a počátku 20. století ve Spojených státech a hlavními životními milníky Madam Walker. Ve třetí kapitole práce analyzuje její konkrétní filantropické skutky v rámci...
|
|
|
Vývoj afroamerické menšiny v Atlantě
Kubeš, Filip ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Město Atlanta v Georgii je v současné době považováno za "černou Mekku" Spojených států Amerických. Pojmem "černá Mekka" je označováno sídlo, které nejvíce přitahuje afroamerické občany, kteří zde posléze hledají lepší životní podmínky a zejména lepší pracovní příležitosti. Tento fakt je poněkud překvapující už z toho důvodu, že Atlanta leží v regionu takzvaného hlubokého Jihu, kde byla situace amerických černochů po dlouhou dobu výrazně složitější než v jiných částech země, mimo jiné i kvůli existenci nespočtu diskriminačních segregačních zákonů souhrnně označovaných zákony Jima Crowa. Tyto zákony platily v Georgii od počátku až do poloviny 60. let dvacátého století. Tato práce by měla odpovědět na otázku, jaké faktory ovlivnily, že se z jižanského města, jakým je Atlanta, stalo černochy celonárodně vyhledávané místo pobytu, a jak bylo těchto faktorů v průběhu vývoje města dosaženo. V práci je použito metody případové studie. Atlanta se stala černou Mekkou díky tomu, že se jí podařilo splnit několik podmínek. Afroameričané mají město politicky pod kontrolou, město nabízí Afroameričanům velmi dobré pracovní příležitosti, fungují zde kvalitní vzdělávací instituce a vztahy s ostatními skupinami obyvatel jsou relativně dobré. Těchto bodů bylo dosaženo mimo jiné díky jednání osob jako byl například...
|
|
|
Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických
Spilková, Eva ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce "Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických" pojednává o dvou rozdílných vizích boje za občanská práva, které jsou reprezentovány dvěma klíčovými osobnostmi - Martinem Lutherem Kingem a Malcolmem X. Porovnává jestli je lepší a pro černochy výhodnější rasová integrace či separace, a zda je možné získat práva a respekt pomocí nenásilného boje, či je nutné požadovat je "všemi dostupnými prostředky". Pozornost je také věnována proměnám názorů a myšlenek obou osobností v průběhu jejich životů.
|
|
|
Experimentální studie na Afroameričanech: Studie syfilidy v Tuskegee
Vondrášková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Mertová, Viktorie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu experimentálních studií na Afroameričanech v USA v průběhu dvacátého století. Jakožto rasově diskriminovaná skupina byli Afroameričané dlouhodobě zneužíváni k celé řadě pokusů. Vlivem segregace zejména v lékařských zařízeních byly prováděny experimentální léčby či zásahy bez souhlasu nebo informování pacienta, ve zdravotnických zařízeních byly prováděny experimenty s radiací, ve věznicích byly testovány léky, kosmetické přípravky a působení nemocí na lidské tělo a celá řada dalších. Práce si klade za cíl tyto různé typy experimentů popsat a zjistit, jakým způsobem a zda vůbec byl boj za občanská práva v 50. a 60. letech těmito pokusy ovlivněn. Práce je rozdělena na dvě části, přičemž první část reflektuje širší pohled na problematiku a podkapitoly představují různé typy experimentů, spolu s konkrétními příklady. Druhá část práce je poté věnována studii syfilidy v Tuskegee, která je díky svému rozsahu, délce, ale i vlivu jedním z nejvýraznějších symbolů neetického experimentování na Afroameričanech. Práce dochází k závěru, že vzhledem k neinformovanosti o probíhajících pokusech a jejich odhalení až na počátku 70. let, tedy již po skončení boje za občanská práva, neměly experimentální studie na události 50. a 60. let zásadní vliv.
|
|
|
Dějiny a přítomnost afirmativních opatření (pozitivní diskriminace) v USA, České republice a dalších vybraných zemích.
Štědroň, Jakub ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Sulitka, Andrej (oponent)
Výrazem afirmativní akce je myšlen soubor opatření, která usilují o zvýšení zastoupení žen a menšin na pracovním trhu, v oblasti vzdělávání či politice, kde byly tyto skupiny historicky znevýhodněny. Při hledání původu afirmativních opatření jsem začal na samém počátku americké historie, kde jsem na příkladu otroctví a segregace chtěl poukázat na to, jak silné a dlouhé toto znevýhodnění bylo. Od konce 60. let byl tento název používán pro politiku, která se nespokojila pouze se zákazem diskriminačních praktik na základě rasy, původu či pohlaví v oblasti zaměstnávání či vzdělávání, ale aktivně se zasazovala o zpřístupňování možností pro ty, kterým byly historicky upírány, poškozovaly je i nadále zažité praxe v některých oblastech vzdělávání a zaměstnávání či v nich byli vzhledem ke svému významu podreprezentováni. Ve snaze vykreslit tento fenomén nezkresleně jsem ve své práci dal prostor jak stoupencům afirmativních opatření, tak jejich kritikům. Byl jsem si též vědom, jak kontroverzně toto téma současná americká společnost vnímá. Práce dochází k závěru, že afirmativní akce tak, jak jsou v současnosti nastaveny, již nefungují efektivně. Klíčová slova: afirmativní akce, afirmativní opatření, pozitivní diskriminace, diskriminace, segregace, USA, Afroameričané, ženy, kvóty, Česká republika, Romové
|
|
|
Disfranchising Prisoners in the U.S. - New Means of Segragation?: Case Study of Commonwealth of Virginia
Pánková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce Omezovaní volebního práva vězňů v USA - nový nástroj segregace?: Případová studie státu Virginie se zabývá rovností v uplatňování trestního práva ve Virginii. Cílem této práce je určit, zda je systém trestního práva ve Virginii používán k diskriminaci menšin a zda uplatňované zákony a postupy vytvářejí z Afroameričanů skupinu druhořadých občanů. V první kapitole se zaměřím na data a historii omezování volebních práv vězňů ve Virginii. Ve druhé kapitole budu zkoumat dopady odsouzení, např. ztrátu volebního práva, zaměstnání, sociálních benefitů a rodičovské zodpovědnosti. Třetí kapitola se bude věnovat reformám v oblasti volebních práv vězňů, uskutečňovaným pomocí schválení dodatku k ústavě, soudním rozhodnutím a činností guvernéra. Ze studie vyplývá, že systém trestního práva ve Virginii je využíván k diskriminaci černochů a že uplatňované zákony a postupy vytvářejí z Afroameričanů skupinu druhořadých občanů.
|
|
|
Specific Grammatical Features of African-American Vernacular
Nelson, Sabina ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Popelíková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá gramatickými rysy hovorové afroamerické angličtiny (AAVE). V teoretické části nalezneme základní informace týkající se této variety a přehled morfologických a syntaktických jevů, kterými se liší od standardní americké angličtiny (SAE) a dalších hovorových variet. Práce čerpá především z monografie Lisy Green: African American English: A Linguistic Introduction (2002), která představuje novější a nejpodrobnější popis AAVE, který máme k dispozici. V závěru teoretické části se objevuje krátké shrnutí typických rysů SAE, které slouží pro porovnání s AAVE. Praktická část práce představuje analýzu sto morfo-syntaktických rysů této hovorové variety objevujících se ve třech současných afroamerických dílech: The Color Purple od Alice Walker, Beloved od Toni Morrison a Brothers and Keepers Johna Edgara Widemana. Většina rysů je objevena v oblasti morfologie sloves, která je obecně bohatá ne nestandardní rysy v jakékoli hovorové varietě. Nestandardní rysy se však objevují i v dalších slovních druzích a syntaktických konstrukcích.
Klíčová slova: afroamerická hovorová angličtina, hovorový jazyk, afroameričané, gramatické rysy, morfologické a syntaktické rysy
|
|
|
Vývoj afroamerické menšiny v Atlantě
Kubeš, Filip ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Město Atlanta v Georgii je v současné době považováno za "černou Mekku" Spojených států Amerických. Pojmem "černá Mekka" je označováno sídlo, které nejvíce přitahuje afroamerické občany, kteří zde posléze hledají lepší životní podmínky a zejména lepší pracovní příležitosti. Tento fakt je poněkud překvapující už z toho důvodu, že Atlanta leží v regionu takzvaného hlubokého Jihu, kde byla situace amerických černochů po dlouhou dobu výrazně složitější než v jiných částech země, mimo jiné i kvůli existenci nespočtu diskriminačních segregačních zákonů souhrnně označovaných zákony Jima Crowa. Tyto zákony platily v Georgii od počátku až do poloviny 60. let dvacátého století. Tato práce by měla odpovědět na otázku, jaké faktory ovlivnily, že se z jižanského města, jakým je Atlanta, stalo černochy celonárodně vyhledávané místo pobytu, a jak bylo těchto faktorů v průběhu vývoje města dosaženo. V práci je použito metody případové studie. Atlanta se stala černou Mekkou díky tomu, že se jí podařilo splnit několik podmínek. Afroameričané mají město politicky pod kontrolou, město nabízí Afroameričanům velmi dobré pracovní příležitosti, fungují zde kvalitní vzdělávací instituce a vztahy s ostatními skupinami obyvatel jsou relativně dobré. Těchto bodů bylo dosaženo mimo jiné díky jednání osob jako byl například...
|
host ::
RSS.