|
| |
|
|
Závěr druhé světové války na Prachaticku
Matys, Václav ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Bakalářská práce s názvem Závěr 2. světové války na Prachaticku se pokouší pomocí archivních pramenů a další dostupné literatury zpracovat poslední měsíce konce 2. světové války v tomto jihočeském městě. Ačkoliv se jedná o téma nedávné minulosti, pramenů poznání v případě Prachatic příliš není. Úvodní část patří stručnému popisu Prachatic a jejich historii, dále pak vývoji od roku 1938 do konce roku 1944. V dalších částech se zabývá událostmi prvních čtyř měsíců roku 1945, kdy se formoval Revoluční národní výbor, Prachaticemi projížděly transporty uprchlíků, nádraží bylo napadáno americkými piloty a německé vedení města řešilo, jestli se bude město bránit přicházející americké armádě. Stěžejní částí je pak dění v květnu, kdy došlo k osvobození města. Dále je zmíněna úloha 3. U.S. Army, která Prachatice osvobozovala. Závěrečné kapitoly se věnují poválečnému působení americké armády v tomto regionu a poválečnému odsunu Němců z Prachaticka. Hlavním zdrojem byl SOkA v Prachaticích, který poskytl pro sepsání práce nejdůležitější zdroje. Informace byly doplňovány z další, ať už předrevoluční, či současné literatury. Jejich syntézou se autor snaží vystihnout, co se odehrávalo v pohnutých dnech jara 1945. V průběhu práce bylo srovnáváním zaznamenaných výpovědí pamětníků a pozdější odborné literatury...
|
|
| |
|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
|
|
První krůčky k únoru. Moskevská jednání v březnu 1945
Čuchna, Matěj ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem této práce jsou moskevská jednání československé politické reprezentace v Moskvě v březnu 1945, konkrétněji jednání prezidenta Beneše s představiteli Sovětského svazu a vnitropolitická jednání československých politiků z londýnského a moskevského exilu o programu, struktuře a složení první poválečné vlády, uspořádání státu a jeho mezinárodněpolitické orientaci. Kromě průběhu a bezprostředního výsledku moskevských jednání práce zasazuje téma do širšího historického kontextu a představuje události a skutečnosti, které vedly k moskevským jednáním a definovaly jejich podobu, a rovněž jejich dlouhodobé následky.
|
|
|
Hudební život na Českolipsku po roce 1945
Bendová, Eliška ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Autorský abstrakt Česká Lípa je okresním městem v Libereckém kraji. Vzhledem ke své vzdálenosti od německých a polských hranic zastávala již od středověku důležitou funkci dopravního uzlu. S tím souviselo i pronikání kulturních zvyklostí z okolních zemí, zejména vliv během staletí vzrůstající německé většiny obyvatel hrál významnou roli v dění ve městě i jeho okolí. Po první i druhé světové válce se snažili čeští starousedlíci i noví přistěhovalci obnovit nebo vybudovat zázemí pro společenský život. Přestože od druhé světové války drtivou většinu společenského dění ovlivňovala socialistická ideologie, zakládali tito obyvatelé spolky, pořádali soutěže či festivaly a mnohdy tak budovali tradice, které se zachovaly a z jejichž odkazu čerpají další generace českolipských obyvatel dodnes. Práce, kterou naši předci odvedli, a odkaz, který nám zanechali, jsou z hlediska kulturního dědictví nesmírně cenné. Vzhledem k limitovanému rozsahu a studijnímu zaměření autorky představuje tato diplomová práce zejména hudební ústavy a sborová tělesa na Českolipsku. Množství dochovaných materiálů zároveň neumožňuje obsáhnout veškerou hudební činnost a zmínit všechna hudební tělesa ani osobnosti a události s nimi spojené. Je třeba připomenout, že některé dokumenty mají stále jejich původci, patří do nezpracovaných archivních...
|
|
|
České noviny v Karlových Varech po roce 1945
Jančárková, Dagmar ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
V této práci se věnuji analýze listu Karlovarské Národní noviny od počátku do konce jeho vydávání. V práci nechybí ani analýza všech článků, které během sedmi měsíců existence těchto novin vyšly. Součástí práce je také analýza dalších dvou místních listů - týdeníků Budovatel a Jednota. Ve své diplomové práci se věnuji také česko-německým vztahům a to od počátku společného soužití Čechů a Němců, které začalo již na konci 12. století, až po začátek druhé světové války. Vzhledem k regionálnímu charakteru práce zde nechybí ani pohled na průběh druhé světové války na Karlovarsku a poválečné uspořádání města Karlovy Vary.
|
|
|
Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948
Juráková, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
4 Bibliografický záznam JURÁKOVÁ, Tereza. Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948. Praha, 2011. 97 s. Diplomová práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.. Abstrakt Diplomová práce "Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948" pojednává o lokálních médiích, které vycházely v oblasti Novojičínska v období let 1945 až 1948. Práce se zaměřuje především na jejich podřízenost se skladbou obyvatelstva a také s politickou reprezentací. Práce se také snaží o přiblížení témat, kterým se dané lokální tiskoviny věnovaly. Na praktické ukázce titulu Nové Kravařsko je ilustrováno jak tematické zaměření titulu, tak také jeho propojení s místní politickou scénou. Na tomto příkladu je dále ilustrována proměna témat titulu a proměna stylu jednotlivých příspěvků. Práce zároveň přináší první ucelenější přehled lokálních titulů, které v oblasti vycházely v době těsně před 2. světovou válkou, až do roku 1948. Abstract Diploma thesis "The Changing of the Media in Nový Jičín and its surroundings from 1945 to 1948" deals with the local media, which were based in the region of Nový Jičín in the period from 1945 to 1948. The work focuses mainly on their...
|
|
|
Zámek v Mnichově Hradišti od konfiskace po zpřístupnění
Altman, Jakub ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o zámku v Mnichově Hradišti. Zabývá se jeho historií, ale hlavní důraz práce je kladen na 20. století - jak s budovou nakládali soukromí majitelé, jaká nastala proměna a k jakým došlo změnám, když zámek přešel do vlastnictví státu. Jako hlavní pramen jsem použil fondy Státní památkové správy v Národním archivu v Praze, následně dobové průvodce, knihy a časopisy. Využito bylo též vzpomínání pamětníků z Mnichova Hradiště a okolí. Klíčová slova: zámek, Mnichovo Hradiště, konfiskace, 1945, Národní kulturní komise
|
|
|
Expulsion of the German Population from Poprad after year 1944
Mrštinová, Andrea ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cieľom mojej bakalárskej práce "Odsun nemeckého obyvateľstva z Popradu po roku 1944 s dôrazom na určenie výnimiek z odsunu nemeckého obyvateľstva" je poskytnúť pohľad na okolnosti odsunu nemeckého obyvateľstva z Popradu a tým porozumieť regionálnej histórii mesta Poprad na Slovensku. Bakalárska práca je rozdelená na štyri časti. V prvej časti predstavujem geografické a obsahové zameranie témy, ako napríklad pozadie, v ktorom nemeckí obyvatelia žili až do roku 1945. V druhej časti sa sústredím na zaistenie nemeckých obyvateľov v popradských táboroch, pričom podkapitola sa venuje priamo odsunu Nemcov z Popradu. V tretej časti, s využitím archívnych dokumentov a literatúry, rozdeľujem nemeckých obyvateľov do kategórií výnimiek z odsunu, a tieto dôvody popíšem. Vo štvrtej časti, v nadväznosti na tretiu kapitolu, vytváram typológiu a venujem sa stručne zhrnutiu výskumu.
|
host ::
RSS.