|
|
Barokní kupole a křižovnický kostel sv. Františka z Assisi v Praze
Sýkora, Petr ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá křížovnickým kostelem sv. Františka z Assisi na Starém Městě pražském jakožto stavbou, kde byla poprvé provedena pravá kupole na tamburu, jejímž autorem je původem vyučený malíř Jean Baptista Mathey. Touto realizací se do Prahy dostává stavba svým architektonickým významem podobná římskému chrámu sv. Petra. V práci budou dále zkoumány snahy o přiblížení se římské architektuře. Zbudování kupole nad chrámovou lodí provázelo architekty působící v Čechách již od počátku 17. století, avšak až s příchodem Matheovým toto snažení dosahuje cíle v podobě pravé kupole. Zaklenout chrámovou loď kupolí se v této době nedaří ani nejznámějšímu architektu Carlu Luragovi, který se o to pokoušel hned na několika stavbách. Svojí snahou se dostává blíže Giovanni Domenico Orsi, kterému se již daří zakomponovat do stavby kupolový útvar, avšak mnoho jeho projektů se do dnešních dob nedochovalo nebo nebylo vůbec realizováno. Kromě samotného chrámu sv. Františka sleduje práce taktéž římské inspirace. Zbudování křižovnického chrámu by totiž nebylo možné bez nejnovějších poznatků o římské architektuře a právě probíhajících stavbách, které si s sebou Mathey z Říma přivezl. Nepochybně mu rukama prošlo mnoho stavebních plánů od Carla Rainaldiho a dalších významných římských architektů činných v...
|
|
|
Počátky a vývoj jezuitské koleje v Jihlavě v 17. století
Vališová, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem Založení jezuitské koleje v Jihlavě v 17. století. Opírá se zejména o studium pramenů uložených především v Moravském zemském archivu v Brně, ze kterého čerpá zejména informace o založení koleje a semináře při koleji, a dále z fondů Státního okresního archivu v Jihlavě, ve kterém jsou uloženy prameny týkající se královského města Jihlavy a jezuitského gymnázia. První dvě kapitoly slouží k uvedení do základní problematiky nábožensko-politických procesů raného novověku v Českém království a jejich projevů v královském městě Jihlavě, které jsou časově ohraničeny na jedné straně počátkem luterské reformace, na druhé potom začátkem rekatolizace. Následující kapitola již uvádí do ústředního tématu práce. Analyzuje průběh rekatolizačního procesu v samotné Jihlavě, jehož důležitou součástí je právě založení jezuitské koleje, která vzniká v kontrastu hospodářských problémů města. Další kapitola se zabývá posledním úsekem třicetileté války po bitvě u Jankova, kdy do města vstoupila švédská armáda - líčí její působení a vliv na kolej a město. Poslední kapitola pak analyzuje založení jezuitského gymnázia a semináře sv. Michala, počty a složení studentů i seminaristů, jejich konflikty či naopak významné absolventy. Především je zde rozebírána schopnost města dostát finančním...
|
|
|
Renesanční podoba zámku v Častolovicích
Hovadová, Nicol ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Renesanční podoba zámku v Častolovicích Tato bakalářská práce se zabývá podobou renesančního zámku v Častolovicích v období, kdy vlastníkem panství byl rod Oppersdorfů z Oppersdorfu. Právě tento rod přestavěl původní tvrz na renesanční zámek. K hlavní přestavbě došlo mezi lety 1588 a 1615 za Fridricha z Oppersdorfu. Práce má především za cíl představit podobu zámku, který nechal Fridrich a jeho manželka Magdalena z Donína vybudovat. Nejprve přiblíží historický kontext města Častolovice i rodu Oppersdorfů ve vztahu k zámku v této době. Poté se bude věnovat stavebnímu vývoji zámku za vlastnictví rodu. A nakonec se zaměří na freskovou výzdobu nádvoří a také okrajově na zachovalé renesanční části interiéru. Klíčová slova zámek, Častolovice, renesance, Rychnovsko, Východní Čechy, 16. století, 17. století, Oppersdorfové z Oppersdorfu
|
|
|
Náchodské testamenty v 17. století
Matyska, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předmětem bakalářské práce je sonda do dochovaných testamentů ze 17. století z fondu Archiv města Náchoda. Tyto testamenty se nacházejí jednak ve dvou knihách kšaftů a také v aktovém materiálu. Nabízejí nové možnosti pohledu do běžného života města, především pak do majetkových a rodinných poměrů jeho obyvatel. Předkládaná práce představuje testamenty jako prameny a popisuje místní praxi jejich vzniku. Hlavním cílem práce pak bylo postižení okruhu osob, které pořídily kšaft a rozbor jejich odkazů. Pořizovatelé testamentů byli zkoumáni z hlediska pohlaví, rodinného stavu, povolání, majetkového zázemí, místa bydliště a zapojení do života městské komunity. Rozbor odkazů sleduje nejen jejich charakter, ale také okruhy jejich příjemců, zbožných i světských. Na závěr jsou pak zkoumány odkazy směřující mimo samotné město. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Proverby, cyklus tapisérií od Jacoba Jordaense ze zámku Hluboká nad Vltavou
Sulíková, Daniela ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Bakalářská práce " Proverby, cyklus tapiserií od Jacoba Jordaense ze zámku Hluboká nad Vltavou" se zabývá cyklem nástěnných koberců vzniklých podle návrhů vlámského malíře a kartonáře Jacoba Jordaense, mezi lety 1644-1647. Cílem práce je sérii zařadit do historických souvislostí, schwarzenberské sbírky, které jsou součástí a především detailně zpracovat jednotlivé kusy s důrazem na jejich výtvarné i literární předlohy. Dalším ze záměru práce je rovněž aktualizovat a doplnit informace v, dnes již zastaralé, literatuře, reprezentované zejména studiemi Jarmily Blažkové. Klíčová slova Proverby, Přísloví, Hluboká nad Vltavou, tapiserie, schwarzenberské sbírky, 17. století, nástěnné koberce, Jacob Jordaens
|
|
|
Svět Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz optikou jeho deníků
Tůmová, Ludmila ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce se stala snaha představit osobnost Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz (1549−1609) na základě jeho deníků, které se nám dochovaly z let 1602−1604. Edice těchto deníků celou práci doplňuje. Témata jednotlivých kapitol přirozeně vycházejí právě z obsahu tohoto pramene - věnují se tedy Lobkowiczovu soukromému i veřejnému životu a rovněž jeho mecenátu. Předkládaný text čtenáři zároveň umožňuje náhlednout do každodenního života šlechty odehrávajícícho se v pražských palácích na počátku sedmnáctého století.
|
|
|
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách
Líčeníková, Michaela ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent) ; Biegel, Richard (oponent)
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách. První ojedinělé náznaky raně barokní tvorby se v Čechách objevují již v druhém desetiletí 17. století, zejména v díle císařského architekta Giovanni Maria Filippiho. Jeho tvorbu lze považovat za přímý předstupeň architektonické produkce, která byla realizována pro jednu z nejvýraznějších osobností třicetileté války, vévodu Albrechta z Valdštejna. Okruh architektů Albrechta z Valdštejna je tvořen třemi výraznými představiteli, kteří se uplatnili individuálně i společně při projektech i realizacích Valdštejnových velkolepých záměrů. Byli to Andrea Spezza, Giovanni Pieroni a Nicolo Sebregondi. Tito tři italští architekti a stavitelé byli vůdčími osobnostmi okruhu, do kterého ještě patřila další jména jako Vincenzo Bocacci, Baccio Bianco a Giovanni Marini. Jejich aktivity lze na našem území vymezit do let 1621 až 1634 s výjimkou Giovanni Pieroniho, který se i po vévodově smrti navrhoval především opevnění v Čechách i jinde. Pro samotnou architekturu valdštejnského okruhu je důležitý i původ architektů, místa kde vyrůstali a prošli školením, stejně tak produkce, která je ovlivňovala. Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi pocházeli z území severní Itálie, Giovanni Pieroni, Baccio Bianco a Vincenzo Boccaci z Florencie. Nicolo Sebregondi byl...
|
|
|
Cesty zakázaných knih do pobělohorských Čech
Pourová, Miroslava ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
Bakalářská práce představuje téma kolportáže zakázaných knih po pobělohorské rekatolizaci do Čech. V první části práce autorka definuje základní pojmy, zakázané knihy a cenzuru. Pozornost je věnována cenzuře církevní, provádění cenzury a cenzurní opatření. V druhé části práce rozebírá vznik a historii prohibit ve světovém i českém kontextu a vytváření jejich seznamů. Závěrečná část popisuje nakládání se zakázanou literaturou, možnosti jejího získávání domácími čtenáři ze zahraničí i oběh domácí produkce.
|
|
| |
host ::
RSS.