|
|
Sepulkrální sochařství v Čechách 1420-1471
Chlíbec, Jan
The text is devoted to a production of sepulchral monuments in Bohemia in the period 1420 – 1471. It defines the reasons of a dominating low quality, small number of preserved tombstones and a domination of heraldic tombstones over figural works of that time. The main influence on this condition had Utraquist ideology critisizing luxurious tombstones and also emigration of qualified artists in the time of Hussite wars.
|
|
|
Válka růží a její vliv v knižní malbě na anglickém dvoře na přelomu 15. a 16. století
Kopáčková, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vysvětlení politických příčin občanské války, takzvané války růží v Anglii v letech 1455-1487. Boj o trůn a nadvládu nad zemí mezi rodem Yorků a Lancasterů se odehrávala po celém území Anglie s podporou mnoha významných šlechtických rodin. Vyvrcholením této války bylo spojení rodů a nástup nové dynastie Tudorovců na anglický trůn. Podstatná část práce se zabývá symbolem růže a jejím heraldickým promítnutním na anglických dvorech. V dochované knižní malbě od Charlese d`Orleans z roku 1483 a 1492-1500 vidíme heraldická zvířata rodů a symboliku s nimi spojenou. Můžeme zde pozorovat postupné spojení bílé yorkské a červené lancasterské růže, což je následek nástupu Tudorovců na anglický trůn. Knižní malbu s tématikou počátku tudorovského rodu můžeme vidět v kopii od Hugema de Lembourga z roku 1487, kde je vyobrazena královská svatba Jindřicha V. a Kateřiny z Valois. V monetech od Magistera Sampsona z roku 1516 je symbolický tudorovský keřový strom se skrytými symboly, které jsou v práci vysvětleny. V neposlední řadě je zde věnovaná pozornost zobrazování vybraných panovníků formou iniciál a menších knižních maleb.
|
|
|
Roudnické nekrologium z let 1457–1464 ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Dragoun, Michal ; Gaudek, Tomáš
Studie přináší popis, základní zhodnocení a edici nekrologia roudnické kanonie z let 1457–1464, uloženého v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e. Jeho text byl psán jednou rukou a v některých detailech doplňuje údaje rozsáhlého roudnického nekrologia (1333-1516), uloženého v rukopise Národní knihovny České republiky XIX B 3. K vzhledu oltáře sv. Mikuláše v roudnickém kostele dodává, že byl vybaven sochami, a rukopis NK ČR VII C 23 spojuje s konkrétní donací libochovického faráře Jana. Nová data pak nekrologium přináší o životě vdovy po Janu Smiřickém a o životě jejich syna Václava. Geografický rozptyl záznamů nekrologia není široký a na rozdíl od pražského rukopisu jsou zcela opomenuty konfraternity. Nápadné množství žen v údajích nekrologia, které je v souladu i s jinými prameny (nekrologium kláštera českokrumlovských minoritů a klarisek), bude moci být zhodnoceno až po důkladném poznání pražského rukopisu. Třeboňské nekrologium ale potvrzuje, že roudnická kanonie nepatřila ani po husitských bouřích k opomíjeným institucím, v Roudnici a jejím okolí byla respektována a podporována a její konec zapříčinily spíše opětovné válečné události za vlády Jiřího z Poděbrad než nezájem o její činnost.
|
|
|
Roudnické nekrologium z let 1457–1464 ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Dragoun, Michal
Studie přináší popis, základní zhodnocení a edici nekrologia roudnické kanonie z let 1457–1464, uloženého v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e. Jeho text byl psán jednou rukou a v některých detailech doplňuje údaje rozsáhlého roudnického nekrologia (1333-1516), uloženého v rukopise Národní knihovny České republiky XIX B 3. K vzhledu oltáře sv. Mikuláše v roudnickém kostele dodává, že byl vybaven sochami, a rukopis NK ČR VII C 23 spojuje s konkrétní donací libochovického faráře Jana. Nová data pak nekrologium přináší o životě vdovy po Janu Smiřickém a o životě jejich syna Václava. Geografický rozptyl záznamů nekrologia není široký a na rozdíl od pražského rukopisu jsou zcela opomenuty konfraternity. Nápadné množství žen v údajích nekrologia, které je v souladu i s jinými prameny (nekrologium kláštera českokrumlovských minoritů a klarisek), bude moci být zhodnoceno až po důkladném poznání pražského rukopisu. Třeboňské nekrologium ale potvrzuje, že roudnická kanonie nepatřila ani po husitských bouřích k opomíjeným institucím, v Roudnici a jejím okolí byla respektována a podporována a její konec zapříčinily spíše opětovné válečné události za vlády Jiřího z Poděbrad než nezájem o její činnost.
|
|
|
Prokop, Jan a ti druzí. Mladší Rabštejnové ve vírech husitského století
Kozler, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Práce se zabývá významným západočeským šlechtickým rodem mladších Rabštejnů v bouřlivém "husitském století", označovaném též jako krátké 15. století (1400-1485). Těžištěm výzkumu je sledování životů a kariér jednotlivých představitelů rodu, z nichž nejznámější jsou kancléř Prokop († asi 1470) a humanista Jan (1437-1473), autor slavného Dialogu. Jejich kriticky zpracované životopisy, náležitě zasazené do kontextu politických, náboženských a kulturních dějin daného období, revidují faktografické omyly dosavadního bádání a přinášejí odpověď na otázku, jak se konkrétní šlechtici z rabštejnského rodu uměli pohybovat v dramatických dějích "husitského století". Výklad zpracovaný na základě klasického genealogicko-biografického přístupu je pak doplněn partiemi o společenském a majetkovém vzestupu mladších Rabštejnů v 15. století, v nichž jsou uplatněny poznatky z moderního, dynamicky se rozvíjejícího studia sociální mobility, dvorské problematiky či šlechtické reprezentace. To spolu s rozsáhlou pramennou i literární heuristikou, z níž práce materiálově vychází, umožňuje nahlížet na dějiny studovaného šlechtického rodu několikerou optikou a zasadit je do širšího kontextu. Používané zdroje jsou přitom kriticky reflektovány a jejich výběr zohledňuje nutnost interdisciplinárního přístupu ke zvolenému tématu.
|
|
|
Mistr Hartmann a švábské sochařství počátku 15. století
Hladká, Kateřina ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
Mistr Hartmann a švábské řezbářství počátku 15. století Ulmský kameník Mistr Hartmann je dějinám umění známý již dlouho, ale jeho role ve švábském řezbářství počátku 15. století stále vyvolává mnohé otázky. Hartmannovi bývá přiznávána vůdčí pozice jak v huti, tak v řezbářské dílně, zatímco proti mluví průměrná kvalita jeho soch a skutečnost, že se měšťanem stal až roku 1428, tedy déle než 10 let poté, co je v Ulmu poprvé doložen. Tato práce zkoumá Mistra Hartmanna nejprve z hlediska sociální a kulturní situace v Ulmu na počátku 15. století. Zpřesňuje jeho roli v rámci hutního provozu při stavbě ulmského farního kostela a výzdobě západního průčelí, jehož ikonografický program do značné míry odráží historické okolnosti svého vzniku. Druhá část práce se zaměřuje na řezbářskou dílnu, v níž vznikl oltářní retábl z Dornstadtu, a na fenomén rozšíření tohoto stylu po celém Švábsku. Ulmská dílna je představena v kontextu města a zdejší huti, někdejších lokálních center i vzdálenějších regionů. Kolem roku 1415 pozorujeme velmi aktivní uměleckou výměnu zejména se středním Porýním. Ulm, který kolem roku 1400 neměl výraznou řezbářskou tradici, se v průběhu velmi krátké doby stal hlavním uměleckým střediskem Horního Švábska. Právě v době růstu moci říšského města můžeme na příkladu Mistra Hartmanna velmi dobře...
|
|
|
Problematika lapkovství na Moravě v 1. pol. 15.stol.
Müllerová, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je problematika činnosti lapkovských bojových družin. Práce je vedena formou sondy do výseku dějin zahrnující první polovinu patnáctého století na Moravě. Zkoumáním dochovaných pramenů proniká hlouběji do problematiky sociální struktury družin, způsobu života jednotlivých členů a jejich příslušnost k vůdcům. Práce popisuje typologii kriminálního jednání podle početnosti výskytu v pramenech a zkoumá příslušnost družin k vyšší šlechtě. Autorka se také zabývá samotnou strukturou pramene a rozebírá různé pohledy jakými je k němu možno přistupovat. Pokouší se uchopit problematiku jako sociální, právní i politický problém.
|
|
|
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487)
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487) Předkládaná dizertační práce se věnuje tématu nejstarších dějin rodu Šliků. Vzestup původně měšťanské rodiny je založen na dvorské a kancelářské kariéře Kašpara Šlika († 1449), který své úspěchy ve službách Zikmunda Lucemburského, Albrechta a Fridricha Habsburských podpořil souborem falešných listin, které výrazně napomohly změně jeho společenského a ekonomického statutu (falešné povýšení na hraběte, majetkové zisky). Po jeho smrti bratr Mates Šlik a jeho synové vedli ve druhé polovině 15. století zápas o udržení získaného postavení i majetku. Sledovanými tématy bylo použití dvorské služby a kariéry pro průnik měšťanů do šlechtických vrstev, zejména se zaměřením na osobu Kašpara Šlika († 1449). Druhým tématem bylo hledání strategií, kterými se Šlikové, zejména bratr zmíněného Mates Šlik († 1487), vymezovali vůči šlechtickému prostředí, jehož se stali součástí. Podstatnými okruhy zde byl vztah k městu Cheb, odkud rod pocházel, a k Loketskému kraji, který Šlikové získali a ze kterého se snažili vytvořit základ rodového dominia. Falzátorská činnost zakladatele rodu přispěla značnou měrou ke vzniku zkresleného obrazu o dějinách rodu. Proto byla na začátek zařazena kapitola věnovaná...
|
|
|
České království, soused Bavorska v pozdním středověku a raném novověku
Herglová, Ivana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čornej, Petr (oponent) ; Vorel, Petr (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Ivana HERGLOVÁ --- ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ - SOUSED BAVORSKA V POZDNÍM STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU --- Abstrakt --- Práce se zabývá styčnými momenty české a bavorské historie (především z hlediska politických dějin) v 15. a začínajícím 16. století. Centrem její pozornosti jsou vztahy Českého království a čtyř dílčích vévodství, do kterých bylo v této době Bavorské vévodství rozděleno - (Dolní) Bavorsko-Straubing, Bavorsko-Mnichov, Bavorsko-Landshut a Bavorsko- Ingolstadt. Text disertace je rozdělen do čtyř velkých oddílů. Prvním je období husitských válek, dále jde o českou královskou volbu roku 1440 Albrechta III. Mnichovského a její odmítnutí tímto vévodou. Následuje spolupráce Českého království s landshutským dílčím vévodstvím za vlády Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Práci uzavírá pohled na pokus bavorských vévodů (nyní již opět sjednoceného vévodství) Viléma IV. a Ludvíka X. o zisk české královské koruny ve snaze zamezit hegemonii Habsburků ve středoevropském prostoru.
|
|
|
Johana z Rožmitálu, životní osudy české královny na sklonku středověku
Boušková, Eva ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Život Johany z Rožmitálu, známé hlavně jako manželky Jiřího z Poděbrad, byl v mnohém rozmanitější a bohatší, než by se na první pohled zdálo. Byla šlechtičnou z katolického rodu a provdala se za "kališníka." Za svůj poměrně krátký život stihla podporovat nástup Jagellonců na trůn, účastnit se zemských sjezdů, řešit konflikty mezi katolickou a utrakvistickou šlechtou a po smrti svého chotě zastávat nejvyšší funkci ve státě. Na základě dochovaných pramenů a narativní literatury se pokusím o rekonstrukci Johančina života, jejího dvora a a její vlády po Jiříkově boku i po jeho smrti. Mimo jiné se pokusím zobrazit život středověké šlechtičny v tomto poněkud neklidném období.
|
host ::
RSS.