|
| |
|
|
Vývoj dětských skupin a agresivita
Šustová, Petra ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá vývojem skupin a agresivitou v dětských kolektivech. V první kapitole jsou představeny klíčové skupinové charakteristiky a teoretický základ vývoje skupin. Zaměřila jsem se především na skupinovou strukturu, skupinovou dynamiku a skupinové normy. Druhá kapitola se věnuje specifikům dětských skupin. Agrese v dětských kolektivech je popsána ve třetí kapitole. Nejdůležitější částí této práce je čtvrtá kapitola. Snažila jsem se v ní identifikovat rizikové fáze ve vývoji skupin, které mohou přispívat ke zvýšené agresivitě v dětských kolektivech. Závěrečnou část tvoří návrh výzkumu, který se zaměřuje na porovnání agresivity a viktimizace mezi fází formování a bouření.
|
|
|
Třídy zahrnující studující s menšinovou sexuální orientací: případové studie
Vlková, Veronika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá středoškolskými třídními kolektivy, ve kterých se nachází studující s menšinovou sexuální orientací/studující z LGBT+ komunity. Ve třídních kolektivech jsou zkoumány vrstevnické vztahy, fungování celého třídního kolektivu a postoje k LGBT+ komunitě. Středem zájmu diplomové práci jsou celé třídní kolektivy, nikoliv pouze studující s menšinovou sexuální orientací/z LGBT+ komunity nebo naopak studující s heterosexuální orientací/cisgenderovou identitou. Výzkum probíhal ve formě 2 případových studií, konkrétně bylo využito dotazníkové šetření, polostrukturované rozhovory s několika náhodně vybranými studujícími a polostrukturované rozhovory s třídními vyučujícími. Cílem výzkumu bylo nejen popsat celý třídní kolektiv, ale také uchopit LGBT+ tematiku komplexněji a porozumět tak situaci, která na základě přítomnosti studujícího z LGBT+ komunity ve třídním kolektivu vzniká, a to pohledem jak studujících z LGBT+ komunity, tak studujících s většinovou sexuální orientací/identitou. Z výzkumu vychází, že dobré či funkční vrstevnické vztahy nemusí znamenat pozitivní postoj k LGBT+ komunitě a opačně. Studující v obou třídních kolektivech vnímají, že potřebují změnu ve školském systému z hlediska práce s LGBT+ tematikou ve školách. Nejčastěji vnímají, že potřebují, aby tato změna nastala...
|
|
| |
|
| |
|
|
Attachment a vztahy s vrstevníky ve školní třídě v období adolescence
BOROVSKÁ, Natálie
Cílem práce je nalezení souvislostí mezi citovou vazbou a pozicí žáka ve třídě. K sběru dat byly použity dva dotazníky IPPA pro zjištění citové vazby k matce, otci, vrstevníkům a SORAD (sociometrický ratingový dotazník), který zjišťuje pozici žáka ve třídě. Výzkumu se zúčastnilo 86 žáků středních škol. Podle výsledků se možnost důvěry ve vrstevníky a malá míra emočního odstupu od vrstevníků ukázaly jako důležité prediktory větší obliby ve školní třídě. Důležitými faktory jsou i důvěra ve vrstevníky a kvalita i kvantita komunikace s vrstevníky, které ovlivňují míru vlivu jedince ve vrstevnické skupině. Výzkum potvrdil teoretické poznatky o důležitosti vrstevnické skupiny v období dospívání, neboť se veškerá výzkumná zjištění týkala vrstevníků.
|
|
|
Temperament žáka a jeho pozice v třídním kolektivu na počátku dospívání
ČEKALOVÁ, Bára
Bakalářská práce se zabývá temperamentem v prostředí školní třídy. Jejím hlavním cílem je objevit vztah mezi temperamentovými rysy a sociálními pozicemi. První část shromažďuje již zjištěné teoretické poznatky a výzkumy o daném vztahu. Část druhá zkoumá tento vztah prakticky. Praktická část je tvořena kvantitativní studií. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 75 žáků 6. a 7. tříd základní školy. Temperamentové rysy byly zjišťovány pomocí dotazníku EATQR od Mary Rothbart a Lese Eliss, sociální pozice pomocí sociometrické ratingové metody Vladimíra Hrabala. Pro doplnění informací jsme analyzovali slovní výpovědi žáků o jejich spolužácích a orientačně je srovnávali se sebevýpovědním dotazníkem. Data byla zpracovávána pomocí programu Statistica 13 a Microsoft Excel. Výsledky výzkumu ukázaly, že jisté spojitosti v tomto vztahu existují, nejsou však v plné míře shodné s teoretickými předpoklady a předešlými výzkumy. V celkovém vzorku jsme našli souvislosti mezi volní kontrolou a extraverzí. Ve vzorku chlapců byl nalezen statisticky významný pozitivní vztah mezi extraverzí a vlivem. Nenašli jsme žádný signifikantně významný vztah mezi temperamentovými rysy a sociálními pozicemi ve třídě ve skupině dívek. Ve slovních výpovědích se často objevovalo hodnocení ostatních podle známek nebo hodnocení učitele. Dívky hodnotily kladněji dívky a chlapci chlapce. Mezi sebevýpovědními dotazníky a výsledky hodnocení druhými se často objevovaly nesrovnalosti, které mohou být způsobeny stylizací dle sociální žádoucnosti či malým výzkumným vzorkem.
|
|
|
Struktura interakce mezi učitelem a žákem ve výuce anglického jazyka
DOLEJŠOVÁ, Lenka
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na interakci mezi studentem a učitelem v hodinách anglického jazyka a zkoumala jednotlivé části IRF struktury. V teoretické části podrobně vysvětluji základní rysy jednotlivých částí IRF struktury a též popisuji prostředí, které umožňuje interakci. Školní dialog srovnávám s dialogem mimoškolním. Praktická část je vystavěna na materiálu nahraném ve čtyřech různých třídách. Snažila jsem se zjistit, jak často vlastně dochází k výměnám v podobě IRF, jak učitel nejčastěji iniciuje k hovoru, zda iniciace vede ke kýžené odpovědi a v neposlední řadě, jakými způsoby učitel provádí zpětnou vazbu. Moje diplomová práce by měla mimo jiné odhalit, zda učitel klade skutečné otázky, nebo pouze ty, na které sám zná odpověď a jak často je využíván mateřský jazyk v hodinách angličtiny.
|
|
|
Analýza sociální adaptace studentů se zdravotním handicapem na střední škoe se speciálním zaměřením
Pokorná, Jitka ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Syslová, Hana (oponent)
V teoretické části této diplomové práce jsem se zabývala analýzou sociální adaptace studentů se zdravotním handicapem na střední škole se speciálním zaměřením. Zajímalymne faktory, které s touto problematikou souvisí. Snažila jsem se poukázat na případné klady a rovněž zápory zapojení těchto studentů do prostředí speciální střední školy. Rovněž jsem poukázala na rizikové faktory, v edukačním procesu s ohledem na speciální vzdělávací potřeby a limitované možnostistudentů s konkrétními typy postižení. V práci jsou také uvedena některá doporučení vhodného edukačního přístupu. Praktická část obsahuje výzkum, který byl proveden kvalitativně. Pro tento účel jsem zvolila metodu polostrukturovaných rozhovorů, které byly provedeny s devíti respondenty (studenty jedné školní třídy ze střední školy se speciálním zaměřením), věkové rozpětí studentů bylo18 - 28 let. Domnívám se, že díky zvolenému postupu jsem měla možnost detailněji zjistit, jak studenti se zdravotním handicapem subjektivně vnímají prostředí, ve kterém studují, jak vnímají vazby v třídním kolektivu, jakou oporu spatřují ve svých pedagogických pracovnících, jak vnímají edukační proces na této škole,v čem s ohledem na svůj handicap spatřují případné překážky či nedostatky a jak vnímají hodnocení (klasickou formu známkování). Z výsledků zjištěných...
|
|
|
Role učitele na 1. stupni ZŠ při vytváření klimatu školní třídy a jeho vliv na školní úspěšnost
Kornoušková, Tereza ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jaký vliv má osobnost učitele na třídní klima a školní úspěšnost žáků. Teoretická část se zabývá třemi základními oblastmi popsanými v jednotlivých kapitolách - osobností učitele, třídním klimatem a jeho aktéry a složkami a v neposlední řadě také školní úspěšností. Se školní úspěšností obzvláště v současné době koresponduje i téma motivace žáků ve výuce. V praktické části diplomová práce prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu prováděného ve třetí třídě základní školy, která je velmi specifická svým složením, samotná škola zahrnuje speciální program pro mimořádně nadané žáky a v nynější době také vzdělává vysoký počet žáků s odlišným mateřským jazykem. Ve třídě se navíc objevují i žáci se specifickými poruchami učení. Tři oblasti popsané v teoretické části mapují metody typické pro kvalitativní výzkum, zúčastněné pozorování, prostřednictvím pozorovacích archů vlastní výroby i inspirovaných odbornou literaturou, a polostrukturovaný rozhovor s třídní učitelkou třídy. KLÍČOVÁ SLOVA osobnost učitele, třídní klima, školní úspěšnost, motivace ve výuce, školní třída, prvostupňové vzdělávání, pozorování, rozhovor
|
host ::
RSS.