|
|
Intimita jako téma pro děti předškolního věku
HLAVÁČKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce řeší problematiku intimity jako vhodného tématu pro děti předškolního věku v mateřských školách. Teoretická část poskytuje vhled do různých pojetí intimity a termínů s ní spojovaných, jichž bude dále využíváno pro potřeby části praktické. Zabývá se také fyzickým, a především psychickým vývojem dítěte v předškolním věku, a to zejména ve vztahu k intimitě. Dále se zaměřuje na tři známé teorie lidských potřeb, a to konkrétně podle Abrahama Maslowa, Zdeňka Matějčka a manželů Pessových. Tyto poté podrobuje komparaci a nachází v nich souvislosti s tématem intimity a tématy příbuznými, čímž dokazuje jejich vzájemnou provázanost a důležitost pro zdravý vývoj předškolního dítěte. Teoretická část také věnuje pozornost skutečnosti, zda téma intimity nachází v předškolním vzdělávání své právoplatné místo a jakým způsobem je zahrnuto do kurikula. Praktická část představuje plán, realizaci a evaluaci týdenního projektu, jenž si klade za cíl pomocí principů Filozofie pro děti citlivě nastínit téma intimity dětem předškolního věku. Stěžejním prvkem tohoto projektu je autorská dětská kniha, jež má sloužit jako vhodný didaktický materiál pedagogům mateřských škol v oblasti zmiňované problematiky.
|
|
|
Datalogger s paralelním záznamem dat
Havlena, Marek ; Minář, Petr (oponent) ; Zuth, Daniel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací modulu dataloggeru, který ukládá data na dvě různá paměťová úložiště, přičemž jedno úložiště je řešeno pomocí SD karty a druhé jako vnitřní paměť mikrokontroléru EEPROM. Také se zabývá synchronizací dat mezi těmito paměťovými úložišti. Komunikace mezi kartami probíhá přes sběrnici SPI a komunikaci s modulem zajišťuje sériové rozhraní řešené USB převodníkem (UART).
|
|
|
Paměťová média pro archivaci dat
Šicner, Jakub ; Krajsa, Ondřej (oponent) ; Lambertová, Petra (vedoucí práce)
V této práci je popsána problematika správného archivování dat v závislosti na použitém paměťovém médiu. Jsou zde popsány jednotlivé nosiče informací a jejich vlastnosti, které jsou dány konstrukcí a způsobem čtení a zápisu informace. Tato část je rozdělena na dvě hlavní a to podle způsobu zápisu informace na paměťové médium. Poslední část se zabývá architekturou diskových polí a jejich základními úrovněmi. V závislosti na principu činnosti diskového pole jsou zde probrány výhody, nevýhody a použití jednotlivých úrovní a jejich charakteristika.
|
|
|
Prozatimní konstelace 2015
Kadlčák, Šimon ; Vítková,, Lenka (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Autorská kniha Boční pohled na zatmění Slunce je pokusem o artikulaci vlastní tvůrčí metodologie. Prosté slovní deklamace, úryvky opsané z knížek a konceptuální skici lze chápat jako heslovitý doplněk mojí práce posledních několika let. Pokud však náhodou čtenář nic z této práce nezná, měla by kniha fungovat jako autonomní poetický konvolut.
|
|
|
Využití biblioterapie při rozvoji čtenářské gramotnosti u prelingválně neslyšících žáků
Vinklátová, Veronika ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Bakalářská práce Využití biblioterapie při rozvoji čtenářské gramotnosti u prelingválně neslyšících žáků propojuje oblast biblioterapie a surdopedie. Cílem práce je na základě teoretických poznatků vypracovat návrh biblioterapeutického programu zaměřeného na podporu rozvoje čtenářské gramotnosti žáků, kteří přišli o sluch před osvojením mluvené češtiny a za svůj první jazyk považují český znakový jazyk, jenž bude také primárním komunikačním kódem programu. V teoretické části jsou shrnuty a syntetizovány české i zahraniční poznatky o neslyšících (s důrazem na jejich komunikační systémy a osvojování češtiny), čtenářské gramotnosti, jejím významu a rozvoji a o biblioterapii a jejích technikách. Praktická část práce obsahuje návrh biblioterapeutického programu, v němž budou klienti pracovat s různými druhy textů, jako je komiks, recept, populárně-naučné texty a vyprávění. Aktivity navazující na přečtené texty rozvíjejí vybrané čtenářské strategie a složky čtenářské gramotnosti.
|
|
|
Akční výzkum: Rozvoj čtenářské gramotnosti v 6. ročníku ZŠ
Nováková, Anežka ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem čtenářské gramotnosti v nižším sekundárním vzdělávání (dle mezinárodní klasifikace ISCED 2). Z hlediska formy je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části práce je blíže vymezena čtenářská gramotnost jako důležitá kompetence pro život ve společnosti, popsány jsou její jednotlivé složky, problematické postavení v kurikulárních dokumentech českého vzdělávání a vhodné metody pro její rozvoj. Výzkumná část práce obsahuje popis akčního výzkumu realizovaného v 6. ročníku základní školy s cílem zlepšit čtenářskou gramotnost vybraných žáků. Na základě pozorování, dotazníkového šetření o vztahu ke čtení a pretestu zjišťujícího současný stav čtenářské gramotnosti žáků jsou vymezeny dílčí intervenční kroky, které jsou následně realizovány a zhodnoceny. Výzkum ukazuje, že pravidelné a systematické zařazování metod RWCT a dílen čtení vede k rozvoji čtenářských dovedností a vztahu ke čtení, tzn. formuje vnitřní potřebu číst, utváří čtenářské návyky a podporuje zájem o vzájemné sdílení čtenářské zkušenosti. Závěrem jsou formulována doporučení pro další práci ve vybrané třídě, aby byla čtenářská gramotnost rozvíjena i nadále. KLÍČOVÁ SLOVA čtení, čtenářská gramotnost, rozvoj čtenářství, vztah ke čtení, dílny čtení, RWCT, akční výzkum
|
|
|
Vliv čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárních postav u dětí předškolního věku
Marklová, Tereza ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u dětí předškolního věku v rozmezí 3 až 6 let. Cílem mé výzkumné části práce je zjistit, jak velký vliv má čtení v mateřských školách na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u dětí ve věku 3 až 6 let. První hypotéza předpokládá, že děti, které v rámci měsíčního projektu budou nejvíce vystavovány předčítání a práci s knihou, se nejvíce zlepší v porozumění textu a slovní zásobě. Další dvě hypotézy chtějí ve stejných oblastech ověřit, že starší děti budou mít na začátku i na konci projektu lepší výsledky než ti nejmladší účastníci výzkumu. Třetí hypotéza potom předpokládá, že nejmladší, tříletí, se zlepší pouze v otázkách opakujících se, kontrolních, a to vlivem paměti, nikoliv porozumění. Poslední hypotéza chce ověřit, že děti, které budou nejvíce vystaveny čtení, si oblíbí nové literární hrdiny. Teoretická část se zabývá vývojem dítěte od narození do 6 let věku s důrazem na období od 3 do 6 let a rozborem pohádky jako literárního žánru i prostředku ke stimulaci vývoje dítěte. Praktická část je korelační studie, která vychází z kvantitativně-kvalitativního výzkumu. Cílem výzkumné práce bylo zjistit vliv čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u...
|
|
|
Čtení jako psychoterapie a úloha imaginace v díle Catherine Storr
FIALOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce je podrobná analýza díla Marianne Dreams autorky Catherine Storr, zaměřená na psychologický význam a terapeutickou úlohu dětské literatury. Teoretická část práce propojuje problematiku fantastické literatury a psychologie s ohledem na úlohu psychoterapie, která souvisí s únikem z reality, s vysvobozením prostřednictvím imaginace, a dále i s tématy jako cestování v čase a sny. Zvláštní pozornost je věnována osobní, literární a pracovní zkušenosti spisovatelky a psycholožky Catherine Storr. Vlastní analýza díla, soustředěná na vztah mezi skutečností a fantazií, se zabývá následujícími okruhy: charakteristika dětských a dospělých postav, vztahy mezi dětmi, úloha konkrétních motivů (jízdní kolo, jednooké kameny, mříž apod.) a témat (nemoc, vysvobození apod.). Závěr analýzy shrnuje ztvárnění traumatické zkušenosti, uzdravení a oživení, i etický význam příběhu. Součástí práce je vlastní dotazníkový výzkum, týkající se předčítání rodičů dětem, který je inspirován myšlenkami Catherine Storr a souvisí s důležitostí předávání literatury dětem. Tento online dotazník je zpracováván prostřednictvím grafů.
|
|
|
Metody prvopočátečního čtení a psaní v brněnských základních školách
FUKAČOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá problematikou vyučování čtení a psaní v 1. ročníku ZŠ na školách v brněnském regionu. Hlavním cílem je zjistit, jaké metody pro výuku počátečního čtení a psaní jsou nejvíce využívány učiteli na základních školách v Brně a dále zmapovat, jaké učebnice učitelé v tomto regionu využívají pro výuku. V teoretické části práce je nastíněna historie a současnost výukových metod elementárního čtení a psaní a také přehled současných učebnic elementárního čtení a psaní od vybraných nakladatelství. Výzkumná část zjišťuje formou dotazníkového šetření využívání jednotlivých metod na základních školách a dále mapuje četnost používaných učebnic.
|
|
|
Morfologické a fonologické povědomí jako prediktory čtenářské gramotnosti
LIETAVCOVÁ, Martina
Disertační práce se zabývá problematikou čtenářské pregramotnosti z hlediska psychologického a psycholingvistického, především faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti před nástupem dětí do základní školy. Cílem práce je analyzovat faktory, které mají stěžejní roli ve vývoji předčtenářských dovedností, akcentuje především faktory fonologické a morfologické. Ukazuje se, že morfologické schopnosti mají platnost v transparentních, konzistentních ortografických systémech, mezi něž patří i českojazyčné prostředí. Empirická část prezentuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo realizováno s dětmi před nástupem školní docházky. Na něj navazuje longitudinální studie žáků, u kterých je sledován vliv fonologických a morfologických schopností na čtení. Výsledky ukázaly, že vliv morfologického uvědomění je v českém prostředí srovnatelné s prediktivní účinností fonologického uvědomění. Oba druhy prediktorů se ale projevují odlišně v závislosti na odlišných parametrech čtení. Fonologické uvědomění má těsnější vztah k dekódování (především k rychlosti čtení), morfologické uvědomění pak k porozumění čtenému. V porozumění byly rozlišeny dvě rozdílné podmínky, čtení nahlas a potichu. Při čtení nahlas je pozice morfologického uvědomění výrazně dominantnější ve srovnání s pozicí fonologického uvědomění. Prediktivní účinnost morfologického a fonologického uvědomění se měnila, jestliže oba prediktory byly studovány izolovaně nebo v souboru všech použitých prediktorů. Studie přispívá k včasné identifikaci tzv. rizikových dětí, u kterých morfologické schopnosti výrazně zaostávají a ohrožují další vývoj čtení. Výsledky jsou dávány do kontextu s daty v naší i zahraniční literatuře.
|
host ::
RSS.