|
|
Zdravotní účinky českého piva
Bokrová, Jitka ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem fyziologického účinku různých značek světlých piv typu ležák se zaměřením na porovnání rozdílů mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část obsahuje charakterizaci „českého piva“ a obsahových složek s potenciálními fyziologickými účinky. V analytické části byla kvantifikace polyfenolů, flavonoidů, celkové antioxidační aktivity a hořkých látek provedena s využitím fotometrických metod. Obsah vitaminu C byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií se spektrofotometrickou detekcí. Analýza pufrovací kapacity piva byla provedena měřením změn pH v umělé žaludeční a střevní šťávě. Sledování fyziologického účinku bylo doplněno měřením aktivity proteolytických trávicích enzymů. Z celkového počtu 22 vzorků bylo 16 českých a 6 zahraničních piv. Srovnání zjištěných skupinových parametrů piv a pufrovací kapacity bylo provedeno jak mezi vzorky českými a zahraničními, tak i mezi pivy vícestupňovými a nealkoholickými. Experimentálně bylo potvrzeno, že konzumace „českého piva“ (zejména typu ležák) pozitivně ovlivňuje proces trávení a aktivitu trávicích enzymů.
|
|
|
Analýza flavonoidů v pivu metodou LC-MS
Měřínská, Radana ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřená na analýzu fenolických látek u piv různé stupňovitosti a značek. Cílem práce bylo nalezení případných rozdílů mezi jednotlivými typy piv a dále mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část obsahuje podrobný popis technologie výroby piva, ale také nejvýznamnější metody pro analýzu polyfenolů a pro stanovení jejich antioxidačních aktivit. Výrazně se věnuje především metodě LC/MS. Experimentální část práce obsahuje výsledky analýzy celkových polyfenolů, celkových flavonoidů a antioxidační aktivity, které byly získány spektrofotometricky. Byly stanoveny také pivovarské charakteristiky, a to pyknometrickou metodou. K identifikaci a kvantifikaci jednotlivých fenolických látek byla využita metoda on-line kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem a s hmotnostní detekcí. Kvantifikace polyfenolů a flavonoidů fotometrickou metodou se ukázala jako málo specifická, což odpovídá poznatkům z dostupné literatury. Prokázalo se, že za hořkou chuť piva jsou zodpovědné především isosloučeniny, které tvoří 65,44 – 90,93 % celkových hořkých látek. Metoda HPLC/MS byla nezbytná pro určení charakteristických látek jednotlivých typů piv. V rámci měření byly vyzkoušeny tři kolony, z nichž nejuspokojivější výsledky poskytovala kolona Restek C18. V českých pivech byly prokázány vyšší hladiny většiny fenolických látek než v zahraničních pivech a rovněž specifické zastoupení jednotlivých derivátů.
|
|
|
Stanovení vybraných parametrů v českých ležácích
Žáková, Kateřina ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je stanovení koncentrace vybraných látek v českých pivech typu ležák. V první části práce jsou v rámci teorie popisovány základní suroviny pro výrobu piva a proces jeho výroby. Značná část je věnována popisu analytických metod, které byly použity pro analýzu vybraných fenolických látek, organických kyselin a anorganických látek (prvků). V experimentální části jsou diskutovány naměřené výsledky. Cílem práce bylo porovnat složení a nalézt případné charakteristické složky ve vybraných značkách piv typu ležák, vyrobených v České republice. Dále byly mezi sebou srovnávány vzorky s označením České pivo a vzorky bez tohoto označení.
|
|
|
Charakterizace aktivních látek v různých druzích piva
Benešová, Pavla ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou biologicky aktivních látek, především fenolické povahy v 10 druzích nealkoholických piv s následným porovnáním s pivem alkoholickým. V teoretické části je uvedena technologie výroby piva rozšířená o výrobu piva nealkoholického. Dále jsou zde rozebrány některé látky charakterizující české pivo – tj. proteiny, polyfenoly, hořké látky včetně metod jejich stanovení. K analýze proteinů byl použit mikrofluidní elektroforetický systém Experion. Analýza polyfenolů, flavonoidů, pivovarských charakteristik a antioxidační aktivita byla měřena spektrofotometricky. U vybraných značek piv byly fenolické látky identifikovány a kvantifikovány pomocí LC/ESI-MS analýzy. Porovnáním získaných výsledků byl u nealkoholických piv zjištěn obsah biologicky aktivních látek srovnatelný s pivy alkoholickými, a to především co se týče obsahu látek fenolické povahy.
|
|
|
Studium vybraných aktivních látek v českém pivu
Pařilová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na analýzu fenolických i dalších aktivních látek u 22 různých značek světlých piv typu ležák se zaměřením na nalezení rozdílů mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část popisuje kromě nejužívanějších metod analýzy hlavních aktivních látek – tj. proteinů a polyfenolů rovněž technologii výroby piva a specifika složení a výroby produktů označovaného evropskou ochrannou známkou „České pivo“. Analýza celkových polyfenolů, celkových flavonoidů, antioxidační aktivity a většiny pivovarských charakteristik byla provedena spektrofotometricky. K identifikaci a kvantifikaci jednotlivých fenolických látek byla použita metoda on-line kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem a s hmotnostní detekcí. Pro orientační analýzu bílkovin byla využita vertikální elektroforéza PAGE-SDS a mikrofluidní elektroforetický systém Experion (BioRad). Z celkového počtu 22 vzorků bylo 15 českých a 7 zahraničních piv, u nichž byly srovnány hodnoty základních pivovarských parametrů, skupinových antioxidantů i jednotlivých fenolických látek. Srovnání bylo provedeno rovněž pro piva balená v lahvích a v plechovkách a též pro piva alkoholická a nealkoholická. Jako modelový srovnávací vzorek byl použit český chmel odrůdy Sládek. V závěrečné části práce byla zhodnocena využitelnost stanovení sledovaných fyziologicky aktivních látek pro rozlišení piv vyráběných různým způsobem a navrženy parametry vhodné pro posouzení autenticity Českého piva.
|
|
|
Pivovarské technologie v ČR a ve světě
Hambálková, Pavlína
Bakalářská práce se zaměřuje na technologii výroby piva v České republice i ve světě. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické popisuje historii piva od jeho počátku až po současnost. Vypracována je technologie výroby včetně používaných surovin a postupů. Zvláště se pak zaměřuje na fenomén českého piva, na jeho charakteristiku a originalitu vůči jiným produktům. V praktické části jsou prezentována data z provedených senzorických a analytických měření vybraných spodně kvašených piv. Cílem práce bylo literární zpracování tématu a praktické srovnání českého ležáku se stejnou skupinou zahraničních piv. Nejvyšší hodnocení v rámci senzorické analýzy získal Pilsner Urquell, jež měl nejvíce bodů ve všech vybraných parametrech, což pozitivně koreluje s kvalitou surovin a výrobních technologií tohoto piva a s oblíbeností českých ležáků v naší zemi.
|
|
|
Nové možnosti a technologie ve výrobě piva
Čechová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá novými způsoby využití surovin v pivovarském průmyslu a novými technologiemi v pivovarech. V literární rešerši jsou zmíněny základní suro-viny pro výrobu piva, speciální druhy sladů, škrobnaté náhražky z ostatních surovin, zejména pseudocereálií, cukernaté náhražky, nejrůznější způsoby úpravy chmele a nové postupy při výrobě piva, popř. nová zařízení zjednodušující celou výrobu. Zároveň je porovnán princip výroby českého piva a piva evropského. V praktické části byla zkoumána možnost využití škrobnatých surogátů. Byla vytvořena receptura s použitím pohanky a následně byl vytvořen senzorický profil piva. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že přídavek pohanky negativně ovlivnil senzorické vlastnosti piva, což se projevilo na negativním hodnocení jak vůně, tak chuti.
|
|
|
Dosažitelný stupeň prokvašení ve vztahu k ječmeni
Zárubová, Emílie
V bakalářské práci na téma „Dosažitelný stupeň prokvašení ve vztahu k ječmeni“ byly zpracovány informace vztahující se k dosažitelnému stupni prokvašení u piva. Na začátku práce jsou uvedeny informace o ječmeni jarním, jeho historii, anatomické stavbě či chemickém složení zrna. Dále jsou popsány požadavky na odrůdy sladovnického ječmene a je charakterizováno několik důležitých odrůd. Velmi důležitou kapitolou je kapitola o fermentaci, jejím průběhu a jednotlivých typech. Stěžejní kapitolou je kapitola o možnostech stanovení fermentability a faktorech, které ji ovlivňují. Dále je zpracována tématika Českého piva včetně požadavků, které musí být splněny, aby bylo pivo zařazeno pod CHZO České pivo. Ke konci obsahuje práce kapitoly o výrobě piva, dílčích fázích výroby, ale i o surovinách potřebných k výrobě piva.
|
|
|
Výroba piva s CHZO "České pivo" a piva vyráběného v EU
Dolníčková, Tamara
Cílem mé bakalářské práce je popsat problematiku týkající se postupu výroby piva v České republice -- počínaje charakteristikou jednotlivých surovin, které jsou potřebné k vaření piva (ječmen a výrobu sladu s ním spojenou, chmel, vodu a kvasinky) posléze podrobněji charakterizovat jednotlivé technologické operace, které v pivovaru probíhají (rmutování, chmelovar, kvašení, filtrace a pasterace piva), popsat a vymezit chráněné zeměpisné označení "České pivo", kromě toho vyjmenovat a popsat odrůdy ječmene, který je preferován pro České pivo a vysvětlit, jak se naše piva liší od piv vyráběných v Evropské unii, případně které konkrétní druhy jsou preferované v ČR a které v zahraničí.
|
|
|
České pivovarnictví a jeho kartelizace 1869-1918
Rozinková, Kateřina ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Rigorózní práce se snaží postihnout základní faktory formující vývoj pivovarnictví na našem území v letech 1869-1918 především ve vztahu k procesu kartelizace oboru. Činí tak pomocí analýzy fungování tří podniků, které představují tři odlišné cesty k pivovarskému velkopodnikání. Analyzovány jsou především mechanismy fungování podniku, organizace prodeje, technologická úroveň a především právě zapojení do procesu kartelizace. Kartelizaci je věnován rovněž závěrečný oddíl práce, který formuluje jednak specifika pivovarské kartelizace a její důležitost pro vývoj oboru ve sledovaném období.
|
host ::
RSS.