|
|
Měsícovité podstavce pozdní doby bronzové a starší doby železné v Čechách a jejich postavení v evropském kontextu
Mazač, Zdeněk ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Měsícovité podstavce tvoří velmi specifickou a variabilní kategorii keramických, vzácně i kamenných artefaktů. Počátky jejich výskytu a rozšíření lze ve střední Evropě spojovat s kulturami popelnicových polí, zejména hornodunajského a středodunajského okruhu. Jejich vývoj následně pokračuje také ve starší době železné, kdy se rozšířily mimo středoevropský prostor až do severovýchodního Španělska a severní Itálie. Celkový počet nálezů v současné době převyšuje odhad z roku 2004, který se pohyboval kolem dvou tisíc jedinců. Hlavní úkol práce spočíval v souborném zpracování dosavadních výsledků bádání v rámci této problematiky. Současně také došlo k pokusu o kritické posouzení vlastností artefaktů a nálezového prostředí vzhledem k potenciální funkci měsícovitých podstavců. Nálezové prostředí těchto výrobků je poměrně variabilní. Zpravidla se objevují na sídlištích v sekundárním uložení jako odpad, ale také v situacích, které lze považovat za projevy kultovního jednání. V severovýchodní Francii a jižním Německu se části měsícovitých podstavců nacházejí také v kontextu hrobů z pozdní doby bronzové. Odtud se tento zvyk šíří v poněkud transformované podobě východním směrem. Takto vybavené hroby lze zaznamenat na pohřebištích bylanské a kalenderberské kultury a také v prostředí slezské, vzácněji pak sasko-lužické...
|
|
|
Socha, místo, vztah - Čechy v 80. letech 20. století
Péčová, Kristýna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Ve své práci se budu věnovat sochařským objektům českých umělců, které byly v normalizačním období osmdesátých let minulého století vytvořeny pro exteriérová umístění mimo tradiční výstavní prostory muzeí a galerií. Tématem mé práce bude vztah a reakce děl na daná prostředí, ve kterých se nacházela, ale i prostor jako takový, kterému umělecká díla mohou pomoci odhalit jeho přehlížené kvality. Rozhodla jsem se zaměřit na výstavu Malostranské dvorky, která se konala v roce 1981 v Praze. Budu se věnovat jak okolnostem vzniku výstavy, tak jejímu příběhu a dílům samotným, jejichž osudy chci sledovat i po oficiálním ukončení výstavy. Tuto výstavu, uspořádanou v intimním prostředí staré pražské čtvrti, porovnám s díly, která ve stejné době vznikala v rámci státních zakázek na veřejné stavby, jakými byly sochy na sídlištích, před obchodními domy, nemocnicemi a podobně. Ve světovém kontextu oba fenomény srovnám s díly site specific art. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Recepce italských renesančních forem architektury v českém prostředí
Volfová, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této bakalářské práce je přijetí italských renesančních forem architektury v českém prostředí. Základ práce tvoří zkoumání teoretických spisů týkajících se architektury a využívání zásad v nich sepsaných v období renesance. Část práce je zaměřena na obsah spisů římského stavitele Vitruvia a renesančního architekta Leona Battisty Albertiho. Alberti při psaní svého spisu přímo vycházel ze zásad sepsaných Vitruviem, ale pro jejich tehdejší využití považoval za nutné je aktualizovat. V této části práce je obsažen popis staveb, které Alberti vytvořil ve Florencii v souladu s teorií renesanční architektury. Hlavní část této práce je věnována příchodu renesance do středoevropského stavebního prostředí a zařazení italských renesančních forem architektury do stavebního programu. Do českého prostředí se tyto formy dostaly přes uherský královský dvůr Matyáše Korvína a byly v počátcích aplikovány především jako dekorativní prvky, čemuž je v práci rovněž věnována pozornost. Klíčová slova recepce, italská renesance, architektura, teorie, Čechy
|
|
|
Vývoj poštovní správy na území Čech v letech 1850-1914
Procházková, Kateřina ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Práce se věnuje vývoji poštovní správy na území Čech. V první části se zaměřuje především na dva důležité správní články státní správy, a to Ministerstvo obchodu, živností a veřejných staveb a Zemské poštovní ředitelství v Praze. Dále jsou dopodrobna rozebrány podmínky zaměstnanců, jejich uniformy a platy. Třetím velkým okruhem jsou typy poštovních zásilek a na závěr následuje malý vhled do fungování smíchovské pošty. Práce má za úkol představení fungování jednotlivých správních článků i poštovní správy jako celku. Klíčová slova: Pošta, Čechy, 2. polovina 19. století.
|
|
|
Dodržování tradic a zvyků v Čechách a na Moravě
Valmová, Jana ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Fleischerová, Andrea (oponent)
Diplomová práce Dodržování tradic a zvyků v Čechách a na Moravě se zaměřuje na problematiku českých a moravských tradic, zvyků a svátků, konkrétně se zabývá dvěma významnými svátky Velikonocemi a Vánocemi. Právě tyto dva svátky jsou největšími událostmi církevního roku, ale také jsou oblíbené mezi obyvateli České republiky, zejména tedy Vánoce. Různé zvyky a obyčeje jsou předávány po staletí z generace na generaci a v životě lidí zaujímají významné místo. V úvodu se nachází vymezení pojmů důležitých pro tuto práci a význam tradic a zvyků pro kulturu, současný stav kultury je rovněž zmíněn. Tato práce poskytuje vymezení dvou zmíněných svátků v kontextu české kultury. V druhé části této práce je prezentováno porovnání vybraných prvků v rámci jednotlivých českých a moravských zvyků. Kromě představení daných velikonočních a vánočních zvyků a jejich porovnání si práce rovněž klade za cíl vymezit tendence, které se při porovnání objevily a pojmenovat je. V závěru práce jsou dílčí poznatky o rozdílech mezi českými a moravskými tradicemi a zvyky, které se při studiu literatury objevily, shrnuty a vymezeny, rovněž je zmíněna prognóza pro budoucí vývoj. KLÍČOVÁ SLOVA kultura, tradice, zvyky, svátky, Vánoce, Velikonoce, srovnání, Čechy, Morava
|
|
|
Staroměstský graduál (NK ČR, XVII. A. 40), 1561-1567, z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Staroměstský graduál Základním cílem práce je monografické zpracování Staroměstského graduálu (XVII.A.40) z let 1561-1567 v kontextu tvorby dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, a to se zvláštním důrazem ke Žlutickému graduálu. Vedle kritického zhodnocení literatury k tématu obsahuje práce též kodikologickou, formální a ikonografickou analýzu rukopisu. Dalším cílem práce je důkladný rozbor iluminací rukopisu a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Staroměstský graduál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 2.1. Jeho iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka, kterému je věnována kapitola 2.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky a velmi rafinované pojetí krajiny. Staroměstský graduál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé...
|
|
|
Konstrukce evropské identity v dokumentech Evropské unie
Plešr, Dominik ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Honová, Petra Alexandra (oponent)
Tato bakalářská práce je výzkumem na téma "Konstrukce evropské identity v dokumentech Evropské unie". Z podkladů, jimiž byly studium téma a rešerše odborné literatury, přistupuje práce na základě konstruktivistického přístupu ve formování identit k výzkumu konstrukce Evropské identity v dokumentech Evropské unie. Tato bakalářská práce klade za cíl zjistit "V jaké povaze konstruuje Evropská unie evropskou identitu ve svých dokumentech?" Výzkumná práce nejprve definuje formování identity ve vztahu k existenci Evropské unie a k její činnosti. Následně je ilustrativně představen proces evropské integrace, neboť smlouvy evropské unie jsou s ním nerozpojitelně spojeny. Teprve pak jsou charakterizovány vybrané dokumenty Evropské unie a jí předcházejících organizací a je na ně zaměřena obsahová analýza. Během obsahové analýzy byla zaměřena pozornost na indikátory "principle/principles/values", "identity", "European identity". Konečná část práce je věnovaná rozšířené úvaze o zjištěných poznatcích o tom, v jaké povaze unie konstruuje evropskou identitu, a reflexi těchto poznatků k vybraným výzkumům. Na základě této úvahy je definitivně zodpovězena výzkumná otázka.
|
|
|
Mešní tvorba Antonia Caldary v Praze
Veverka, Karel ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent)
Každá ze tří částí práce pojednává o rozdílném aspektu výzkumu mešní tvorby Antonia Caldary v Praze. První kapitola mapuje dosavadní stav bádání a pramennou základnu k této problematice na území Čech. Kapitola dvě se zaměřila na detailní popis a následné kolace sedmi Caldarových mší, zcela výjimečně získaných z hudební sbírky Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s dalšími konkordantními prameny. Ukázky vodoznaků a rukopisů jsou přiloženy v příloze. Za doplněk pramenného výzkumu slouží dílčí analýza vybraných mší provedená v kapitole tři. Hlavní pozornost je věnována makrostrukturálnímu členění mešních kompozic ve vztahu k liturgii.
|
|
|
The Town Vimperk and Its Surroundings in Regard to the German Written Documents by the Princely Family of Eggenberg from the Second Half of the 17th Century. On the German Language in Bohemia.
Kříž, Václav ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Bok, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá textologickou analýzou pěti vybraných německy psaných listin vydaných eggenberskou kanceláří v Českém Krumlově mezi lety 1652-1695. V souvislosti s tím se také snaží doplnit i poznatky k historii šumavského města Vimperka a jeho blízkého okolí v době jeho eggenberské správy ve druhé polovině 17. století. Strukturu práce představují dvě její hlavní části, a to část historická a část jazykovědná. V první části práce je přiblížen samotný štýrský rod Eggenberků a jeho knížecí větev působící od roku 1622 i na území jihočeské provenience. Zároveň jsou představeni samotní vystavovatelé analyzovaných listin, Anna Maria (1609-1680) a její syn Johann Christian von Eggenberg (1641-1710), popsána je situace ve městě Vimperku a jeho okolí v rozmezí let 1630-1719 a činnost a produkce kanceláří daného období. Druhá část práce se pak zabývá samotnou textologickou analýzou externích a interních rysů listin. Na základě tohoto textologického rozboru se tak snaží přispět k poznatkům o německém jazyku v Čechách v kontextu šlechtických dvorských kanceláří ve druhé polovině 17. století.
|
|
|
Strakonický hrad a komenda
Králová, Radka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je strakonický hrad a komenda, kde vedle sebe po téměř dvě století žili Bavorové a maltézští rytíři. Nejprve se práce bude zabývat vývojem osídlení Prácheňska, zejména Strakonicka, od nejstarších dob až do 13. století. Dále představí rod Bavorů a řád maltézských rytířů a jejich působení na strakonickém hradě. Na závěr se bude věnovat založení komendy a hradu, jejich dalšímu stavebnímu vývoji a architektonickému rozboru.
|
host ::
RSS.