|
|
Řízení rizik stavební zakázky
Saňáková, Miroslava ; Sukup, Miroslav (oponent) ; Waldhans, Miloš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je problematika řízení rizik ve stavebním podniku. První část práce je obsahově založena na používané terminologii a výkladu příslušných pojmů. Najdeme zde klasifikaci rizik z různých úhlů pohledů, možná dělení a třídění rizik. Poté je zde zaměření na významné zdroje rizik a na účastníky výstavby, kteří jsou riziky dotčeni. Čtvrtá kapitola je seznámení se s jednotlivými etapami procesu řízení rizik včetně uvedení vybraných metod a technik, které se obvykle používají. Teoretická část je podkladem pro pátou kapitolu, kde je shrnuta problematika rizik u konkrétní stavební firmy a dvou z jejich stavebních zakázek.
|
|
|
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu
Cilínek, Jan ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce řeší problematiku pracovněprávní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu v právním řádu České republiky. Jsou zde komplexně zpracovány nejvýznamnější druhy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu ve vztahu k poškozenému zaměstnanci a třetím osobám. Bližší pohled náleží právní úpravě náhrady nemajetkové újmy způsobené pracovním úrazem a nemocí z povolání. V této oblasti se práce věnuje analýze současné judikatury a komparuje právní úpravu s odpovědností občanskoprávní. Cílem práce je podat ucelený pohled na problematiku pracovněprávní odpovědnosti zaměstnavatele, analyzovat některé aktuální otázky a porovnat rozdíly mezi náhradou nemajetkové újmy v právu pracovním a právu občanském. Výsledky této práce umožňují čtenáři, aby se seznámil s aktuální právní úpravou předmětné problematiky, judikaturou k ní se vztahující a s názory odborné veřejnosti na jednotlivá témata, která jsou v této práci obsažena. Na základě této práce lze učinit závěr, že hlavním rysem pracovněprávní odpovědnosti v českém právním řádu je ochrana zaměstnance a omezení autonomie vůle zaměstnavatele. Až na vybrané problémy se jedná o právní úpravu dlouhodobě stabilní a dostatečně zpracovanou v soudní praxi a odborné literatuře. Problematickou je zde zejména otázka odpovědnosti...
|
|
|
Náhrada majetkové a nemajetkové újmy podle NOZ
Chlebik, Marek ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Shrnutí Hlavním účelem této práce je poskytnutí obecného náhledu na problematiku náhrady majetkové a nemajetkové újmy podle nového občanského zákoníku a to i pro širou veřejnost. Popisuji tak základní principy, na kterých náhrada majetkové a nemajetkové újmy spočívá, a trendy, kterými se bude česká úprava v budoucnu ubírat. Toho dociluji zpravidla tím, že uvádím mnoho příkladů z praxe. Samozřejmě základním východiskem je srovnání úpravy dvou posledních občansko-právních kodexů a to tím způsobem, že se soustředím na odlišnosti nové úpravy. Zatímco systém náhrady škody zůstává ve svých základních parametrech stejný, úprava nemajetkové újmy doznala značných změn. Dosud byla oblast nemajetkové újmy, v mezích kontinentálního právního sytému, z poměrně velké části upravena soudními rozhodnutími. V posledních letech jsme mohli sledovat znatelný nárůst sporů v záležitostech ochrany osobnosti včetně zvýšení náhrady za ni. Od té doby, co nový občanský zákoník vešel na začátku roku 2014 v účinnost, je jisté, že tento trend bude i nadále pokračovat. První kapitola této práce popisuje základní instituty náhrady majetkové i nemajetkové újmy z obecného hlediska. Specifické instituty a problémy spojené s náhradou majetkové škody jsou hlavním tématem druhé kapitoly. Ta následující se logicky věnuje újmě nemajetkové, se...
|
|
| |
|
|
Právní úprava pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla
Jarošová, Markéta ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza právní úpravy pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Práce se dělí do pěti kapitol. V první kapitole stručně popisuji historický vývoj související s tématem mé práce. První kapitola je rozdělena podle časových etap do třech podkapitol. Druhá kapitola představuje obecný úvod do problematiky. Tato kapitola se zabývá újmou a v obecné rovině pojištěním odpovědnosti za újmu a jeho právní úpravou. Druhá kapitola se dále zaměřuje na principy pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Stěžejní částí mé práce je kapitola třetí, která blíže pojednává o stávající právní úpravě a obsahuje rovněž mé hodnocení k některým otázkám. Třetí kapitola se bohatě vnitřně člení. Skládá se z devíti podkapitol. První podkapitola se zaměřuje na vznik pojištění. Druhá podkapitola pojednává o pojistné smlouvě. Další podkapitola popisuje rozsah pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Čtvrtá podkapitola se pak zabývá pojistným a stanovením jeho výše. Předmětem páté podkapitoly jsou povinnosti jednotlivých smluvních stran. V šesté podkapitole je popisována pojistná událost a její likvidace. Sedmá podkapitola hovoří o pojistném plnění a minimálních pojistných limitech. Následující podkapitola řeší regresní nároky pojistitele. A poslední...
|
|
|
Právní odpovědnost za ztráty na životním prostředí
Humlíčková, Petra ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
Ztráta na životním prostředí poškozuje nebo ohrožuje dvě skupiny zájmů - veřejné a soukromé. Oba typy zájmů jsou často poškozeny jednou událostí. Mimosmluvní soukromoprávní i administrativní odpovědnost včetně jejich finančního zajištění jsou proto funkčně propojené systémy, které se někdy překrývají, ale nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se vzájemně účelně doplňují. Na mezinárodní úrovni existuje několik smluv, které upravují odpovědnost v případě přeshraničního znečištění. Z těchto smluv je právně účinná a v praxi používána pouze jedna - odpovědnost za přepravu ropy po moři, úmluvy o odpovědnosti za škody způsobené jaderným provozem jsou účinné, ale nebyly v praxi nikdy použity. Všechny tyto úmluvy využívají klasické schéma občanskoprávní mimosmluvní odpovědnosti, které se ale vztahuje pouze na havárie. Odpovědnost je vždy objektivní, ale nikoliv absolutní. Obvyklými liberačními důvody jsou vis maior, ozbrojené konflikty a jednání 3. osoby, případně poškozeného. Odpovědný subjekt je vždy jednoduše identifikovatelný. V případě více odpovědných subjektů, je odpovědnost společná a nerozdílná. Škoda musí být vyčíslitelná v penězích a poškozený musí dokázat její výši. V případě újmy na životním prostředí bude výše škody odvozena od vzniklých nákladů vynaložených na preventivní a nápravná opatření....
|
|
|
Právní aspekty odstraňování ekologických škod
Niklas, Jaroslav ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Müllerová, Hana (oponent)
Ekologickou zátěž je možné definovat: a) věcně, podle skutečného vlivu na životní prostředí bez ohledu, zda si působení zátěže uvědomujeme a jsme ochotni ji eliminovat, b) relativně, podle parametrů stanovených legislativně. Z toho vyplývá, že při rozhodování (ale i v publikacích či písemných dokumentech) je vždy nezbytné uvádět definici a kritéria chápání ekologické zátěže. Výběr definice a určení co je a co již není ekologickou zátěží (a o jak významnou zátěž se jedná) se bude vždy řídit úvahami o tom, zda preferovat nebezpečí ohrožující určitou skupinu, významnou hospodářsky a ekologicky (např. kontaminace vody pro zásobení města), nebo zda bude prioritní otázka finančního zabezpečení, a to bez dalších ohledů na konkrétní ekologický přínos nebo vliv. Přes výše uvedené pochybnosti lze staré ekologické zátěže definovat prostřednictvím dvou základních znaků. Zaprvé se jedná o dlouhodobý důsledek lidské činnosti mající původ v minulosti, který může mít nebo již má nepříznivý vliv na funkční soustavu živých a neživých složek životního prostředí. A zadruhé původce není znám nebo již právně neexistuje. Budeme-li hledat cesty k odstraňování starých ekologických zátěží, je možné k nim přistupovat jako k majetkoprávní újmě tj. jde o ekonomickou škodu nebo jako ke škodě na životním prostředí, kdy jde o...
|
|
|
Náhrada škody na zdraví
Hrnčíř, Marek ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat čtenáři ucelený výklad o náhradách škod na zdraví, tak jak je upravuje platný právní řád České republiky. V úvodu této práce se pokusíme nastínit stručný historický vývoj tohoto institutu, tedy jak na něj bylo pohlíženo v dobách před naším letopočtem, jak byl tento institut pojímán v římském právu, v období feudalismu, ale také jak na náhrady škod na zdraví pohlížel Všeobecný zákoník občanský z roku 1811 a také jak se právní úprava vyvíjela až do současnosti. Následně tato práce podává výklad o soukromoprávní odpovědnosti jako takové, tedy o tom kdo - jaký subjekt či více subjektů může v platné soukromoprávní úpravě (ke dni 1. 4. 2011) nést odpovědnost za vzniklou škodu na zdraví. K tomu, aby tato skupina subjektů mohla nést odpovědnost za určitou škodu, musí zde být splněny právem předpokládané premisy. Jedním z těchto předpokladů je vznik určité újmy, tedy škody. Tato škoda musí být způsobena protiprávním jednáním odpovědného subjektu. A v neposlední řadě musí být mezi protiprávním jednáním odpovědného subjektu a vznikem škody příčinná souvislost, tedy škoda musí být takovým jednáním zapříčiněna. Jednu z kapitol, po vzoru občanského zákoníku, věnujeme i prevenci (předcházení) škodám. Tato práce si klade za cíl objasnit čtenáři hlavně jednotlivé druhy nároků na...
|
|
|
Řízení rizik ve stavebním podniku
Resl, Jan ; Chval, Petr (oponent) ; Nováková, Jana (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je rozbor problematiky řízení rizik ve stavebním podniku, především pak v kontextu realizace stavebních zakázek. První část je věnována používané terminologii a obsahovému výkladu příslušných pojmů. Je zde uvedena klasifikace rizik z různých pohledů, jejich možné dělení a třídění. Dále jsou zmíněny významné zdroje rizik a účastníci výstavby, kteří jsou riziky dotčeni. Třetí kapitola se zabývá řízením rizik, jsou zde popsány jednotlivé etapy tohoto komplexního procesu, ve správných posloupnostech, včetně uvedení vybraných metod a technik, které se v dílčích etapách řízení rizik standardně používají. V poslední, čtvrté kapitole je shrnuta a završena celá problematika rizika na příkladu aplikace vybrané metodiky řízení rizik u konkrétní stavební firmy a na konkrétní stavební zakázce.
|
|
|
Závazky z deliktů
Chyba, Petr ; Hásová, Jiřina (vedoucí práce) ; Švarc, Zbyněk (oponent)
Předmětem bakalářské práce jsou závazky z deliktů podle současné právní úpravy v občanském zákoníku. Práce se zabývá odpovědností za škodu v občanském právu a jejím cílem je vypracování analýzy tohoto právního institutu. Bakalářská práce prodává ucelený přehled jednotlivých aspektů odpovědnosti za škodu. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá odpovědností z obecného pohledu teorie práva, teoretickou koncepcí občanskoprávní odpovědnosti a prevencemi škod v občanském právu. Druhá kapitola se věnuje vzniku povinnosti nahradit škodu, především pak jednotlivým předpokladům odpovědnosti za škodu a dále okolnostem vylučujícím protiprávnost. Třetí kapitola se týká obecné odpovědnosti za škodu, subjektům povinným k náhradě škody, způsobům a rozsahy náhrady majetkové a nemajetkové újmy. Čtvrtá kapitola pojednává o případech zvláštní odpovědnosti za škodu. Pátá kapitola se věnuje náhradě újmy na přirozených právech člověka, především při ublížení na zdraví a usmrcení.
|
host ::
RSS.