|
|
Analyzing a person’s handwriting for recognizing his/her emotional state
Chudárek, Aleš ; Matoušek, Jiří (oponent) ; Malik, Aamir Saeed (vedoucí práce)
Emotion recognition from handwriting is a challenging and interdisciplinary task that can provide insights into the psychological and emotional aspects of the writer. In this study, we developed and evaluated a machine learning model that can predict the emotional state of a writer from their handwriting samples. We utilized the EMOTHAW dataset, which consists of handwriting and drawing samples from subjects whose emotional states are measured by the DASS test, which gives a score for depression, anxiety, and stress and the CIU Handwritten database for verification and experimentation. We extracted a large number of features that are inspired by the standard graphology work, as well as features that are specific to online data. We used ANOVA to select statistically significant features and normalized the data using Z-Score, MinMax, IQR or Log. We reduced the dimensionality of the features using Principal Component Analysis (PCA) and Linear Discriminant Analysis (LDA). We employed a meta approach Ensemble learning that seeks to reduce the errors of a single model by exploiting the diversity and complementarity of multiple models. The structure of our classifier is dependent on multiple arguments resulting in over 300,000 different configurations. We optimized arguments using argument freezing. We found the best classifiers for binary and trinary classification for each emotion, resulting in six optimal models. We evaluated our models using different metrics, such as accuracy, precision, recall, and F1-score. Our models reached adequate results in all metrics. In addition to finding the classifiers, this thesis explored the importance of each extracted feature, providing a sorted list of the most significant features used for emotion recognition from handwriting. We also enhanced the EMOTHAW database by identifying tasks that are more indicative of specific emotions, thereby reducing the need for a full task battery for emotional analysis.
|
|
|
Diagnosing anxiety and depression from brain electroencephalogram (EEG) signals
Osvald, Martin ; Jaroš, Marta (oponent) ; Malik, Aamir Saeed (vedoucí práce)
Mental disorders represent inevitable emotions in our society. These psychological states affect the cognitive, emotional and behavioural functioning of individuals. Common men- tal disorders fall into two main diagnostic categories: depressive disorders and anxiety disorders. The aim of this work is to find a new method for detecting whether a given patient suffers from anxiety or depression using EEG classification. In this work, we use a combination of genetic algorithms and models from deep learning.
|
|
|
Detection of Anxiety from Brain Electroencephalogram (EEG) Signals
Marko, Július ; Shakil, Sadia (oponent) ; Malik, Aamir Saeed (vedoucí práce)
Anxiety affects human abilities, behavior, productivity, and quality of life. Anxiety keeps us safe as part of a system that helps to control and avert danger. However, this safety system can go wrong. When such impairment emerges, it can lead to depression and even suicide. This work aims to develop a novel method of anxiety detection from brain signals, in particular electroencephalography (EEG), a non-invasive and cost-effective screening method. The proposed method incorporates microstates, which were not previously utilized for anxiety detection. Additional features in the time and frequency domain are extracted. Finally, a machine learning classifier is trained and evaluated on these features, outperforming other existing methods.
|
|
|
Krize moderního člověka v díle Egona Hostovského
Rut, Ivan ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje srovnávání próz Egona Hostovského se zřetelem na téma krize moderního člověka. Navazuje na diskurs o jeho díle a diskutuje jeho různá hlediska zejména pak prisma psychologické, existenciální a minoritně také souvislosti s realistickým a expresionistickým narativním půdorysem. Dále exponuje vývoj Hostovského poetiky a recepci jeho pozdní tvorby zejména románu Dobročinný večírek. Práce se opírá především o poznatky a pojmy představených v z publikacích Vladimíra Papouška, Lubomíra Doležela a Františka Kautmana. Výsledky komparativní analýzy poukazují na vnitřní spojitost narativního zobrazování viny a úzkosti zejména v románu Dům bez pána a povídkovém souboru Listy z vyhnanství, umožňující představu nové autenticity lidského subjektu, pro níž je příznačná modernistická nejistota a vykořeněnost. Ty také zcela podmiňují i axiologické hledání v Hostovského díle. Výjimku představují Hostovského politicky orientované romány Sedmkrát v hlavní úloze a Půlnoční pacient, v nichž se objevuje množství konzervativních konstrukcí a dekadentních úvah. Motivicky se ústřední vývoj poetiky projevuje také v zobrazování roztříštěné identity jedince, které začíná v románu Ztracený stín s představou možné opětovné integrace a končí románem Všeobecné spiknutí smířením se s existenciálním statusem...
|
|
|
Charakteristika snů u lidí s úzkostí
Korábová, Sára ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá charakteristikami snů u lidí s úzkostí. Snové charakteristiky, kterými jsou emoce ve snech, snové obsahy, výbavnost snů a postoje ke snům, jsou sledovány u lidí s úzkostí (N=36) a srovnávány s intaktní populací (N=28). V teoretické části je prostor věnován úzkosti a snům, výzkumná část se potom zaměřuje na výběr metod, samotný proces sběru dat, výsledky a diskusi. Účastníci byli v rámci studie rozděleni pomocí inventáře STAI do skupiny lidí s úzkostí či bez úzkosti, rozřazovacím kritériem byla hladina rysové úzkosti. Následně účastníci vyplňovali své sny do online snového deníku po dobu dvou týdnů a v průběhu sběru dat byli ještě kontrolně testováni na míru aktuální úzkosti. Bylo zjištěno, že lidi s úzkostí mají emočně negativněji zabarvené sny a i postoje ke snům těchto lidí se v několika ohledech liší (v oblasti důležitosti, pozitivity, výbavnosti a obav ze snů). Odlišnosti byly zaznamenány i v četnosti určitých kategorií snových obsahů (kategorie postav, agresivních interakcí, neštěstí a negativních emocí). Vliv úzkostnosti na frekvenci a délku snů se neprokázal jako významný. Cílem práce bylo komplexně popsat charakteristiky snů u lidí s úzkostí, zkoumat tyto charakteristiky optikou jedinců s vysokou úzkostností spíše než jedinců s diagnostikovanou úzkostnou...
|
|
|
Emoční prožívání pacientů s chronickým renálním selháním
Unzeitigová, Aneta ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Práce pojednává o problematice emočního prožívání u pacientů s chronickým renálním selháním. Klade si za cíl sledovat míru pozitivního a negativního emočního prožívání, přítomnost depresivních a úzkostných symptomů, míru hněvivosti a alexithymie u pacientů trpících chronickým renálním selháním a léčených hemodialýzou. Teoretická část shrnuje dosavadní odborné poznatky dané problematiky a část výzkumná popisuje statistické měření a porovnání vybraných proměnných emočního prožívání u výzkumného souboru. Teoretická část je strukturována do 4 dílčích kapitol, z nichž první pojednává o medicínských aspektech chronického renálního selhání a jeho léčbě. Druhá kapitola rozebírá vyrovnávání se s nemocí, vymezuje psychologické aspekty chronického onemocnění a popisuje pacientovo subjektivní vnímání nemoci a postoje k nemoci. Třetí kapitola shrnuje definice emocí a emočního prožívání a vymezuje nejuznávanější teorie vzniku emocí. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku emočního prožívání nemoci, faktory ovlivňující emoční prožívání nemoci a dále pojednává o depresi, úzkosti, hněvu a alexithymii, v závěru se zaměřuje na aktuální výzkumy v této oblasti. Výzkumná část je věnována empirickému šetření dané problematiky, popisuje cíle a průběh výzkumu, metody sběru dat, výzkumný soubor, statistickou analýzu dat,...
|
|
|
Explicitní a implicitní sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou: kvantitativní a kvalitativní analýza s důrazem na Rorschachovu metodu
Najbrtová, Kristina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část rigorózní práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní...
|
|
|
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Kolokační kompetence studentů anglického jazyka s ohledem na jejich kognitivní a afektivní předpoklady".
Kacafírková, Petra ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Betáková, Lucie (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Disertační práce se zabývá kolokační kompetencí studentů anglického jazyka a jejím vztahem k přirozenosti projevu. Vedle představení teoretických východisek výzkumu je hlavní pozornost nejprve věnována vymezení kolokační kompetence, následně je představeno samotné výzkumné šetření, které tvořila výuková intervence se studenty Univerzity Karlovy (n = 39) v délce jednoho semestru. Studenti byli rozděleni na experimentální skupinu s explicitní výukou kolokací a kontrolní skupinu, ve které probíhala výuka tradičním způsobem. Hlavním cílem bylo prozkoumat, zda výuka inspirovaná lexikálně orientovanými přístupy přispívá k úspěšnému rozvoji kolokační kompetence. Současně jsme sledovali individuální charakteristiky studentů, jako jsou cizojazyčné schopnosti, úzkost, míra motivace a osvojené strategie učení, a jejich vliv na učební proces. Výsledky výzkumu naznačují, že explicitní výuka jazykových jevů obecně přináší výhody studentům s vyšší mírou úzkosti a s oslabenými předpoklady. Systematická lexikálně orientovaná výuka se ukázala jako efektivní pro rozvoj kolokační kompetence a projevila se i v přirozenosti písemného projevu, aniž by závisela na individuálních předpokladech studentů. Práce také nabízí konkrétní postupy a nástroje pro výuku, jež potvrzují praktickou aplikovatelnost tohoto přístupu....
|
|
|
Vliv experimentální střevní dysbiózy na behaviorální, neuroendokrinní a imunitní vlastnosti myší a možnost její ovlivnění podáním probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31
Avramová, Pavla ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Roubalová, Radka (oponent)
Střevní mikrobiota je klíčovým faktorem ovlivňujícím funkci mnoha orgánů v lidském těle, včetně nervového, imunitního a endokrinního systému. Tento proměnlivý ekosystém může být modulován stravou, věkem, prostředím i medikací. Rovnovážné složení mikrobioty je klíčové pro zdraví jedince a při jeho narušení dochází k dysbióze. Propojení mezi střevem a centrálním nervovým systémem zprostředkovává osa mikrobiota - střevo - mozek. Osa se skládá z několika drah, které jsou mezi sebou propojené a mohou tak vzájemně regulovat své funkce. Mezi hlavní části osy patří nervová dráha v čele s bloudivým nervem, imunitní dráha a endokrinní dráha spolu s HPA osou. Studie z posledních let naznačují, že probiotické bakterie mají schopnost dysbiózu do určité míry napravit a ulevit tak zbytku organismu od jejích následků. Tato práce se soustředí na výzkum vlivu mikrobioty gastrointestinálního traktu na chování, imunitu a neuroendokrinní aspekty myší. Zabývá se experimentálním vyvoláním dysbiózy antibiotiky a jejím následným řešením probiotickou bakterií Escherichia coli O83:K24:H31. Cílem je zjistit, zda tato probiotika mohou omezit negativní účinky dysbiózy na imunitní a neuroendokrinní systém a regulaci chování. Klíčová slova: Dysbióza, Escherichia coli O83:K24:H31, úzkost, deprese, osa střevo - mozek, HPA osa,...
|
host ::
RSS.