|
|
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu
Osborne, Alice ; Vybíral, Roman (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Práce se věnuje judikatuře Ústavního soudu v daňových věcech, kde je důvodem přezkumu tvrzené porušení základního práva či právního principu. V první části práce je stručně popsána výchozí situace, zejména teoretická a ústavněprávní východiska pro přezkum daňových předpisů a rozhodnutí a jsou vymezena relevantní základní práva a metody a standardy přezkumu, které Ústavní soud ve své judikatuře používá, a to obecně a zejména v daňových věcech. Těžištěm práce je pak rozbor vybraných daňových kauz a rozhodnutí Ústavního soudu. U každého rozhodnutí je nejprve stručně popsána výchozí situace a okolnosti přijetí předmětné úpravy, poté následuje samotný rozbor a nakonec shrnutí z hlediska porušovaných / tvrzených práv v dané kauze a metod a standardů přezkumu uplatněných Ústavním soudem. Výsledky rozboru jsou poté shrnuty, konfrontovány s obecnými východisky a jsou identifkovány společné prvky příslušných kauz a rozhodnutí. Závěrem je zjištění, že v analyzovaných kauzách nebyla předmětná úprava dostatečně pečlivě posuzována z hlediska dopadů na základní práva adresátů (právo na informační sebeurčení a právo podnikat) a souladu s ústavněprávními principy (rovnost, výhrada zákona), ať už z toho důvodu, že se jednalo o dílčí, nekoncepční změny, nebo z toho...
|
|
|
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu
Kaloč, Otakar ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Tématem této práce je fenomén sociálního státu, sociálních práv a jejich soudního přezkumu Ústavním soudem v České republice. Cílem práce je představit sociální stát z hlediska teoretického, historického i praktického naplňování jeho cílů ať už jde o politickou realitu nebo o rozhodovací praxi Ústavního soudu, která pak zpětně ovlivňuje politické prostředí. Vychází, jak z teoretických děl politické filozofie, tak z poznatků ústavního práva a judikatury Ústavního soudu. Práce si všímá, jak chápou sociální otázku základní politické teorie jako je liberalismus, socialismus nebo feminismus. Historickou část této práce je zastoupena popisem vývoje sociální problematiky ve státech, jako je Velká Británie a USA. Zde můžeme vidět, že se jedná o dlouhodobý vývoj od počátku sedmnáctého století až po období největšího rozmachu po druhé světové válce. Jsou zde zmíněny i některé politické aspekty chudoby. Neméně důležitou částí práce je pak přehled teorií typologií různých "režimů" a druhů sociálních států druhé poloviny dvacátého století. S tím je spojen i podrobněji vysvětlený pojem dekomodifikace, jako osvobození lidské pracovní síly od čistě tržních zákonů. Blíže jsou představeny negativní dopady fenoménu globalizace na národní státy a...
|
|
|
Ústavní soudnictví ve Španělsku
Borská, Nela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tématem této diplomové práce je ústavní soudnictví ve Španělsku. Španělsko se dnem účinnosti Ústavy z roku 1978 připojilo ke státům, v jejichž ústavních systémech je zakotven model koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. Španělskému ústavnímu soudnictví není v české odborné literatuře věnováno příliš prostoru, často se spíše odkazuje na jeho podobnost s ústavním soudnictvím německým. Přesto, že španělská úprava ústavního soudnictví opravdu v mnohém ze vzoru Spolkového ústavního soudu vychází (zejména se jedná o oblast kompetencí), nacházíme rovněž některá významná specifika, charakteristické znaky a instituty, které španělský Ústavní soud od tohoto vzoru odlišují, a jejichž rozbor může být v mnoha ohledech zajímavým a přínosným. Obsahem této práce není podrobná analýza všech aspektů španělského ústavního soudnictví, která z hlediska rozsahových možností této práce není zcela možná. Proto jsem se při své činnosti zaměřila pouze na některé oblasti španělského ústavního soudnictví, kterými jsou zejména otázka postavení a významu Ústavního soudu v ústavním systému Španělska a ve společnosti, právní úprava španělského ústavního soudnictví, způsob konstituování Ústavního soudu, postavení ústavních soudců, organizace Ústavního soudu a jeho kompetence. Dále se v rámci této práce více věnuji...
|
|
|
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti
Jiráková, Gabriela ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti Cílem diplomové práce je komparativní analýza znaků ústavního soudnictví v první Československé republice a v současné České republice. Jednotlivé kapitoly jsou strukturovány tak, aby přehledně pojednaly o orgánu, který reprezentuje ochranu nejdůležitějších ústavních hodnot. Systematika celého textu je vysvětlena v kapitole "Metodika". Slouží pro lepší orientaci a pochopení zpracování diplomové práce. Celá práce je rozdělena do osmi kapitol. V úvodu jsou popsány základní představy o Ústavním soudu a vysloveny hypotézy autora, které předpokládají velké rozdíly mezi úpravami obou republik. V následujících kapitolách jsou porovnávány oba Ústavní soudy z hlediska jejich organizace (vnitřní uspořádání, rozpočet, sídlo), jmenování ústavních soudců (proces, předpoklady). Dále podává výčet jednotlivých kompetencí Ústavních soudů a popisuje konkrétní činnost ústavních soudců v rámci jednotlivých období. Součástí práce je také krátký historický exkurs, který pojednává o původu myšlenky ústavního soudnictví a také o zdrojích, ze kterých čeští a českoslovenští tvůrci čerpali inspiraci při sestavování příslušné právní úpravy. Na konci každé kapitoly je provedeno krátké shrnutí, které slouží k utvoření uceleného přehledu o...
|
|
|
Řízení před Ústavním soudem
Svobodová, Žaneta ; Hřebejk, Jiří (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Tématem této práce je řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud České republiky a řízení před ním je stále aktuálním tématem díky významným kauzám, které ovlivňují nejen široké spektrum veřejnosti, ale dění vůbec. Tento orgán ochrany ústavnosti se "předvedl" celou řadou významných kauz a judikátů. Vydal již řadu nálezů, které znamenaly významný zásah do našeho právního řádu. Judikatura Ústavního soudu se tak stává klíčovou součástí ústavní praxe a začala významně ovlivňovat právní praxi vůbec. Ve své práci se zabývám procesněprávními aspekty řízení před Ústavním soudem a snažím se podtrhnout význam této ústavní instituce.
|
|
|
Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení
Bartoš, Jan ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Text, který se Vám dostává do rukou, "Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení," se skládá ze tří odlišných částí. Každá z nich přináší vlastní téma a dohromady je spojují zásahy Ústavního soudu (dále též "ÚS"). První kapitola je věnována lehce kontroverznímu, široce společensky diskutovanému případu odnětí a přikázání věci. Jde o striktně procesní téma, které reflektuje možnost vyšších soudů odejmout projednání věci soudu nižšího stupně a přidělit ji jinému soudci/senátu. Ačkoliv je tento postup za určitých specifických podmínek přípustný, ve sledovaném případě dospěl až k Ústavnímu soudu pro podezření z porušení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ve svém textu se snažím se shrnout argumenty, které mohou do budoucna ospravedlňovat tento zásah. Druhá kapitola sleduje zásahy do ÚS do občanského soudního řádu za posledních deset let, především do úpravy institutu dovolání. V první části popisuji důvody, proč došel ÚS k závěru, že je možnost Nejvyššího soudu neodůvodňovat usnesení o zamítnutí dovolání protiústavní a co jej vedlo k tomu, že následně zrušil odpovídající ustanovení občanského soudního řádu. Ve druhé části analyzuji dlouhodobé rozpory v judikatuře ÚS a Nejvyššího soudu v otázce přípustnosti "nenárokového" dovolání, které vyústily ve zrušení celé...
|
|
|
Rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve zpravodajství ČTK
Hrubý, Dominik ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Ústavní soud České republiky je jednou z nejvýznamnějších institucí v českém ústavním a politickém systému. Jeho agenda sama o sobě ale není pro veřejnost příliš přitažlivá a média jako zprostředkovatel proto mají při referování o ní významnou roli. Zvláště to pak platí o médiích veřejné služby, mezi něž můžeme řadit také Českou tiskovou kancelář. Práce se snaží analyzovat zpravodajské produkty ČTK týkající se právě rozhodování Ústavního soudu ČR. Činí tak na příkladu čtyř konkrétních kauz z výzkumného období, které bylo stanoveno do let 2010-2015. Nabízí rovněž teoretická východiska pro analýzu - popisuje postavení Ústavního soudu ČR a zabývá se rolí tiskových agentur jako zdrojů informací.
|
|
|
Právo na spravedlivý proces v judikatuře Ústavního soudu
Vančura, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Resumé - právo na spravedlivý proces v judikatuře ústavního soudu. Právo na spravedlivý proces - základní parametr práva procesního - představuje nepostradatelný soubor právních principů, sloužících k uvádění hmotného práva v život pomocí (zejm.) soudních řízení. Protože vytyčuje základní parametry systému pro jednu ze složek moci veřejné, moc soudní, je zároveň nutnou podmínkou pro fungování moderního, demokratického právního státu. Práce se skládá ze čtyřech částí. Po úvodu do problematiky, v níž jsou zároveň nastoleny teze, na které práce hodlá odpovědět, je rozebírána historie práva na spravedlivý proces i základní teoretickoprávní postuláty, které jsou s principy spravedlivého procesu nerozlučně spjaty. Práce se zabývá též zásadami pro sféru trestní, větvi civilní a zásadám sdíleným oběma větvemi je ovšem věnována pozornost větší. Další část se zabývá tzv. vnějšími zárukami. Principy spravedlivého procesu se pochopitelně aplikují prostřednictvím specializovaných institucí - soudů - které se tak stávají garanty spravedlivého procesu, a právě jim je tato část práce věnována. Stranou nezůstává ani povinnost držet se zásad spravedlivého procesu orgány nesoudními, problematika četnosti nápadu stížností pro porušení spravedlivého procesu na Ústavní soud, i role soudů nižších. Samotná stať předkládané práce...
|
|
|
Participační práva dítěte v judikatuře Ústavního soudu
Vanýsková, Zuzana ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Tématem práce "Participační práva dítěte v judikatuře Ústavního soudu" je specifický komplex práv zaručený dítěti ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, zejména Úmluvou o právech dítěte. Dítě je jako specifický subjekt práv pojímáno až v posledních dekádách, kdy se Ústavní soud vymezuje proti pojetí dítěte jako objektu rozhodování jiných a přiznává mu postavení subjektu a účastníka řízení. Participační práva jsou důležitým souborem práv dítěte a lze je shrnout jako právo být informován o věci, právo se k věci vyjádřit, právo na sdělení informace o rozhodnutí věci. Cílem předkládané práce je představit participační práva dítěte z pohledu ústavního práva, zaměřit se vývoj judikatury Ústavního soudu a následně ji komparovat s dostupnou českou i zahraniční literaturou. Práce se ve své první části zabývá teoretickým vymezením vývoje postavení dítěte od devatenáctého století do současnosti, Úmluvou o právech dítěte a jejími principy, dále pak obecně participačními právy v mezinárodním i vnitrostátním právu. Práce se dále zaměřuje na specifika účasti dítěte v řízení před soudem, lidskou důstojnost dítěte a také dítě jako aktivní subjekt práv. Ve druhé části se práce věnuje článku 12 Úmluvy o právech dítěte se zaměřením na jednotlivé složky uvedeného článku, tedy schopnost dítěte...
|
|
|
Řízení o zrušení zákona před Ústavním soudem, se zaměřením na přezkum, zda byl zákon přijat ústavně předepsaným způsobem
Zlámal, Vít ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Řízení o zrušení zákona před Ústavním soudem, se zaměřením na přezkum, zda byl zákon přijat ústavně předepsaným způsobem diplomová práce se věnuje problematice soudního přezkumu ústavnosti zákonů, se specifickým zaměřením na přezkum ústavnosti zákonodárné procedury. První část práce se věnuje obecnému vymezení ústavního soudnictví, postavení Ústavního soudu v ústavním systému České republiky a vymezení základních pojmů, které je třeba pro další části práce bezpodmínečně znát. Uzavírá ji pak polemika nad tím, zdali Ústavní soud dodržuje svou roli výhradně negativního zákonodárce. Ve své druhé části se práce zaměřuje na popis platné právní úpravy řízení o zrušení zákonů nebo jeho jednotlivých ustanovení. V této části se práce nejšířeji věnuje zvláštním účinkům nálezů Ústavního soudu v tomto typu řízení a otázkou závaznosti jejich odůvodnění. Autor přibližuje například specifické účinky těchto nálezů v horizontálních vztazích nebo jejich účinky na konkrétní řízení, ze kterých návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení vzešel. Podrobněji se pak autor zaměřuje také na problematiku praxe obnovování platnosti již dříve zrušených právních norem, při které si Ústavní soud přisvojuje pravomoc, jež nemá přímou oporu v ústavním pořádku ani v zákonné úpravě. Dominantní část této diplomové práce tvoří...
|
host ::
RSS.