|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
|
|
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost
Šimečková, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Hašková, Hana (oponent)
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost Abstrakt Disertační práce poskytuje makrostrukturální pohled na vývoj pozdního mateřství, v práci definovaném jako mateřství žen starších 35 let, na území dnešní České republiky v letech 1920-2015. Studie zkoumá otázku, do jaké míry konverguje reflexe pozdního mateřství ve vybraných obecných a odborných periodikách s poznatky plynoucími z analýzy demografických dat. Za tímto účelem je použit metodologicky smíšený výzkum, jenž umožňuje propojení závěrů z kvantitativní analýzy demografických dat (demografická analýza a binární logistická regrese) a kvalitativní a kvantitativní analýzy médií (diskursivní a obsahová analýza). Jak studie dokládá, vývoj pozdního mateřství v českých zemích variuje na celé škále možných mediálních percepcí, úrovní i intenzit plodnosti. Práce ukazuje na silnou provazbu mezi mediální percepcí pozdního mateřství a závěry vyplývajícími z demografických analýz, které jsou po většinu sledovaných let shodné. Studie přestavuje s jistou simplifikací pět obrazů pozdního mateřství. První obraz "zkušená matka" (1920-37) představuje pozdní matku jako ženu vdanou s vyšším počtem dětí, s bohatými zkušenosti ve vedení domácnosti a výchově dítěte. U druhého obrazu "zasloužilé matky" (období 1960-62) je vyjma...
|
|
|
Reflexe letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru v dobových periodikách
Švrkala, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cihlářová, Gabriela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je objasnit, jak české dobová periodika (Rudé právo, Mladá fronta, Svět v obrazech) informovala o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru a zda jej využila k propagandě komunistického režimu. Práce se zaměřuje na příspěvky zabývající se kosmonautikou a zejména letem Vladimíra Remka týden před samotným startem kosmické rakety v březnu roku 1978, pokrývá jeho průběh a úspěšný návrat na Zemi. Analýza pokračuje až do triumfálního návratu kosmonauta do Československa a oslav Prvního máje, kterých se delegace kosmonautů účastnila. Práce zjišťuje, jaký obraz si pomocí vybraného dobového československého tisku vytvořil běžný československý občan, a jakou měrou se tato představa lišila od objektivního vylíčení historických událostí, které nastiňuji pomocí knih a odborných příspěvků. Předpokládám, že zmíněná periodika byla nucena kosmonautův let využít k propagandě komunistické ideologie a spolupráce Československa se Sovětským svazem. Snažím se zjistit, do jaké míry bylo pokrytí události seriózní a jakým způsobem bylo využito k propagandě vládnoucího režimu.
|
|
|
Analýza témat v časopise Svět Sovětů se zaměřením na téma sovětské ženy
Dzeraviaha, Hanna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tematické agendě časopisu Svět sovětů v předválečné (1934 - 1938) a poválečné době (1945 - 1946) a jím formovanému obrazu sovětské ženy. Základním výzkumným záměrem bylo zpracovat komplexní soustavu témat časopisu ve zvolených časových úsecích, dále zachytit případné rozdíly v popisu v rámci zkoumaných období a následně zanalyzovat podíl tematiky o sovětské ženě v této soustavě, zejména s ohledem na následující rozbor jejího obrazu, tak jak byl uměle konstruován zkoumaným časopisem. Práce si kladla za úkol rekonstruovat podobu "obrazu" sovětského ženy a srovnat jeho proměny v období před II. světovou válkou a následně po jejím skončení. Předpokladem bylo, že vytváření obrazu záleželo na propagační a agitační politice komunistické strany Československa i Sovětského svazu samotného a že tento obraz procházel změnami v závislosti na politických cílech KSČ i Sovětů, které se měnily v souladu s odehrávajícími se historickými události. Těžiště této práce tedy představuje obraz sovětské ženy, záměrně tvořený jako prostředek agitace a propagandy, podřízený úkolům politického boje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz životního stylu v období normalizace na stránkách magazínu Chatař: časopis pro chataře a chalupáře
Červená, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Obraz životního stylu na stránkách magazínu Chatař: časopis pro chataře a chalupáře v období normalizace se zabývá vývojem a teoretickým vymezením volného času. Věnuje se vývoji chataření a chalupaření a výkladům jednotlivých pojmů spojených s touto volnočasovou aktivitou. Součástí práce je kapitola zaměřená na společensko-politický vývoj, která zdůrazňuje především roli médií v tehdejším politickém systému. Prostor práce je věnován také představení časopisu Chatař a popisu spolupráce redakce s jeho čtenářskou základnou. Cílem diplomové práce je provedení historické analýzy vybraných aspektů životního stylu v období normalizace a analýza obsahu časopisu Chatař v letech 1969-1989. Provedením obsahové analýzy byly objasněny tematické celky, které v magazínu převažovaly. Vybrané celky: kutilství, rodina, obsah časopisu cílený na ženy a politicko-ideologický obsah, byly poté dále zpracovány historicko-srovnávací metodou. Součástí výzkumné části práce je také dotazníkové šetření, které umožnilo doplnění vybraných teoretických poznatků o konkrétní zkušenosti respondentů. Časopis Chatař v období normalizace představoval jedinečný zdroj informací.
|
|
|
Životní styl na stránkách časopisu Květy (1960-1968)
Nováková, Radka ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Diplomová práce Životní styl na stránkách časopisu Květy (1960 - 1968) se zabývá životním stylem v letech 1960 - 1968 v Československu z pohledu týdeníku pro celou rodinu s názvem Květy. Práce zkoumá, jakým způsobem prezentoval časopis životní styl ve sledovaném období a jak ovlivňoval představy čtenářů o životním stylu. Z důvodu velikého rozsahu tématu životní styl se práce zaměřila pouze na oblast bydlení, módy a volného času. V oblasti bydlení se práce soustředila na bytovou dispozici, vybavení domácnosti nábytkem, dekoracemi i předměty denní potřeby. V oblasti módy byla největší pozornost zaměřená na odívání, dále na módu účesů a péči o krásu. Oblast volného času byla zredukována na aktivity určené pro relaxaci, zábavu a rozptýlení, v této oblasti převažovala rekreace, sportovní aktivity a aktivity nejrůznějších zájmových skupin. Životní styl byl ve zkoumaném textu analyzován pomocí kombinace kvalitativní a kvantitativní metody obsahové analýzy. Kvantitativní analýza se zabývá především vývojem a rozsahem témat životního stylu. Kvalitativní analýza pak poskytuje informace o obsahu konkrétních témat životního stylu. Práce se věnuje také teoretickému zakotvení pojmu životní styl, životnímu stylu v Československu v 60. letech 20. století, charakteristice zkoumaného časopisu a společensko-politické...
|
|
|
Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Dizertační práce Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky představuje výsledky osmiletého výzkumu gastronomické žurnalistiky v prvorepublikovém tisku. První republika bývá nahlížena idealisticky přes filtr pozitivního sentimentu jako moderní, demokratický a prosperující státní útvar. Realita tomuto pohledu však zcela neodpovídá. Tato práce představuje úzký výsek prvorepublikového životního stylu na příkladu gastronomie, která odráží ekonomickou a sociální úroveň společnosti, a kriticky ji konfrontuje s historickými fakty. Vychází přitom z předpokladu, že gastronomii jakožto nedílné součásti života se média pravidelně věnovala. Obsahová analýza prokázala, že gastronomická žurnalistika měla své pravidelné rubriky ve sledovaných denících, ačkoliv se tak tehdy nenazývala. Analýza zahrnuje pět celostátních deníků vycházejících po celé období první republiky - Lidové noviny, Národní politiku, České slovo, Právo lidu a Venkov - a Rudé právo vzniklé v roce 1920. Svým obsahem listy postihují celé společensko-politické spektrum publika a lze se tak domnívat, že představují téměř kompletní pluralitu názorů. Do analýzy jsou zahrnuta pouze víkendová vydání ve vybraných letech signifikantních pro vývoj mladé republiky - od...
|
|
|
Jan Štern: Život a dílo v období komunismu i po jeho pádu
Krejčíková, Žaneta ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá životem a dílem českého žurnalisty Jana Šterna a analyzuje jeho články v časopise Listy, který byl do roku 1989 v bývalém Československu ilegální. Hlavní cílem, po přiblížení Šternova života, ve kterém si prošel koncentračním táborem i událostmi Pražského povstání, je najít odpovědi na výzkumné otázky: "Nabádají texty čtenáře k něčemu konkrétnímu, pokud ano, k čemu?", "Jakého charakteru jsou texty: popisné, zábavné, úvahové, recenzující nebo diktující?" a "Jaké zaměření mají texty, jsou čistě politického rázu?". Kombinovanou obsahovou analýzou 62 článků zveřejněných od 70. do 90. let minulého století bylo zjištěno, že 74 % textů neobsahuje výzvu ani persvazi, 79 % článků je úvahového či popisného stylu a v každém ze Šternových výstupů v Listech se objevuje politické téma. Celá práce je ukončena závěrem, seznamem zdrojů, příloh, bibliografií Šternových článků v Listech a přepisem rozhovoru s Annou Šabatovou.
|
|
|
Klíčové myšlenky lidovýchovné koncepce Tomáše Trnky
Kazimourová, Veronika ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá klíčovými myšlenkami lidovýchovné koncepce profesora Tomáše Trnky, který je považován za předního prvorepublikového teoretika lidové výchovy, a jemuž patří významné zásluhy na postupném konstituování andragogiky jako samostatné vědní disciplíny. Pozornost je v práci zaměřena především na rozbor jeho stěžejních publikací Základy lidové výchovy (z roku 1934) a Lidová výchova, její theorie, složky, methody a organizace (z roku 1946). Práce si klade za cíl podat ucelený obraz o Trnkově lidovýchovném díle, a to s přihlédnutím k andragogickým i obecně historickým kontextům. Práce rovněž obsahuje kritické zhodnocení Trnkova díla a reflexi jeho rozvoje v dalších dějinných obdobích. Klíčová slova: Tomáš Trnka, lidová výchova, osvěta, Masarykův lidovýchovný ústav, meziválečné Československo, obsahová analýza
|
host ::
RSS.