|
|
Léčba míšního poranění s využitím kmenových buněk a modifikovaných biomateriálů
Růžička, Jiří ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Sameš, Martin (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Souhrn Pokrok v experimentálních terapiích využívajících růstových faktorů, kmenových buněk a biomateriálů v léčbě poškozené míchy, významně přispívá k poznání problematiky míšního poranění a k tvorbě možné budoucí kombinované terapie. Mobilizace kostní dřeně pomocí kombinace Flt3 ligandu a G-CSF snižuje astrogliózu a zvyšuje axonální sprouting, což vede k výraznějšímu zachování míšní tkáně a zlepšení neurologického deficitu ve srovnání s jednotlivými terapiemi. Všechny testované typy kmenových buněk izolovaných z různých zdrojů významně snižují lokomoční deficit způsobený míšním poraněním. Nejvýraznější vliv na navrácení lokomočních schopností byl pozorován u NP-iPS buněk a to především díky jejich dlouhodobému přežívání, interakcí s tkání příjemce, snižováním gliové jizvy a modulací imunitní odpovědi. MSC, přes jejich krátkou dobu přežití, snižují hladiny prozánětlivých cytokinů a modulují gliovou jizvu. Nejmenší vliv na motoriku po míšním poranění vykázaly fetální spinální progenitory, které se i přes dlouhodobé přežití a diferenciaci nebyly schopné dostatečně integrovat do tkáně příjemce. Způsob přípravy hydrogelů na bázi metakrylátu významně ovlivňuje adhezi, růst a přežití MSC in vitro a in vivo. Na hydrogelech připravených vymývaním pevného porogenu s povrchovou modifikací kladným nábojem (MOETACl)...
|
|
|
Věkově závislý pokles cerebro-vaskulární rezervy a jeho dopad na integritu mozkového parenchymu
Peisker, Tomáš ; Kalvach, Pavel (vedoucí práce) ; Zvěřina, Eduard (oponent) ; Hort, Jakub (oponent)
disertační práce Dostatečná vazodilatační a vazokonstrikční reaktivita mozkových arteriol je důležitým předpokladem náležité kapilární perfuze. Pro určení této kapacity během stárnutí a objasnění jejího vlivu na integritu mozkového parenchymu jsme provedli porovnání ultrasonografického nálezu a MR mozku. U 60 osob bez neurologického postižení, bez stenóz karotických a vertebrálních tepen byla pomocí transkraniální dopplerovské ultrasonografie (TCD) vyšetřena střední průtoková rychlost v klidu, po 30-ti vteřinové apnoi a po 90-ti vteřinové hyperventilaci. Mladí jedinci N=20, průměrný věk 24,8 let (20- 32) byli porovnáni se střední věkovou skupinou N=20, průměrný věk 54,8 let (40-63) a seniory N=20, 76,2 let (68-84). V druhé části sledování byla skupina 40 starších osob, průměrný věk 68,4 let (57-85) navíc vyšetřena pomocí MRI s použitím sekvencí FLAIR a T2. Rozsah leukoaraiózy, měřený Fazakašovou škálou, byl porovnán s jejich vazoregulační kapacitou. Ve třetí studii jsme měřili vazoregulační schopnost mozkového řečiště a stupeň dystrofických změn na MR u 13 osob s kognitivním deficitem vaskulárního původu a porovnali jsme je se spárovanými jedinci z druhé fáze sledování. Výsledky: Klidová střední průtoková rychlost (MFV - mean flow velocity), která u mladých osob dosahuje 71 cm/s, se ve skupině osob...
|
|
|
Vymezení end-to-side anastomózy ve vztahu k ostatním neurotizačním technikám při rekonstrukci plexus brachialis a vliv lokálně aplikovaného VEGF na regeneraci periferního nervu
Kaiser, Radek ; Haninec, Pavel (vedoucí práce) ; Zvěřina, Eduard (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Poranění pažní pleteně nabývá na významu jak pro jeho vzrůstající incidenci (vyšší přežívání pacientů po polytraumatech), tak pro větší úspěchy s operační léčbou. V poslední době se navíc dostává do popředí i problematika perinatálních poranění. Tato oblast čeká na další výzkum zejména v rovině indikačních kritérií a hlavně na lepší informovanost odborné věřejnosti o možnostech chirurgické léčby u těchto pacientů. Velká část poraněných elementů plexus brachialis je řešena přenesením dárcovského nervu na příslušného příjemce, tzv. neurotizací. V poslední době se ukazuje, že může mít dokonce lepší výsledky než sutura proximálních částí pleteně pro její hlavní přednost, kterou je možnost sutury co nejblíže cílovému svalu. Kvůli chybění větších randomizovaných studií zůstává nadále nejasné, který dárce je lépe využitelný pro daného příjemce. Začátkem 90. let byla znovuobjevena end-to-side anastomóza (ETS) a popsána tzv. Oberlinova technika (OT). Jsou použitelné pouze u Erbovy obrny, kdy je zachována dolní část pažní pleteně a tím i n. ulnaris a medianus. Podkladem efektu ETS anastomózy je kolaterální dělení axonů jakožto jeden z hlavních projevů neuroplasticity. Tato metoda je předmětem mnoha teoretických prací, mj. i pro stále neuzavřenou diskuzi na téma nutnosti poranění nervových obalů (vytvoření...
|
|
|
The analysis of the risk factors in gamma knife radiosurgery for benign meningiomas
Kollová, Aurélia ; Liščák, Roman (vedoucí práce) ; Zvěřina, Eduard (oponent) ; Náhlovský, Jiří (oponent)
DIZERATAČNÍ PRÁCE ANALÝZA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ V LÉČBĚ BENIGNÍCH MENINGIOMŮ GAMA NOŽEM MUDr. Aurélia Kollová, MBA Školitel: Doc. MUDr. Roman Liščák, Ph.D. Dizertační práce analyzuje výsledky stereotaktické rádiochirurgické léčby meningiomů gama nožem., se zaměřením na rizikové faktory spojené s léčbou, u 368 pacientu s 400 meningiomy léčených na Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie, Nemocnice na Homolce v Praze v letech 1992-1999. Detailně jsou pak analyzovány výsledky léčby meningiomů báze lební a dlouhodobé výsledky. Součástí práce bylo vytvoření modelu predikce edému, na základe kterého lze určit riziko komplikací po stereotaktickém rádiochirurgickém výkonu. Kontrola růstu meningiomu po 5 a 10 letech byla 97,9% a 94,7%, co potvrzuje efektivitu rádiochirurgické léčby, s nízkou dočasnou a permanentní morbiditou 9,6% and 1,3% resp., která u většiny pacientů neomezuje jejich denní aktivity. Radiochirurgie jako minimálně invazivní technika je metodou volby léčby meningiomů ve vybraných lokalizacích, např. meningiomy báze lební, jako součást multimodálního přístupu u rozsáhlých meningiomů, kde úplné operační odstranění není možné, u pacientů s komorbiditou neumožňující operační výkon a u seniorů. Dizertační práce pozůstává ze 6 kapitol a 5 příloh. První kapitola poskytuje přehled...
|
|
|
The analysis of the risk factors in Gamma knife radiosurgery for benign meningiomas
Kollová, Aurélia ; Liščák, Roman (vedoucí práce) ; Náhlovský, Jiří (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Disertační práce představuje výsledky analýzy stereotaktické radiochirurgické léčby meningiomů, benigních intrakraniálních nádorů, a rizikovými faktory týkající se léčby 368 pacientů s 400 meningiomů léčených na Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie, Nemocnice Na Homolce v Praze v letech 1992 a 1999. První kapitola se zabývá teoretickým pozadím meningeomu jako nosologické entity. Hypotézy a cíle studie jsou definovány v druhé kapitole. Třetí kapitola obsahuje informace o materiálu a metodách. Výsledky střednědobých a dlouhodobých studií jsou uváděny ve čtvrté kapitole. Pátá kapitola je věnována diskusi. Teoretický a praktický přínos výsledků studie na neurochirurgii je popsán v šesté kapitole. Sedmá kapitola se zabývá závěry studie.
|
|
|
Využití end-to-side techniky při řešení složitých poranění pažní pleteně
Šámal, Filip ; Haninec, Pavel (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Základní technikou v chirurgii periferních nervů zůstává mikrochirurgická sutura přerušeného nervu s vyloučením napětí a to buď přímá, nebo s využitím nervových štěpů. V současné době využíváme především autologních štěpů připravených z kožních sensitivních nervů, zejména n. suralis. Tato technika, pokud je provedena správně, poskytuje nejlepší konečné výsledky. V některých situacích nelze tuto metodu k obnovení funkce postižených nervů využít a je nutné zvolit jiný způsob rekonstrukce periferního nervu. "End-to-side" anastomóza je jedním z možných řešení této situace. Tato technika má ve srovnání s klasickou neurotizací "end-to-end" některé výhody. Při "end-to-side" anastomóze odpadá nutnost obětovat funkci dárcovského nervu. Podstatou "end-to-side" techniky není vrůstání axonálních kuželů z distálního pahýlu přerušeného dárce do nervu příjemce, ale tvorba kolaterál z intaktního nervu v místě Ranviérova zářezu. Zdrojem faktorů, které stimulují tvorbu kolaterál, je pahýl postiženého nervu. Významnou roli v tomto procesu hrají Schwanovy buňky, které produkují celou řadu stimulačních faktorů (Son a Thompson 1995, Matsumoto a spol. 1999). Na základě dobrých výsledků, kterých bylo dosaženo v experimentu i v klinické praxi, lze "end-to-side" techniku za určitých jasně definovaných podmínek doporučit jako vhodnou...
|
|
|
Neuronální a vaskulární reaktivita u nemocných se symptomatickou sterózou vnitřní karotidy
Ostrý, Svatopluk ; Stejskal, Lubor (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Na základě výsledků provedených vyšetření SEPs a TCD v prezentovaném souboru nemocných s jednostrannou symptomatickou stenózou ICA bylo zjištěno: 1) Při použití skalpových SEPs n.medianus nebyla ve sledovaném souboru nemocných s jednostrannou symptomatickou stenózou ICA, 2-6 týdnů po ischemické příhodě a před CEA, zjištěna významná abnormita neuronální aktivity. Absolutní hodnoty, ani symetrie amplitudy N20/P25, ani latence N20 se významně nezměnily ani po CEA, ani za 3 měsíce po CEA. 2) Při použití hyperkapnie ke zvýšení průtoku krve mozkem nebylo zjištěno významné zvýšení neuronální aktivity centrální oblasti na straně stenózy. Nebyl zjištěn statisticky významný vzestup amplitudy N20/P25 při hyperkapnii. Vazodilatací bylo dosaženo pouze statisticky významného poklesu amplitudy N20/P25 pouze u pacientů bez limitující poruchy (skupina A). 3) Za 2-6 týdnů po ischemické příhodě nebylo prokázáno významné zvýšení elektrické aktivity korových neuronů po CEA na straně stenózy v obraze amplitudy skalpových SEPs n.medianus. Skalpové SEPs n.medianus se za 3 měsíce po CEA nevýznamně lišily od předoperačních. Aktivita neuronů byla při všech vyšetřeních symetrická a nebyla snížená. Lze předpokládat, že všechny neurony senzomotorické oblasti měly v klidovém stavu perfuze dostatečný přísun kyslíku a glukózy natolik, aby...
|
|
|
Difúzní parametry CNS u vybraných patologických stavů a buněčná terapie míšního poranění
Homola, Aleš ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Zvěřina, Eduard (oponent) ; Pokorný, Jaroslav (oponent) ; Dubový, Petr (oponent)
Akutní hypoxie nebo ischémie patří v neurologii k etiologicky nejvýznamnějším jednotkám vedoucím k náhlé mozkové dysfunkci. V časné fázi je jejím podkladem membránová depolarizace vedoucí k nadměrnému přesunu iontů a vody. Buněčný edém vede ke změnše n í velikosti ECP a tedy i zvýšení koncetrace látek v něm obsažených, včetně toxických metabolitů. Délka trvání patologického podnětu je určuj ícím faktorem pro vznik nevratného buněčné poškození formou apopotózy nebo nekrózy. Změny difúzních parametrů způsobené hypoxickým podnětem byly e x p e rim entálně studovány dosud pouze na modelu globální anoxie navozené srdeční zástavou. Na tomto modelu byly zjištěny dramatické změny ve velikosti a tortuozitě ECP mozkové k ůry , které se rozvinuly během několika minut po zástavě mozkové perfúze. Rozhodli jsme se proto zkoumat změny difúzních parametrů ECP mozkové kůry i na modelech, kde délka trvání patologického podnětu byla časově omezená. Jednalo se o model tranzientní hypoxie a tranzientní hypoxie/ischemie. Získaná data jsme korelovali se změnam i v extracelulární koncetraci laktátu, glukózy a glutamátu. Během tranzientní hypoxie/ischémie jsme zaznamenali postupný rozvoj změn difúzních parametrů ECP po celou dobu trvání podnětu. Konečné hodnoty byly obdobné těm, které byly zjištěny při terminální anoxii. Naproti...
|
|
|
Hemodynamické parametry cervikálního karotického řečiště fyziologického, stiženého stenózou karotického bulbu a řečiště ošetřeného rekanalizačním výkonem
Gregová, Daniela ; Kalvach, Pavel (vedoucí práce) ; Zvěřina, Eduard (oponent) ; Beneš, Vladimír (oponent) ; Bauer, Jiří (oponent)
Se vzrůstajícím počtem pacientů trpících některým z metabolických onemocnění vedoucích k rozvoji aterosklerózy vzniká naléhavá potřeba včasné diagnostiky jejího rozsahu. Uvažujeme li o sklerotickém postižení mozkových tepen, optimální vyšetřovací metodou je duplexní ultrasonografie, která je relativně laciná a pro pacienta nezatěžující. Umožňuje posoudit nejen strukturu a rozsah aterosklerotického plátu, ale také posoudit míru případných zúžení tepen a zhodnotit hemodynamický dopad přítomných strukturálních změn. Proto je ideálním kandidátem pro screeningové vyšetření v rámci primární nebo sekundární prevence iktů, také pro pravidelné kontroly dispenzarizovaných pacientů. Znalost normálních hemodynamických poměrů v cervikálním karotickém řečišti je nezbytnou při posuzování různých patologických stavů. Tato práce se snaží nabídnout co nejvíce ucelený pohled na problematiku karotických stenóz očima ultrasonografisty. Z praktických důvodů se zaměřujeme na stenózy lokalizované v karotickém bulbu, jejich počet totiž vysoce převyšuje stenózy v jiných lokalizacích.
|
host ::
RSS.