|
|
Obraz habsburské monarchie očima Velké Británie
Zázvorková, Markéta ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
V tématu své práce bych se chtěla věnovat srovnání přístupu k nazírání na dějiny Habsurské monarchie. Budu porovnávat přístup českých a anglických historiků a jejich pohledy na naše dějiny či dějiny Habsburské monarchie. Bude mezi jejich a naším pohledem rozdíl? Vzhledem k tomu, že nepředpokládám velký zápal Britů o znalost dějin habsburské monarchie, budu své téma rozšiřovat i někdy o starší a nové děj iny Českých zemí. Jelikož se s děj inami setkáváme ve vyučovacích hodinách, tak v didaktické části práce budu porovnávat přístup k vyučování dějepisu u nás a ve Velké Británi. Vyberu si určitou věkovou skupinu žáků a porovnáme učebnice používané k výuce u nich s našimi. Stejně jako jejich vzdělávací systém. Později svému zkoumání podrobím všeobecné historické publikace vydané ve Velké Británii. Otázkou výzkumu bude, zda vůbec se v dějepisných encyklopediích či odborných publikacích objevují události z našich dějin či nikoliv? A pokud ano, které události z naší minulosti to jsou? Výstupem z porovnávání publikací bude pro mne orientace v tématech, které znají či neznají britští autoři. Kam budou sahat jejich znalosti? Která témata jsou vykládána rozdílně oproti jejich pojetí u nás? To jsou mé hlavní otázky, jenž Sl kladu. Aplikovat budu nakonec svůj poznatek zcela konkrétně. Vyberu Sl jedno z problematických...
|
|
|
Historický mýtus v díle Julia Zeyera
Křišťanová, Dita ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Hrdina, Martin (oponent)
Historický mýtus v díle Julia Zeyera PhDr. Dita Křišťanová ABSTRAKT: Disertační práce Historický mýtus v díle Julia Zeyera je výsledkem mého dlouhodobého zájmu o spisovatelovu osobnost, o období 2. poloviny 19. století a problematiku vzniku historických mýtů a stereotypů a jejich masového využívání. Julius Zeyer zkonstruoval meganaraci - celou soustavu mýtů, které českému národu chyběly. Práce se věnuje tomu, kde se Zeyer inspiroval, jak svoje poznatky literárně zpracoval a jak na ně reagovala dobová kritika. Zároveň si všímá jejich propojení s výtvarným uměním a soustředí se na to, jak o obdobných námětech psali Zeyerovi současníci. Práce je postavena na zkoumání spisovatelova díla, textů s obdobnou tematikou, čítanek vydaných po literátově smrti, archivních materiálů a dobového tisku. Cílem textu je dokázat ojedinělost a neuchopitelnost Zeyerovy koncepce pojetí českého historického mýtu. Ta se pro svou komplikovanost nemohla stát hlavní národní ideou.
|
|
|
Obnova kamenné schránky Svatováclavské koruny. Restaurace Karlštejna a její odraz v českém tisku.
Venclík, David ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Doba vlády císaře Karla IV. byla českou společností 19. století vnímána jako zlatý věk dějin země. Společně s postavou panovníka se stávaly předmětem zájmu také stavby související s jeho zakladatelskou činností. Kromě katedrály sv. Víta patřil k nej významnějším právě Karlštejn. Dodnes není zcela jasné za jakým účelem nechal Karel IV. v blízkosti Prahy tento královský hrad vlastně postavit. 1 Uschování svatých ostatků, říšských korunovačních insignií i důležitých listin však svědčí o tom, že pevnost měla pro císaře naprosto unikátní význam. Velmi často sem panovník přijížděl před důležitými státnickými rozhodnutími, ovšem později jeho návštěv ubylo. Prostory hradu měl zřejmě až příliš propojené se svou třetí ženou Annou Svídnickou, a po její smrti zanevřel. Mnohem častěji pobýval na hradě Tangermünde, který Karlštejn svojí vnitřní výzdobou v mnohém připomíná. Hrad se měl stát rezidencí jeho nej staršího syna a nástupce Václava IV., ovšem ten si místo příliš neoblíbil. V době husitských válek se Karlštejn stal nedobytnou pevností katolické strany.2 Roku 1446 sem byly přemístěny svatováclavské klenoty, čímž byl hradu propůjčen nový význam. Po velkém požáru Pražského hradu roku 1541 bylo rozhodnuto umístit sem kopie zemských desek. Změna nastala na počátku 17. století, kdy Karlštejn svůj dřívější smysl...
|
|
|
Umělecký mecenát křižovnického velmistra Františka Matouše Böhmba 1722-1750
Pučalík, Marek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Práce se zaměřila na generálního představeného křižovníků s červenou hvězdou v Praze, Františka Matouše Böhmba, rodáka z Lubence (1722-1750). Tento velmistr vstoupil do řádu za kultivovaného, právnicky vzdělaného velmistra Martina Konstantina Beinlicha, a kráčel posléze ve stopách, jaké již hluboce zanechal předtím Jiří Ignác Pospíchal, Obnovitel řádu v druhé polovině 17. století. Kultivovaný Böhmb se stal nejprve farářem v Karlových Varech, v roce 1720 ho povolal generál za převora do Prahy a po Beinlichově smrti byl jednomyslně zvolen velmistrem na svátek sv. Anežky, 2. března 1722. Práce sleduje zejména kulturní aktivity zmíněného preláta, jež byly zasazeny do "každodennosti" konventu ad pedem pontis. Již Beinlich začínal vyjednávat o rozšíření řádu mimo hranice Českého království, ovšem až Böhmb tuto myšlenku dokončil, když v roce 1723 uvedl křižovníky do Prešpurku a za deset let do Vídně. V Prešpurku nechal zbudovat novou komendu s hospitálem, ve Vídni též, ovšem již u nově zbudovaného prestižního kostela sv. Karla Boromejského. I na domácí půdě dal ve třicátých letech 18. století zbudovat chrám sv. Maří Magdalény v Karlových Varech. Kromě Kiliána Ignáce Dientzenhofera pracoval v jeho době pro řád Václav Vavřinec Reiner, jenž už počátkem dvacátých let vymaloval freskou kupoli Matheyova kostela sv....
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Kriminalita na Říčansku ve 2. polovině 17. století
Šimek, Jan ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Výzkum dějin kriminality, resp. hrdelního soudnictví, je v českých zemích neodmyslitelně spjat se jmény Jaroslava Pánka a Evy Procházkové, jejichž systematická a intenzivní činnost na tomto poli začala v první polovině 70. let a trvala přibližně dvě desetiletí. Ačkoliv - až na jednu výjimku - pracovali a publikovali tito badatelé samostatně, jejich výzkumy jsou úzce provázány nejen regionálním vymezením (jižní část dnešního středočeského kraje) a časovým záběrem sahajícím od konce 15. století přibližně do poloviny 18. století, ale i metodickými východisky. Jejich studie jsou totiž výrazným zlomem v do té doby obvyklém právněhistorickém pohledu na hrdelního soudnictví a prvním pokusem v české historiografii ukázat tuto problematiku jako součást sociálních dějin a dějin mentalit. Trvalou hodnotu si tyto práce uchovávají díky připojeným regestům pramenů, z nichž vycházejí a zcela mimořádný je jejich význam coby příspěvků к dějinám správy a raně novověké diplomatiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Má dizertační práce popisuje vývoj rodu Valdštejnů v období sta let po konci třicetileté války. Oba zvolené mezníky (1640 a 1740) nejsou striktní a kvůli logice výkladu jsem je překročil jedním i druhým směrem. Předkládám tím ucelený a kompaktní obraz o aktivitách aristokratického rodu Valdštejnů, který zaujímal svým majetkem, politickou mocí i rozsahem společenských vztahů přední místo v raně novověkých Čechách i v celé habsburské monarchii. Pro výstavbu textu jsem nezvolil metodu biografickou (prosopografickou), ale soustředil jsem se na analýzu struktur, které Valdštejnové ovlivňovali a také na způsob, jakým to dělali. První část se týká jednotlivců z daného rodu, jejich postavení v rámci úředního a správního aparátu raně moderního státu. Soustředím se na zásluhy jedince vůči státu, prokazování věrnosti panovníkovi a naplňování kariérních vzorů (diplomat, dvořan, úředník). Model šlechtických kariér je v tomto případě konfrontován s životním cyklem šlechtice, jeho putováním tímto světem od narození přes výchovu a vzdělání, kavalírskou cestu a přípravu na budoucí výlučné postavení ve společnosti až po stáří a smrt. Sleduji přitom Valdštejny na několika úrovních: nejvyšší tvořila mezinárodní politika, kdy členové rodu skutečně vytvářeli evropské dějiny, dále následuje politika habsburské monarchie a...
|
|
|
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
|
|
|
The Medals of the Emperor Francis Stephen of Lorraine.
Kleisner, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Vácha, Štěpán (oponent)
PRÁCE SE ZABÝVÁ MEDAILEMI CÍSAŘE FRANTIŠKA ŠT~PÁNA LOTRINSKtHO (8. PROSINCE 1708 V NANCY -18. SRPNA 1765 V INNSBRUCKU). JSOU NEJENOM POPSANY, ALE I VYLOŽENY JAKO NÁSTROJE POLITICKt PROPAGANDY V DOBt BEZ ROZHLASOVtHO A TELEVIZNIHO VYSÍLÁNÍ. KDY NOVINY NEVYCHÁZELY ČASTtJI NEŽJEDNOU TÝDNt VtVODOVt LOTRINŠTÍ RAZILI JAKO SUVERtNI SVt VLASTNI MINCE. NA ROZDÍL OD MINCI NEM~LY MEDAILE PEVNOU HODNOTU ANI PENtžNf FUNKCI A JEJICH RAŽBA NEBYLA VYHRAZENA VLÁDt. MEDAILE PŘEDSTAVUJI PORTRtTOVANtHO TAK, JAK Sl PŘÁL BÝT VNIMAN VEŘEJNOSTÍ. JEDNOTLIVt DETAILY NEJSOU VtRNÝM ZÁZNAMEM SKUTEČNOSTI, JSOU TO SYMBOLY. OPIS SHRNUJE SPOLEČENSKt POSTAVENI A TITULY, REVERS UKAZUJE ZÁM~R VYDAVATELE: POUŽITt EMBLEMY BUĎ VYJADŘUJI OBECNt MORÁLNI POUČKY NEBO OSLAVUJÍ DOSAŽENt ÚSP~CHY. CÍSAŘSKÝ DVŮR VTISKL OFICIALNIM MEDAILíM JEDNOTNÝ RAZ. VÍDEŇSKÁ MINCOVNA M~LA KDISPOSICI PORTRÉTNI AVERS, KE KTERÉMU MEDAILtR ZHOTOVIL POžADOVANÝ REVERS. KROM~ ZAKÁZEK DVORA ZHOTOVOVALI MEDAILtŘII MNOŽSTVÍ RAŽEB, U KTERÝCH PŘEDPOKLÁDALI ZÁJEM KUPUJÍCÍCH. SVÉ PRÁCE MEDAILtŘI PRODÁVALI SAMI A PODLE VŠEHO I PROSTŘEDNICTVIM KNIHKUPCŮ A TISKAŘŮ, NEBOt BYLY SOUČÁSTÍ DOBOVtHO ZPRAVODAJSTVÍ. VtTŠINA BAROKNÍCH MEDAILIJE KOLEKTIVNIM DILEM: NÁMtT, MOTTO, KRESEBNÝ NAVRH, MODEL A RAZIDLO MOHLY BÝT PRACÍ RŮZNÝCH ODBORNIKŮ. TtMtŘ VŽDY TO PAK BYL ŘEZAČ ŽELEZ, RYTÝCH BEZ...
|
|
|
Formování národní identity v multinacionálním prostředí: paříští imigranti v letech 1848-1900
Olšáková, Doubravka ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Galmiche, Xavier (oponent)
Disertační práce se zabývá problémem formování národní identity jedince v multikulturním prostředí pařížských imigrantů v letech 1848-1900. Základem práce je analýza dochovaného fondu Archives de Paris, Registres des Naturalisations et admissions en domicile z tohoto období. Na základě kvantitativní analýzy údajů uvedených v jednotlivých žádostech jsou konfrontovány teorie nacionalismu s faktickým průběhem identifikace jedince se státem. Analyzovány jsou postoje emigrantů z Německa, Lucemburska, Čech a Uherska. Většinový trend směřuje k identifikaci jedince s "národním státem", výjimkou jsou Češi, kteří se hlásí k Rakousku. Faktický průběh identifikace poukazuje na mnohem větší opoždění aktivizace mas, než jaké předpokládají teoretické studie. To je dáno mnohem slabší sociální mobilizací, za níž stojí omezené schopnosti a možnosti vůdčích elit. Specifické postavení českého vývoje je vysvětleno za pomoci sémiotické analýzy proměny kolektivní paměti na příkladu pojmů hranice a cizina. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.