|
|
Když zemře král. Regulace společenského života v době dvorských smutků 17. a 18. století
Hrbek, Jiří
Vyhlášení zemského smutku po smrti jednoho z členů vládnoucí habsburské dynastie se v českých zemích projevilo zákazem veřejných oslav a zábav. Tento zákaz platil nejen pro hudebníky a provozovatele hospod a divadel, ale i pro všechny poddané, kteří si měli uvědomit, že došlo k tragické události. Místo zábavy a veselí se v celé monarchii konaly bohoslužby za zesnulé, jejichž ústředním bodem byl hlavní kostel diecéze.
|
|
| |
|
|
České barokní korunovace
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Jako svou proseminární práci jsem se rozhodl před třemi roky napsat krátkou studii o korunovaci Ferdinanda IV. na českého krále roku 1646, kterou jsem napsal ze zájmu o barokní Habsburky a konkrétně o osobnost císaře Ferdinanda III., jenž celou korunovaci svého syna připravil, a na níž se aktivně podílel. Při studování korunovačních popisů a okolního aktového materiálu uloženého v tehdy ještě Státním ústředním archivu v Praze jsem ale neporozuměl řadě věcí, které nakonec zapříčinily, že jsem se rozhodl po více než roční přestávce vrátit se k tématu českých barokních korunovací, tentokrát v širším časovém záběru. Uvědomil jsem si, že sice dokážu popsat, jak a co se stalo, který zemský úředník nesl v korunovačním průvodu tu kterou korunovační insignii, ale nedokážu vysvětlit proč se tak stalo. Za touto otázkou, začínající slovem "proč", se hned vyhrnula řada dalších, které mě nutily pouštět se do stále obecnějších problémů, zkoumat otázky teorie absolutismu, vzniku veřejnosti a královské propagandy, nebo zásady rituálního a ceremoniálního chování v raném novověku. Byl jsem překvapen, že se těmto otázkám až na výjimky v českém prostředí nikdo nevěnoval, neméně jsem ale byl překvapen, kolik lidí v zahraničí se jimi zabývalo, a k jakým důležitým - a i pro české prostředí použitelným - závěrům došli. Sekundární...
|
|
|
Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Má dizertační práce popisuje vývoj rodu Valdštejnů v období sta let po konci třicetileté války. Oba zvolené mezníky (1640 a 1740) nejsou striktní a kvůli logice výkladu jsem je překročil jedním i druhým směrem. Předkládám tím ucelený a kompaktní obraz o aktivitách aristokratického rodu Valdštejnů, který zaujímal svým majetkem, politickou mocí i rozsahem společenských vztahů přední místo v raně novověkých Čechách i v celé habsburské monarchii. Pro výstavbu textu jsem nezvolil metodu biografickou (prosopografickou), ale soustředil jsem se na analýzu struktur, které Valdštejnové ovlivňovali a také na způsob, jakým to dělali. První část se týká jednotlivců z daného rodu, jejich postavení v rámci úředního a správního aparátu raně moderního státu. Soustředím se na zásluhy jedince vůči státu, prokazování věrnosti panovníkovi a naplňování kariérních vzorů (diplomat, dvořan, úředník). Model šlechtických kariér je v tomto případě konfrontován s životním cyklem šlechtice, jeho putováním tímto světem od narození přes výchovu a vzdělání, kavalírskou cestu a přípravu na budoucí výlučné postavení ve společnosti až po stáří a smrt. Sleduji přitom Valdštejny na několika úrovních: nejvyšší tvořila mezinárodní politika, kdy členové rodu skutečně vytvářeli evropské dějiny, dále následuje politika habsburské monarchie a...
|
|
|
Česká korunovace Františka II.
Hubáčková, Pavla ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Hrbek, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá českou korunovací Františka II., která proběhla v roce 1792. Zkoumá ji v kontextu ostatních korunovací, které František téhož roku absolvoval a komparuje ji i s korunovací jeho otce Leopolda II. Součástí je též popis korunovačního obřadu Františkovy manželky Marie Terezie. Práce dokumentuje nejen samotný akt korunovace, ale též celý proces přípravy a pořádané doprovodné slavnosti. Pozornost je věnována i pojmu "lid" a lidové oslavě, která se uskutečnila v Bubenči. Klíčová slova František II. - korunovace - slavnost v Bubenči - Marie Terezie
|
|
|
Srovnání absolutistických forem vlády v Bavorsku a v Čechách 18. století
Hrbek, Jiří
Regiony, které byly od středověku rozděleny vzájemnou hranicí, mají mnoho historických podobností a paralel. Tato studie se zaměřila na politickou podobnost mezi Bavorskem a Čechami v 17. a 18. století, v období absolutismu. Především vidíme vztah k habsburské dynastii, která vládla dědičně v Čechách. Habsburkové byli současně hlavou svaté říše římské, což bylo důležité pro Bavorsko. Značné podobnosti můžeme nalézt i ve vnitřní politice: jak Habsburkové, tak Wittelsbachové se snažili například marginalizovat sněmy a jiné zastoupení stavů.
|
|
|
Závěr severní války v zrcadle císařské diplomacie. František Karel I. Libštejnský z Kolovrat a zprostředkování míru v Olivě roku 1660.
Ansorgová, Kristýna ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hrbek, Jiří (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je rekonstruovat roli císařského diplomata Františka Karla I. Libštejnského z Kolovrat na mírových jednáních v Olivě, které vedly k ukončení polsko-švédské války, probíhající v letech 1655-1660. Za tímto účelem je představena základní literatura k první severní válce a průběh tohoto konfliktu od jeho příčin až po důsledky, se zvláštním přihlédnutím k císařské straně. Dále práce představuje obecné pojmy týkající se diplomacie a vývoj císařské diplomacie v raném novověku především ve vztahu k Polsku. Porovnává prameny, které k tomuto tématu obecně existují, s těmi dostupnými ve vybraných českých archivech, na jejichž základě je možné interpretovat činnost císařských diplomatů. Osobnosti vyslanců jsou představeny na základě literatury, případně dostupných vydaných i nevydaných pramenů, u Franze Paula Lisoly se zohledněním jeho diplomatické kariéry, u Františka Karla z Kolovrat se jedná o celkový pohled na jeho život, rodinu i kariéru. Především je práce zaměřená na osobu druhého z nich, na průběh jeho cesty do Polska a jeho působení na polském dvoře od první audience u krále a královny přes průběžné zprávy a listy vysílané do Vídně, až po závěrečné rozloučení s polským panovnickým párem a vyúčtování nákladů spojených s poselstvem po návratu do Čech. V souvislosti s...
|
|
|
Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Má dizertační práce popisuje vývoj rodu Valdštejnů v období sta let po konci třicetileté války. Oba zvolené mezníky (1640 a 1740) nejsou striktní a kvůli logice výkladu jsem je překročil jedním i druhým směrem. Předkládám tím ucelený a kompaktní obraz o aktivitách aristokratického rodu Valdštejnů, který zaujímal svým majetkem, politickou mocí i rozsahem společenských vztahů přední místo v raně novověkých Čechách i v celé habsburské monarchii. Pro výstavbu textu jsem nezvolil metodu biografickou (prosopografickou), ale soustředil jsem se na analýzu struktur, které Valdštejnové ovlivňovali a také na způsob, jakým to dělali. První část se týká jednotlivců z daného rodu, jejich postavení v rámci úředního a správního aparátu raně moderního státu. Soustředím se na zásluhy jedince vůči státu, prokazování věrnosti panovníkovi a naplňování kariérních vzorů (diplomat, dvořan, úředník). Model šlechtických kariér je v tomto případě konfrontován s životním cyklem šlechtice, jeho putováním tímto světem od narození přes výchovu a vzdělání, kavalírskou cestu a přípravu na budoucí výlučné postavení ve společnosti až po stáří a smrt. Sleduji přitom Valdštejny na několika úrovních: nejvyšší tvořila mezinárodní politika, kdy členové rodu skutečně vytvářeli evropské dějiny, dále následuje politika habsburské monarchie a...
|
|
| |
|
|
České barokní korunovace
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Jako svou proseminární práci jsem se rozhodl před třemi roky napsat krátkou studii o korunovaci Ferdinanda IV. na českého krále roku 1646, kterou jsem napsal ze zájmu o barokní Habsburky a konkrétně o osobnost císaře Ferdinanda III., jenž celou korunovaci svého syna připravil, a na níž se aktivně podílel. Při studování korunovačních popisů a okolního aktového materiálu uloženého v tehdy ještě Státním ústředním archivu v Praze jsem ale neporozuměl řadě věcí, které nakonec zapříčinily, že jsem se rozhodl po více než roční přestávce vrátit se k tématu českých barokních korunovací, tentokrát v širším časovém záběru. Uvědomil jsem si, že sice dokážu popsat, jak a co se stalo, který zemský úředník nesl v korunovačním průvodu tu kterou korunovační insignii, ale nedokážu vysvětlit proč se tak stalo. Za touto otázkou, začínající slovem "proč", se hned vyhrnula řada dalších, které mě nutily pouštět se do stále obecnějších problémů, zkoumat otázky teorie absolutismu, vzniku veřejnosti a královské propagandy, nebo zásady rituálního a ceremoniálního chování v raném novověku. Byl jsem překvapen, že se těmto otázkám až na výjimky v českém prostředí nikdo nevěnoval, neméně jsem ale byl překvapen, kolik lidí v zahraničí se jimi zabývalo, a k jakým důležitým - a i pro české prostředí použitelným - závěrům došli. Sekundární...
|
host ::
RSS.