|
|
Obnova kamenné schránky Svatováclavské koruny. Restaurace Karlštejna a její odraz v českém tisku.
Venclík, David ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Doba vlády císaře Karla IV. byla českou společností 19. století vnímána jako zlatý věk dějin země. Společně s postavou panovníka se stávaly předmětem zájmu také stavby související s jeho zakladatelskou činností. Kromě katedrály sv. Víta patřil k nej významnějším právě Karlštejn. Dodnes není zcela jasné za jakým účelem nechal Karel IV. v blízkosti Prahy tento královský hrad vlastně postavit. 1 Uschování svatých ostatků, říšských korunovačních insignií i důležitých listin však svědčí o tom, že pevnost měla pro císaře naprosto unikátní význam. Velmi často sem panovník přijížděl před důležitými státnickými rozhodnutími, ovšem později jeho návštěv ubylo. Prostory hradu měl zřejmě až příliš propojené se svou třetí ženou Annou Svídnickou, a po její smrti zanevřel. Mnohem častěji pobýval na hradě Tangermünde, který Karlštejn svojí vnitřní výzdobou v mnohém připomíná. Hrad se měl stát rezidencí jeho nej staršího syna a nástupce Václava IV., ovšem ten si místo příliš neoblíbil. V době husitských válek se Karlštejn stal nedobytnou pevností katolické strany.2 Roku 1446 sem byly přemístěny svatováclavské klenoty, čímž byl hradu propůjčen nový význam. Po velkém požáru Pražského hradu roku 1541 bylo rozhodnuto umístit sem kopie zemských desek. Změna nastala na počátku 17. století, kdy Karlštejn svůj dřívější smysl...
|
|
|
Česká portrétní medaile minulosti a současnosti
Seidlová, Kristýna ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Venclík, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českými portrétními medailemi v minulosti a současnosti. Cílem bylo zmapovat českou medailérskou portrétovou tvorbu od vzniku v době renesance až po současnost. Na začátku je práce zaměřena na drahé kovy, ze kterých medaile vznikají, tedy zlato a stříbro. V rámci teorie je zařazena historie zlata a stříbra. Jsou vyjasněny pojmy, co je to numismatika či pamětní medaile ze zlata a stříbra jako investičního uchovatele reálné hodnoty. Zajímal nás celkový umělecký proces výroby portrétní medaile po finální produkt. Následoval historický vývoj medaile v českých zemích. V každém období jsou uvedeni významní umělci, medailéři a jejich tvorba. Veškeré kapitoly obsahují obrazové materiály. Praktická část je věnována všem dosavadním ražbám Karla Gotta, u kterého se jedná o medailérský investiční unikát. Společně s ním jsou blíže charakterizováni současní medailérští umělci. V závěru jsou shrnuty dřívější poznatky o portrétní medaili. Práce přináší celkový pohled na portrétní medailérskou tvorbu. Medailérství představuje specifickou oblast výtvarného a sochařského umění. Jedná se o umělecký artefakt, v němž se odráží naše historie. KLÍČOVÁ SLOVA medaile, zlato, stříbro, portrétní medaile, pamětní medaile, numismatika, umělecká ražba, sběratelství
|
|
|
"Kamenný strážce slavné minulosti" Proměny vnímání hradu Karlštejna Čechy a Němci v Čechách v 19. a na počátku 20. století
Venclík, David ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Petrasová, Taťána (oponent)
Ve své práci jsem se pokusil zachytit proměny obrazu Karlštejna v historickém vědomí české a německé společnosti na pozadí širších politicko-kulturních souvislostí. Čeští vlastenci hrad pokládali za symbol osudů českého národa, který prožil období největší slávy za vlády císaře Karla IV., ovšem v současnosti zůstával spíše opomíjený a zanedbávaný. Mezi německými učenci se v první polovině 19. století šířila romantická představa, podle níž byl Karlštejn vybudován podle vzoru bájného hradu, který byl vylíčen v rytířských legendách o svatém Grálu. Chátrající středověká stavba se v osmdesátých až devadesátých letech 19. století dočkala důkladné rekonstrukce, na které se podíleli významní architekti té doby, Friedrich Schmidt a Josef Mocker. Česká politická reprezentace obnovu Karlštejna prosazovala v souvislosti se státoprávními požadavky, které měly být završeny právě opravou středověkého hradu a královskou korunovací rakouského císaře svatováclavskou korunou. Středověká stavba byla totiž mylně považována za místo původního uložení korunovační insignie. Zatímco v historickém vědomí německé společnosti Karlštejn zůstal památkou slávy Svaté říše římské a důkazem umu německých středověkých stavitelů a malířů, česká společnost ho vnímala jako kamenného strážce české královské koruny. Karlštejnský symbol...
|
|
|
Obnova kamenné schránky Svatováclavské koruny. Restaurace Karlštejna a její odraz v českém tisku.
Venclík, David ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Doba vlády císaře Karla IV. byla českou společností 19. století vnímána jako zlatý věk dějin země. Společně s postavou panovníka se stávaly předmětem zájmu také stavby související s jeho zakladatelskou činností. Kromě katedrály sv. Víta patřil k nej významnějším právě Karlštejn. Dodnes není zcela jasné za jakým účelem nechal Karel IV. v blízkosti Prahy tento královský hrad vlastně postavit. 1 Uschování svatých ostatků, říšských korunovačních insignií i důležitých listin však svědčí o tom, že pevnost měla pro císaře naprosto unikátní význam. Velmi často sem panovník přijížděl před důležitými státnickými rozhodnutími, ovšem později jeho návštěv ubylo. Prostory hradu měl zřejmě až příliš propojené se svou třetí ženou Annou Svídnickou, a po její smrti zanevřel. Mnohem častěji pobýval na hradě Tangermünde, který Karlštejn svojí vnitřní výzdobou v mnohém připomíná. Hrad se měl stát rezidencí jeho nej staršího syna a nástupce Václava IV., ovšem ten si místo příliš neoblíbil. V době husitských válek se Karlštejn stal nedobytnou pevností katolické strany.2 Roku 1446 sem byly přemístěny svatováclavské klenoty, čímž byl hradu propůjčen nový význam. Po velkém požáru Pražského hradu roku 1541 bylo rozhodnuto umístit sem kopie zemských desek. Změna nastala na počátku 17. století, kdy Karlštejn svůj dřívější smysl...
|
host ::
RSS.