|
|
Od ducha k lupiči: Vývoj strachu u dětí mladšího školního věku
Brummer, Martin ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Od ducha k lupiči: Vývoj strachů u dětí mladšího školního věku Bc. Martin Brummer ANOTACE Diplomová práce se zaměřuje na oblast dětských strachů a strašidel. Jedná se o dlouhodobý výzkum. Výzkum navazuje na bakalářskou práci, využívá stejný výzkumný design a dává s ní výsledky do souvislosti. V teoretické části je definována emoce strachu a předložena současná úroveň poznání o formách, intenzitách a zákonitostech vývoje normálního strachu u dětí. Dále je popsán význam strašidel pro dětskou imaginaci a jejich úloha v souboru strachů. Praktická část je rozdělena na dvě části. V dotazníkové části je zjištěna intenzita strachů u dětí a jejich příbuzných. V rozhovorové části jsou popsány dětské představy o strašidlech a situacích s nimi spojenými. Výsledkem práce je zmapování vývoje strachů a představ strašidel u dětí od předškolního po mladší a střední školní věk. KLÍČOVÁ SLOVA strach, strašidla, mladší školní věk, střední školní věk, gender
|
|
|
Jak prožívají menstruaci ženy z ženských kruhů a ženy mimo ně
Fousková, Natálie ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jak ženy prožívají menstruaci. Porovnává mezi sebou prožívání menstruace u dvou skupin žen: první skupina žen absolvovala ženské kruhy, druhá nikoliv. Vedle prožívání menstruace práce mapuje také samotné ženské kruhy jako nový sociální fenomén. Data byla získána v rámci rozhovorů s deseti ženami a byla analyzována za použití metod zakotvené teorie. Menstruace je v práci pojímána skrze rovinu individuálního prožívání a skrze rovinu sociální normy. Ukázalo se, že tyto dvě roviny se vzájemně ovlivňují. Ženy do určité míry přejímají společenské uchopení menstruace, ale zároveň svým prožíváním a jednáním společenské uchopení vytvářejí. Ženy mají tedy potenciál měnit společenskou normu ohledně menstruace. Ženy mimo ženské kruhy přijímají společenskou normou - prožívají menstruaci pasivně. Vnímají jako danost, že se během menstruace necítí dobře, a nesnaží se to změnit. Ženy z ženských kruhů se vůči sociální normě vymezují - prožívají menstruaci aktivně. Během menstruace pracují se svým prožíváním, psychickým i fyzickým, a aktivně si přizpůsobují vnější podmínky, aby se cítily lépe. KLÍČOVÁ SLOVA: menstruace, prožívání, ženské kruhy, ženství, tabu, gender
|
|
|
Názory rodičovské a pedagogické veřejnosti na odklad školní docházky
Holá, Michaela ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku odkladů školní docházky. Teoretická část se zabývá problematikou školní zralosti a připravenosti a analyzuje období přechodu dítěte z mateřské školy na základní školu a relativně vysoké procento odkladu školní docházky. Praktická část byla realizována formou dotazníkového šetření u tří skupin respondentů - rodičů, učitelek mateřských škola a učitelek základních škol. Cílem této části práce bylo posoudit stanoviska rodičovské veřejnosti k odkladu školní docházky a na případnou přípravu dětí na budoucí vstup do povinného vzdělávání. U pedagogické veřejnosti bylo ústředním motivem srovnání postojů učitelek mateřských a základních škol na totožné téma spojené s porovnáním nejčastějších důvodů uváděných v souvislosti s odkladem školní docházky. Tato část byla doplněna o dětskou kazuistiku dvou dětí předškolního věku, pro které bylo téma udělení odkladu školní docházky velmi aktuální. Provedený výzkum ukázal, že všechny skupiny respondentů s odkladem povinné školní docházky souhlasí, ovšem pouze za předpokladu, je-li tento odklad oprávněný. V opačném případě nebyly jejich postoje tak jednoznačné. Mezi nejčastější příčiny, proč je dítěti udělen odklad školní docházky, patří sociální a psychické oblasti. Především se jedná o soustředěnost, výslovnost a slovní...
|
|
|
Rituály jako rudimenty magického myšlení
Trčková, Tereza ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá magickým myšlením v dospělosti. Jejím záměrem je zmapovat konkrétní projevy magického myšlení v období dospělosti a porovnat je s magickým myšlením v dětství, dále se zaměřuje na souvislost magického myšlení s religiozitou a vzděláním respondentů. Pro výzkumný záměr byla použita metodologie kvalitativního výzkumu a ke sběru dat byl využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné závěry potvrdily teoretická východiska. Magické myšlení přetrvává do dospělosti, ale vyskytuje více v dětství, i když se ve svých formách a principech neliší. Ukázalo se, že magické myšlení se častěji vyskytuje u nevěřících lidí. Obor vzdělání nemá na magické myšlení vliv. V dospělosti (i v dětství) se vyskytuje ve specifických situacích, které se vyznačují zvýšeným stresem, úzkostí a nejistotou. Magické myšlení plní určité funkce, zejména slouží jako zvládací strategie a snižuje úzkost.
|
|
|
Integrace bilingvních a cizojazyčných dětí do mateřských škol
Smith, Ember ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zaměří na problematiku cizojazyčných a bilingvních dětí v souvislosti s jejich integrací v mateřské škole. Hlavním cílem práce je zjistit připravenost učitelů na práci s dětmi z cizojazyčného prostředí, ale také analyzovat konkrétní způsoby a formy práce s těmito dětmi. Teoretická část práce bude věnována vymezení hlavních pojmů a shrnutí dosavadních poznatků o dané problematice. Zaměří se především na bilingvismus, ale také na specifika komunikace s cizojazyčným dítětem předškolního věku. Praktická část se bude opírat o dotazníkové šetření u učitelů mateřských škol. V závěru práce se autorka kromě shrnutí zjištěných údajů pokusí shrnout základní doporučení pro úspěšnou integraci do mateřské škole. Klíčová slova: Vývoj jazyka, bilingvismus, cizojazyčné prostředí, jazykově bohaté prostředí, integrace, komunikace, multikulturismus, mateřská škola, předškolní věk, lingvistika
|
|
|
Strachy a strašidla u dětí předškolního a mladšího školního věku
Brummer, Martin ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá významem strašidel v představách dětí. Teoretická část pojednává o vlivu strašidel na evropskou kulturu, definuje pojem strachu a uvádí základní rozdíly v jeho obsahu u dětí předškolního a mladšího školního věku. Dále definuje pojmy gender a pohlaví a předkládá rozdíly ve vnímání strachu mezi dívkami a chlapci. Empirická část je rozdělena na dvě části. V první části je u dětí a jejich příbuzných prostřednictvím 5bodové škály zjišťována intenzita dětského strachu ze strašidel a dalších strachů. Druhá část empirické práce uvádí informace o dětských představách o strašidlech získaných prostřednictvím rozhovorů s dětmi.
|
|
|
Vliv efektu flow na prožívání, chování a zkušenost člověka
Čašková, Barbora ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Autorka se v práci věnuje možnostem využití hry a efektu flow v oblasti sebepoznání. V teoretickém pojednání představuje vymezení hry a uvádí cíle, které lze hrou dosáhnout. Prací dokazuje, že hra je i pro dospělé jedince přínosná. Popisuje metodu zážitkové pedagogiky, která s hrou systematicky pracuje a uvádí také způsoby využití hry v terapii. Dále seznamuje čtenáře s fenoménem flow a jeho dimenzemi. Mezi efektem flow a hrou jsou ukázány podobnosti a možnosti pro jejich využití v psychologii. Kapitola o sebepoznání seznamuje s pojmy vztahující se k tomuto termínu a se způsoby sebepoznání. Druhá část práce předkládá empirický výzkum. Rozhovory s účastníky experimentu jsou základem pro kvalitativní analýzu a interpretaci. Cílem výzkumu je zjistit, zda zkušenosti ze hry a z prožitků flow vedou k sebepoznání. Výsledky potvrzují, že hra přináší řadu zajímavých podnětů pro sebeuvědomění. Ukázalo se, že flow nemusí být jedinou podmínkou sebepoznání, zážitek z nečekané situace až frustrace je také dobrým zdrojem. Zásadní bylo zjištění důležitosti členství ve skupině a nutnost reflexe. Sami účastníci hodnotí jako přínos především uvědomění týkající se jejich aktuální životní situace. Závěry práce naznačují, že při hraní je možné dosahovat podobných výsledků, o které usiluje psychoterapie, současně však...
|
|
| |
|
|
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Valentová, Hana ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu - diplomová práce Hana Valentová, 2013 Resumé Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou dvou trestně procesních institutů: odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a zjišťování údajů o telekomunikačním provozu. Tyto instituty jsou obsaženy v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále "trestní řád"). Cílem této práce je analýza této právní úpravy a jejího souladu s ochranou lidských práv, zejména práva na soukromí osob, přičemž na základě zjištěných nedostatků bych ráda navrhla možné změny této právní úpravy, které by takovým nepřiměřeným zásahům bránily. Práce se sestává z úvodu, závěru a pěti kapitol. V úvodu se zabývám základními otázkami ohledně tohoto tématu, zejména vztahem mezi těmito instituty a lidskými právy a obecnými požadavky na jejich právní úpravu podle Listiny základních práv a svobod. Navíc je v této kapitole popsána struktura práce, její základní cíle a použitá literatura. Kapitola první nastiňuje historii vývoje těchto institutů a skládá se ze dvou podkapitol. První podkapitola se zabývá historií odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který je upraven v § 88 trestního řádu. Druhá podkapitola rozebírá vývoj příbuzného institutu zjišťování údajů o telekomunikačním provozu...
|
|
|
Ředitel základní školy a jeho potřeby adaptace na profesní roli
Valentová, Hana ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Masáková, Václava (oponent)
V předkládané diplomové práci se zabývám procesem adaptace ředitelů základních škol na svoji pracovní pozici. V teoretické části jsem se zaměřila na představení školy jako systému, na specifika školství a jeho řízení, na práci ředitelů škol a na proces adaptace pracovníků ve školství. V praktické části jsem se zabývala začátkem ředitelské kariéry a procesem adaptace ředitelů na tuto profesní roli. Hledala jsem jevy, které jsou pro začátek ředitelské kariéry typické, jak ovlivňují samotný proces adaptace ale i zbytek ředitelovi kariéry. Pro získání potřebných dat jsem zvolila kvalitativní výzkum, konkrétně formu rozhovorů, které jsem provedla s deseti řediteli základních škol v Praze a v Kraji Vysočina. Klíčová slova: škola, ředitel základní školy, adaptace, rozhovor
|
host ::
RSS.