|
|
Muslimské menšiny a role zahraničních vlivů na islám v současné Makedonii
Hauerová, Andrea ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce zpracovává téma muslimských menšin Makedonské republiky a analyzuje zahraniční vlivy, které na ně od vyhlášení nezávislosti republiky vyvíjely tlak. Po rozpadu socialistické Jugoslávie a vyhlášení nezávislosti Makedonie procházelo muslimské obyvatelstvo zásadními změnami v přehodnocování identit a náboženských postojů. Vzhledem k potlačování náboženství během socialistické éry se v oblasti víry naskytoval prostor pro nové aktéry, kteří mohli ovlivňovat dění v oblasti islámské víry. Nové geopolitické situace a nestability v regionu jako první využily státy z Arabského poloostrova, které se snažily podporovat muslimské obyvatelstvo Balkánu a šířit zde radikální směry islámu. V případě Makedonie při pronikání arabského vlivu sehrál roli vývoj během devadesátých let, který se vyznačoval sporem mezi nejvýznačnější muslimskou menšinou Albánců a makedonským státem a který přerostl v ozbrojený konflikt v roce 2001. V následujícím období si na významu získával vliv Turecka, které začalo rozvíjet aktivnější zahraniční politiku vzhledem k balkánským státům. Vedle analýzy arabského a tureckého vlivu na islám v Makedonii se práce zaměřuje na postoj makedonského státu, který svým přístupem k zahraničním vlivům a vlastní činností rovněž ovlivnil do značné míry postoje muslimů v zemi. V práci je...
|
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
| |
|
|
Cesta Slovinska k samostatnosti
Mašínská, Klára ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Cesta Slovinska k samostatnosti se zabývá vývojem Slovinska od smrti Tita v roce 1980 až po rok 1991, kdy byla vyhlášena jeho nezávislost. Krátce jsou zde shrnuty i události před rokem 1980, které jsou neméně důležité pro rozvoj v této oblasti. Během let docházelo k větším či menším sporům mezi Slovinskem a zbytkem Jugoslávie, které prosazovalo centralizaci a udržení jednotné Jugoslávie, zatímco ve Slovinsku se do čela dostávali liberální komunisté. Slovinsko těžilo z podpory Německa, Rakouska a Vatikánu při svojí cestě za samostatností. Nicméně i další příhodné podmínky mu nahrávaly - geografická poloha, etnická homogennost nebo dobrá ekonomická situace. Slovinsko ještě jako jednu možnost udržet se v Jugoslávii vidělo transformaci federace na konfederaci, a s tím spojené rozvolnění vztahů, což však bylo vedením Jugoslávie odmítnuto. Po jednoznačném referendu a nezávislosti byla v červnu 1991 vyhlášena samostatnost, kterou však Jugoslávie nechtěla uznat a vypukla desetidenní válka, která naštěstí nepřinesla velké ztráty na životech. Po přijetí Brionské deklarace se Slovinsko stalo plně samostatným státem s mezinárodním uznáním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914
Kočvar, Jan ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914 PhDr. Jan Kočvar Tématem mé práce je zhodnocení rakousko-uherských aktivit v Číně v letech 1894-1914, zejména jejich politického aspektu. Kladl jsem si otázku, jaký byl charakter rakousko-uherských kontaktů s Čínou a jaký byl jejich význam pro Rakousko-Uhersko. Klíčovým zdrojem pro mne byly prameny z vídeňského Haus-, Hof- und Staatsarchivu. Rakousko-Uhersko navázalo diplomatické styky s Čínou roku 1869, avšak jeho pozice v Číně byla slabá. Po čínsko-japonské válce se Dálný východ dostal do středu zájmu velmocí, a roku 1896 vzniklo rakousko-uherské vyslanectví v Číně. Během boje o koncese a sféry vlivu koncem devadesátých let Rakousko- Uhersko provádělo průzkum čínského pobřeží pro případ, že by tam chtělo zřídit svoji základnu, ale od tohoto plánu ustoupilo. Jeho obchodní a jiné zájmy byly příliš slabé, než aby byla základna v Číně potřeba. Vrchol rakousko-uherské přítomnosti je spojen s tzv. Boxerským povstáním z roku 1900. Rakousko- Uhersko nemělo na událostech vedoucích k povstání podíl. Jeho námořníci během Boxerského povstání bojovali na obležených pekingských legacích i v sídelní provincii Č'-li. Poté se rakousko-uherská diplomacie podílela na jednáních o urovnání vztahů. Rakousko-Uhersko začalo spravovat koncesi v Tiencinu. Hlavní význam Dálného...
|
|
|
Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku
Ander, Adam ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce představuje teoretické přístupy k problematice národnostních menšin a usiluje o zařazení dvou konkrétních případů - Slovenska a Maďarska - do této teoretické škály. Současně jsou charakterizovány slovenské a maďarské menšiny. Teritoriální vymezení práce je zřejmé, časově je práce ostře vymezena rokem 2010 a neostře na spodní hranici, těžištěm je období prvního desetiletí nového tisíciletí. Teoretická část je rozčleněna na část týkající se národnostních menšin (pojednává o různém třídění, názvosloví a charakteristikách) a část o možných přístupech státu ke svým menšinám (nabídnuty jsou všechny myslitelné přístupy od nejméně příznivého po nejpřívětivější). Praktická část je taktéž členěna na dvě hlavní kapitoly a sice podle zkoumaných států - Slovenska a Maďarska. Obě tyto kapitoly pojednávají o menšinách v dané zemi, jejich charakteristikách a dále se věnují rozboru právního zakotvení jejich postavení. Rozbor se věnuje mezinárodním smlouvám, ústavám a zákonům. Zatímco Slovensko poskytuje svým menšinám pouze individuální práva, Maďarsko přikročilo k zavedení neobvyklého systému personální kulturní a školské autonomie. Závěr se pokouší nalézt nejvhodnější teoretické a pravděpodobné řešení pro menšiny v daných zemích.
|
|
|
První ústava Kyperské republiky a její vliv na eskalaci řecko-tureckého etnického konfliktu
Kincl, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
První ústava Kyperské republiky a její vliv na eskalaci ecko-tureckého etnickéhoř konfliktu Abstrakt Hlavním smyslem této práce je vyhodnocení vlivu první kyperské ústavy z roku 1960 na mezietnické násilí, které na Kypru vypuklo jen o tři roky později. Objasněním všech nejpodstatnějších a nejrelevantnějších politických krizí, kterými byla země zmítána od okamžiku svého vzniku až do kolapsu ústavního režimu na sklonku roku 1963, je možné odhalit úzkou souvislost mezi ústavním konceptem státu a výsledným lokálním řecko-tureckým konfliktem. První polovina této práce zahrnuje spíše teoretický pohled na ústavu Kyperské republiky, jejíž články jsou citovány tam, kde se to hodí. Tato část zároveň poskytuje úzký historicko-politický kontext vzniku státu a shrnuje hlavní příčiny toho, proč ostrov získal nezávislost a proč byla jeho první ústava natolik kontroverzní. Druhá polovina podává dějinný výklad těch nejpodstatnějších a nejkomplexnějších politických krizí, jež byly způsobeny jednak neochotou obou národních komunit ke spolupráci ve vládnutí, jednak ústavními pravidly jako takovými. V závěrečných podkapitolách je nabídnut i krátký pohled na mezietnický konflikt vypuknuvší koncem roku 1960, který byl zaviněn především krizemi první Kyperské republiky, a který byl spuštěn pokusem někdejšího prezidenta Makaria o...
|
|
|
Ekonomika a obchod jako faktory ovlivňující stabilitu nezávislého Kosova
Šujanová, Lucie ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá vlivem ekonomiky a obchodu na stabilitu nezávislého Kosova. Je sledován vývoj těchto oblastí od konce kosovské války až do současnosti. Na základě analýzy jsou určeny příčiny a důsledky současné hospodářské situace v Kosovu. V textu jsou zahrnuty i další faktory, které mají negativní vliv na fungování nezávislého státu. Alarmující nezaměstnanost, působení organizovaného zločinu a špatné vztahy se Srbskem jsou problémy, které brzdí ekonomický vývoj nově n ezávislého státu. Základem práce je aplikace případu Kosova na Rostowovu teorii ekonomického rozvoje. V textu je zahrnuto více oblastí vývoje Kosova, aby bylo ověření ekonomické teorie co nejpřesnější. Práce dále zkoumá a hodnotí, v jakém vývojovém stádiu se Kosovo podle teorie nachází a jak se může tento nový stát dále vyvíjet. Díky těmto poznatkům jsou uvedeny návrhy, které by Kosovo mohly nasměrovat k dalšímu pokroku.
|
|
|
Mezinárodněprávní uznávání států: Bosna a Hercegovina a Kosovo
Skala, Jakub ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Tato seminární práce řeší problematiku mezinárodního uznávání států Bosna a Hercegoviny a Kosova. Práce se opírá o uplatnění předem definovaných kritérií státnosti na konkrétní případy a jejich vzájemné porovnání. Výsledkem je pak ověření hypotézy, že ani jeden z těchto státních útvarů nesplňuje požadavky na uznání státnosti z pohledu mezinárodního práva. Práce tak i s odstupem času ověřuje platnost předchozích zjištění a rekapituluje nestandardní vývoj na Balkánském poloostrově a podněcuje tak k dalšímu výzkumu v budoucnu.
|
|
|
Návrat uprchlíků a vnitřně přemístěných osob na území Bosny a Hercegoviny po Daytonu
Šimák, Jakub ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá aktivitou mezinárodního společenství spojenou s uprchlickou otázkou a jejím dopadem na dynamiku poválečného návratu uprchlíků a přemístěných osob na území státu Bosna a Hercegovina v letech 1995 až 2010. Autor práce zkoumá a podrobuje kritice celkovou strategii a konkrétní programy mezinárodních organizací, jejichž koncepce se od roku 1995 s průběhem času měnily. Pokouší se přitom nalézt příčiny změn této strategie a jejich souvislost s dynamikou návratů. Druhou oblastí zájmu autora je socioekonomická situace navrátilců, respektive kvalitativní charakter procesu návratu, patnáct let po ukončení konfliktu. Autor tvrdí, že mezinárodnímu společenství se nepodařilo dostát cílům, které byly stanoveny v Anexu 7 Daytonské mírové smlouvy. Ačkoliv se podle oficiálních statistik navrátilo více než milion uprchlíků a přemístěných do své domoviny, jejich fyzický návrat nebyl následován "harmonickou reintegrací" do tamních společností. Mezinárodní společenství se příliš soustředilo na problémy majetkových práv, restituce a rekonstrukce, které navzdory své důležitosti řešily otázku návratu pouze částečně, polovičatě. Neuspokojivé podmínky v místech návratu vedly menšinové navrátilce k budování paralelních struktur, k odchodu za "svým" etnikem či emigraci. Ve světle těchto skutečností...
|
host ::
RSS.