|
|
The Road to Democracy in Communist Countries: Exploring the Influences in Transformation including nationalism
Xu, Jingjing ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Hanley, Seán (oponent) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tento výzkum se zabývá transformačními politickými cestami zemí východního bloku po rozpadu Sovětského svazu a zdůrazňuje odlišné cesty, kterými se vydaly - od demokracie k autokracii. Ústředním bodem tohoto zkoumání je silná role nacionalismu, zejména dynamika inkluzivního a exkluzivního nacionalismu, při řízení těchto přechodů. Prostřednictvím srovnávacích analýz studie odhaluje složitou souhru faktorů, které ovlivnily trajektorie těchto národů. Zjištění nejen mapují cestu k demokracii v komunistických zemích, ale také osvětlují hluboký vliv nacionalismu na tyto metamorfózy. Tím, že výzkum osvětluje tuto složitou dynamiku, nabízí pevný rámec pro pochopení a řízení demokratických přechodů v jiných regionech a zdůrazňuje nuance nacionalismu, které mohou buď podpořit, nebo ztížit prosazování demokratických ideálů. Klíčová slova: Východní blok, politická transformace, demokracie, autoritářské režimy, nacionalismus, postkomunistický režim
|
|
|
The Role of FDI in the Green Transition of Central and East Europe Countries: From Empirical Evidence
Huang, Shiyuan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Li, Yating (oponent) ; Paulus, Michal (oponent)
Tento článek empiricky zkoumá roli přímých zahraničních investic v ekologickém přechodu v zemích střední a východní Evropy z hlediska emisí skleníkových plynů a výroby energie z obnovitelných zdrojů. Pro analýzu těchto dvou hledisek byly na vzorku zemí střední a východní Evropy v letech 2001-2021 použity odhady PMG a MG založené na nelineárním EKC a modelu fixního efektu. Výsledky ukazují, že přímé zahraniční investice mají s emisemi skleníkových plynů vztah ve tvaru obráceného U, což naznačuje, že přímé zahraniční investice urychlují přechod k ekologičtější ekonomice tím, že po bodu zvratu snižují emise. Tento účinek je však významný pouze v dlouhodobém horizontu a prahová hodnota bodu zvratu se liší podle příjmové skupiny. Na druhou stranu nebyla prokázána žádná závislost mezi přímými zahraničními investicemi a růstem výroby energie z obnovitelných zdrojů, ale energetická náročnost by růst výroby energie z obnovitelných zdrojů podstatně snížila. Aby země střední a východní Evropy maximalizovaly pozitivní dopad přímých zahraničních investic na svůj ekologický přechod, měly by podle empirických důkazů provádět politiky na podporu přílivu přímých zahraničních investic a směřovat více investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů a udržitelného rozvoje. Klíčová slova: Přímé zahraniční investice;...
|
|
|
EHS a RVHP v letech 1957-1973
Krejčová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...
|
|
|
Poverty, Inequality and Economic Growth: the Case of Post-Soviet Countries
Ren, Jiayi ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Li, Yating (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tento článek empiricky zkoumá trojúhelníkový vztah mezi chudobou, růstem a příjmovou nerovností ve 13 postsovětských zemích v letech 1998-2020. Výsledky regrese ukazují, že hospodářský růst má významný negativní dopad na chudobu, zatímco příjmová nerovnost mávýznamnýpozitivnídopad na chudobu. Výchozí podmínky (jak počáteční hospodářský růst, tak počáteční příjmová nerovnost) jsou důležité pro vysvětlení změny chudoby. Chudoba má tendenci více reagovat na změnu příjmové nerovnosti. Vliv růstu a nerovnosti se liší v různých podskupinách. Navíc byla zjištěna vzájemná kauzalita mezi chudobou a příjmovou nerovností, zatímco jednosměrný dopad příjmové nerovnosti na růst má tvar obráceného U. Nakonec byl zjištěn významný mírný účinek hospodářského růstu na vazbu mezi chudobou a příjmovou nerovností.
|
|
|
Migrace a rozvoj: Vliv a dopady remitencí z Evropy a Ruska do Arménie.
Strnadová, Marie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
- Český jazyk Migrace, transnacionalismus a remitence jsou jevy, kterým je v sociálních vědách věnováno mnoho pozornosti. V rámci remitencí je tato pozornost umocňována jejich ekonomickými dopady na hospodářství celých zemí. Má práce se věnuje sociálním vlivům a dopadům finančních remitencí na rodiny a celá společenství. Práce řeší, jak jsou jednotlivci, rodiny či celá společenství ovlivňovány finanční pomocí, kterou zasílá jeden či eventuálně více příslušníků rodiny. Práce zkoumá pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů vlivy remitencí a "syndrom závislosti" na nich. Práce ve své první, teoretické, části vysvětluje klíčové pojmy, se kterými bude pracovat - migrace, transnacionalismus, remitence, diaspora - jejichž vlivy bude následně v analytické části založené na polostrukturovaných rozhovorech zkoumat. Data jsou zpracována na základě kvalitativního přístupu, který umožňuje dostatečnou analýzu a vhled do dané problematiky. Závěr práce reflektuje poznatky získané z rozhovorů a vnímání migrantů a jejich rodinných příslušníků o vlivu remitencí a následně i "syndromu závislosti" na nich.
|
|
|
Europeanization of Gas Sector in Georgia: towards Integration?
Tkemaladze, Tamar ; Góra, Magdalena (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Th e thesis explores the mechanisms and outcomes of the Europeanization process in Georgia's gas sector. The chosen approach treats Europeanization as a multi level process where the extent of the changing capacity of the supranational institutional mechanism s varies according to the contextual setting and intervening domestic factors. Through qualitative doc ument analysis of the Energy Community, AA/DCFTA and Georgian domestic legal and regulatory frameworks, first it shows that Europeanization mechanisms ope rate through complementing positive policy prescriptions with the means of adjustment to domestic oppo rtunity structure. Second, when analyzing outcomes of Europeanization, it demonstrates how gas policy harmonization, being restricted by vertical contract ual relationships, creates preconditions for the divergence in sectoral integration. Third, based on t he research findings on mechanisms and outcomes, it places the given case study in the debates on the nature of the EU external energy governance, arguing that in its horizontal operative space, it resembles network governance.
|
|
| |
|
| |
|
|
To Run Insurgency like a Business: Self-Defeating Patronage by the Principal in Eastern Ukraine
Laryš, Martin ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Mareš, Miroslav (oponent)
Disertační práce "Řídit povstání jako firmu: sebepoškozující patronát principála ve východní Ukrajině" čerpá z literatury specializující se na nepřímé válečnictví, která se zakládá na teorii principála a agenta, jenž konceptualizuje nepřímé válečnictví jako ukázkový příklad delegace. Principálové hrají významnou roli při utváření rebelie a vykonávání kontroly nad ní prostřednictvím delegace jakožto nízkonákladového a popíratelného nástroje pro k posílení rebelů a jejich milicí. Delegování je však plné problémů, zejména pokud je delegováno na roztříštěné povstalecké skupiny. Literatura považuje roztříštěné povstalecké skupiny za slabé nestátní aktéry náchylné k rychlému selhání a rozpadu. Má argumentace se zaměřuje na paradox delegování rebelie na roztříštěné povstalecké skupiny. Tvrdím, že takové delegování je ze své podstaty nákladné a viditelné, což je v rozporu s původním záměrem delegování jako levného a popíratelného nástroje zahraniční politiky. Ve své disertační práci zavádím koncepty sebezničující patronát a decentralizovaného delegování jako svůj příspěvek do diskuse o nepřímém válečnictví. Principál doplácí na sebepoškozující patronát, jelikož musí držet nízké vstupní bariéry pro vznikající povstalecké milice, aby překonal problém kolektivní akce, s níž se budoucí povstalci potýkají v...
|
|
|
Assessing the Impact of the Deep and Comprehensive Free Trade Areas on Foreign Trade: the EU-Georgia, EU-Moldova, and EU-Ukraine DCFTAs
Cai, Yaqi ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Akdogan, Idil (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
Assessing the Impact of Deep and Comprehensive Free Trade Areas on Foreign Trade: the EU-Georgia, EU-Moldova, and EU-Ukraine DCFTAs Abstract The Deep and Comprehensive Free Trade Areas (DCFTAs) are three free trade areas established between the EU and Georgia, Moldova, and Ukraine, respectively. This paper provides the estimates on the effects of the DCFTAs on foreign trade. Using gravity model on a sample of 178 countries during 2002-2019, we obtain the following results. First, the DCFTAs have significantly enhanced the trade between the EU and three countries, and also facilitated the exports of other countries to the EU and three countries, while the exports of the opposite direction have been restrained by the DCFTAs. Second, the positive influence of the DCFTA on the trade with the EU is significant for Ukraine, and not significant for Georgia and Moldova. Third, in terms of the Central European countries, the DCFTAs have promoted the trade with three countries for Hungary, Czech Republic and Slovakia, whereas the positive effect is not significant in cases of Austria, Germany, and Poland. For Slovenia, the impact is also insignificant but negative. Fourth, the full implementation of the DCFTAs has additional contribution to the trade between three countries and Hungary, Czech Republic and Slovakia....
|
host ::
RSS.