|
|
Sadismus a masochismus v medikalizaci a kultuře v poslední třetině dlouhého 19. století v českém a evropském kontextu
Finsterschott, Theo ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kopeček Šustrová, Radka (oponent)
Diplomová práce "Sadismus a masochismus v medikalizaci a kultuře v poslední třetině dlouhého 19. století v českém a evropském kontextu" se zaměřuje především na analýzu kategorií sadismu a masochismu v díle rakousko-německého psychiatra Richarda von Krafft- Ebing (1840-1903), rozbor zdrojů podoby obou perverzí v medicínské, společenské a literární oblasti a jejich recepce a reinterpretace - zejména ve studii českého soudního lékaře Václava Bělehradského (1844-1896) "Culilinctus et fellatio" v Časopise lékařů českých, kde byly vytvořeny koncepty analogických perverzí neronismu a encolpismu. Práce dále zkoumá kontinuity a především diskontinuity sadismu a masochismu, počínaje koncepty Krafft-Ebingovým kategoriím předcházejícími, pokračuje přes jejich zrod jako komplementárních perverzí a konče jejich přesahem do 20. století a současnosti. Text je koncipován jako analýza pozice erotické touhy a praxe jako konstitutivních základů koncepcí sadismu, masochismu a jim příbuzných kategorií; právě endogenní touha, nezávislá na praxi, byla totiž zdrojem moderních sexuálních identit. Pozornost je postupně věnována oběma oblastem. Práce rozebírá proces vzniku masochistického systému touhy ve spolupráci lékaře a pacienta jako čtenáře, recipovány jsou Krafft-Ebingovy inspirační zdroje v oblasti medicíny a literatury a...
|
|
|
Druhý život vybraných bitevních polí 30leté války, jako možných míst paměti
Havrlík, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Cíl bakalářské práce je pojmout tři specifická bitevní pole z období 30leté války jakožto fenomén míst paměti a rekonstruovat jejich druhý život. Časové vymezení práce je od r. 1918 až po současnost, tedy rok 2022. Vybraná bojiště jsou u Rakovníka (1620), Rozvadova (1621) a Třebele (1647), tedy v prostoru západních Čech. Součástí analýzy je i hledání kontinuit a diskontinuit v badatelském zájmu a jeho dopadu. Sledována je míra a úroveň paměti, nebo jen připomínání bitevních událostí v dané oblasti. Bitevní pole je pojato jako vymezené území v krajině, kdy je sledován jeho osud, proměna a vývoj. K práci byly použity písemné prameny, publikované texty, ale i doklady o aktivitách připomínajících někdejší bojiště ve veřejném prostoru, doplněné o dotazník, jehož respondenty jsou nejbližší obyvatelé v okolí bojišť.
|
|
|
Příchod a usazování Čechů v oblasti ukrajinské Volyně 1863-1880
Jirka, Luděk ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá příchodem a usazováním Čechů na Volyni v letech 1863-1880. Věnuje se analýze písemných pramenů o odchodu Čechů z českých zemí a jejich příchodu na Volyni a problematice jejich usazování v této oblasti. Dále budou použity teorie migrací a teorie identity a etnicity. Cílem práce bude upřesnění příčin odchodu Čechů a analýza jejich příchodu do oblasti Volyně. Z uvedeného vyplývá otázka proměny socioekonomického postavení v Čechách a na Volyni, které bude dále zkoumáno v komparaci s většinovým maloruským (ukrajinským) obyvatelstvem. Autor bude vycházet z tisku, zejména z Národních listů, z Čechoslovanu a z Věrné stráže, dále z archivních fondů Národního archivu v Praze (Svaz Čechů z Volyně, Žatec 1946-1958, Československý ústav zahraniční 1928-1941) a z kronik sepsaných samotnými volyňskými Čechy.
|
|
|
Neonacismus v pozdně socialistickém Československu: aktéři, ideologie, vývoj
Polák, Michael ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat výskyt profašistických hnutí, myšlenek a jejich projevů v Československu v druhé dekádě normalizačního režimu. Základní otázka práce míří k odhalení toho, zda v osmdesátých letech existovali v ČSSR nositelé nacistických a fašistických hodnot, jaký byl profil těchto aktérů, kde ležely hlavní motivace pro jejich inspiraci neonacistickými motivy, zda tyto motivy představovaly jen symbolický protest proti establishmentu anebo s sebou nesly hlubší projekt fašistické/neonacistické společenské změny, dále odkud tyto inspirace pocházely (jestli docházelo k jejich transferu ze Západu). Práce tedy bude analyzovat sociální profil jednotlivců i skupin inklinujících k neonacismu, jejich sociální provenienci, motivace k neonacistické činnosti a smýšlení a vztah vládnoucích struktur i dalších vrstev české a slovenské společnosti k nim. Bádání by mělo přispět k lepšímu pochopení povahy normalizačního režimu i opozičních skupin. Zkoumání specifické pozice příznivců neonacistické ideologie, která nezapadá ani do škatulky "totalitně" utlačovaného pasivního lidu, ani do pozice hrdinných bojovníku proti režimu, by měla přispět k lepšímu pochopení pozdně socialistického konsensu a jeho eroze koncem osmdesátých let.
|
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
|
|
Proměny každodennosti pohraničí českých zemí a ustavování diktatury KSČ na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh 1945-1960
Mrňka, Jaromír ; Spurný, Matěj (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Mrňka, Jaromír: Proměny každodennosti pohraničí českých zemí a ustavování diktatury KSČ na příkladu okresů Šumperk a Zábřeh 1945-1960. Praha: ÚHSD FF UK, 2014. Rigorózní práce, školitel Matěj Spurný, 217 s. Předkládaná rigorózní práce je upravenou verzí práce diplomové. Na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická konstrukce v době stalinizace společnosti ustupovala aktuálním kritériím, která byla delegitimizována při odhalení kultu Stalinovy osobnosti. V druhé polovině padesátých let byl obraz...
|
|
|
Voláme na poplach - Německá demokratická publicistika proti nacistickému nebezpečí (1930-1933)
Spurný, Matěj ; Křen, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Smyslem práce by tedy neměla být jen zpráva o zajímavých syědectvích, prozíravých osobnostech a překvapivě jasně formulovaných textech. Půjde-li mi o dvojí komparativní přístup, tedy o vzájemné srovnání jednotlivých soudobých analýz a v druhé řadě o srovnání s dnešním, tedy v současné historiografii převládajícím pohledem na danou problematiku, dovolím si předběžně vyslovit několik tezí, které odpovídají mému dosavadnímu poznání problematiky. Předpokládám, že v rámci práce, kterou máte před očima, tyto teze prohloubím, potvrdím či vyvrátím. Hledáme-li jednotlivé prvky, které pod povrchem kulturně vyspělé civilizace připravovaly vypuknutí masového šílenství jménem nacismus, zřejmě nás mnohé dříve nebo později dovede k úvahám o hospodářské krizi počátku třicátých let. Při poněkud hlubším pohledu se jistě vrátíme k pro Německo nelichotivému míru z Versailles a k ohromné hyperinflaci z roku 1923. Právě poslední jmenovaný mezník se jevil jako velice podstatný již současníkům. Sebastian Haffner, bystrý pozorovatel a přesvědčený demokrat, napsal v roce 1938 v londýnském exilu následující řádky: "Přišel rok 1923. Právě tento fantastický rok pravděpodobně vtiskl dnešnímu Německu rysy, které jsou pro veškeré ostatní lidstvo nepochopitelné a hrozivé a jež jsou rovněž cizí normální "německé povaze": onu nezřízenou...
|
|
|
Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa
Stachová, Monika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Identita karpatských Němců v období meziválečného Československa se zaměřuje na problematiku identifikace Němců na Slovensku a pokouší se na pozadí širších sociálních, kulturních a hospodářských souvislostí postihnout otázku, do jaké míry se německé obyvatelstvo ztotožňovalo s konstrukcí karpatoněmecké identity, popř. s jinými identitami. Krom toho je pozornost věnována samotné genezi pojmu a proměnám jeho obsahu. Zabývá se mj. vztahy mezi jednotlivými národnostmi a loajalitou k československému státu. Nadto zkoumá, zda se skutečně ve sledovaném období podařilo vytvořit kolektivní identitu zahrnující veškeré německé obyvatelstvo žijící na Slovensku či nikoliv. V souvislosti s tím je nastíněna otázka, jakou roli v tomto procesu utváření karpatoněmecké identity sehrály Němci z českých zemí či jiné faktory. Klíčová slova: identita, alterita, nacionalismus, loajalita, menšinová politika, Karpatoněmecká strana (KdP), Spišská německá strana (ZdP), paměť, lokální patriotismus
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Konceptualizace prostoru v historické vědě
Pýcha, Čeněk ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tématem diplomové práce jsou reprezentace prostoru severních Čech v období československého státního socialismu. Práce si klade za cíl příblížit chápání prostoru historickými aktéry. V metodologickém pozadí práce stojí koncept prostoru Michela de Certeau, jenž prostor chápe jako soubor míst určovaný dynamikou pohybu aktérů. Pro analýzu jsem zvolil několik společenských rámců, ve kterých se významně projevuje vztah k prostoru (turistika, památková ochrana, školní vlastivěda, vizuální reprezentace a posílání pohlednic). Tyto rámce pak určili soubor pramenů, na kterých jsem jednotlivé případové studie založil. V závěru práce jsem se pokusil o aplikaci získaných poznatků na teorii Aleidy Assmannové o proměně paradigmatu ve společenském pojetí času, kterou lze vysledovat v 80. letech. Tato proměna časového rámce se projevuje i v prostoru, protože právě v prostoru je čas zvýznamňován. Klíčová slova: prostor, severní Čechy, socialismus, reprezentace, historický aktér
|
host ::
RSS.