|
|
Evaluace primárně preventivního programu pedagogicko-psychologické poradny
Divišová, Nikola ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
V rámci bakalářské práce byla provedena evaluace primárně preventivního programu vybrané pedagogicko-psychologické poradny. Cílem bylo zhodnotit, zda program naplňuje kritéria uvedená ve Standardech odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování, dále definovat jeho silné a slabé stránky a na základě zjištěných poznatků formulovat doporučení pro další zlepšení programu. Teoretická část se věnuje tématu primární prevence, důležitým pojmům v oblasti primární prevence a podstatným publikacím. Samostatná kapitola je věnována i teorii v oblasti evaluace. V empirické části je zhodnocen program všeobecné primární prevence, jejž realizuje jedna z pražských pedagogicko-psychologických poraden. V této části jsou rovněž popsány jeho slabé a silné stránky a uvedena doporučení pro další zlepšení programu. Hodnotícím nástrojem byly zmíněné Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování. Kromě kritérií obsahují i bodovací systém, jenž byl pro účely hodnocení rovněž převzat. Evaluace ukázala, že některá kritéria uvedená ve výše zmíněné publikaci nejsou naplněna, a odhalila problematické oblasti i další záležitosti hodné pozornosti. V mnoha ohledech si však vybraný program vede velmi dobře. Výsledná doporučení jsou...
|
|
|
Psychologické poradenství pro vysokoškolské studenty
Goldsteinová, Raquel Sarah ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem psychologických poraden pro vysokoškolské studenty. Cílem práce je prozkoumat stav psychologických poradenských služeb na Univerzitě Karlově. Hlavní zkoumané oblasti jsou kvalita, informovanost a dostupnost. Důraz je kladen na to, jak konkrétní studenti vnímají kvalitu a dostupnost služeb psychologických poraden na Univerzitě Karlově. Dílčím cílem je alespoň povrchně zmapovat systém psychologických poraden na Univerzitě Karlově. Právě takový popis sítě psychologických poraden obsahuje teoretická část. Tato část dále popisuje věková období, ve kterých se studenti nachází. Následuje výčet a charakteristika psychologických potíží, s nimiž studenti do poraden chodí nejčastěji. Praktická část vychází z dotazníku a polostrukturovaných rozhovorů. Dotazník byl rozeslán pomocí sociálních sítí a byl určen všem současným i minulým studentům Karlovy Univerzity. Sloužil k získání respondentů, kteří měli zkušenost s psychologickou poradnou na Univerzitě Karlově. S těmi byl následně proveden rozhovor. Analýza takto získaných dat odhaluje překážky, které brání studentům v přístupu k psychologickému poradenství. Klíčová slova Psychologické poradenství, student, Univerzita Karlova, psychické problémy, studijní problémy
|
|
| |
|
| |
|
|
Specifika baletního prostředí jako rizikové faktory pro rozvoj poruch příjmu potravy
Šimčáková, Markéta ; Vanek, Marián (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
1 ABSTRAKT Balet je rizikovým prostředím pro rozvoj poruch příjmu potravy. Příčiny zvýšeného výskytu těchto poruch dosud nejsou zcela jasné. Cílem práce bylo otestovat rizikové faktory, které jsou pro baletní prostředí specifické, a mohou s rozvojem poruch příjmu potravy u baletek souviset. Výzkumu se zúčastnilo 181 studentek tanečních konzervatoří v ČR. Formou dotazníků bylo hodnoceno abnormální jídelní chování a postoje a dále specifické faktory baletního prostředí, které u studentek mohou vyvolávat nespokojenost s tělem. Vysoké riziko přítomnosti poruch příjmu potravy dle testu EAT-26 bylo zjištěno u třetiny studentek. U všech jedenácti zkoumaných faktorů byla prokázána statisticky významná souvislost mezi faktorem a zvýšeným rizikem přítomnosti poruchy příjmu potravy. Studentky, u kterých příslušný faktor vyvolává nespokojenost s tělem, mají průměrné EAT-26 skóre vyšší než studentky, u kterých tento faktor nespokojenost s tělem nevyvolává. U nejvyššího počtu studentek vyvolávaly nespokojenost s tělem faktory Porovnávání své postavy s ostatními tanečníky, Baletní ideály a Zrcadla na sále. Devět z jedenácti faktorů vyvolávalo nespokojenost s tělem u více než poloviny studentek. Program prevence poruch příjmu potravy vytvořený speciálně pro taneční konzervatoře se tedy jeví jako žádoucí. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Psychologické aspekty tvořivé hry v polytechnické výchově v MŠ
Žáková, Barbora ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kubátová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce na téma "Psychologické aspekty tvořivé hry v polytechnické výchově v MŠ" se zabývá analýzou efektu polytechnické výchovy pro rozvoj předškolního dítěte. Cílem práce je přiblížit polytechnickou výchovu mateřským školám, které mají možnosti ji zprostředkovat již dětem v takto raném věku, a pro které může být zvláště velkým přínosem. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku předškolního dítěte, na vymezení pojmu hra a pojmu tvořivost, na objasnění hlavních idejí polytechnické výchovy v předškolním vzdělávání. Práce též poukazuje na specifické znaky, formy a metody polytechnické výchovy a uvádí její souvislosti s přírodovědnou gramotností a environmentální výchovou. Druhá část bakalářské práce se věnuje části praktické, která obsahuje zpracované výsledky polostrukturovaného interview s učitelkami vybraných mateřských škol a pozorování dětí předškolního věku při tvořivé hře v rámci polytechnických činností. Cílem výzkumu je sledovat psychologické aspekty tvořivé hry v polytechnické výchově v mateřské škole, zjistit význam tvořivé hry v polytechnické výchově pro děti předškolního věku, její přínosy, dále využitelnost programu Tvořivá hra a postoj k tvořivé hře i k polytechnické výchově, který zastávají učitelky mateřských škol. V praktické části se objevuje seznámení s programem...
|
|
|
Copingové strategie při ztrátě sluchu u mladých lidí
Krátká, Anna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu ztráty sluchu v mladém věku. Zaměřuje se na proces vyrovnání se ztrátou sluchu, k níž došlo v období adolescence a mladší dospělosti. Cílem práce je zjistit, jak účastníci studie samotné ohluchnutí prožívali, jak se s ním vyrovnávali, jaké techniky jim pomáhaly ztrátu sluchu zvládnout a co jim bylo v jejich okolí podporou, a co naopak proces ztěžovalo. Práce se skládá ze dvou částí - z teoretické a praktické. Teoretická část nejprve přibližuje význam sluchu a dopad sluchových vad na život jedince, definuje osoby se sluchovým postižením a věnuje se vymezení postlingválně ohluchlých jedinců ve skupině osob se sluchovým postižením. Dále se zabývá charakteristikou vývojových období adolescence a mladší dospělosti. Ústřední část práce tvoří kapitola zaměřená na stres, copingové strategie obecně i na coping vztahující se konkrétně ke ztrátě sluchu, jakožto k těžké životní situaci. Pro praktickou, tedy empirickou, část byl zvolen kvalitativní výzkum. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s 6 respondenty, kteří mají zkušenost se ztrátou sluchu v mladém věku. Jako klíčovými faktory se ukázaly být podpora od okolí a celková reakce okolí na změnu komunikace a přizpůsobení se podmínkám a potřebám ohluchlých. Ze zjištění vyplývá doporučení zejména pro rozšíření...
|
|
|
Způsoby předcházení šikaně v lesní mateřské školce: Případová studie DLK Jasmínka
Večeřová, Eliška ; Beláňová, Andrea (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl představit způsoby předcházení šikaně v lesní mateřské školce. Tento cíl byl naplněn za pomoci kvalitativního výzkumu, konkrétně případové studie Dětského lesního klubu Jasmínka. V teoretické části je pojednáno o šikaně, její prevenci a specifikách šikany a prevence v mateřských školách. Je zde také stručně představen koncept lesní pedagogiky, stěžejní informace na toto téma však přináší část empirická. Na základě výsledků z pozorování a rozhovorů je představena filozofie, pedagogický směr a denní program DLK Jasmínky. Dále již práce představuje své hlavní téma. Ukázalo se, že způsoby předcházení šikaně v DLK Jasmínce nestojí na žádné ucelené metodice, ale vyplývají ze vzdělávacího plánu a obecných postupů pedagogického přístupu. Z ustálených koncepcí prevence mají nejblíže k prevenci nespecifické, jelikož primárním účelem těchto postupů je podpora harmonického rozvoje dětí. V ústředí stojí respektující přístup a otevřená komunikace, na něž se váží další prvky. Práce přináší dosud vcelku ojedinělý vhled do prvků lesní pedagogiky, jejich vzájemné interakci a vlivu na předcházení šikaně.
|
|
|
Raný psychický vývoj dítěte
Žochová, Kateřina ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá raným psychickým vývojem, který mapuje od prenatálního období po celý kojenecký věk. V teoretické části jsou vysvětleny významné vývojové teorie a milníky. V prenatálním a perinatálním období je nastíněna raná komunikace plodu s matkou a prožitek porodu, ze kterého může pramenit porodní trauma. V novorozeneckém a kojeneckém období je kladen důraz na proměny psychomotorického vývoje, psychických procesů a rané interakce dítěte. Praktická část obsahuje výzkum, který je založen na kvalitativní metodologii a je realizován případovou studií. Cílem výzkumu bylo zmapovat projevy psychického vývoje u kojenců v období mezi 4. a 9. měsícem. Primárním záměrem bylo sledovat sociálně emoční projevy, ale nebylo možné opomenout také vypozorovaný psychomotorický vývoj, se kterým úzce souvisí. Výsledky jsou shrnuty v diskuzi, kde jsou zodpovězeny výzkumné otázky, které se týkají projevů prosociálního chování u dětí v kojeneckém období, vývoje vztahu rodičů a dítěte v kojeneckém období a odlišnosti ve vývoji mezi třemi zkoumanými dětmi. Bylo zjištěno, že všechny děti prošly stejnými vývojovými milníky, ale zároveň bylo možné vysledovat individuální nuance v konkrétních oblastech vývoje. Faktory, které ovlivňovaly vývoj dětí byly vrozené předpoklady, zdravotní stav, přístupy rodičů k...
|
|
|
Specifika práce učitelek v mateřské škole a v přípravné třídě základní školy
Meryová, Nikola ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku dvou předškolních institucí, ve kterých lze plnit povinnou předškolní docházku. První institucí je mateřská škola, která má v předškolním vzdělávání nezpochybnitelnou roli, druhou institucí je přípravná třída, která se v posledních letech dostává více do povědomí veřejnosti. Práce tak reaguje na poměrně nedávné legislativní změny v oblasti přípravných tříd. Ty jsou uvedené v teoretické části společně s charakteristikou předškolního období, vymezením pojmů školní zralost a školní připravenost, možností její diagnostiky, představením zmíněných institucí a jejich fungováním. Praktická část práce bude mít za cíl zjistit specifika pedagogické práce učitelek mateřských škol i učitelek přípravných tříd i další specifika, jakými jsou například režim dne či spolupráce s dalšími institucemi, a porovnat je. Sekundárním cílem, který byl vymezen v průběhu práce, je zjištění rozdílů v přípravných třídách v Praze a v Ústeckém kraji (v Mostě). Výzkumné šetření bude realizováno kvalitativním výzkumem za využití metod pozorování, rozhovoru a analýzy dokumentů. KLÍČOVÁ SLOVA mateřská škola, přípravná třída, předškolní věk, školní zralost, školní připravenost
|
host ::
RSS.