|
|
Neuropsychological diagnosis and psychoeducation of patients with psychogenic nonepileptic seizures
Hrešková, Lucia ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent) ; Praško Pavlov, Ján (oponent)
Neuropsychologická diagnostika a psychedukace pacientů s diagnózou psychogenních neepileptických záchvatů Mgr. Lucia Hrešková Vedouci práce: Doc. PhDr. Lenka Krámská, Ph.D. Abstrakt: Termínem psychogenní neepileptické záchvaty (PNES) se označuje konverzní porucha napodobující epileptické záchvaty, které jsou psychologické etiologie (dle MKN-10). Neuropsychologické vyšetření je integrální součástí diagnostiky a léčby PNES s ohledem na jejich psychogenní charakter. Hlavním léčeným postupem je psychoterapie. V teoretické části tohoto výzkumného projektu jsme zpracovali psychoedukační příručku pro klinické psychology a psychoterapeuty spolupracující s pacienty s diagnózou PNES, na základě doporučených standardů (Myers, 2014; Lafrance & Wincze, 2015; Reiter et al., 2015) a dlouholetých klinických zkušenosti s těmito pacienty (především Doc. PhDr. Lenka Krámská, Ph.D.). Účelem našeho výzkumného projektu bylo posouzení přítomnosti maladaptivní emocionální regulace v profilu pacientů s diagnózou PNES (N = 51) ve srovnání se zdravými dobrovolníky (N = 51), prostřednictvím sebeposuzovacích dotazníků Affective Style Questionnaire (ASQ) a Difficulty in Emotion Regulation Scale (DERS). Výsledky naší výzkumné analýzy potvrzují signifikantně vyšší míru maladaptivní emocionální regulace v profilu pacientů s diagnózou PNES...
|
|
|
Česká verze Osobnostního inventáře pro DSM-5 (PID-5): Teoretická východiska, psychometrické vlastnosti a implikace pro klinickou praxi.
Riegel, Karel Dobroslav ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Vevera, Jan (oponent) ; Praško Pavlov, Ján (oponent)
1 SOUHRN V Alternativním modelu DSM-5 pro poruchy osobnosti (AMPO) je diagnóza specifických poruch osobnosti stanovena na základě posouzení míry narušení v osobnostní funkční schopnosti a evaluace dimenzionálních osobnostních rysů sdružených do 25 aspektů "nižšího řádu" a 5 širokých oblastí "vyššího řádu". K posouzení osobnostních rysů byl vytvořen Osobnostní inventář pro DSM-5 (PID-5). Disertační práce představuje souhrn pěti relevantních publikací zabývajících se problematikou AMPO s důrazem na PID-5. Autoři nejprve podrobným způsobem seznamují s teoretickým zázemím PID-5. Pozornost je věnována snadnosti jeho použití, interpretaci výsledků a jejich významem pro plánování terapie u různých typů pacientů. Dvě výzkumné studie ověřují psychometrické vlastnosti (vnitřní konzistenci, validitu, rozlišovací schopnost a unidimenzionální strukturu) PID-5 na souboru dobrovolníků z běžné populace (n=351) a klinickému souboru psychiatrických pacientů (n=143). Respondentům byl PID-5 administrován skupinově a individuálně formou tužka-papír a prostřednictvím online sběru dat. 33 respondentů vyplnilo dotazník dvakrát pro ověření test-retestové reliability. Autoři předpokládali, že bude prokázána vnitřní konzistence oblastí PID-5, jejich stabilita v čase a konvergentní validita. Dále budou prokázány signifikantní rozdíly u...
|
|
|
Cirkadiánní systém během časné ontogeneze a jeho poruchy u animálních modelů a u člověka
Mikulášková, Marta ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Praško Pavlov, Ján (oponent)
Vnitřní časový systém řídí všechny fyziologické procesy v našem těle, které se pravidelně opakují se zhruba denní, tj. cirkadiánní, periodou. Tento časový systém funguje na mnoha úrovních, od úrovně molekulární až po komplexní vzorce chování. Přestože jsou centrální hodiny uloženy v hypotalamu, molekulární mechanismus zajišťující tyto rytmy jako takové se vyskytuje téměř ve všech tělních buňkách. U lidí může vést narušení vnitřního časového systému vlivem nepravidelného režimu k rozvoji nejrůznějších onemocnění, např. spánkových problémů, obezity, nádorů prsou či neurologických a psychiatrických onemocnění. Proto je výzkum časového systému nezbytný pro správné pochopení mechanismů, které spojují narušený časový systém s rozvojem těchto nemocí. V průběhu mých studií jsme objasnili, že během prenatálního vývoje potkana jsou jeho centrální hodiny citlivé na periodické krmení matky. Tento vliv se projeví především pokud je narušen časový systém matky a tím i narušeny signály vysílané z centrálních hodin matky k plodům. Dále jsme studovali funkční stav vnitřních hodin u dětí s neuropsychiatrickými onemocněními. U desetiletých až dvanáctiletých dětí s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou (ADHD) jsme zjistili, že mají ve srovnání se stejně starými zdravými dětmi zkrácený interval vysokých nočních hladin...
|
|
|
Endocrine and Metabolic Aspects of Various Sleep Disorders
Vimmerová-Lattová, Zuzana ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Praško, Ján (oponent) ; Šonka, Karel (oponent)
Endokrinní a metabolické aspekty vybraných spánkových poruch MUDr. Zuzana Vimmerová Lattová Abstrakt: Výsledky epidemiologických a experimentálních studií naznačují negativní vliv krátké doby trvání spánku nebo přerušovaného spánku na glukózovou toleranci. Doposud však nebyly provedeny žádné srovnávací studie glukózového metabolismu u klinických spánkových poruch. Dysfunkce HPA osy může hrát stěžejní roli v patofysiologii některých spánkových poruch, u jiných poruch spánku může být sekundární k narušenému spánku. Dysfunkce HPA osy je také považována za možnou příčinu poruch glukózové tolerance spojených s poruchami spánku. Nicméně údaje o funkci HPA osy u spánkových poruch jsou skrovné a konfliktní. Vyšetřili jsme celkem 25 pacientů s obstrukční spánkovou apnoe (OSA), 18 pacientů se syndromem neklidných nohou (RLS), 21 pacientů s primární insomnií a porovnali je s 33 zdravými kontrolami. Provedli jsme orální glukózový toleranční test (OGTT) a hodnotili další parametry metabolismu sacharidů. Dynamická odezva HPA systému byla hodnocena DEX- CRH-testem, který spojuje supresi (dexametazon) a stimulaci (CRH) HPA osy. Zaznamenali jsme vyšší výskyt poruch glukózové tolerance u pacientů s OSA (OR: 4.9) a RLS (OR: 4.7) ve srovnání s kontrolní skupinou, nikoli však u primárních insomniaků. Kromě toho byly u těchto...
|
|
|
Proces supervize ve výcviku v kognitivně behaviorální terapii a očekávání supervizorů a supervizantů od supervize
Vyskočilová, Jana ; Praško Pavlov, Ján (vedoucí práce) ; Kožnar, Jan (oponent)
Bc. Jana Vyskočilová, FHS Řízení a supervize, Abstrakt k diplomové práci. ABSTRAKT První část práce se zabývá teoretickými otázkami supervize, zejména pak supervizí v kognitivně behaviorální terapii. Praktická část je věnována mapování očekávání od supervize u frekventantů KBT výcviku v různých fázích výcviku (po 1. roce výcviku a po 4. roce výcviku, a před vstupem do výcviku) a očekávání od supervize u frekventantů výcviku v KBT supervizi. Jako hodnotící nástroj byl použit Dotazník očekávání od supervize (ABSS - Attitudes and Beliefs about Supervision Scale). Očekávání probandů s různou zkušeností se supervizí bylo porovnáno za účelem zjistit, v čem je shoda a kde se očekávání liší. Z výsledků vyplývá, že účastnici výcviku v supervizi (Supervizoři) zdůrazňují zejména význam sebereflexe a struktury, Mírně pokročilí a Pokročilí ve výcviku se ve svých postojích a očekáváních od supervize liší jen minimálně (větším důrazem na uvědomování si protipřenosu). Probandi, kteří se teprve do výcviku chystají (Začátečníci) a nemají žádné zkušenosti se supervizí, mají všeobecně vyšší očekávání od supervize, než frekventanti, kteří už výcvikem procházejí. Překvapením je zjištění, že sebereflexe a terapeutický vztah byly všemi kategoriemi hodnotitelů pokládány za nejvýznamnější. Účastníci základního výcviku i výcviku v...
|
|
|
Nemoc si nevybírá - život s "depresí"
Vojtková, Lucie ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Praško Pavlov, Ján (oponent)
Tato diplomová práce je inspirována teorií sociální konstrukce duševního onemocnění. Jde o případovou studii, která využívá metafory příběhu a narativní analýzou rozhovorů zkoumá individuální zkušenost člověka s duševní nemocí. Mým cílem bylo zjistit, co všechno umožňuje člověku porozumět nemoci a jak tohoto pochopení může být využito v každodenním boji s nemocí. V teoretické části jsem čerpala ze zdokumentovaných poznatků o duševní nemoci, zejména pak o depresivní poruše a simplexní schizofrenii. Dále jsem představila narativní přístup, jako legitimní způsob zkoumání porozumění žité zkušenosti. Praktická část je realizována jako případová studie a prostřednictvím narativní analýzy přináší zajímavý pohled na způsob porozumění a zvládání duševní nemoci člověkem, který disponuje odbornou znalostí a zároveň trpí duševním onemocněním. Klíčová slova: duševní nemoc, sociální konstrukce, vyprávění, narativní přístup, dominantní medicínský diskurz, deprese, simplexní schizofrenie, stigma, strategie zvládání.
|
|
| |
|
| |
|
|
Disociace v období dospívání. Validizace české verze dotazníku Adolescent Dissociative Experiences Scale (A-DES) v klinickém a neklinickém souboru adolescentů
Soukup, Jan ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Hrdlička, Michal (oponent) ; Praško, Ján (oponent)
Cílem předkládané studie je zjistit psychometrické charakteristiky české verze dotazníku Adolescent dissociative experiences scale (A-DES, česky Škála disociativních zážitků pro adolescenty; Armstrong et al., 1997). 653 účastníků v neklinickém souboru a 162 účastníků klinického souboru ve věku 12 - 20 let vyplnilo české verze dotazníků A-DES a SDQ-20 (Somatoform dissociative questionnaire; Nijenhuis et al., 1996) a poskytlo další informace týkající se základních demografických charakteristik a v klinickém vzorku informace o sebepoškozování. Z propouštěcích zpráv pacientů pak byly shromážděny údaje o diagnózách, zážitcích násilí v anamnéze a o výskytu možných disociativních symptomů. Česká verze dotazníku má velmi dobrou vnitřní konzistenci, test-retestovou stabilitu a dobrou validitu, ačkoli jeho predikční síla je omezená. Skór dotazníku signifikantně koreluje s dotazníkem na měření somatoformní disociace, je signifikantně vyšší ve skupinách s výskytem sebepoškozování, zážitkem násilí, tam, kde byly zaznamenány disociativní symptomy, a ve skupině pacientů s polysymptomatickým obrazem (tři komorbidní diagnózy, výskyt diferenciální diagnózy). Skór A-DES byl signifikantně vyšší ve skupině pacientů s diagnózou ADHD, ale ne ve skupině s diagnostikovanou disociativní poruchou. Výsledky výzkumu podporují...
|
|
| |
host ::
RSS.