|
| |
|
| |
|
|
New York, Eldorádo versus Nový Jeruzalém
Tourek, Jiří ; Říha, Cyril (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá moderním městem a jeho různými podobami tak, jak se rozvinuly v rámci modernity. Srovnává názory na město klasických modernistů (Le Corbusier apod.) a americkou podobu moderních měst (mrakodrapy), tak jak ji definuje Rem Koolhaas. Konkrétním příkladem, na němž jsou všechny teze ukazovány, je New York. Práce se též snaží přiblížit myšlenky nizozemského architekta a myslitele Rema Koolhaase.
|
|
| |
|
|
Ztráta místa
Pištěcká, Zora ; Nitsche, Martin (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Diplomová práce se z pozice fenomenologické interpretace prostorovosti zabývá tématem ztráty místa jakožto určité polohy vztahu člověka a světa. Pro první přiblížení k danému tématu je předvedeno pojetí ztráty místa norského teoretika architektury Christiana Norberg-Schulze, jehož definiční charakteristika místa může být chápána jako přechod mezi klasicky chápanou prostorovostí (jako trojrozměrnou souvislostí předmětů) a prostorovostí promýšlenou z hlediska filosofie. V dalším textu je pak prostřednictvím interpretace prací německého filosofa Martina Heideggera promýšleno téma ztráty místa v souvislosti s Heideggerovým motivem součtveří (Geviert), otázky po bytí (Seinsfrage) a otázky po technice. V tomto kontextu je pak místo vyloženo jako ontologicko-významově konstitutivní oblast a ztráta místa jako ztráta orientace ve významech (či ztráta významů samých), které ontologicky určují povahu světa.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vitruvius' De Architectura in context.
Velek, Matěj ; Bartoš, Hynek (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Magisterská práce je rozdělena do tří částí. První část rekonstruuje Vitruviův osobní i profesní život, představuje jeho spis a diskutuje vliv Vituviova díla na dějiny architektury. Druhá část podrobně komentuje první tři odstavce z Vitruviova spisu s ohledem na tehdejší politickou situaci a urbanistické potřeby Říma za vlády císaře Oktaviána Augusta. V poslední části je zaměřena pozornost na předmluvu a první kapitolu druhé knihy, kde Vitruvius podává výklad literaturys ohledem na potřeby lidské přirozenosti.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.