|
|
Kultura Západu - problém krize současné západní společnosti
Augustinová, Šárka ; Soukup, Martin (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce vychází z předpokladu, že příčina dnešní nerovnovážné situace kultury Západu spočívá v zanedbání zejména duchovních a afiliativních složek našeho kulturního kódu. Opírá se z velké části o dílo P. A. Sorokina, který spatřoval příčinu krize západní kultury v jejích převládajících senzitivních složkách a naopak v nedostatku složek duchovních. V dalších kapitolách se autorka zaměřuje na situaci náboženství v dnešní západní kultuře a na problematiku etiky pro současnou civilizaci. Jako východisko ze současné situace vidí nutnost navrátit se k těm hodnotám, které stály u zrodu Evropy, což jsou v podstatě, dnešním jazykem řečeno, hodnoty pro trvale udržitelný způsob života. Autorka dochází k závěru, že dnešní západní kultura potřebuje celkovou přeměnu svého sociokulturního systému, v němž by ústřední roli hrály opět duchovní hodnoty.
|
|
|
Kulturní rozmanitost české krajiny na příkladu jihočeských blat
Lojdová, Veronika ; Kuška, Martin (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Krajina jihočeských Blat není ani divočinou ani nekonečným lidským sídlem. V oblasti Blat se utvořila kulturní krajina pod vlivem působení člověka. Najdeme zde ryze přírodní místa jako jsou hůře dostupná rašeliniště, ale na druhou stranu víme, že zdejší lidé dokázali rašelinu účelně využít aniž by došlo k narušení přirozené rovnováhy v krajině. Součástí kulturní krajiny Blat jsou dále pšeničná pole. Pěstování pšenice mělo v tomto kraji velký význam, což dokazuje jedno z pojmenování oblasti - Pšeničná blata. Úspěšné pěstování pšenice mělo vliv i na charakter místních lidí, kteří byli na své zemědělské výsledky náležitě hrdi. V neposlední řadě je kulturní krajina Blat dokreslena selskými statky, které esteticky doplňují krajinu a vyzdvihují její přirozenost. Blatské vesničky se svými malovanými štíty vnášejí do krajiny lidský řád, který je symbolem jistoty a bezpečí. Blatský lid a zdejší krajina jsou od počátku propojeni. Anonymní krajina se stala pro místní lidi domovem, se kterým je možné se identifikovat, nalézt v něm klid a bezpečí. Blatský lid svůj vztah k domovu vyjadřoval například v písních, které se v této oblasti hojně vyskytovaly. Silnou vazbu k místní krajině můžeme rovněž vyčíst z bohatě zdobeného a jedinečného blatského kroje a hrdost na přináležení k Blatům vyzařuje také z lidové architektury,...
|
|
|
Cesty k využití potenciálu lidské mysli ve vztahu k pokornému a aktivnímu zakoušení života
Sokolíčková, Zdenka ; Storchová, Barbara (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je výsledkem samostatného teoretického studia charakteru, role a možností jedinečné lidské mysli ve vztahu k okolnímu světu. Mapuje částečně dosažené výsledky v oboru studía lidské mysli, ať už z přírodovědeckého nebo filosofického hlediska. Sběrem a komparací jednotlivých tezí bylo možné nenásilně a logicky dospět ke konsistentní koncepci, které je vostrém protikladu vůči současnému západnímu proudu racionality určitého typu. 1 Práce na zvoleném tématu je tedy motivovaná aktuální otázkou oprávněnosti směřování :vývoje západní společnosti. Ačkoliv se jedná o problematiku zdánlivě čistě akademickou a odtaženou od reálné každodennosti dnešního člověka, situace je ve skutečnosti opačná. Vycházíme-li z prosté žité zkušenosti, ze sledování politického vývoje Evropy, Spojených států a následně celého světa, z povšimnutí si současné "lidové filosofie" založené· na racionalistické, materialistické krátkozrakosti a nechuti ke globálně zodpovědnému jednáW, je zřejmé, že odpověď na tázání se po funkci do konečných důsledků nepochopitelného fenoménu lidské mysli je žádoucí. Odůvodnění relevance zvoleného tématu lze však pojmout i z opačného úhlu pohledu, tedy nikoliv jakožto potřebu současné společnosti jako celku, nýbrž individua, osamocené bytosti do určité míry ztracené v labyrintu světa....
|
|
|
Lidská situace v západní civilizaci
Jirsa, Lukáš ; Soukup, Václav (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Žijeme v podivném světě, který je radikálně odlišný od všech světů jemu předcházejících. Náš svět, svět západní civilizace na prahu 21. století, je světem rizikovým, světem nebývale rychlým, je světem, kterému jedinec může jen stěží plně porozumět. Najít pevný záchytný bod pro orientaci ve světě je velice složité a nejisté, snad dokonce nemožné. Vše je relativní a proměnné, a tak když už máme pocit, že jsme onen opěrný bod našli a konečně jsme se v námi prožívané skutečnosti nějakým způsobem zorientovali, zjistíme, že skutečnost je již opět jiná, nová, proměněná a my jsme odsouzeni k novému hledání. Zoufale hledáme pevnou půdu pod nohama, snažíme se nalézt alespoň nějakou jistotu. Současný svět lze charakterizovat jako svět rychlé a neustálé změny. Vše má jen krátké trvání a to včetně našich životních jistot. Jistota s jepičím životem ovšem není jistotou, a tak jsme zřejmě odsouzeni k věčnému bloudění. Žijeme ve světě, kterému nerozumíme. Jeden z nejvýznamnějších antropologů 20. století, Claude Lévi-Strauss, byl v roce 2005 požádán, aby se vyjádřil k budoucnosti lidstva: "Na takové věci se mě neptejte. Žijeme ve světě, do kterého už nepatřím. Svět, který jsem znal a který jsem měl rád, byl světem 2,5 miliardy lidí. Současný svět má 6 miliard lidí. To již není můj svět. A svět zítřka má mít 9 miliard mužů a...
|
|
|
Zelení proti zeleným. Radikální ekologie- komparativní analýza sociální ekologie s ekologií hlubinnou
Novák, Arnošt ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Ortová, Jitka (oponent)
Práce se zabývá komparativní analýzou dvou proudů radikální ekologie, sociální a hlubinné. Pomocí hermeneutické metody jsou nejprve vybrána zásadních tématech, na nichž se spor mezi sociální a hlubinnou ekologií odvíjí. Jsou jimi: koncept přírody, racionalita, příčiny ekologických problémů, vize životního prostředí jako divočiny nebo zahrady, přelidnění a ekologická politika v praxi. Komparací těchto témat u sociální a hlubinné ekologie dochází práce k závěru, že syntéze sociální a radikální ekologie není možná, protože mezi nimi panují zásadní koncepční rozpory. Nicméně vzájemná diskuse obou proudů je více než potřebná. To co obě ekologie především spojuje je kritika stávající průmyslově-kapitalistické společnosti a vědomí o potřebě změny.
|
|
|
Problém místa v sociokulturní perspektivě
Kittl, Adam ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
V této práci se budu věnovat veřejným prostranstvím a místům s duchovní atmosférou - geniem loci. Veřejná prostranství a kvalitní místa jsou důležitou a nedílnou součástí našeho blízkého i vzdáleného okolí. Architektura nás utváří stejně tak, jako utváříme my ji. Veřejná prostranství jsou základním prvkem každého sídla, jsou neoddělitelnou součástí městského i venkovského života. Po staletí se na veřejných prostranstvích odehrávalo mnohé ze sociálního života obce. Dnešní postoj lidí k místům a veřejným prostranstvím je však spíše chladný. Současná architektura a urbanismus s nimi nepočítají. Lidé dávají stále častěji přednost virtuálnímu světu multimédií. (...)
|
|
|
Možnosti současných velkoměst v kulturogické perspektivě. Příklad Paříže
Kozel, Petr ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
V následujfci práci se budeme zabývat vztahem člověka a jeho prostředi. Teoretický rámec zde bude tvořen převážně urbánnf ekologii a zároveň teorii architektury a urbanismu. Právě dvě posledně jmenované disciplfny, architektura a urbanismus, jsou dle našeho názoru zcela zásadni pro existenciálni rámec lidského bytí. Vycházime z konstatováni, že většina lidstva žije a hlavně bude žit v urbanizovaném prostředí. Člověk v současném světě masové komunikace, fragmentované společnosti, nejasnosti vlastni identity a dalšfch problémů je konfrontován s prostředim, v němž se nedokáže plně orientovat. Jedna ze základnfch lidských potřeb je však právě potřeba porozuměni okolnimu světu, touha po pochopeni vztahů mezi člověkem a jeho okolfm (srov. Ortová, 1999). 5 Člověk si vytváří prostředí, ve kterém existuje, města a architekturu, z pochopitelných utilitárnfch důvodů, jako je přístřeší, prostor pro práci, soužití s ostatními lidmi atd. Ačkoli jsou samy o sobě tyto důvody utilitární, jejich vymezení, strukturace, je uchopitelná pouze v rámci celku lidského života a kultury. Potřeba střechy nad hlavou je univerzální a vychází z fyziologické konstituce člověka. Každá historická epocha ovšem vytváří střechu nad hlavou jinak, protože se mění představa o pojmu bydlení a o jeho formě, významu a smyslu. Jakým způsobem se...
|
|
|
Příroda a kultura v čínské tradici a současnosti
Krámská, Pavlína ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na určité rysy čínského způsobu života, které se dotýkají životního prostředí a vnímání přírody jako takové. Práce rozebírá problematiku čínských kulturních tradic i způsob života současného čínského obyvatelstva. Vedle studia relevantní odborné literatury je doplněna o konkrétní empirické poznatky získané během studijního pobytu v Čínské lidové republice. První dlouhodobý pobyt v Číně se uskutečnil v období od září 2003 do srpna 2004. Druhý krátkodobý pobyt proběhl od května do srpna 2005. Během této doby jsem měla možnost poznat řadu oblastí jak na severu Číny, tak na jihu. Nejblíže jsem se však seznámila s životem lidí na severozápadu Číny, který patří k nejchudším a nejméně rozvinutým regionům. Díky svým čínským přátelům jsem strávila určitou dobu přímo v čínských rodinách ve městě i na vesnici. Byla jsem vtažena do jejich každodenního života a prožívala jsem s nimi sváteční chvíle i některé obřady. Právě setkání se všedním životem obyčejných lidí a pohled na neutěšený stav životního prostředí, které stály v příkrém rozporu s tradičně zdůrazňovanou vnímavostí Číňanů k přírodě, se staly podnětem pro hlubší zkoumání vztahu přírody a čínské kultury. Pro bližší porozumění čínské kultuře se tato studie opírá jak o čínskou terminologii, tak o kulturo logické teorie kulturního...
|
|
|
Město: místo mezi mýtem a médiem. K existenciální dimenzi architektury a urbanismu
Krušinová, Zuzana ; Ortová, Jitka (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Předkládám k obhajobě diplomovou práci věnovanou tématu města, urbanizace či fenoménům urbánního, úžeji problematice architektury a urbanistiky. Celkový náhled, kterým tato rozlehlá témata spojuji, chce být především kulturologický. Spočívá méně v evidenci či chronologii reálií, více v pokusu o shrnutí interpretačních hledisek, definicí sociokulturních jevů, dlouhodobých procesů, až k postižení souvisejících obecných rysů kultury, resp. kultury ve vztahu k civilizaci. Město je pro nás reprezentací kulturní a civilizační. V rozponu mezi nimi se volně pohybuje i tato práce. V prvním plánu, který se kryje s rozsáhlejší úvodní kapitolou, vymezujeme tematické pole práce s námi sledovanými pojmy, kategoriemi a problémy. Jsou jimi pojem existenciálního prostoru, fenomén místa, prostor a čas, kategorie historicity a moderny, veřejný prostor, vztah urbán1l1no k tradiční rurální kultuře i "kyber-kultuře sítě". V tomto zaměření nelze odhlédnout od diskursu těchto témat - a ten je i v textech teorie architektury filosofický. Vedeni kulturní ekologií, jak naše témata akcentovala, dále v inspiraci NorbergSchulzovou fenomenologií architektury, a tedy Heideggerovou ontologií, až k "ontologii každodennosti". Subjektivní vnímání světa skrze fenomény - tedy takto vymezený "přirozený svět" - tvoří prvotní existenciální...
|
|
|
Vývoj kultury bydlení. Paříž v 19. století
Špačková, Tereza ; Ortová, Jitka (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce byla napsána z kulturologického pohledu, který se snaží propojit poznatky z různých oborů. Paralela mezi prostorem, městem a lidským tělem je charakteristická pro fenomenologii, vycházející z přesvědčení, že člověk posuzuje a přistupuje ke světu ve vztahu k sobě samému. 2 Narozdíl od fenomenologického přístupu Norberga- Schulze, který zkoumá spíše psychické působení architektury než její stránky praktické, se ale tato práce zabývá vzájemným vztahem těchto dvou aspektů. Architektura je zde pokládána za zhmotnění ducha doby. Podobně jako Norberg-Schulz předpokládá, že neexistují odlišné druhy architektury, ale jen různé situace, které vyžadUjí různá řešení, úkolem této práce bylo zachytit nejpodstatnější z těchto situací, které ovlivnily řešení obytných budova bytovou kulturu v 19. století. Mým cílem nebylo hodnotit, která řešení směřují k absolutnímu ideálu, ale popsat vývoj vztahů mezi architektem, stavebníkem a samotným obyvatelem. Vývoj bydlení byl proto popisován se zvláštním zřetelem na tuto skutečnost a uvedené příklady jsou významné z hlediska toho, do jaké míry jimi byly uspokojeny fyzické a psychické potřeby člověka
|
host ::
RSS.