|
|
Kulturní rozmanitost české krajiny na příkladu jihočeských blat
Lojdová, Veronika ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Kuška, Martin (oponent)
Krajina jihočeských Blat není ani divočinou ani nekonečným lidským sídlem. V oblasti Blat se utvořila kulturní krajina pod vlivem působení člověka. Najdeme zde ryze přírodní místa jako jsou hůře dostupná rašeliniště, ale na druhou stranu víme, že zdejší lidé dokázali rašelinu účelně využít aniž by došlo k narušení přirozené rovnováhy v krajině. Součástí kulturní krajiny Blat jsou dále pšeničná pole. Pěstování pšenice mělo v tomto kraji velký význam, což dokazuje jedno z pojmenování oblasti - Pšeničná blata. Úspěšné pěstování pšenice mělo vliv i na charakter místních lidí, kteří byli na své zemědělské výsledky náležitě hrdi. V neposlední řadě je kulturní krajina Blat dokreslena selskými statky, které esteticky doplňují krajinu a vyzdvihují její přirozenost. Blatské vesničky se svými malovanými štíty vnášejí do krajiny lidský řád, který je symbolem jistoty a bezpečí. Blatský lid a zdejší krajina jsou od počátku propojeni. Anonymní krajina se stala pro místní lidi domovem, se kterým je možné se identifikovat, nalézt v něm klid a bezpečí. Blatský lid svůj vztah k domovu vyjadřoval například v písních, které se v této oblasti hojně vyskytovaly. Silnou vazbu k místní krajině můžeme rovněž vyčíst z bohatě zdobeného a jedinečného blatského kroje a hrdost na přináležení k Blatům vyzařuje také z lidové architektury,...
|
|
|
Kulturní rozmanitost české krajiny na příkladu jihočeských blat
Lojdová, Veronika ; Kuška, Martin (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Krajina jihočeských Blat není ani divočinou ani nekonečným lidským sídlem. V oblasti Blat se utvořila kulturní krajina pod vlivem působení člověka. Najdeme zde ryze přírodní místa jako jsou hůře dostupná rašeliniště, ale na druhou stranu víme, že zdejší lidé dokázali rašelinu účelně využít aniž by došlo k narušení přirozené rovnováhy v krajině. Součástí kulturní krajiny Blat jsou dále pšeničná pole. Pěstování pšenice mělo v tomto kraji velký význam, což dokazuje jedno z pojmenování oblasti - Pšeničná blata. Úspěšné pěstování pšenice mělo vliv i na charakter místních lidí, kteří byli na své zemědělské výsledky náležitě hrdi. V neposlední řadě je kulturní krajina Blat dokreslena selskými statky, které esteticky doplňují krajinu a vyzdvihují její přirozenost. Blatské vesničky se svými malovanými štíty vnášejí do krajiny lidský řád, který je symbolem jistoty a bezpečí. Blatský lid a zdejší krajina jsou od počátku propojeni. Anonymní krajina se stala pro místní lidi domovem, se kterým je možné se identifikovat, nalézt v něm klid a bezpečí. Blatský lid svůj vztah k domovu vyjadřoval například v písních, které se v této oblasti hojně vyskytovaly. Silnou vazbu k místní krajině můžeme rovněž vyčíst z bohatě zdobeného a jedinečného blatského kroje a hrdost na přináležení k Blatům vyzařuje také z lidové architektury,...
|
|
|
Využití pedagogiky zážitku v zařízeních ústavní výchovy
LOJDOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je zaměřena na využití pedagogiky zážitku v zařízeních ústavní výchovy. Cílem je vytvoření cíleného zážitkového programu pro skupinu dětí z dětského domova se školou. V první části práce jsou vymezeny a charakterizovány dětské domovy se školou jakožto součást systému ústavní výchovy, dále je charakterizována cílová skupina, představena pedagogika zážitku a zpracován metodický postup pro vytváření zážitkového programu. Výstupem práce je vytvořený návrh konkrétního zážitkového programu určeného pro skupinu dětí z dětského domova se školou a zaměřeného na posílení vztahu ve skupině, rozvoj komunikace, spolupráce a sebepoznání.
|
host ::
RSS.