|
|
Kultura Západu - problém krize současné západní společnosti
Augustinová, Šárka ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato diplomová práce vychází z předpokladu, že příčina dnešní nerovnovážné situace kultury Západu spočívá v zanedbání zejména duchovních a afiliativních složek našeho kulturního kódu. Opírá se z velké části o dílo P. A. Sorokina, který spatřoval příčinu krize západní kultury v jejích převládajících senzitivních složkách a naopak v nedostatku složek duchovních. V dalších kapitolách se autorka zaměřuje na situaci náboženství v dnešní západní kultuře a na problematiku etiky pro současnou civilizaci. Jako východisko ze současné situace vidí nutnost navrátit se k těm hodnotám, které stály u zrodu Evropy, což jsou v podstatě, dnešním jazykem řečeno, hodnoty pro trvale udržitelný způsob života. Autorka dochází k závěru, že dnešní západní kultura potřebuje celkovou přeměnu svého sociokulturního systému, v němž by ústřední roli hrály opět duchovní hodnoty.
|
|
|
Hmyz jako potrava člověka
Augustinová, Šárka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Bakalářská práce: Hmyz jako potrava člověka Augustinová Šárka Tradiční využití hmyzu jako potraviny, rozšířené v tropických a subtropických zemích, poskytuje významné nutriční, ekonomické a ekologické přínosy nejen pro venkovské komunity. Západní zaujatost proti této potravině vedla k postupnému snižování využívání hmyzu bez náhrady ztracených zdrojů výživy a dalších výhod. Nynější snaha západního světa o zabránění hladovění populace a odstranění důsledků lidského působení na životní prostředí je často marná a neefektivní. Jako jedním z možných přístupů k těmto globálním problémům by mohlo být znovuzavedení hmyzu k výživě obyvatel a dalším účelům. Ten se nabízí jako možný obnovitelný zdroj bílkovin, přičemž jeho nutriční hodnota, až 3186kJ/ 100g sušiny, často převyšuje hodnotu námi pěstovaných živočišných druhů. Obsah bílkovin v různých druzích hmyzu se pohybuje v rozsahu od 30% u červotočů až po 81% u vos rodu Polybia. Navíc kvalita těchto bílkovin je opravdu vysoká a hodnoty v nich obsažených aminokyselin překonávají doporučené vzory od FAO. Mnoho druhů obsahuje důležité minerály jako je vápník, síra, železo, fosfor, hořčík a zinek a jsou také bohaté na B vitaminy, niacin, riboflavin a thiamin, jež jsou v tropických oblastech nedostatečně zastoupeny. Implementace hmyzu jako potravy skýtá další výhody,...
|
|
|
Výskyt ochranářsky významných druhů PR Tetínské skály a jeho ovlivnění environmentálními faktory
Augustinová, Šárka ; Tichý, Tomáš (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Přírodní rezervace Tetínské skály je jednou z významných lokalit pro výskyt chráněných druhů, kterými jsou hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), lomikámen trsnatý křehký (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica) a lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata). Cílem této práce bylo, terénním průzkumem a sběrem dat, zaznamenat výskyt výše uvedených druhů na plochách skalních stěn, identifikovat klíčové faktory prostředí a popsat jejich vliv na druhy. Tento průzkum dosud nebyl proveden. Pro zjištění vzájemných vztahů jsem použila především mnohorozměrné analýzy PCA a RDA a analýzu rozptylu One-way ANOVA. Výsledky analýz ukázaly značné rozdíly v pokryvnosti druhů mezi plochami skály ovlivňovanými různými kombinacemi environmentálních faktorů. Mezi faktory s významným vlivem patří například orientace plochy skály vůči světovým stranám. Nejvyšší podíl pokryvnosti druhů vykazovaly plochy s východní orientací. Dalším z významných faktorů bylo zastínění vyšší vegetací, jež se ukázalo jako velice negativní, převážně u druhů S.rosacea subsp. sponhemica a D. gratianopolitanus. Tyto dvě proměnné napovídají o preferenci osluněných ploch. Jako další faktory s významným vlivem na výskyt druhů se projevila přítomnost půdy na ploše skalní stěny a přítomnost zahrádek v zástavbě nad skalní stěnou, jež mnohonásobně...
|
|
|
Hmyz jako potrava člověka
Augustinová, Šárka ; Pivnička, Karel (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce: Hmyz jako potrava člověka Augustinová Šárka Tradiční využití hmyzu jako potraviny, rozšířené v tropických a subtropických zemích, poskytuje významné nutriční, ekonomické a ekologické přínosy nejen pro venkovské komunity. Západní zaujatost proti této potravině vedla k postupnému snižování využívání hmyzu bez náhrady ztracených zdrojů výživy a dalších výhod. Nynější snaha západního světa o zabránění hladovění populace a odstranění důsledků lidského působení na životní prostředí je často marná a neefektivní. Jako jedním z možných přístupů k těmto globálním problémům by mohlo být znovuzavedení hmyzu k výživě obyvatel a dalším účelům. Ten se nabízí jako možný obnovitelný zdroj bílkovin, přičemž jeho nutriční hodnota, až 3186kJ/ 100g sušiny, často převyšuje hodnotu námi pěstovaných živočišných druhů. Obsah bílkovin v různých druzích hmyzu se pohybuje v rozsahu od 30% u červotočů až po 81% u vos rodu Polybia. Navíc kvalita těchto bílkovin je opravdu vysoká a hodnoty v nich obsažených aminokyselin překonávají doporučené vzory od FAO. Mnoho druhů obsahuje důležité minerály jako je vápník, síra, železo, fosfor, hořčík a zinek a jsou také bohaté na B vitaminy, niacin, riboflavin a thiamin, jež jsou v tropických oblastech nedostatečně zastoupeny. Implementace hmyzu jako potravy skýtá další výhody,...
|
|
|
Kultura Západu - problém krize současné západní společnosti
Augustinová, Šárka ; Soukup, Martin (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce vychází z předpokladu, že příčina dnešní nerovnovážné situace kultury Západu spočívá v zanedbání zejména duchovních a afiliativních složek našeho kulturního kódu. Opírá se z velké části o dílo P. A. Sorokina, který spatřoval příčinu krize západní kultury v jejích převládajících senzitivních složkách a naopak v nedostatku složek duchovních. V dalších kapitolách se autorka zaměřuje na situaci náboženství v dnešní západní kultuře a na problematiku etiky pro současnou civilizaci. Jako východisko ze současné situace vidí nutnost navrátit se k těm hodnotám, které stály u zrodu Evropy, což jsou v podstatě, dnešním jazykem řečeno, hodnoty pro trvale udržitelný způsob života. Autorka dochází k závěru, že dnešní západní kultura potřebuje celkovou přeměnu svého sociokulturního systému, v němž by ústřední roli hrály opět duchovní hodnoty.
|
host ::
RSS.