|
|
Raná ontogeneze časové percepce
Dörflová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na téma časové percepce s důrazem na intervalové časování. Převážná část práce je věnována rané ontogenezi časové percepce, tedy vnímání času u člověka v kontextu lidského vývoje. Práce představuje nejzásadnější proudy, kterými se doposud výzkum časové percepce ubíral, a to převážně z psychologické perspektivy. Předkládá ucelený náhled na současný stav poznání mechanismů a funkcí časové percepce z hlediska psychologických témat s důrazem na výzkum intervalového časování a proměnných, které s ním souvisí. Aktuální poznatky z oblasti vývoje časové percepce jsou v práci srovnávány s pojetím časové percepce v kontextu teorie kognitivního vývoje od Jeana Piageta. KLÍČOVÁ SLOVA Čas, časová percepce, intervalové časování, ontogeneze člověka
|
|
|
Vzdělávací dráhy úspěšných romských studentů
Nikolai, Tomáš ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Diplomová práce Vzdělávací dráhy úspěšných romských studentů analyzuje stav a možnosti vyššího sekundárního a terciárního vzdělávání Romů v České republice a vybrané faktory, které ovlivňují vzdělávací dráhy romských žáků a studentů. Výzkumnou část tvoří empirická sonda mezi úspěšnými romskými studenty. Základem teoretické části je deskripce současného stavu studia romských studentů na středních a vysokých školách v České republice a analýza faktorů, které ovlivňují jejich vzdělávací dráhy. Jedná se o analýzu vlivu společnosti, vlivu vzdělávacích institucí, vlivu rodiny a vlivu osobnostních předpokladů. Základem empirické části je šest kasuistik úspěšných romských studentů, které byly vytvořeny na základě výpovědí respondentů získaných strukturovaným rozhovorem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Oslabená mentální flexibilita a inhibiční kontrola u obsedantně-kompulzivní poruchy ve vztahu k dimenzionálnímu modelu poruchy
Slezáková, Markéta ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Mentální flexibilita a inhibiční kontrola jsou psychické funkce důležité pro adaptivní fungování člověka. Obsedantně - kompulzivní porucha se vyznačuje neschopností bránit se nutkavým myšlenkám a činům a je spojována s kognitivním deficitem v různých kognitivních doménách. Tato práce popisuje teoretická východiska související s možným deficitem v oblasti inhibiční kontroly a mentální flexibility u obsedantně-kompulzivní poruchy a zároveň je dává do souvislosti s dimenzionálním modelem poruchy. Model vznikl jako reakce na heterogenitu symptomů OCD a zohledňuje subtypy poruchy, které se odlišují některými charakteristikami. Analýzy dat v rámci této práce se zabývá inhibiční kontrolou u obsedantně kompulzivní poruchy na dvou úrovních. První část výzkumu srovnává pacienty s obsednatně-kompulzivní poruchou se zdravými kontrolami. Druhá část výzkumu zohledňuje dimenzionální model a subtypy OCD a zabývá se inhibiční kontrolou s ohledem na dimenzionální model poruchy. Výsledky výzkumu poukázaly na rozdíl mezi pacienty a zdravými kontrolami v kognitivní inhibiční kontrole měřené Stroopovým testem. Nepodařilo se potvrdit deficit v behaviorální inhibiční kontrole měřené Go/No-go testem a Stop signál testem. Srovnání zmíněných subtypů neprokázalo žádný rozdíl v inhibiční kontrole měřené těmito testy.
|
|
|
Cognitive remediation using virtual reality in neuropsychiatric disorders
Plechatá, Adéla ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Podlipný, Jiří (oponent) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Teoretická východiska: Tato práce zkoumá obecnou uplatnitelnost virtuální reality (VR) pro kognitivní remediaci u neuropsychiatrických pacientů. Hlavním cílem práce bylo vytvořit VR úlohy vhodné pro tento účel, posoudit vlastnosti různých VR platforem a stanovit validitu a efektivitu vyvinutého programu u cílové populace. Metoda: Ve studii 1 se zdraví senioři (n = 36) a mladí dospělí (n = 25) zúčastnili nově vyvinuté úlohy Virtual Supermarket Shopping Task (VSST) v imerzivní VR (IVR) nebo neimerzivní VR (non-IVR) za účelem zkoumání jejich charakteristik. Studie 2 hodnotila validitu (n = 21) a spolehlivost (n = 8) Much, nové VR úlohy zaměřené na psychomotorickou rychlost. Ve studii 3 byl VSST administrován 20 pacientům se schizofrenií (SZ) a 20 zdravým kontrolám (HC), aby se vyhodnotila jeho validita. Ve studii 4 se 28 pacientů se schizofrenií nebo depresí zúčastnilo VE programu a standardního programu tužka-papír, aby byla ověřena uplatnitelnost a efektivita obou metod. Výsledky: Ve studii 1 si senioři vedli výrazně hůře v IVR než v non-IVR, kognitivní výkon u mladých dospělých byla stabilní napříč platformami, mladí dospělí preferovali IVR před non-IVR. Studie 2 zjistila významnou korelaci mezi Mouchami a standardními kognitivními testy a test- retest reliabilita přesahovala hodnotu 0,7. Ve studii...
|
|
|
Kognitivní prediktory zdravého stárnutí
Červenková, Markéta ; Nikolai, Tomáš (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
Souhrn Stáváme se svědky celosvětového trendu, který vede ke vzrůstajícímu počtu osob dožívajících se vyššího věku. Těžiště výzkumu se oproti dřívějším studiím zkoumajícím patologické stárnutí v posledních několika dekádách přesouvá na identifikaci faktorů vedoucích ke zdravému (také "úspěšnému") stárnutí. Centrum pozornosti je tak zaměřeno na nalezení definice úspěšného a neúspěšného stárnutí tak, abychom byli schopni včas identifikovat rizika spojená se stárnutím a jejich vlivem na zdraví či úroveň kvality života. V této souvislosti se do povědomí dostávají nové pojmy, tj. SuperAging a SuperAger. SuperAging je fenomén představující úspěšné (také zdravé) stárnutí. SuperAger je určitý jedinec, který úspěšně (také zdravě) stárne. V teoretické části disertační práce je prezentován souhrn poznatků z oblasti neuropsychologických změn v souvislosti se stárnutím. Je představen koncept úspěšného (či zdravého) stárnutí a popsána metodika zjišťování kognitivního deficitu ve stáří. Výzkumná část předkládá souhrn čtyř studií, jenž sleduje dva hlavní cíle. V první části jsme se soustředili na zlepšení podmínek neuropsychologické klinické diagnostiky, a to rozšířením dostupných diagnostických nástrojů využitelných v prostředí České republiky. Konkrétně se věnujeme relevantním screeningovým diagnostickým nástrojům. V...
|
|
|
Neuropsychologické aspekty funkčních poruch hybnosti
Věchetová, Gabriela ; Nikolai, Tomáš (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent) ; Drozdová, Kristýna (oponent)
V teoretické části disertační práce je představen současný pohled na funkční (psychogenní) poruchy hybnosti (FPH) v platné mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) označované jako disociativní (konverzní) motorické poruchy, který v posledních dvou dekádách prošel výrazným vývojem. Jedná se o heterogenní skupinu onemocnění s tendencí k chronickému průběhu, která se vedle motorických příznaků projevují řadou komorbidních non-motorických příznaků (únava, bolest, úzkost, deprese, kognitivní obtíže aj.). Navzdory potenciální reverzibilitě mají tyto poruchy stále nepříznivou prognózu a jsou spojené s nízkou kvalitou života. Na základě dosavadního poznání patří mezi ústřední fenomény rozvoje a udržování FPH abnormity pozornostních procesů. Pozornostním procesům v kontextu komplexního kognitivního výkonu se věnovalo zatím pouze minimum studií, a to s rozporuplnými výsledky. Disertační práce měla dva cíle. První z prezentovaných studií se zaměřila na vliv subjektivně hodnocených non-motorických symptomů včetně subjektivních kognitivních stížností a objektivně posuzovaných motorických příznaků na kvalitu života. Cílem druhé z prací bylo zkoumat kognitivní profil pacientů s FPH, včetně hodnocení validity výkonu, které je v tomto kontextu relevantní. Výsledky studií potvrdily, že non-motorické symptomy mají...
|
|
|
Neuropsychologická diagnostika prostorového neglectu po mozkovém poškození
Kersch, Jakub ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá problematikou prostorového neglectu a jeho neuropsychologické diagnostiky. Teoretická část práce nejprve shrnuje recentní poznatky o neglectu a nabízí jeho klasifikaci, která mapuje heterogenní charakter poruchy. Dále jsou rozpracovány dva okruhy diagnostických metod cílených na detekci neglectu, jimiž jsou klasické "tužka-papír" testy a funkční testy. Na závěr jsou tyto metodické okruhy uvedeny do vzájemného vztahu, práce rozebírá jejich možnou komplementaritu a také jejich využívání v klinické praxi. V empirické části se zaměřujeme na vybrané klasické metody a jejich schopnost diagnostikovat mírný neglect u české populace. U 64 pacientů jsme srovnávali senzitivitu Bells testu, testu půlení čáry a kopírování předlohy s využitím různých kritérií. Dále jsme se věnovali dvojitým disociacím a vztahům mezi metodami, a poté vztahům mezi schopnostmi nástrojů detekovat neglect a charakteristikami probandů. Výsledky většinou potvrdily zjištění teoretické části práce. Senzitivita metod byla nízká a variabilní, mezi testem půlení čáry a zbylými metodami byly dvojité disociace a prakticky se nenašly statisticky signifikantní korelace mezi schopností metod detekovat neglect a charakteristikami probandů. Výsledky potvrzují, že při využití klasických testů pro screening prostorového neglectu by...
|
|
|
Možný post-traumatický rozvoj jedince po prodělaném onkologickém onemocnění
Šifaldová, Adéla ; Pospíchal, Martin (vedoucí práce) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možným posttraumatickým rozvojem jedince po prodělaném onkologickém onemocnění. Důraz je kladen na to, zda průchod nemocí, jenž je zdrojem řady náročných a stresujících zážitků, přináší pro jedince do další fáze jeho života také něco pozitivního a hodnotného. Literárně přehledová část se soustředí na vymezení onkologického onemocnění jako traumatu se svými specifiky. Dále je definován fenomén posttraumatického rozvoje a jsou popsány jeho základní znaky. Pozornost je také věnována vybraným teoretickým modelům posttraumatického rozvoje s popisem jednotlivých významných proměnných. Cílem navrženého výzkumu je zjistit, zda se u jedince po prodělaném onkologickém onemocnění vyskytuje fenomén posttraumatického rozvoje a zda jedinec vnímá po uplynutí jednoho roku a déle po úspěšně ukončené akutní fázi léčby nějaké pozitivní dopady na svůj další život. Klíčová slova Posttraumatický rozvoj; onkologické onemocnění; komunikace lékař-pacient; modely posttraumatického rozvoje; resilience; ruminace; sociální opora
|
|
|
Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění
Nikolai, Tomáš ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Souhrn Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění jsou široce zkoumaným tématem v rámci neuropsychologického výzkumu. V centru pozornosti jsou zejména preklinická a prodromální stádia neurodegenerativních onemocnění, kdy neuropsychologie může významně přispět k stanovení rizika rozvoje neurodegenerativních onemocnění u jednotlivých pacientů. Těžiště neuropsychologického výzkumu se tak ze stádia syndromu demence posouvá do stadia mírné kognitivní poruchy, případně k problematice změny psychické výkonnosti ještě před nástupem klinicky významného poklesu. V teoretické části této práce je prezentován aktuální pohled na neuropsychologickou problematiku úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění. V prodromálním stádiu neurodegenerativních onemocnění jenejvíce zkoumán syndrom mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment, MCI), kterému se obsáhle věnujeme. Ve výzkumné části shrnujeme pět studií věnujících se problematice screeningových testů kognice, paměťových testů a testu verbální fluence. Předkládáme normativní a validační data u starší populace pro jednotlivé testy a prokazujeme jejich užitečnost pro detekci MCI či preklinických stádií neurodegenerativních onemocnění, dále se věnujeme souvislosti atrofie hipokampů s výkonem v paměťových testech u starší populace bez...
|
|
|
Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění
Nikolai, Tomáš ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Souhrn Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění jsou široce zkoumaným tématem v rámci neuropsychologického výzkumu. V centru pozornosti jsou zejména preklinická a prodromální stádia neurodegenerativních onemocnění, kdy neuropsychologie může významně přispět k stanovení rizika rozvoje neurodegenerativních onemocnění u jednotlivých pacientů. Těžiště neuropsychologického výzkumu se tak ze stádia syndromu demence posouvá do stadia mírné kognitivní poruchy, případně k problematice změny psychické výkonnosti ještě před nástupem klinicky významného poklesu. V teoretické části této práce je prezentován aktuální pohled na neuropsychologickou problematiku úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění. V prodromálním stádiu neurodegenerativních onemocnění jenejvíce zkoumán syndrom mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment, MCI), kterému se obsáhle věnujeme. Ve výzkumné části shrnujeme pět studií věnujících se problematice screeningových testů kognice, paměťových testů a testu verbální fluence. Předkládáme normativní a validační data u starší populace pro jednotlivé testy a prokazujeme jejich užitečnost pro detekci MCI či preklinických stádií neurodegenerativních onemocnění, dále se věnujeme souvislosti atrofie hipokampů s výkonem v paměťových testech u starší populace bez...
|
host ::
RSS.