|
|
Ekologická validita testů exekutivních funkcí u pacientů se schizofrenií
Drozdová, Kristýna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cíl studie: V předkládaném výzkumu jsme vyšetřovali vzorec souvislostí exekutivních funkcí a funkčních schopností u pacientů se schizofrenií s cílem specifikovat ekologickou validitu těchto testů. Ekologická validita je zvláštní formou externí validity. Vypovídá o míře shody výsledků testů a chování v běžných každodenních situacích. Vzorek a metody: Soubor 77 osob (22 žen a 55 mužů), s diagnózou schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu, byl vyšetřen několika testy exekutivních funkcí - Wisconsinský test třídění karet (WCST), Trail Making Test B (TMT B), test verbální fluence lexikální i kategoriální (lVF, kVF), subtest Podobnosti z Wechslerovy inteligenční škály (WAIS III), test Reyovy-Osterriethovy figury - hodnocený dle Bostonského systému (BQSS), a škálami popisujícími chování v běžných denních situacích - škála osobního a sociálního fungování (PSPs), nově vytvořená klinická škála (Kli-ška), Interview pro hodnocení vhledu (SAI) a sebeposuzovací škála sociálního fungování (SFS). Sledovány byly vlivy demografických proměnných na výkony v testech a škálách. Výsledky: Prokázali jsme středně významnou lineární souvislost mezi testy verbální fluence (lVF i kVF) a nově vytvořenou klinickou škálou (Kli-ška), která nejlépe vyhovovala popisu sociálního...
|
|
|
Self-attribution in Schizophrenia
Kozáková, Eva ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Michalec, Jiří (oponent) ; Drozdová, Kristýna (oponent)
Východiska: Schizofrenie je duševní onemocnění s velmi různorodým klinickým obrazem. Za jednotící charkteristiku napříč různými projevy schizofrenie je často považováno narušení hranic a rozlišování mezi já/ne-já. Porozumění tomu, jakým způsobem k němu dochází se stále formuje. Prezentovaná disertační práce se soustředí na centrální charakteristiku narušení self - schopnost rozpoznat autorství vlastního jednání (self-agency; SA). Cíle: Experimentální část sestává ze tří samostatných studií. První studie ověřuje, zda behaviorální narušení SA u schizofrenie reportované v předchozích studiích není zkresleno narušením obecnějších senzomotorických procesů. Dále se zaměřuje na vztah mezi intenzitou symptomů a narušením SA u schizofrenie a jeho změnu v čase. Druhá studie zkoumá rozdíly v mozkové aktivitě mezi pacienty a zdravými dobrovolníky během řešení SA úlohy. Třetí studie dále ověřuje, zda se klidová aktivita mozku promítá do schopnosti správně rozlišit SA. Metody: Studie kombinují data na úrovni symptomů, výkonu v behaviorálních úlohách a mozkové aktivity. Celkem se do studií zapojilo více než 300 participantů. Využity byly nově vytvořené úlohy na SA a senzomotoriku; škála PANSS pro zachycení intenzity psychotických symptomů a data z magnetické rezonance naměřená jak během řešení SA úlohy, tak v...
|
|
|
Neuropsychologické aspekty funkčních poruch hybnosti
Věchetová, Gabriela ; Nikolai, Tomáš (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent) ; Drozdová, Kristýna (oponent)
V teoretické části disertační práce je představen současný pohled na funkční (psychogenní) poruchy hybnosti (FPH) v platné mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) označované jako disociativní (konverzní) motorické poruchy, který v posledních dvou dekádách prošel výrazným vývojem. Jedná se o heterogenní skupinu onemocnění s tendencí k chronickému průběhu, která se vedle motorických příznaků projevují řadou komorbidních non-motorických příznaků (únava, bolest, úzkost, deprese, kognitivní obtíže aj.). Navzdory potenciální reverzibilitě mají tyto poruchy stále nepříznivou prognózu a jsou spojené s nízkou kvalitou života. Na základě dosavadního poznání patří mezi ústřední fenomény rozvoje a udržování FPH abnormity pozornostních procesů. Pozornostním procesům v kontextu komplexního kognitivního výkonu se věnovalo zatím pouze minimum studií, a to s rozporuplnými výsledky. Disertační práce měla dva cíle. První z prezentovaných studií se zaměřila na vliv subjektivně hodnocených non-motorických symptomů včetně subjektivních kognitivních stížností a objektivně posuzovaných motorických příznaků na kvalitu života. Cílem druhé z prací bylo zkoumat kognitivní profil pacientů s FPH, včetně hodnocení validity výkonu, které je v tomto kontextu relevantní. Výsledky studií potvrdily, že non-motorické symptomy mají...
|
|
| |
|
|
Ekologická validita testů exekutivních funkcí u pacientů se schizofrenií
Drozdová, Kristýna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cíl studie: V předkládaném výzkumu jsme vyšetřovali vzorec souvislostí exekutivních funkcí a funkčních schopností u pacientů se schizofrenií s cílem specifikovat ekologickou validitu těchto testů. Ekologická validita je zvláštní formou externí validity. Vypovídá o míře shody výsledků testů a chování v běžných každodenních situacích. Vzorek a metody: Soubor 77 osob (22 žen a 55 mužů), s diagnózou schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu, byl vyšetřen několika testy exekutivních funkcí - Wisconsinský test třídění karet (WCST), Trail Making Test B (TMT B), test verbální fluence lexikální i kategoriální (lVF, kVF), subtest Podobnosti z Wechslerovy inteligenční škály (WAIS III), test Reyovy-Osterriethovy figury - hodnocený dle Bostonského systému (BQSS), a škálami popisujícími chování v běžných denních situacích - škála osobního a sociálního fungování (PSPs), nově vytvořená klinická škála (Kli-ška), Interview pro hodnocení vhledu (SAI) a sebeposuzovací škála sociálního fungování (SFS). Sledovány byly vlivy demografických proměnných na výkony v testech a škálách. Výsledky: Prokázali jsme středně významnou lineární souvislost mezi testy verbální fluence (lVF i kVF) a nově vytvořenou klinickou škálou (Kli-ška), která nejlépe vyhovovala popisu sociálního...
|
host ::
RSS.