|
|
Zvládání zátěže u rodičů dětí s poruchou autistického spektra
Brožová, Kateřina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se zabývá zvládáním zátěže u rodičů dětí s poruchou autistického spektra. Jejím cílem je zmapovat rodičovské strategie zvládání zátěže v souvislosti s péčí o dítě s poruchou autistického spektra. Práce je konstruována jako empirický kvalitativní výzkum doplněný o kvantitativní údaje. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodiči, kteří pečují o dítě s poruchou autistického spektra. Dále byl použit dotazníku SVF 78 "Strategie zvládání stresu", který rodiče také vyplnili. Data byla posléze kvalitativně analyzována pomocí obsahové analýzy a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má 3 části. Teoretická východiska v první části práce pocházejí z dostupné české a převážně zahraniční literatury o teorii autismu a zvládání zátěže u rodičů dětí s postižením. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a postup analýzy dat. Poslední část práce je věnována prezentaci výsledků výzkumu a diskuzi, která přináší propojení výsledků výzkumu s dostupnou literaturou. Přínosem studie je zjištění, co rodičům dětí s poruchou autistického spektra pomáhá ke zvládnutí zátěže, která se pojí k péči o toto dítě. Klíčová slova: rodiče, poruchy autistického spektra, zátěž, zvládání zátěže
|
|
|
Pohlavní identita u dospívajících vyrůstajících v dětském domově
Pekárková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický oddíl se věnuje adolescenci, identitě, pohlavní identitě a problematice formování pohlavní identity v dětských domovech. Empirická část popisuje průběh výzkumu a shrnuje výsledky výzkumu. Výzkum byl realizován kvalitativním postupem. Pro výzkum této práce byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována několika způsoby: neparametrickými testy Wilcoxonovým testem, Mann-Whitneyovým pořadovým testem; deskriptivními způsoby tvorby kategorií či popisu jevu. Zkoumány byly především charakteristiky připisované ženě, muži, partnerovi/ce, sobě samému, matce a otci. Výsledky ukazují rozdíly mezi výzkumnou a kontrolní skupinou především v některých charakteristikách týkajících se sebe sama v rámci partnerských vztahů, oceňovaném faktu být s někým v rámci vztahu, negativním elementům v sociální reprezentaci "Já". Výzkum představuje náhled na danou problematiku a svou kvalitativní povahou odkrývá charakteristiky zmíněné samotnými respondenty spíše, než aby hledal potvrzení vztahů. Klíčová slova: Pohlavní identita, dětský domov, ústavní péče, identita
|
|
|
Důležití dospělí ve vývoji a rozvoji dospívajících
Vávrová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou důležitých dospělých v kontextu vývoje a rozvoje dospívajících. Teoretická část práce se zaměřuje především na zmapování základních charakteristik vztahů důležitých dospělých s dospívajícími. Dále obsahuje popis sociálního vývoje v dospívání, výchozích konceptů dané problematiky a několika vybraných oblastí působení důležitých dospělých. V empirické části je uveden návrh výzkumného projektu. Ten je zaměřen na zmapování základních charakteristik vztahů důležitých dospělých s dospívajícími v České republice a dále zjištění, zda existuje souvislost mezi tímto vztahem a vnímanou akademickou účinností.
|
|
|
Zvládání zkušenosti rozvodu rodičů dětmi
Dolejšová, Zuzana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Cílem této práce je identifikace toho, co mladým dospělým v dětství pomáhalo zvládat zátěžovou situaci, kterou pro ně představuje rozvod rodičů, co jim zvládání situace naopak zhoršovalo, jak na ni nahlíží s odstupem času a zda se s ní již cítí být vyrovnaní. V teoretické části představují stěžejní témata rozvod a copingové strategie. Pozornost je zaměřena především na prožívání a zvládání rozvodu dětmi. Pro ucelenost tématu se tato část také dotýká oblastí krátkodobých a dlouhodobých dopadů rozvodu na děti a porozvodového uspořádání rodiny. Empirická část je založena na kvalitativní analýze 12 rozhovorů s mladými dospělými, kteří prožili rozvod rodičů v dětství. K vyhodnocení dat je použita tématická analýza. Z výsledků vyplynuly protektivní i rizikové faktory, které korespondují s poznatky odborné literatury. Klíčová slova: Rozvod, rodina, psychosociální zátěž, copingové strategie.
|
|
|
Postoje dětí k seniorům a jejich případná změna v interakci s nimi
Šujanová, Anna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato práce je zaměřena na postoje dětí k seniorům a jejich možné změny zejména v kontextu mezigeneračních programů. Zabývá se obecným vymezením postojů, jejich vznikem, vývojem, determinanty, které se na něm podílejí a jejich funkcemi. Předkládá možné podoby postojů dětí k seniorům, metody jejich mapování a měření. Další část je pak věnována změnám postojům. Popisuje mechanismy proměn, možné způsoby, jak lze postoje měnit a podmínky, které musí být zajištěny, aby ke změně mohlo dojít. V poslední části pak pojednává o mezigeneračních programech jako o možném způsobu změn postojů. Klasifikuje je a představuje příklady programů, jež jsou z hlediska pozitivních změn postojů dětí k seniorům účinné. Práce obsahuje také návrh výzkumu, jehož součástí je mezigenerační program. Jeho cílem by v případě realizace bylo posouzení efektivity navržené koncepce mezigeneračního programu na základě měření postojů dětí k seniorům před jeho absolvováním a po něm. Klíčová slova: Postoje, postoje dětí k seniorům, změna postojů, mezigenerační programy
|
|
|
Analýza edukačních potřeb žáků s problémy v chování
Papoušková, Kateřina ; Mertin, Václav (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Má bakalářská práce nese název "Analýza edukačních potřeb žáků s problémy v chování". Jedná se o literárně - přehledovou studii této problematiky a návrh výzkumu navazující na východiska teoretické části práce. Ta je rozdělena do třech celků. První se zabývá edukačními potřebami žáků (ve smyslu potřeb všech žáků). Druhý vymezuje skupinu žáků, které označujeme jako "žáky s problémy v chování". Třetí celek analyzuje jejich edukační potřeby. Ze závěrů uvedených částí práce vyplývá nutnost zaměřit se na vytvoření takového prostředí ve škole, které bude problémům v chování žáků předcházet. Mapováním metod, jak toho docílit, se zabývá předkládaný návrh výzkumu. Klíčová slova: Problémy v chování, Poruchy chování, Edukační potřeby, Inkluze
|
|
| |
|
|
Depresivní symptomy u starších lidí a jejich možné zmírnění při interakci s dětmi
Horáková, Karolína ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá depresivní symptomatikou ve stáří a možným působením interakce s dětmi na tyto symptomy. V literárně-přehledové části se věnuje nejprve vymezení stáří s některými jeho psychologickými charakteristikami. Dále se zabývá depresivními stavy ve stáří, jejich prevalencí, etiologií a prognózou. V této části se nachází i podkapitola, která je věnovaná screeningu depresivních stavů ve stáří. Značná část je věnovaná protektivním faktorům, které by mohly staršího člověka uchránit před nástupem deprese, a nejčastěji je zmiňována sociální opora a kontakty s lidmi. Na toto sdělení navazuje část věnovaná interakci s dětmi a jejím výhodám a případným rizikům při interakci v mezigeneračních programech. Poslední kapitola literárně-přehledové části se věnuje již konkrétním mezigeneračním programům. Výstupem této práce je návrh výzkumu, který by se pokusil o zhodnocení již existujících českých mezigeneračních programů a měl by zodpovědět hlavní otázku této bakalářské práce, zda interakce s dětmi může zmírňovat depresivní symptomy ve stáří, případně fungovat jako protektivní faktor před nimi.
|
|
|
Možnosti diagnostiky dyslexie v populaci dospělých
Jira, František ; Mertin, Václav (oponent) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Název rigorózní práce: MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY DYSLEXIE V POPULACI DOSPĚLÝCH Autor: Mgr. František Jira Konzultantka: PhDr. Lenka Morávková Krejčová, Ph.D. ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na problematiku dyslexie v populaci dospělých, zejména u studentů a absolventů vysokých škol, a zkoumá možnosti její diagnostiky. Platforma rigorózní práce spočívá v teoretické části, která ve třech kapitolách pojednává o dyslexii všeobecně (pojem, definice, výskyt, příčiny, příznaky, teoretické přístupy ke studiu), o dyslexii u dospělých (psychosociální kontext, studium vysoké školy, zaměstnání, rodina, běžný život) a o možnostech diagnostiky dyslexie v populaci dospělých (detekce dyslexie v procesu psychologického vyšetření, vybrané metody diagnostiky dyslexie u dospělých osob v České republice a v zahraničí). Empirická část pak čerpá z této názorové základny myšlenku výzkumného projektu. Účastníky studie byli uchazeči, studenti a absolventi vysokých škol. Vzorek výzkumu se skládal především ze studentů Univerzity Karlovy v Praze a Českého vysokého učení technického v Praze. Ke sběru dat bylo použito sebeposuzovacího dotazníku a testů speciálních a kombinovaných schopností. Záměrem výzkumu bylo ověřit funkčnost vybraných psychodiagnostických metod pro diagnostiku dyslexie v populaci dospělých osob a zjistit, zda by tyto...
|
|
|
Vyhoření a zapálenost v profesi učitele
Justová, Romana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vyhoření a zapálenosti u souboru učitelů na různých vzdělávacích stupních a typech škol. Klade si za cíl zjistit míru vyhoření u vybraného vzorku učitelů a zmapovat hlavní determinanty spokojenosti u zapálených učitelů. Teoretická část vymezuje a vysvětluje pojem syndromu vyhoření, jeho vývoj, příznaky a příčiny vzniku a jeho diagnostiku. Objasňuje také rozvoj syndromu vyhoření u učitelů. Dále popisuje hlavní charakteristiky zapálenosti, diagnostické metody a učitelskou profesi ve vztahu k zapálenosti. Empirická část se vyznačuje dvěma cíly: zjistit míru vyhoření u souboru učitelů a popsat základní faktory, které přispívají k zapálenosti pedagogů. Průzkum proběhl formou dotazníkového šetření a rozhovorů a přinesl odpovědi na výzkumné otázky. Konečné výsledky jsou převedeny do tabulek a grafů pro lepší přehlednost. V závěru této části jsou navržena opatření, která mají pomoci snížit riziko vzniku a rozvoje syndromu vyhoření. KLÍČOVÁ SLOVA Syndrom vyhoření, zátěž, stres, emoční vyčerpání, únava, učitelská profese, zapálenost (engagement), plynutí (flow), osobní pohoda (well-being).
|
host ::
RSS.