|
| |
|
|
Politické a právní aspekty ve vybraných ustanoveních ústavní listiny z roku 1920
Váchová, Martina ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Malý, Karel (oponent)
Předmětem této rigorózní práce je poukázat na politické a právní aspekty, které ovlivnily a vedly k formulování jednotlivých ustanovení ústavní listiny z roku 1920. Zároveň práce provádí juristický rozbor vybraných ustanovení ústavy v kontextu a v některých případech formou komparace s předcházejícími právními předpisy a právními normami, které ustanovení ústavní listiny prováděly. Pozornost je též zaměřena na ústavní zákony, které se staly její součástí nebo jí doplňovaly.
|
|
|
Dačického Paměti jako zdroj poznání raně novověkého českého práva
Matyášová, Josefína ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Diplomová práce pracuje s jedním z nejznámějších pramenů městského kronikářství, které vznikaly v Čechách v 16. a na počátku 17. století. Nejplodnějším a literárně nejschopnějším autorem Dačického Pamětí byl Mikuláš Dačický z Heslova, velmi kontroverzní postava předbělohorské kutnohorské společnosti. Po představení Dačického osobnosti a jeho vlastních zkušeností s dobovým soudnictvím se práce stručně zabývá dějinami Kutné Hory ve středověku a raném novověku a popisuje městskou správu a typický průběh soudního řízení, jak probíhal před městským soudem. Paměti reflektují rozmanitou dobovou kriminalitu - diplomová práce sleduje především trestný čin usmrcení (zvláštní pozornost je věnována smlouvám o hlavu, ženské kriminalitě či sebevraždám), dále rvačky, souboje, nářek cti a hanění, podvody, krádeže a loupeže. Klíčová slova Mikuláš Dačický z Heslova, právo, kriminalita, raný novověk, Kutná Hora, městská kronika
|
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Zíka, Tomáš ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé diplomové práce Tato diplomová práce se jako svým hlavním tématem zabývá vývojem trestního práva hmotného a procesního v 18. století v našich zemích. Pojednává též o zákoníku vydaném v roce 1803, protože celý tento vývoj završoval a logicky je tedy nutné ho uvést. Celý vývoj trestního práva v českých zemích se samozřejmě odvíjí od vývoje trestního práva v Habsburské monarchii, jejíž byly naše země součástí. Jako vedlejší téma je tedy zpracován také historický vývoj monarchie v dané době, filosofické a náboženské směry a názory, největší myslitelé a také dřívější právní úprava, ze které samozřejmě tvůrci zákonů v 18. století čerpaly a která často platila i v první polovině 18. století. Dále tato diplomová práce pojednává o vývoji struktury hrdelního soudnictví na našem území, kdy se zaměřuje hlavně na jeho personální i věcné vybavení a na důvody postupného snižování počtu hrdelních soudů. Ve zvláštní kapitole se také pojednává o vývoji úpravy trestných činů proti božskému majestátu, na které se v průběhu tohoto století nejvíce měnil náhled, kdy se během pár let změnily z nejpřísněji postihovaného trestního činu na přestupky a poté opět na trestný čin. V této kapitole se navíc dostává srovnání těchto činů s trestnými činy proti panovníkovi. Hlavní pozornost je ale věnovaná jednotlivým zákoníkům vydaným...
|
|
|
Historický vývoj jazykového práva v českých zemích
Hulík, Milan ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent) ; Mates, Pavel (oponent)
Téma této práce "Historický vývoj jazykového práva v českých zemích" vychází ze dvou faktů - z historické skutečnosti, že v českých zemích se od počátku jejich státní existence mluvilo více jazyky a existence právních norem upravujících používání českého a německého jazyka. Autor si uvědomuje, že jde zejména z časového hlediska o práci rozsáhlou, přesahující jedno tisíciletí a z tohoto pohledu těžko zpracovatelnou, zejména z hlediska disertační práce. Uvědomuje si rovněž, že z dvojího možného způsobu zpracování zadání - Historie jazykového práva v českých zemích, zvolil ten obtížnější způsob vypracování. Práce totiž mohla být zaměřena na kratší časový úsek, zejména z hlediska jejího těžiště - historie jazykové problematiky v 19. století, popřípadě v období celé habsburské říše s tím, že časové období předcházející mohlo být pojato jako úvod a období následující jako doslov - obojí tato období v příslušné zkratce. Autor se však rozhodl, že se pokusí zpracovat celé historické období sporů českého a německého jazyka v prostoru českých zemí, byť se vystaví obsáhlejší kritice - neboť pro jeho osobní založení je mu bližší zkoumání rozlehlejší než v detailu. Různými jazyky se nemluvilo jen v českých zemích, bylo tomu tak prakticky ve všech tehdejších zemích či územích, ze kterých později vznikly národní...
|
|
|
Vývoj právní úpravy státních civilních úředníků od 18. století do roku 1938 v českých zemích
Šouša, Jiří ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
v českém jazyce Předkládaná disertační práce se soustřeďuje na nastínění a rozbor základů vývoje právní úpravy postavení státních civilních úředníků od konce 18. století do roku 1938 s důrazem na poznání vzniku a proměny postavení tzv. pragmatikálního úřednictva v českých zemích, tedy otázek náležejících do dějin úřednického práva včetně pojmově-teoretických východisek, tzn. vymezení pojmů úřednictvo, státní civilní úřednictvo, byrokracie a jejích úkolů včetně státní, resp. veřejné služby. Přináší tak komplexnější pohled do minulosti aktuálního právního tématu. Regulace statusu státního civilního úřednictva právními normami má v českých zemích dlouhou historickou tradici, která se vyvíjí současně s evolucí celého právního řádu a přizpůsobuje se změnám společnosti, hospodářství a jednotlivých normativních systémů včetně práva. Počátky moderní tvářnosti služebního (úřednického) práva se formovaly v 18. století, v době osvícenství, za vlády Marie Terezie a zejména Josefa II. Některé instituty tehdy do jisté míry navazovaly na regulaci předchozího stavovského a absolutistického feudalismu, jiné už představovaly zcela nové instituty a zachovaly se až do dnešních dnů. Společným byl princip, který přetrval až do konce v práci zkoumaného období, totiž speciální úřednický veřejnoprávní řád. Namísto staršího...
|
|
|
Zdomácnění emfyteutického práva ve 13. a 14. století na Čáslavsku
Pehal, Zdeněk ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
1 SOUHRN: Práce se zabývá procesem pronikání a doklady emfyteutického práva v Čáslavské provincii ve středověku. Tuto oblast můžeme přibližně vymezit pásmem Železných hor ze severu, z jihu pak řekou Sázavou. Zde působilo několik významných pozemkových vrchností, jako kláštery vilémovský, sedlecký a želivský, zvláště významná byla kolonizační činnost Lichtenburků, která se v oblasti rozvíjela od konce první poloviny 13. století. Lichtenburkové přišli do oblasti ze severozápadních Čech, z kontaktního území Českého státu, kde jsou doloženy jejich poměrně rané emfyteutické smlouvy a vůbec se předpokládá pronikání časných forem německého práva. Toto středověké právo, označované občas v písemných pramenech jako "stabilní a pevné" s sebou přinášeli noví osadníci, kolonisté z oblasti dnešní západní Evropy (také z Nizozemí), kteří s sebou přinášeli kromě nových znalostí kultivace krajiny (odvodňování, přeměna lesa v pole) také právní zvyklosti, kterými si upravovali právní vztahy při zakládání vesnic. Nebyli to jenom zemědělci, ale i jiní specialisté, především horníci, kteří s sebou přinesli technologie dobývání barevných kovů. Protože k nám přicházeli z jihozápadu (Porýní, Bavorsko) a severozápadu (Slezsko) hovoří nejstarší listiny o německém právu, později právu emfyteutickém. Zkušenosti těchto osadníků a horníků...
|
|
| |
|
|
Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989
Benda, Josef ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Malý, Karel (oponent) ; Musil, Jan (oponent)
VI. ABSTRAKT Předmětem této disertační práce jsou restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989. Jedná se o velmi kontroverzní téma; toto konstatování pak platí dvojnásob v případě restitucí sporných. Málokdy však bývá na jejich problematiku nahlíženo komplexně a nestranně; tento fakt je dán mimo jiné velkou složitostí skutkové i právní materie. Problémem je také dostupnost historických dokumentů. Veřejnosti často nejsou známa některá důležitá fakta jednotlivých případů, v důsledku čehož zpravidla dochází k subjektivnímu vnímání pouze některých záležitostí; toto subjektivní vnímání často je posilováno osobami, které mají z nejrůznějších důvodů zájem na tom, aby byly sporné restituce majetku bývalých šlechtických rodů ukončeny ve prospěch původních vlastníků, a využívají přitom prostředků, které jsou detailně rozebrány v této disertační práci. V této snaze jsou jim nezřídkakdy významným pomocníkem média, která vesměs z neznalosti a tedy nevědomě zdůrazňují v některých případech pouze skutečnosti svědčící ve prospěch bývalých vlastníků majetku, což vyúsťuje v často značně pokřivený pohled veřejnosti na některé kauzy. Tato disertační práce by se proto chtěla pokusit o komplexní pohled a zdůraznění některých méně známých faktů. Metodicky tato práce vychází jednak z podrobného rozboru hlavních...
|
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Hübnerová Asadová, Zejneb ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích Resumé Ve své práci se zabývám vývojem trestního práva v 18. století v našich zemích. V 18. století došlo v důsledku osvícenské filozofie a beccariánské trestněprávní reformy k významným proměnám trestního práva. Práce se skládá z úvodu, závěru a šesti kapitol. V úvodu je vysvětlena terminologie užívaná v práci a teoretická a filozofická východiska, ze kterých při výkladu vycházím, např.: osvícenství, trestní právo, vliv osvícenství na proměnu společnosti 18. století. Kapitola první podává stručný výklad vývoje trestního práva do 18. století. Kapitola druhá se skládá ze čtyř podkapitol a na rozboru tehdy platných zákoníků ilustruje vývoj trestního práva v první polovině 18. století. Část první se zabývá kodifikací městského práva z roku 1579, jejímž autorem byl Pavel Kristian z Koldína. Část druhá obsahuje stručný popis trestněprávní kodifikace práva šlechtického - Obnovené zřízení zemské z roku 1627. Část třetí pojednává o prvním pokusu o sjednocení trestních norem, převážně však procesní povahy, Constitutio Criminalis Josephina z roku 1707. Část čtvrtá obsahuje rozbor kodexu Marie Terezie z roku 1768, který byl vyvrcholením feudálního pojetí trestního práva. Kapitola třetí se soustředí na vývoj trestního práva ve druhé polovině 18. století, po vydání...
|
host ::
RSS.