|
| |
|
|
Vývoj integračních politik v Norsku před a po roce 2011
Dorňáková, Tereza ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vývoj integračních politik v Norsku v letech 2005 až 2017. Jako časový mezník je určen rok 2011, kdy Norskem otřásly dva teroristické útoky spáchané norským občanem Andersem Behringem Breivikem. Svůj čin namířil proti imigrantům v Norsku, a také proti multikulturalismu a politikům, kteří tento model podporovali. Cílem práce je proto zjistit, jak se v daném časovém období změnily integrační politiky Norska a zda se po roce 2011 zpřísnily. Práce se nejprve zabývá vývojem migrace v norském kontextu, multikulturním přístupem k přistěhovalcům, ale také proměnami na norské politické scéně ve sledovaném období. Další část je pak věnována samostatnému výzkumu jednotlivých norských integračních politik a jejich vývoji v letech 2005 až 2017.
|
|
| |
|
| |
|
|
Proměny česko-francouzských bilingvních sekcí v České republice od devadesátých let 20. století do současnosti
Kačerová, Eliška ; Emler, David (vedoucí práce) ; Lukešová, Anna (oponent)
Čtyři česká gymnázia otevřela francouzské třídy brzy po skončení komunistického režimu. Založení tzv. bilingvních sekcích se uskutečnilo díky znovuobnovení česko- francouzských vztahů po více než padesáti letech. Intenzivní spolupráce obou zemí na poli kultury a vzdělávání se odrazila ve význačné podpoře tohoto programu. V poslední době je ale možné pozorovat, že francouzské sekce již stejnou míru podpory a zájmu nedostávají, a jejich aktuální stav neodpovídá tomu v jejich počátcích. Cílem této práce je analyzovat institucionální proměny sekcí od jejich založení na začátku devadesátých let 20. století do současnosti. Po vylíčení historického kontextu vzniku bilingvních sekcí se text věnuje nejprve proměnám na francouzské straně, zejména jde o nový směr francouzské kulturní diplomacie, která přehodnocuje zájem o Českou republiku, a reviduje dosavadní výši financování vzdělávací spolupráce. Práce analyzuje rovněž vývoj na českém území, od změny postoje vůči francouzskému jazyku a francouzskému modelu vzdělávání, až po problematiku ukotvení francouzského vzdělání v českém školství se zaměřením na maturitní zkoušky.
|
|
|
Typology of characters in Daniel Pennac's hexalogy about Benjamin Malaussène
Lukešová, Anna ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Záměrem této práce je vytvořit přehled postupů, kterých využívá Daniel Pennac pro popis postav ve svých šesti románech o Benjaminu Malaussènovi: Lidožrouti z obchoďáku (Au bonheur des ogres, 1985), Stařenky milují střely dum-dum (La fée carabine, 1987), Obchodnice s prózou (La petite marchande de prose, 1989), Monsieur Malaussène (1995), Des chrétiens et des maures (1996) a Vášeň podle Terezy (Aux fruits de la passion, 1999). Metodologicky vychází z teorie přímé definice a nepřímé reprezentace postav Bohumila Fořta (Literární postava: vývoj a aspekty naratologických zkoumání, 2008) a z typologie postav podle Františka Všetičky (Tektonika textu. O kompoziční výstavbě české prózy třicátých let 20. století, 2001). Práce ukazuje, že autor využívá ve větší míře postupu nepřímé reprezentace - své postavy definuje především pomocí jejich chování a promluv. V analýze postav-typů, které se v románech objevují, se ukázalo, že autor s oblibou zobrazuje značné množství klasických typů, ale snaží se je ozvláštnit. Dále se práce věnuje tématům, která jednotlivé postavy hexalogie otevírají, tedy sourozeneckým vztahům a zobrazení ženskosti, stáří a zármutku. Poslední kapitola se zabývá postavou inspektora Van Thiana, je analyzován způsob, jakým je popisována, stejně jako její role a proměny v románech hexalogie,...
|
|
|
Interaktivní narativita
Lukešová, Anna ; Kubíček, Tomáš (oponent) ; Bílek, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá fenoménem interaktivní narativity, a to zejména u textů lexikonového typu. Jejím cílem je poukázat na obtíže současné naratologie při vyrovnávání se s tímto typem textů a zároveň představit alternativní přístup k textům nově vznikajícím především v závislosti na rozvoji moderních technologií, tzv. koncept kybertextu finského teoretika Espena Aarsetha. Výrazná pozornost je upřena na strukturní vlastnosti tohoto typu textů, které jsou jedním z předpokladů možnosti realizace interaktivity. Práce je pokusem o obecné zhodnocení obou přístupů a jejich výhod a nevýhod. Druhá část je věnována analýze interaktivních textů lexikonového typu. Cílem výběrového přehledu literárních děl s experimentální stavbou je demonstrovat, že interaktivní texty (či kybertexty) vycházejí z principů tradiční tištěné literatury a jsou pouze organickým pokračováním experimentální literatury v jiném médiu. Podrobnější analýza vybraných interaktivních textů má za cíl demonstrovat v praxi teze o strukturních vlastnostech interaktivních textů.
|
host ::
RSS.