|
|
Využití testu DMS 48 při diagnostice mírné kognitivní poruchy a počínajících stadií demence
Nikolai, Tomáš ; Loneková, Katarína (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je příspěvkem k diagnostice mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment) a počínajících stadií demence. Při analýze rozdílů v oblasti poškození paměťových schopností byl použit test DMS 48. Výzkumný projekt probíhal při účasti 50 pacientů s mírnou kognitivní poruchou (MCI) diagnostikovanou podle aktuálního Petersenova konceptu a 34 osob bez projevů postižení kognitivních funkcí, které tvořili kontrolní skupinu. Výzkum prokázal, že výkon pacientů s mírnou kognitivní poruchou v testu DMS 48 je signifikantně nižší než výkon kontrolní skupiny. Dále byl výkon pacientů s mírnou kognitivní poruchou v testu DMS 48 porovnán s výkonem pacientů v jiných vybraných neuropsychologických testech. Účelem bylo potvrzení schopnosti testu identifikovat hipokampální postižení paměti. Byly vybrány dva neuropsychologické subtesty, které podle teoretického konstruktu měří postižení paměti hipokampálního typu a dva subtesty, které nejsou schopny odlišit hipokampální postižení paměti od jiných typů paměťových poruch. Výsledky prokázaly, že test DMS 48 významně koreluje pouze s výsledky subtestů měřících podle teoretického konstruktu poškození hipokampální paměti. Protože pacienti s hipokampálním postižením paměti mají vyšší riziko konverze do demence Alzheimerova typu, využití testu DMS 48 může v tomto...
|
|
|
Copingové strategie HIV pozitivních pacientů
Svoboda, Karel ; Loneková, Katarína (oponent) ; Weiss, Petr (vedoucí práce)
Infekce virem HIV a následné onemocnění AIDS představuje závažný společenský fenomén, nejen zdravotnický, potažmo imunologický, ale i psychologický - nese sebou výrazně negativní emoční náboj. Od počátku byla totiž silně spojena se sociálně patologickými jevy, jako je prostituce a užívání drog a s menšinovou sexuální orientací. Veřejnost ji nevnímá jako jiné infekční nebo smrtelné choroby, silněji vnímá její sexuálně přenosný aspekt. V některých předsudcích je stále považována za nemoc homosexuálů, nebo lidí z okraje společnosti, za nemoc, která se tzv. "normálních" lidí netýká. Tento obraz již neodpovídá skutečnosti, celosvětově, ale i v rámci ČR, roste podíl heterosexuálně infikovaných osob. Infikovaní ale musí žít dál se stigmatem. Na ně a na jejich psychické potíže je zaměřená tato práce. Onemocnění HIV má kromě silné stigmatizace některá další specifika. Jedním z nich je, že trvá dlouhou dobu, obvykle mezi 2-15 lety, než se projeví první významnější zdravotní komplikace. Nemoc je členěná do stádií, která se svým průběhem a zátěží pro nemocné značně liší, proto i v této práci budeme následovat toto rozdělení. Při zpracování tématu HIV a AIDS se silně projevuje absence speciální literatury. V češtině jsou k tématu dostupné pouze lékařské (imunologické) publikace, nebo knihy populárně-vědeckého zaměření....
|
|
|
Alexithymie u pacientů s chronickými bolestmi bederní páteře
Mrlinová, Lenka ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Loneková, Katarína (oponent)
Alexithymie je narušenou regulací emocí: jedná se o neschopnost identifikovat a verbalizovat vlastní pocity a emoce. Projevuje se nedostatečnou kapacitou adaptovat se v náročných, emocionálních a vztahových situacích, je proto považována za důležitý faktor vzniku psychosomatických nemocí. První část této práce vysvětluje pojem alexithymie z hlediska psychosomatické tradice a podává přehled diagnostických metod. Také probírá důležité otázky ve vztahu k vyšetřování v prostředí potřeb medicínské praxe. Empirická část experimentálně ověřuje dvě metody měření alexithymie: dotazník TAS-20 a index alexithymie Rorschachova testu. Srovnává míru alexithymie u pacientů s chronickými bolestmi bederní páteře s běžnou populací. Výsledky prokazují spíše nízkou míru alexithymie u skupiny pacientů. V souladu s hlavními cíli této práce: v rámci přiblížení problematiky chronických bolestí bederní páteře a diagnostiky alexithymie, hraje odlišení těch méně psychosomatických od těch více alexithymických hlavní úlohu. Zejména pak pro volbu optimálního psychoterapeutického přístupu.
|
|
|
Virtual meditation: comparison of the effects of meditation and neurofeedback on cognitive processes
Ondřej, Lukáš ; Loneková, Katarína (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
The aim of this diploma thesis was to investigate and compare effects of meditation and neurofeedback on human neurophysiology, cognitive and attentional processes. The theoretical part consists of tree chapters. First, chapter introduces the concept of meditation in neuropsychology, overviews different types of meditation, denotes methodological problems and presents health benefits and possible use in psychotherapeutic process. Second part deals with physiological specifics of meditation, meditation-induced changes in cardiovascular and cortical system, and employment of imaging methods in meditation research. Third part approaches neurofeedback from the standpoint of meditation and attempts to document some basic similarities between the two techniques and their use in psychology-related areas.
|
|
|
Možnosti a meze Pesso Boyden psychomotorické terapie při práci s traumatizovanými klienty
Čepelíková, Zuzana ; Loneková, Katarína (oponent) ; Junková, Vendula (vedoucí práce)
Pesso Boyden psychomotorická terapie (PBSP) náleží k tělově zaměřeným psychoterapiím, které ve svém myšlenkovém základě poukazuje na významnost propojení tělesné, emoční a kognitivní složky každého z nás. Tato práce se zaměřuje na psychologickou charakteristiku daného psychoterapeutického směru, která je v dostupné literatuře zpracovávána pouze v omezeném rozsahu. PBSP je předkládána v souvislosti s práci s traumatizovanými klienty. Teoretickou část diplomové práce tvoří dvě základní oblasti - představení praktického a teoretického rámce PBSP a uvedení do problematiky traumatu. Teorie Pesso Boyden psychomotorické terapie je postihnuta především prostřednictvím obecně psychologických témat a vývojového pohledu na osobnost jedince, praxe PBSP je zachycena v podrobném popisu psychoterapeutického procesu a přiblížena fiktivní kazuistikou PBSP. V teorii traumatu je vyzdvižena především jeho geneze, různorodé definování daného termínu, pozitivní i negativní symptomatologie a možnost léčby klientů s traumatickou historií. Cílem praktické části bylo zmapování obsahových a časových proporcí vybraných fenoménů známých z PBSP teorie a také subjektivní zkušenosti klientů s danými jevy. Pro zjišťování odpovědí na výzkumné otázky byla použita metoda obsahové analýzy videonahrávek a dotazníků. V anglickém jazyce vedené...
|
|
|
Mapování potřeb u duševně nemocných za pomoci dotazníku CAN-C
Kratochvílová, Tereza ; Loneková, Katarína (oponent) ; Junková, Vendula (vedoucí práce)
V této práci jsme se pokusili zmapovat potřeby duševně nemocných s diagnózou psychotického onemocnění, převážně schizofrenie. K tomuto účelu jsme vybrali dotazník CAN - C / Camberwellský formulář pro hodnocení potřeb /, který byl vyvinut v londýnském Psychiatrickém institutu při King's College. CAN mapuje zdravotní a sociální potřeby závažně duševně nemocných a upozorňuje tak na oblasti, ve kterých může péče nebo terapie zásadně pomoci. Výzkum probíhal 6 měsíců na psychiatrickém oddělení litoměřické nemocnice a vyšetřeno bylo celkem 40 pacientů. Stejnou metodou byl také zmapován pohled ošetřujícího personálu na potřeby těchto 40 pacientů. Celkově jsme tedy srovnávali to, jak hodnotí své potřeby duševně nemocní na rozdíl od hodnocení profesionálních pracovníků. Výzkum prokázal vysokou shodu mezi oběma skupinami hodnotitelů a potvrdil naši hypotézu o nutnosti psychologické a psychoterapeutické pomoci, zejména u těchto pacientů.
|
|
|
Vývoj smyslu života po sebevražedném pokusu
Fialová, Helena ; Šípek, Jiří (oponent) ; Loneková, Katarína (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vývojem smyslu života po sebevražedném pokusu. Cílem této studie bylo zjistit, jak vypadá prožívání smysluplnosti před sebevražedným pokusem a po sebevražedném pokusu. Teoretická část je rozdělena na dvě oblasti, na smysl života a smrt. Tato hlavní témata byla popsána, vysvětlena a dána do souvislostí s jinými důležitými tématy. Smysl života pojednává o aspektech jednání, směřování, utrpení, logoterapii a existenciální analýze a nakonec definuje psychologické metody studia smysluplnosti života. Druhá část se zaměřuje pohledem psychologů a filozofů na definici, rozdělení sebevražd, sebevraždu jako jev psychologický, krize a terapie a na psychologický výzkum sebevražedného chování. V empirické části se vychází z kvalitativní metodologie, v rámci níž jsou použity kvalitativní, ale i zároveň kvantitativní metody. Bylo použito komparativního srovnání tří hloubkových studií. Obsahuje vlastní výzkum s popisem jednotlivých studií, metod výzkumu a interpretací výsledků. V závěru jsou diskutovány výstupy a jsou navrženy možné směry dalšího zkoumání.
|
|
|
Exekutivní funkce u osob s autismem a vhodná intervence
Viktorinová, Michaela ; Loneková, Katarína (oponent) ; Šípek, Jiří (vedoucí práce)
Psychologických teorií snažících se objasnit fungování osob s autismem byla formulována celá řada. Tato práce nahlíží na autismus jako na deficit v oblasti exekutivních funkcí. Zaměřuje se zejména na jednu exekutivní komponentu - verbální a neverbální fluenci. Teoretická část rozebírá základní modely exekutivních funkcí. Protože jsou v závěru diplomové práce zmíněny možné přesahy do oblasti intervence, znalost těchto model je klíčová. Prostor je dán i metodologickým aspektm výzkumu exekutivních funkcí. Spor mezi zastánci Hypotézy deficitu exekutivních funkcí a příznivci konkurenční teorie - Teorie mysli, je doposud velmi živý. Jejich hlavní argumenty jsou proto stručně zhodnoceny. Jádrem teoretické části je však profil exekutivních funkcí a rozebrání jednotlivých exekutivních komponent. Výstupem jsou závěry sloužící jako podklad pro následnou formulaci hypotéz. V empirické části práce byl testován pomocí baterie zkoušek verbální a neverbální fluence soubor 13 osob s Aspergerovým syndromem a 13 zdravých jedinc. U obou skupin byly zohledněny jejich verbální a neverbální schopnosti. Byly provedeny tři studie. V první studii jsem se zabývala "čistotou" zkoušek fluence. Byl zde zjištěn výrazný vliv intelektových schopností na výkon. Ve druhé studii jsem porovnávala výkony v úlohách fluence u klinické a kontrolní...
|
|
|
Trénink kognitivních funkcí u seniorů
Štěpánková, Hana ; Loneková, Katarína (oponent) ; Šípek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o tréninku/cvičení kognitivních funkcí v období stáří. Propojuje tedy témata stárnutí a kognitivních funkcí. Teoretická část se zabývá aktuálními poznatky a výsledky studií, především pokud jde o zdravou populaci, tj. bez kognitivní poruchy. Praktickou částí je výzkum ověřující efekt kurzu trénování paměti u kognitivně zdravých seniorů, což je populární název pro intervenční programy zaměřené na nácvik kognitivních funkcí a aktivizaci seniorů; další částí je stručná metodická příručka pro trenéry paměti.
|
|
|
Kvalita pozornosti u pacientů s hraniční poruchou osobnosti
Patlichová, Klára ; Loneková, Katarína (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zkoumání pozornosti u jedinců s hraniční poruchou osobnosti. Teoretická část přibližuje problematiku hraniční poruchy osobnosti a pozornosti obecně. Pro podrobný popis hraniční poruchy využívá především Millonova diagnostického modelu. Ve vztahu k pozornosti se ponejvíce zaměřuje na kognitivní zpracování tohoto tématu s důrazem na teoretické pojetí pozornosti dle M. I. Posnera. Dále poukazuje na možné propojení těchto zdánlivě nevýznamně souvisejících témat, tedy hraniční poruchy osobnosti a pozornosti. Nedílnou součástí je popts neuropsychologického testu pozornosti ANT. Empirická část je pak částečnou replikou Posnerova výzkumu. Ve shodě s ním využívá testu ANT a semistrukturovaného rozhovoru IPDE - hraniční modul pro ověření možné souvislosti hraniční poruchy a deficitu pozornosti. Pro testování pozornosti je zařazen také Stroopův barvový test. Rozhovor IPDE zaměřený na diagnostiku hraniční poruchy osobnosti je doplněn o dotazníkové metody sledující především náladu a možný kognitivní deficit probanda. Výzkum uvedený v této části práce sleduje pozornost u patnácti jedinců s hraniční poruchou osobnosti a u stejného počtu nepsychiatrických jedinců kontrolní skupiny, kteří byli s jedinci ze skupiny experimentální párováni dle věku, pohlaví a vzdělání. Byl zkoumán...
|
host ::
RSS.